Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KOMPLEXNÍ PRŮZKUM ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD, BONITACE. Klasifikace půd v ČR  50. - 80. léta – Geneticko-agronomická klasifikace - používaná v KPP - vycházela.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KOMPLEXNÍ PRŮZKUM ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD, BONITACE. Klasifikace půd v ČR  50. - 80. léta – Geneticko-agronomická klasifikace - používaná v KPP - vycházela."— Transkript prezentace:

1 KOMPLEXNÍ PRŮZKUM ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD, BONITACE

2 Klasifikace půd v ČR  léta – Geneticko-agronomická klasifikace - používaná v KPP - vycházela ze sovětského systému - dosud používaná  1985 – Morfogenetický klasifikační systém (MKSP) - přiblížení se klasifikaci FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) - jednoslovné názvy půdních typů  2001 – Taxonomický klasifikační systém půd ČR (TKSP) - prof. Němeček - KPG ČZU, v současnosti KPOP

3 Komplexní průzkum půd (KPP)  1961 – 1971  poskytl poznatky o geneticko-agronomických vlastnostech zemědělských půd  kontrola stavu přístupných živin, půdní reakce, potřeby vápnění, uskutečňovaná v pětiletých cyklech  2 průzkumné akce a) půdoznalecký průzkum půd zrnitost, obsah humusu a karbonátů, sorpční vlastnosti b) agrochemická kontrola půd půdní reakce, potřeba vápnění, přístupné živiny (K 2 O, P 2 O 5 )

4  3 Etapy a)práce v terénu b)laboratorní práce c)shromažďování a vyhodnocování půdních analýz  Zmapovaná výměra 7,2 mil ha zemědělské půdy  Počet analyzovaných sond >  Základní mapovací jednotka zemědělský závod (předtím i dnes katastrální území)  Teoretickým základem mapování geneticko-agronomická klasifikace půd  Koordinátor Ústav půdoznalecký

5 Terénní průzkum  Terénnímu průzkumu předcházely přípravné práce - shromažďování a studium materiálů o přírodních podmínkách (klimatické, geomorfologické, geologické, hydrologické a hydrogeologické, fytocenologické údaje, údaje o provedených půdoznaleckých pracích, zemědělsko-ekonomické údaje)  Vlastní terénní průzkum půd zahrnoval - rekognoskace terénu, výkop sond a popis půdních profilů, odběr půdních vzorků, vypracování náčrtu půdní mapy a projednání výsledků terénního průzkumu se zástupci zemědělských závodů  Rozvržení sondážní sítě - s ohledem na složitost a komplexnost litologicko- geomorfologických podmínek - území bylo území rozděleno do tří kategorií

6  I. Kategorie: a) rovinný až mírně svažitý reliéf nížin (pahorkatin) s velmi jednoduchými půdně-litologickými poměry b) vysokohorské louky a pastviny  II. Kategorie: a) rovinný až mírně svažitý reliéf pahorkatin a nížin se složitými půdně- litologickými poměry; svažitý terén s výraznými projevy eroze b) půdy vysočin a hor  III. Kategorie: a) území širokých niv a říčních teras s velmi složitými půdně-litologickými poměry b) území se zasolenými půdami  Pro každou kategorii byla stanovena hustota sondážní sítě ZS a VS a týdenní norma v ha  V každém okrese kopány a popsány SS v hustotě jedna sonda na – ha

7 Terénní průzkum  Základní sondy - místo se vybíralo s ohledem na reliéf, složení vegetace a litologické poměry tak, aby byl zachycen vztah půdy s půdotvornými faktory - na jejichž podkladě byly stanoveny okrsky základních půdních představitelů - kopaly se sondy obdélníkového tvaru o rozměru 60 x 150 cm, 120 cm hluboké  Výběrové sondy - místo se určovalo až po popsání všech základních sond, aby co nejlépe vystihovalo celek genetického půdního představitele - kopaly se nové nebo se využily vhodné ZS, které se musely prohloubit do 150 až 200 cm - sloužily k získání analytické charakteristiky vymezených celků genetických půdních představitelů  Speciální sondy - sloužily k získání všestranné analytické charakteristiky typických půdních představitelů v celostátním měřítku - rozměry totožné s VS

8 Terénní průzkum  Popis půdního profilu - zaznamenán u všech typů sond do polního půdního záznamu PPZ - uvedení informativních údajů o sondě (přesné označení umístění sondy, charakteristika rostlinného společenstva, vyznačení hloubky hladiny podzemní vody a zamokření, vyznačení litologických vrstev a jejich přechodů a označení nadmořské výšky) - popis morfologie jednotlivých horizontů sondy, změření mocnosti jednotlivých horizontů a další vlastnosti dané metodikou KPP  Odběr vzorků ze sond - prováděl se jako závěrečná část terénních prací - ze ZS byl odebrán vzorek z humusového (orničního) horizontu a horizontu ležícího do hloubky 60 cm, pokud se zrnitostně lišil od ornice, odebírány vzorky o hmotnosti asi 0,5 kg, z čelní stěny sondy - z VS odebírány vzorky ze všech horizontů, k i z jeho spodní části, vzorky byly odebírány ve váhovém množství asi 2 kg - ze SS se odebíraly vzorky v množství 8 kg ze všech horizontů, odebíraly se vzorky bez narušení struktury do papírových monolitků, na fyzikální rozbory se z každého horizontu odebraly vzorky do Kopeckého válečku

