Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pravěké umění. Úvod… Už odjakživa existovalo umění a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit. Komu by nechyběly ranní noviny nebo dobrá.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pravěké umění. Úvod… Už odjakživa existovalo umění a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit. Komu by nechyběly ranní noviny nebo dobrá."— Transkript prezentace:

1 Pravěké umění

2 Úvod… Už odjakživa existovalo umění a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit. Komu by nechyběly ranní noviny nebo dobrá kniha, hezký obraz, krásná váza apod.. Pravěké umění se většinou věnují realitě a málokdy se zatoulá do fantazie. V pravěku samozřejmě neexistovala literatura, vždyť se zde teprve stěží vyvíjely první zvuky, natož artikulovaná slova a jejich psaná podoba. Z těchto důvodů "relativní zaostalosti", která je způsobena poměrně malou mozkovnou pravěkého člověka, se zde nejvíce rozvíjí malba na stěny. Tyto malby byly jednoduché, jejich náměty byly vesměs z lovu a někdy souvisely s nadpřirozenými úkazy.

3 Počátek… Pravěké umění je nám známé asi 165 let. Je tedy pozdním objevem. První řezby kozorožců, laní a sobů v kosti nebo v sobím paroží byly objeveny v letech 1833 – Většina objevů pravěkého umění byla objevena v různých jeskyních světa jako např.: Altamira, Niaux, Lascaus, Porto Badisco, La Mouthe atd., kde se nacházely různé jeskynní malby nebo rytiny. Dále se také nalézaly přenosné plastiky,modelované nebo vyřezávané sošky, obrazy nebo ornamenty na nejrůznějších podkladech, později i na keramice… Pravěké umění je nám známé asi 165 let. Je tedy pozdním objevem. První řezby kozorožců, laní a sobů v kosti nebo v sobím paroží byly objeveny v letech 1833 – Většina objevů pravěkého umění byla objevena v různých jeskyních světa jako např.: Altamira, Niaux, Lascaus, Porto Badisco, La Mouthe atd., kde se nacházely různé jeskynní malby nebo rytiny. Dále se také nalézaly přenosné plastiky,modelované nebo vyřezávané sošky, obrazy nebo ornamenty na nejrůznějších podkladech, později i na keramice…

4 Hospod.převrat… V osmém století se odehrál velký hospodářský převrat - člověk začal využívat rostliny více než lovená zvířata, rozvíjely se technologie výroby nástrojů a také pastevectví a zemědělství - jehož důsledkem byl i základ nového umění. Symbolem se stalo hrnčířství. Také došlo k výměně materiálů a kámen se využíval pouze pro všední účely. Ovšem obyvatelé na vyšší úrovni si oblíbili měď, bronz a později také železo. Pod umění spadají také nástroje a z tohoto období je to pěstní klín - oboustranně opracovaný kus pazourku délky cm, se špičatým koncem. Byl vhodný pro různé účely. Existovala spousta nástrojů podobných pěstnímu klínu, některé se blížily k uměleckým výtvorům. Tato forma umění je často opomíjená.

5 Věstonická Venuše… Věstonická venuše je keramická soška vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období př. n. l. Věstonická venuše je keramická soška vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období př. n. l.keramickápaleolitukeramickápaleolitu Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem prof. Karlem Absolonem. Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě. Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem prof. Karlem Absolonem. Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě.13. července 1925Dolními VěstonicemiPavlovem Karlem Absolonem13. července 1925Dolními VěstonicemiPavlovem Karlem Absolonem

6 Orázky :

7 Dělení pravěku… Pravěk se dělí na: Pravěk se dělí na: Paleolit Paleolit Mezolit Mezolit Neolit Neolit A Eneolit A Eneolit Paleolit: Paleolit: V době paleolitu se vyvinuli všechny vývojové etapy člověka, Začal v době, kdy se člověk zručný poprvé naučil užívat nástrojů a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu. Je pro něj typické střídání dob ledových a adaptibilita rodu člověk na měnící se klimatické podmínky. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin. V době paleolitu se vyvinuli všechny vývojové etapy člověka, Začal v době, kdy se člověk zručný poprvé naučil užívat nástrojů a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu. Je pro něj typické střídání dob ledových a adaptibilita rodu člověk na měnící se klimatické podmínky. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin.člověk zručnýmezolitdob ledovýchčlověk zručnýmezolitdob ledovýchčlověk Paleolit se dále dělí na několik období, jejichž datace se ovšem v různých částech světa liší. Pro střední Evropu se obvykle udávají následující hodnoty. Protože se v rámci paleolitu zachází se statisíci či dokonce miliony let, nemá smysl je odpočítávat klasicky od přelomu letopočtu. Na mezinárodní úrovni se ustálila zkratka B.P. (z ang. Before Presence - před současností), odpočítává se tedy od cca roku 2000:

