Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství. Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen, žito a oves. Na mnohých najdeme kukuřici či brambory.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství. Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen, žito a oves. Na mnohých najdeme kukuřici či brambory."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství

2 Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen, žito a oves. Na mnohých najdeme kukuřici či brambory. Tyto plodiny doplňují luštěniny (hrách a boby) nebo olejniny (řepka olejka a slunečnice). Pro dobytek se pěstují víceleté pícniny, například tolice vojtěška. Menší rozlohou disponují mák, chmel či réva. Ostatní rostliny rostoucí na polích vedle pěstovaných druhů nazýváme plevele.

3 Hlavní problém pro živočichy na polích je rychlá změna prostředí při sklizni, kdy naráz zmizí možnost úkrytu a při orbě i poslední nabídka potravy. Někteří živočichové se s tím vyrovnávají tak, že v dobách hojnosti se rychle množí a než úroda skončí, vyvedou i několik generací. Nejbohatší osazenstvo mívají porosty víceletých pícnin a obiloviny, nejméně živočišných druhů bývá v lánech okopanin a kukuřice. Nejméně vítaní bývají polní škůdci. Někteří z nich jsou všežraví, jiní se vyskytují na jediné plodině. Velmi známí jsou bělásci, hraboši či křečci.

4 Jeden z našich nejhojnějších drobných savců žije na polích v koloniích. V zemi si vyhrabává rozvětvené chodbičky a hnízdní komůrky asi půl metru hluboko. V zimě si buduje tunely pod sněhem. Aktivní je v noci, kdy se vydává za potravou. Živí se trávou, semeny, polními plodinami. Vyznačuje se obrovskou rozmnožovací schopností. Má mnoho nepřátel.

5 Obývá pole v nížinách. V létě si vyhrabává pod zemí doupata a z nich několik východů. Zde má obytnou komoru a spižírnu se zásobami obilí, brambor, řepy a dalších plodin. Za potravou vychází po setmění. Plodiny si nosí do doupěte ve velkých lícních torbách. Žere i žížaly a hmyz, zakousne a sežere i drobné obratlovce, zvláště mláďata. Od října do března přerušovaně spí.

6 Žije na polích, kde si vyhrabe mělkou jamku, lože. Vydává se za potravou po setmění. Spásá trávu, různé byliny, okusuje řepu a další plodiny. Umí se přitisknout k zemi tak, že ho téměř nevidíme. Dokáže uběhnout velkou vzdálenost, často kličkuje – svým pronásledovatelům zpravidla unikne. Patří k významné lovné zvěři.

7 Zdržuje se v početných hejnech v zemědělských oblastech. Hnízdí ve stálých koloniích v korunách velkých stromů, kam se brzy zjara vrací. Hnízdo si staví z větviček, trávy, mechu a chlupů. V červnu své kolonie opouštějí a toulají se po kraji. V delších intervalech se ozývá jejich króóó. Potrava je jak živočišná, tak i rostlinná.

8 Obývá hlavně pole, po léta jí stále ubývá. Je ptákem stálým. Dospělí ptáci žijí v trvalých párech. Živí se hmyzem, pavouky, měkkýši, ale hlavně semeny a částmi rostlin. Většinou se zdržují na zemi, pobíhají a tiskne se k ní. Barva opeření je tomuto životu přizpůsobena. Za setmění můžeme slyšet kohoutí errep, čirr-vik a odpověď ripriprip.

9 Je hojná ve všech typech otevřené krajiny, často podél silnic a nad polem, kde se ve vzduchu třepotá na jednom místě a bystrým zrakem pátrá po kořisti. Hnízdí ve starých vraních a stračích hnízdech. Ozývá se dlouhým klikliklikli. Loví myši, hraboše i hmyz.

10 Samec se třepotavě vznáší vysoko ve vzduchu nad polem a přitom hlasitě a příjemně zpívá. Při zpěvu vyletí tak vysoko, že ho sotva vidíme. Vábí ostrým trihk-tririi-trli. Hnízdo si buduje na zemi v prohlubních. Živí se hmyzem, pavouky a různými semeny. Na podzim odlétá ke Středozemnímu moři, odkud se vrací už v únoru.

11 Žije v otevřených krajinách polí. Hnízdo si zakládá v dutinách stromů, ve škvírách, často hnízdí v koloniích. Budují si ho oba partneři ze slámy, chlupů a peří. Živí se hmyzem a různými semeny, mláďata živí pouze hmyzem. Je ptákem stálým. Vábí hlasem tek-tek nebo čip-čip.

12 Jeden z našich nejznámějších a nejhojnějších denních motýlů se vyskytuje často na polích. Samice klade žlutá vajíčka v malých hromádkách na rub listů kapusty, zelí i jiné zeleniny. Žlutozelené černě tečkované housenky se žlutými pruhy na hřbetě ožírají listy až na řapík.

13 Žije na zvířecím trusu i na mršinách. Samice klade na jaře asi 30 vajíček do kravského nebo koňského trusu, o potomstvo se dále už nestará. Dorostlé larvy se zakuklí v zemi. Brouci za slunných jarních dnů poletují v houfech. Přezimují všechna vývojová stadia od vajíčka až po brouka.

14 Na bramborových polích je místy hojná. Samička naklade v hromádkách až vajíček. Larvy poté ožírají listy brambor. Dospělí brouci také žerou listy brambor, takže rostliny mohou být zcela zničeny. Na larvách mandelinky si pochutnávají střevlíci, zato ptáci se larvám i broukům vyhýbají kvůli jejich barvě.

15 Na polích žije na různých rostlinách, z kterých saje šťávu. Přebytečný cukr vylučuje ve formě medovice, která slouží jako potrava pro mravence. Při větším přemnožení napáchá škody, protože napadené rostliny zakrňují a odumírají. Přirození nepřátelé jsou slunéčko a zlatoočka.

16 Je jedním z našich nejznámějších a nejhojnějších brouků. Vyskytuje se v blízkosti kolonií mšic. Samička naklade až několik stovek vajíček. Vylíhlé larvy jsou dravé a přepadají mšice. Také brouci se živí mšicemi. Vylučují žlutou, silně páchnoucí tekutinu, která odpuzuje mravence, kteří si často mšice brání.

17 K plevelům na poli patří například a) vlčí mákb) řepka olejkac) hraboš polní Koroptev, havran a křeček patří mezi a) býložravceb) masožravcec) všežravce Slunéčko sedmitečné pomáhá zemědělcům při přemnožení a) mšiceb) mandelinkyc) běláska 1 a)2 c)3 a)

18 V prezentaci byly použity s laskavým svolením autora obrázky a fotografie z výukového programu Přírodní společenství (vydala firma Pachner Praha, 2002).


Stáhnout ppt "Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství. Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen, žito a oves. Na mnohých najdeme kukuřici či brambory."

Podobné prezentace


Reklamy Google