9 Laboratorní práce  Základní sondy - zrnitost (pouze obsah částic < 0,01 mm), výměnná půdní reakce  Výběrové sondy - zrnitost (úplný rozbor), obsah uhličitanů, výměnná půdní reakce (pH KCl ), obsah přístupného K 2 O a P 2 O 5, oxidovatelný uhlík (C ox ) a humus, výměnný vodík (H) a sorpční kapacita (T) podle Melicha, z hodnot H a T se vypočítá stupeň sorpčního nasycení (V)  Speciální sondy - rozbory pro výběrové sondy + další analýzy - aktivní půdní reakce (pH H 2 O ), základní fyzikální hodnoty v celém profilu (např. objemová hmotnost, specifická hmotnost, maximální kapilární vodní kapacita, vzdušná kapacita, objem pórů kapilárních a nekapilárních a další rozbory) - výběrově se stanovovaly další půdní vlastnosti (např. struktura ornice a podorničí, specifický povrch a bod trvalého vadnutí, frakční složení humusu, jednotlivé výměnné kationty, volné oxidy a další) - ve zvláštních případech byly stanoveny další speciální půdní vlastnosti (totální chemické rozbory zeminy a frakcí jílu, mikromorfologické studium ve výbrusech, identifikace jílových minerálů)

10 Kancelářské práce  Na základě terénního průzkumu a vyhodnocených analytických výsledků - sestaveny náčrty půdních map v měřítku 1 : (1 : ) SMO  Na mapách byly zachyceny - genetičtí půdní představitelé, hranice půdních okrsků podle půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy a skeletovitosti - na mapách byla vyznačena sondážní síť - předběžné náčrty sloužily jako podkladové materiály pro tvorbu výstupních materiálů KPP

11  Výstupy Data dodnes užívána (digitální mapy) 1) základní půdní mapy - typy půd, matečný substráty pro zem. závody – 1 : pro okresní zemědělské správy – 1 : přehledové mapy – 1 : , 1 : ) kartogramy - k. zrnitosti, štěrkovitosti a zamokření – 1 : , 1 : k. matečných substrátů – 1 : k. návrhů na zlepšení půdní úrodnosti – 1 : ) průvodní zprávy (pro okresy) - zemědělsko - výrobní poměry - přírodní podmínky - půdní pokryv

12 Výřez základní půdní mapy 1 : (VÚMOP, 1971)

13 Výřez z kartogramu zrnitosti, štěrkovitosti a zamokření 1 : (VÚMOP, 1971)

14 Výřez z kartogramu matečných substrátů 1 : (VÚMOP, 1971)

15

16

17

18

19 Taxonomické kategorie TKSP  Referenční třída - velké skupiny půd (koncovka –sol)  Typ - hlavní oporná jednotka klasifikačního systému - určenvýskytem a uspořádáním diagnostických horizontů (např. koncovka –zem)  Subtyp - představují výrazné modifikace půdního typu - označeny adjektivem - určen především náznaky diagnostických horizontů  Varieta - vyjadřují méně výrazné znaky hydromorfismu, okyselení, zasolení aj.

20 Mapa půdních typů ČR 1 :

21 Referenční třídy 1.LEPTOSOLY 2.REGOSOLY 3.FLUVISOLY 4.VERTISOLY 5.ČERNOSOLY 6.LUVISOLY 7.KAMBISOLY 8.ORGANOSOLY 9.ANDOSOLY 10.STAGNOSOLY 11.GLEJSOLY 12.SALISOLY 13.NATRISOLY 14.ORGANOSOLY 15.ANTROSOLY

22 Zastoupení půdních typů v České republice

23 Rozšíření půdních typů  Kambizemě - na orné půdě 45 %, na lesní půdě 58 % ; ve všech krajích, hlavně západní Čechy  Hnědozemě - na orné půdě 13 % ; jižní Morava  Černozemě - na orné půdě 11 % ; jižní Morava, střední a severní Čechy - nejsou v jižních a západních Čechách  Pseudogleje - na lesní půdě 12 % ; hlavně jižní Čechy  Podzoly - na lesní půdě 10 %  Fluvizemě - hlavně Morava (řeky Dyje, Morava)  Antropozemě - rekultivace – severočeský hnědouhelný revír

24 Zastoupení půd v ČR  Z hlediska půdních druhů 1.84 % - středně těžké půdy 2.9 % - lehké půdy 3.8 % - těžké půdy  Z hlediska kvality půdních typů 1.černozemě, černice 2.hnědozemě 3.luvizemě

