Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I Seminář Okresní agrární komory Hodonín 4.12 2012 Nové Město na Moravě Půdní úrodnost –

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I Seminář Okresní agrární komory Hodonín 4.12 2012 Nové Město na Moravě Půdní úrodnost –"— Transkript prezentace:

1 Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I Seminář Okresní agrární komory Hodonín Nové Město na Moravě Půdní úrodnost – nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci

2 Mikrobiogenní prvky a jejich význam ve výživě rostlin

3 Konkurenceschopnost a kvalita – cesta k úspěchu zemědělského podniku Seminář Okresní agrární komory Hodonín

4 Mikroelementy v půdě V půdě jsou obsaženy v různých primárních minerálech, z nichž se uvolňují zvětrávacími procesy. Obsah je závislý na druhu horniny. Bohatší na Mn, Zn, Mo, Cu jsou bazické vyvřeliny (tufy, amfiboly, svory aj.), chudší naopak půdy na vátých píscích a písčitých sedimentech. Celkový obsah určitého mikroelementu v půdě není rozhodující pro určení jeho toxicity. S možným nedostatkem mikroelementů je třeba počítat:  v lehkých písčitých půdách,  v rašelinových půdách (silné vazby - zvláště Cu),  v alkalických ( Fe,Cu,Mn,Zn, B) a kyselých půdách ( Mo)

5 Vliv pH na příjem živin

6 Projevy nedostatku ME:  Na co mají vliv  Kdy je rostlina potřebuje  Jak je aplikovat  Čím hnojit

7 Mikroelementy a jejich úloha v rostlině  Rostliny odčerpávají přibližně 1000x menší množství těchto prvků ve srovnání s makroelementy,  Požadavek různých plodin na jednotlivé mikroelementy je výrazně odlišný než je tomu u makroelementů.  Jejich obsah se uvádí v ppm nebo v mg. kg hmoty (sušiny rostliny, půdy)  Poměrně malé množství mikroelementů může být příčinou buď nedostatku nebo přehnojení (zvláště u některých prvků), je třeba znát symptomy nedostatku a nadbytku

8 Mangan - Mn  Obsah manganu v rostlinách kolísá od 0,001-0,01% sušiny u různých druhů i v různých orgánech jedné a téže rostliny. Nejbohatší jsou obaly semen a plodů, zárodky semen a zelené listy.  Antagonisticky působí vápník, hořčík, NH 4 + aj., synergický vliv se projevuje u nitrátů.  Pohyblivost manganu v rostlině je velmi nízká.  V biochemických funkcích je podobný hořčíku, aktivuje některé enzymy,kde může být nahrazen hořčíkem.

9  Mangan hraje důležitou úlohu při oxidaci IAA (indolyloctové kyseliny). Je pravděpodobné, že vysoká koncentrace manganu v rostlinách má vztah k deficienci auxinu.  Zvláště významná je jeho funkce fotosyntetického transportu elektronu (při fotolýze).  Mn je dále nezbytný pro redukci NO 2 - z NO 3 -. Při deficienci a toxicitě Mn se může zvyšovat obsah NO 3 - v rostlinách.  Nejcitlivějšími organelami na nedostatek manganu jsou chloroplasty.  Rostliny odčerpávají v průměru g Mn.ha -1.rok -1.  K odstranění deficience se používá MnSO 4 nebo vhodnější je chelát manganu (Mn-EDTA).

10  Dávku 1-5kg Mn.ha -1 aplikovat ve l vody (tj. 0,15- 1,25% roztoku).  Nadbytek manganu vyvolává těžké chlorózy. Na rubu listů se tvoří hnědé až červenohnědé tečky, které v pozdějším stadiu splývají ve větší skvrny. Při silném nadbytku listy odumírají. Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mn:  Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mn: cukrová (krmná)řepa, oves, pšenice, ječmen, brambory, hrách, fazol, jabloň, broskvoň, meruňka, třešeň, višeň, švestka, maliník, réva vinná, jahodník Dobrou reakcí  Dobrou reakcí se vyznačují brukvovité rostliny.

11 Deficience Mn Řepka ozimá Slunečnice

12 Deficience manganu Protáhlé skvrny na listech

13 Mangan: – omezuje fotosyntézu – snižuje tvorbu bílkovin – na listech dochází k nepravidelným nekrózám, které se objevují po odnožování rostlin

14 Zinek - Zn  Pohyb zinku v rostlině je velmi malý, ve starých listech je prakticky imobilní.  Při nedostatku Zn bylo zjištěno poškození funkce chloroplastů a snížila se intenzita fotosyntézy.  Důležitou úlohu hraje při regulaci metabolismu nukleových kyselin.

