Pravěké umění.

Prezentace na téma: "Pravěké umění."— Transkript prezentace:

1 Pravěké umění

2 Úvod… Už odjakživa existovalo umění a život bez něj si už většina z nás nedokáže představit. Komu by nechyběly ranní noviny nebo dobrá kniha, hezký obraz, krásná váza apod.. Pravěké umění se většinou věnují realitě a málokdy se zatoulá do fantazie. V pravěku samozřejmě neexistovala literatura, vždyť se zde teprve stěží vyvíjely první zvuky, natož artikulovaná slova a jejich psaná podoba. Z těchto důvodů "relativní zaostalosti", která je způsobena poměrně malou mozkovnou pravěkého člověka, se zde nejvíce rozvíjí malba na stěny. Tyto malby byly jednoduché, jejich náměty byly vesměs z lovu a někdy souvisely s nadpřirozenými úkazy.

3 Počátek… Pravěké umění je nám známé asi 165 let. Je tedy pozdním objevem. První řezby kozorožců, laní a sobů v kosti nebo v sobím paroží byly objeveny v letech 1833 – Většina objevů pravěkého umění byla objevena v různých jeskyních světa jako např.: Altamira, Niaux, Lascaus, Porto Badisco, La Mouthe atd., kde se nacházely různé jeskynní malby nebo rytiny. Dále se také nalézaly přenosné plastiky,modelované nebo vyřezávané sošky, obrazy nebo ornamenty na nejrůznějších podkladech, později i na keramice…

4 Hospod.převrat… V osmém století se odehrál velký hospodářský převrat - člověk začal využívat rostliny více než lovená zvířata, rozvíjely se technologie výroby nástrojů a také pastevectví a zemědělství - jehož důsledkem byl i základ nového umění. Symbolem se stalo hrnčířství. Také došlo k výměně materiálů a kámen se využíval pouze pro všední účely. Ovšem obyvatelé na vyšší úrovni si oblíbili měď, bronz a později také železo. Pod umění spadají také nástroje a z tohoto období je to pěstní klín - oboustranně opracovaný kus pazourku délky cm, se špičatým koncem. Byl vhodný pro různé účely. Existovala spousta nástrojů podobných pěstnímu klínu, některé se blížily k uměleckým výtvorům. Tato forma umění je často opomíjená.

5 Věstonická Venuše… Věstonická venuše je keramická soška vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období př. n. l. Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem prof. Karlem Absolonem. Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě.

6 Orázky  :

7 Dělení pravěku… Pravěk se dělí na: Paleolit Mezolit Neolit A Eneolit Paleolit: V době paleolitu se vyvinuli všechny vývojové etapy člověka, Začal v době, kdy se člověk zručný poprvé naučil užívat nástrojů a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu. Je pro něj typické střídání dob ledových a adaptibilita rodu člověk na měnící se klimatické podmínky. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin. Paleolit se dále dělí na několik období, jejichž datace se ovšem v různých částech světa liší. Pro střední Evropu se obvykle udávají následující hodnoty. Protože se v rámci paleolitu zachází se statisíci či dokonce miliony let, nemá smysl je odpočítávat klasicky od přelomu letopočtu. Na mezinárodní úrovni se ustálila zkratka B.P. (z ang. Before Presence - před současností), odpočítává se tedy od cca roku 2000:

8 Obrázky Paleolitu…

9 Mezolit… Mezolit (z řec. mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi cca př.n.l. a začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období. V důsledku oteplování se z jihu navracelo lesní rostlinstvo. Nejprve bříza a borovice, poté líska a pak se postupně rozšiřoval smíšený dubový les s dubem, jilmem, lípou a jasanem. Ve výrazně teplých a suchých sprašových stepích pokračoval vývoj černozemí. Voda z tajících ledovců se shromažďovala v jezerech a tvořila prostředí bohaté na ryby. S lesem se šířil los, jelen, srnec, divoké prase, zubr, medvěd, při vodních tocích se objevil bobr a vydra. Dále pes, zajíc a želva. Od chladnomilné stádní zvěře otevřené tundry (kůň, sob) se lovci museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě či v malých stádech žijící zvěř. Většího významu nabyl rybolov a lov vodního ptactva. Zejména zesílil podíl sběru lesních plodů. Chladné podnebí ledových dob umožňovalo konzervaci potravy mrazem, v mezolitu bylo nutné ji obstarávat pravidelně. Jeden nezdar při lovu už v mezolitu neznamenal ohrožení existence. Zvířata žila rozptýlena v prostoru lesa. Lov byl (na rozdíl od paleolitu) více individuální. K lovu se užíval luk, šípy a přinejmenším místy i pes (jako první domestikované zvíře). Mezolitiky skončila epocha lovců a sběračů

10 Orázky Mezolitu…

11 Neolit… Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem znalost zemědělství šíříla. Ve střední Evropě se uvažuje o 8. či 7. tisícíletí př. n. l. Někdy po polovině 5. tisíciletí př. n. l. nastupuje období eneolitu. V 10. nebo v 9. tisícíletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito. Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě (oblast Žluté řeky).

12 Eneolit… Eneolit (z latinského aeneus - měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos - měděný, lithos - kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku - závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází dobu bronzovou. Užití oradla v zemědělství Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť. Užití tažných zvířat Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.

13 …Konec… …To je vše…