25 Zastoupení půd v ČR  Z hlediska svažitosti 44,6 %rovina 41,0 %mírný sklon 11,0 %střední 2,7 %výrazný 0,7 %příkrý  Z hlediska klimatických regionů 54 %mírně teplý 25 %teplý 12 %mírně chladný 5 %velmi teplý 3 %chladný

26 Bonitační průzkum zemědělských půd  1971 – 1975  BONITACE ZPF - klasifikace a oceňování půd pro účely daňové a cenotvorné - pro účely směny pozemků (při pozemkových úpravách)  Zpracovatelé - Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy(VÚMOP) - Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV)

27 Bonitování půdy  má za úkol posoudit bonitu (jakost, hodnotu) půdy; tj. stupeň schopnosti nebo vhodnosti půdy pro pěstování kulturních rostlin (včetně klimatu a reliéfu)  pojem se kryje s pojmem úrodnost půd  bonitování půd je pouze relativním posuzováním produkční schopnosti půd  každé bonitování (hodnocení) půdy spočívá na třídění (klasifikaci půd)

28 Bonitační průzkum  Terénní - transformace informací KPP + další agroekologické faktory (klima, reliéf)  BPEJ mapy (1 : 5 000) a databáze  Ekonomický - na vzorových pozemcích (7 000) - získány informace o naturálních výnosech a přímých nákladech tzv. hlavních oceňovacích zem. plodin - (pšenice oz., ječmen jar., žito, oves, kukuřice na zrno, kukuřice silážní, brambory, cukrovka, víceleté pícniny - nyní i řepka )

29 Základní pojmy bonitační klasifikační soustavy  Půdně - ekologická jednotka (PEJ) - specifický územní celek, který má konkrétní agroekologické vlastnosti projevující se určitou hodnotou produkčního potenciálu  Bonitovaná půdně - ekologická jednotka (BPEJ) - určitá část zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu - základní mapovací a oceňovací jednotka

30 BPEJ

31 Klimatický region - KR Hlavní půdní jednotka - HPJ Sklonitost a expozice ke světovým stranám Skeletovitost a hloubka půdního profilu 1 -2,5 Pořadové číslo v katastru Výměra v ha Kód BPEJ

32 Klimatické regiony (KR)  zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst zemědělských plodin  v ČR bylo vymezeno 10 klimatických regionů, označených kódy 0 - 9

33 Charakteristika KR

34 Hlavní půdní jednotka (HPJ)  účelové seskupení půdních forem s příbuznými ekologickými a agronomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí půdy a u některých HPJ výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu  v ČR je 78 HPJ, řazených do 13 skupin (kódy ) Hlavní půdní klimatická jednotka (HPKJ)  vzniká přiřazením údaje o klimatickém regionu k charakteristice HPJ

35 Charakteristika HPJ

36  Sklonitost, svažitost (SL) - svah lokality ve stupních  Expozice (E) - poloha lokality BPEJ vůči světovým stranám  SL + E - se označuje kódy 0 – 9  Skeletovitost (SK) - obj.% štěrku a kamení v ornici (čitatel zlomku) a v podorničí (jmenovatel) - bezskeletovitá půda do 10 %, slabě skeletovitá % - středně skeletovitá %, silně skeletovitá nad 50 %  Hloubka půdy (H) - mocnost půdního profilu, omezená pevnou skálou či jejím rozpadem nebo silnou skeletovitostí  SK + H - se označuje kódy 0 - 9

37 Kombinace svažitosti a expozice

38 Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

39 Rebonitace a aktualizace  Důvod - změna produkčních schopností - přiřazování kódu BPEJ k jednotlivým pozemkovým parcelám  Provádí - pozemkové úřady, VÚMOP - mapy BPEJ: pozemkové a katastrální úřady

40 Zavedení výsledků bonitace do katastru nemovitostí  Z důvodu placení daní  Každá parcela má přiřazen kód BPEJ  Daň se platí podle - úřední ceny pozemku (ÚC se stanoví na základě znalosti BPEJ ) - průměrné ceny půdy pro dané KÚ (nebyla-li provedena bonitace)

41 Využití výsledků bonitace  Určení úrodnosti zemědělské půdy bodů = CC  Určení úřední ceny zemědělské půdy - 11 Kč/m 2 = CE  Kategorizace zemědělského území - např. LFA  Ochrana ZPF - podmínky vynětí

42 Studijní materiály  Tomášek M. (2000): Půdy České republiky  Němeček et al. (2001): Taxonomický a klasifikační systém půd ČR  Mašát et al. (2002): Metodika vymezování a mapování BPEJ

43 Děkuji za pozornost.

44 Kambisoly

45 Luvisoly

46 Černosoly

47 Pseudogleje

48 Gleje

49 Podzoly

50 Fluvisoly


Stáhnout ppt "KOMPLEXNÍ PRŮZKUM ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD, BONITACE. Klasifikace půd v ČR  50. - 80. léta – Geneticko-agronomická klasifikace - používaná v KPP - vycházela."

Podobné prezentace


Reklamy Google