15  Zinek je napojen na metabolismus aminokyselin a bílkovin.  Zinek ovlivňuje tvorbu tryptofanu nepřímo ovlivňuje i tvorbu indolových auxinů.  Zinek zasahuje do metabolismu cukrů.  Při hodnotě pod 10 ppm Zn v sušině se objevují na rostlinách zřetelné symptomy nedostatku.  Deficience se projevuje hlavně na mladých částech rostlin vytvářením růžic s úzkými a drobnými listy, které jsou bledě zelené a zkrácením internodií

16 Velmi citlivé rostliny na nedostatek Zn:  Velmi citlivé rostliny na nedostatek Zn: kukuřice, len fazol, soja, chmel, réva vinná, broskvoň, meruňka, švestka Středně reagují:  Středně reagují: cukrová řepa, brambory, vojtěška, jetel, čirok, řepka, mák, slunečnice, cibule, rajčata, třešně, hrušně, jabloň. Slabě reagují:  Slabě reagují: trávy, oves, ječmen, pšenice, žito, hrách, chřest

17 Deficience zinku Omezený dlouživý růst; žloutnutí mladých listů (tzv. bílá purpovitost)

18 Meď - Cu  V rostlině má funkci katalytického prvku, váže se na molekulu bílkoviny.  Je složkou proteinu v chloroplastu.  Má významné místo v syntéze nebo stabilitě chlorofylu a dalších rostlinných pigmentů.  Měď je součástí enzymových oxidáz (cytochromoxidázy, askorbátoxidázy, polyfenoloxidázy ap.). Spolu s Fe se podílí na redukci nitrátů v rostlině (je složkou nitritreduktázy).  Při deficienci Cu dochází v rostlinách k destrukci proteinu až na rozpustné aminokyseliny. U mladých rostlin, kde je proteinová syntéza velmi aktivní, nižší hladiny DNA byly pozorovány právě při Cu deficienci.

19  Měď je nutná k symbiotické fixaci N 2. Předpokládá se, že Cu ovlivňuje syntézu leghemoglobinu.  Při deficienci Cu v pozdějším období ontogeneze dochází k postupnému odumírání apikálních listů, jejich zasychání a změně barvy do silně žlutého odstínu. Takto jsou postiženy především staré listy, protože měď je ze starých listů transportována do mladých. Pak následuje zastavení růstu, pokles turgoru a vadnutí.  Na půdách s malým obsahem Cu se doporučuje předseťové máčení semen v roztoku Cu(NO 3 ) 2 nebo CuSO 4. K aplikaci na list se doporučuje Cu aplikovat ve formě DTPA, který je účinnější než EDTA.

20 Velmi citlivé rostliny na nedostatek Cu:  Velmi citlivé rostliny na nedostatek Cu: pšenice, oves, ječmen, kopr, salát, cibule, špenát Dobrou reakci:  Dobrou reakci: slunečnice, jetel, len, konopí, bob, mrkev, ředkev, kedlubny Středně reagují:  Středně reagují: cukrovka, brambory,krmná řepa, vojtěška, vikev, zelí, květák

21 Deficience Cu u olejnin Řepka ozimá Slunečnice

22 Měď: – projevem je světlá zeleň listů a zahnědnutí klasů – klas může být zubatý – vrcholové části jsou hluché – u ovsa dochází k deformaci lat, případně až k hluchosti klasu

23 Bór - B  Bór má význam v látkovém a energetickém metabolismu rostlin. Přestože není složkou žádného enzymu, má vliv na aktivitu katalázy, peroxidázy, polyfenoloxidázy, askorbázy a auxinooxidázy.  Účast bóru byla potvrzena v následujících procesech:  v glycidovém a fosforylačním metabolismu  v metabolismu nukleových kyselin,  v metabolismu fosforečných sloučenin,  v syntéze růstových látek.  V metabolismu cukrů působí na transport glukozy z mladých orgánů do orgánů reprodukčních.

24  V rostlinném organismu je relativně nepohyblivý a jeho obsah obyčejně narůstá od nižších částí rostlin k vyšším.  Nedostatek bóru se projevuje morfologickými změnami a chlorozou mladých listů. Terminální pupeny resp. výhony odumírají. Internodia jsou protáhlá. U listů a stébel se projevuje křehkost s lámavostí, listy jsou kadeřavé. Kořeny mají omezený růst a na plodech se objevuje hnědá skvrnitost, sklovitost a deformace.  Nedostatek bóru snižuje syntézu cytokininu a zvyšuje hladinu auxinu.  Nekrózy u rostlin s deficitem B jsou způsobeny akumulací auxinu.