8 Obrázky Paleolitu…

9 Mezolit… Mezolit (z řec. mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi cca př.n.l. a začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období. Mezolit (z řec. mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi cca př.n.l. a začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období.řec př.n.l.Evropypaleolituřec př.n.l.Evropypaleolitu V důsledku oteplování se z jihu navracelo lesní rostlinstvo. Nejprve bříza a borovice, poté líska a pak se postupně rozšiřoval smíšený dubový les s dubem, jilmem, lípou a jasanem. Ve výrazně teplých a suchých sprašových stepích pokračoval vývoj černozemí. Voda z tajících ledovců se shromažďovala v jezerech a tvořila prostředí bohaté na ryby. S lesem se šířil los, jelen, srnec, divoké prase, zubr, medvěd, při vodních tocích se objevil bobr a vydra. Dále pes, zajíc a želva. V důsledku oteplování se z jihu navracelo lesní rostlinstvo. Nejprve bříza a borovice, poté líska a pak se postupně rozšiřoval smíšený dubový les s dubem, jilmem, lípou a jasanem. Ve výrazně teplých a suchých sprašových stepích pokračoval vývoj černozemí. Voda z tajících ledovců se shromažďovala v jezerech a tvořila prostředí bohaté na ryby. S lesem se šířil los, jelen, srnec, divoké prase, zubr, medvěd, při vodních tocích se objevil bobr a vydra. Dále pes, zajíc a želva.bříza borovice dubemjilmemlípoujasanemlosjelensrneczubrmedvědpeszajícželvabříza borovice dubemjilmemlípoujasanemlosjelensrneczubrmedvědpeszajícželva Od chladnomilné stádní zvěře otevřené tundry (kůň, sob) se lovci museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě či v malých stádech žijící zvěř. Většího významu nabyl rybolov a lov vodního ptactva. Zejména zesílil podíl sběru lesních plodů. Chladné podnebí ledových dob umožňovalo konzervaci potravy mrazem, v mezolitu bylo nutné ji obstarávat pravidelně. Jeden nezdar při lovu už v mezolitu neznamenal ohrožení existence. Zvířata žila rozptýlena v prostoru lesa. Lov byl (na rozdíl od paleolitu) více individuální. K lovu se užíval luk, šípy a přinejmenším místy i pes (jako první domestikované zvíře). Mezolitiky skončila epocha lovců a sběračů Od chladnomilné stádní zvěře otevřené tundry (kůň, sob) se lovci museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě či v malých stádech žijící zvěř. Většího významu nabyl rybolov a lov vodního ptactva. Zejména zesílil podíl sběru lesních plodů. Chladné podnebí ledových dob umožňovalo konzervaci potravy mrazem, v mezolitu bylo nutné ji obstarávat pravidelně. Jeden nezdar při lovu už v mezolitu neznamenal ohrožení existence. Zvířata žila rozptýlena v prostoru lesa. Lov byl (na rozdíl od paleolitu) více individuální. K lovu se užíval luk, šípy a přinejmenším místy i pes (jako první domestikované zvíře). Mezolitiky skončila epocha lovců a sběračůkůňsobpaleolitupeskůňsobpaleolitupes

10 Orázky Mezolitu…

11 Neolit… Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem znalost zemědělství šíříla. Ve střední Evropě se uvažuje o 8. či 7. tisícíletí př. n. l. Někdy po polovině 5. tisíciletí př. n. l. nastupuje období eneolitu. Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem znalost zemědělství šíříla. Ve střední Evropě se uvažuje o 8. či 7. tisícíletí př. n. l. Někdy po polovině 5. tisíciletí př. n. l. nastupuje období eneolitu. zemědělstvíneolitická revoluceBlízkém východě10.9. tisíciletí př. n. l.mezolitustřední Evropě8.5. tisíciletí př. n. l.eneolitu zemědělstvíneolitická revoluceBlízkém východě10.9. tisíciletí př. n. l.mezolitustřední Evropě8.5. tisíciletí př. n. l.eneolitu V 10. nebo v 9. tisícíletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito. Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě (oblast Žluté řeky). V 10. nebo v 9. tisícíletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito. Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě (oblast Žluté řeky).PalestinySýrieTureckaÍránuIrákupšenici ječmenovcekozyhovězí dobytekSýriiAli KošÍránuJordánskuprosolenmákovesžitoStřední Americe Dálném východěŽluté řekyPalestinySýrieTureckaÍránuIrákupšenici ječmenovcekozyhovězí dobytekSýriiAli KošÍránuJordánskuprosolenmákovesžitoStřední Americe Dálném východěŽluté řeky

12 Eneolit… Eneolit (z latinského aeneus - měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos - měděný, lithos - kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku - závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází dobu bronzovou. Eneolit (z latinského aeneus - měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos - měděný, lithos - kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku - závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází dobu bronzovou.latinskéhořeckéhopravěkudoby kamenné neolitudobu bronzovoulatinskéhořeckéhopravěkudoby kamenné neolitudobu bronzovou Užití oradla v zemědělství Užití oradla v zemědělství Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť. Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť.Polsku DánskuČeskuBřeznoPolsku DánskuČeskuBřezno Užití tažných zvířat Užití tažných zvířat Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu. Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.PolskuLipskaPolskuLipska

13 …Konec… …To je vše…


Stáhnout ppt "Pravěké umění. Úvod… Už odjakživa existovalo umění a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit. Komu by nechyběly ranní noviny nebo dobrá."

Podobné prezentace


Reklamy Google