25  Vysoká koncentrace bóru je pro většinu rostlin toxická.  Příznaky se objevují na starších listech, kde vzniká zlatožluté zbarvení. Při pokračující kumulaci B se chlorózu rozšiřuje a okraje listů odumírají. Toxicita bóru je větší vždy v humidní a semiaridní oblasti při kyselejším pH. Rozpustnost B se zvyšuje s teplotou půdy a jeho vysoký obsah můžeme redukovat vápněním nebo dusíkatým hnojením. Velmi citlivé rostliny na nedostatek B:  Velmi citlivé rostliny na nedostatek B: cukrovka, vojtěška, jetel, řepka, mák, slunečnice, hořčice, květák, jetel, jabloň, hrušeň, peckoviny, réva vinná

26 Deficience B u olejnin Řepka – ztlustlý a prasklý stonek Řepka – nedostatečně vyvinuté květenství Mák –deformace vegetačního vrcholu

27 Deficience bóru Deformace listů a nekrózy od špiček Zdeformované a neozrněné palice

28 Projev nedostatku bóru u maku

29 Molybden - Mo  Přijatelnost molybdenu je vyšší na půdách zásaditých než na půdách kyselých.  Mo je v rostlině snadno pohyblivý, do rostliny může vstoupit jak kořeny, tak pokožkou nadzemních částí. Hromadí se hlavně ve vegetativních částech rostliny.  Při dozrávání dochází k jeho zvýšené translokaci do reprodukčních orgánů. Semena rostlin tak hromadí značná množství tohoto prvku.  Molybden má mimořádně vysokou fyziologickou účinnost. Význam molybdenu při redukci nitrátů aktivací nitrátreduktázy při syntéze bílkovin. Funguje jako nosič elektronů.

30  Molybden působí dále při fixaci elementárního dusíku nejen u volně žijících bakterií v půdě, ale i u symbiotických bakterií žijících v rhizosféře motýlokvětých rostlin.  Deficience Mo se objevuje nejčastěji ve středu rostliny nebo na starých listech žlutou nebo žlutozelenou barvou. Listy jsou malé a mají nekrotické tečky. Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mo:  Velmi citlivé rostliny na nedostatek Mo: vojtěška, jetel hrách, bob, vikev, brukvovité ( květák, brokolice, kapusta, kedlubny) Středně reagující:  Středně reagující: řepa, cukrovka, len, chmel, ostatní zeleniny Slabě reagující:  Slabě reagující: kukuřice, ječmen, oves, pšenice

31 ŽELEZO nedostatek způsobuje chlorózu nových a aktivně rostoucích listů prudké snížení obsahu chlorofylu, snižuje se obsah Fe total a výrazně se mění i obsah Fe aktivního imobilizace železa je způsobována: alkalitou půdy nadměrným vápněním vysokým obsahem fosforu v půdě nedostatkem organických látek klimatickými faktory jeho nedostatek se u vinné révy obtížně odstraňuje okyselení je neproveditelné a hnojení do půdy je bez efektu

32 ŽELEZO Nedostatek Fe způsobují: Půdní podmínky - vysoký obsah uhličitanů – alkalita půdy - neprovzdušenost půdy - vysoký obsah těžkých kovů - vysoký obsah etylenu Agrotechnika - utuženost půdy( traktorová chloróza) - vysoký obsah fosforu v půdě - převažující používání Cu fungicidů Fysiologie rostlin - slabý kořenový systém - velký poměr NH/kořenová hmota - nízký obsah Fe v rostlinách - vysoký obsah nitrátů

33 ŽELEZO Deficience Fe se u vinné révy obtížně odstraňuje - aplikace železa do půdy není účinná - opakovaná listová výživa je jediným způsobem jak její projevy zmírnit, případně odstranit - z hnojiv používat chelátové formy Fe (Chlorofén, Hydro - plus Železo DTPA, Tenso Fe – EDDHNA aj) okyselení půdy je neproveditelné a hnojení do půdy je bez efektu

34 DEFICIENCE ŽELEZA

35 Deficience železa Chlorotické blednutí interkostálních polí mladších listů

36 Mimokořenová výživa rostlin

37 Schéma řezu epidermální části listu ( Ryant 2003)

38 Rychlost příjmu jednotlivých živin listy rostlin (podle literárních údajů upravil Richter) ŽivinaDoba při 50 % absorpci za Dusík ( N močoviny)½ - 2 hod. Hořčík ( Mg)2 – 5 hod. Bór (B)5 hod. Draslík (K)10 – 24 hod. Vápník (Ca)1 – 2 dny Mangan (Mn)1 – 2 dny Zinek (Zn)1- 2 dny Fosfor (P)1 – 5 dnů Síra (S)5 – 8 dnů

39 Význam smáčedla

40 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Konkurenceschopnost – podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I Seminář Okresní agrární komory Hodonín 4.12 2012 Nové Město na Moravě Půdní úrodnost –"

Podobné prezentace


Reklamy Google