Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

M103FTP Fiskální teorie a politika

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "M103FTP Fiskální teorie a politika"— Transkript prezentace:

1 M103FTP Fiskální teorie a politika
Doc. Ing. František Pavelka, CSc. 2014

2 Literatura Hamerníková,B., Maaytová,A.: Veřejné finance, 2. vydání, Wolters Kluver, ČR 2010, ISBN Dvořák, P.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck 2008 Izák, V.: Fiskální politika. Praha: VŠE, 2010 Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní Zákon o SR na příslušný rok

3 EKONOMICKÝ RÁMEC FISKÁLNÍ POLITIKY

4 Ekonomická klasika Magický trojúhelník Růst Měna Nezaměstnanost

5 New deal: 4 cíle, 4 politiky
Ekonomické cíle Ekonomické politiky Hospodářský růst Fiskální Stabilita cen Monetární Zaměstnanost Sociální (důchodová) Platební bilance Zahraničně obchodní (Konkurence) (Antimonopolní)

6 Trvale udržitelný, stabilní (bezkrizový) a dynamický vývoj
Tři cíle stačí Trvale udržitelný, stabilní (bezkrizový) a dynamický vývoj Ekonomiky Měny Společnosti (Růst) (Stabilita) (Zaměstnanost)

7 Ekonomika Trvale udržitelný růst Stabilita růstu Růst potenciálu
Doména fiskální politiky Stabilizační a alokační funkce Zmirňování odchylek růstu od potencionálu, zmírňování fází ekonomického cyklu. Politika podpory poptávky. Podpora rovnováhy mezi agregátní poptávkou a ekonomickým potenciálem Podpora zvyšování ekonomického potenciálu (výrobní faktory) a stupně jejich využití. Politika podpory nabídky. Strukturální politika

8 Měna Trvale udržitelná stabilita cen Vnitřních Vnějších Doména monetární politiky Kurzová politika, politika pevných devizových, respektive předvídatelných devizových kurzů Politika cílování inflace, udržení růstu cen v mezích, kdy podporuje stranu nabídky.

9 Společnost Trvale udržitelná sociální
stabilita, spravedlnost a sociální smír Regionální Sociální Doména fiskální a důchodové politiky Redistribuční funkce Kohezní politika vyrovnávání regionálních ekonomických nerovností Politika zmírňování sociálních nerovností, politika zaměstnanosti

10 Fiskální politika

11 Fiskální politika Fiskální politika součást celkové hospodářské politiky státu realizovaná cestou státních zásahů využívajících fiskálních funkcí veřejných financí. Tím jsou determinovány cíle a nástroje fiskální politiky

12 Fiskální funkce veřejných financí
Alokační Redistribuční Stabilizační Zajištění efektivní spotřeby veřejných statků a služeb Zmírňování společenských a regionálních ekonomických a sociálních rozdílů Zmírňování cyklického vývoje ekonomiky a podpora trvalého ekonomického růstu. Zmírňování důsledků selhávání trhu

13 Cíle fiskální politiky
Základem realizace stabilizační funkce veřejných financí Cílem podpora Ekonomického růstu (podpůrnou funkcí je funkce alokační) Zaměstnanosti (podpůrnou funkcí je funkce redistribuční) Stability měny

14 Nástroje realizace fiskální politiky
Veřejné finance jako soustava Veřejných příjmů Veřejných výdajů Státní finance Místní finance

15 Nástroje fiskální politiky
Základní nástroje fiskální politiky Automatické Diskreční Vestavěné Konkrétní fiskální stabilizátory opatření Progresivní daně Změny daní a výdajů Transfery (nezaměstnanost)

16 Diskreční nástroje fiskální politiky
Opatření, která mění parametry fungování veřejných financí a která vyžadují odpovídající rozhodnutí orgánů veřejné správy a samosprávy Příjmy - změna sazeb, slev, daňových odpočtů atd. Přepokládané pozitivní účinky: vytváří nová pracovní místa, vliv na poptávku, produkci Výdaje: veřejné investice, projekty veřejné zaměstnanosti, najímání pracovních sil (úklid města,…). Předpokládané pozitivní účinky: zvyšuje poptávku nebo brzdí její pokles

17 Účinnost fiskální politiky
Platforma účinnosti Autokorekční mechanismy Neoklasické paradigma Tržní mechanismy směrující ekonomiku k rovnováze Neoklasická syntéza makroekonomické a strukturální politiky

18 Autokorekční mechanismy
Mechanismy tržního hospodářství vedoucí k tomu, že ekonomika po utrpěném šoku (odchylce reálného produktu od potenciálu) bude mít dostatečně silné mechanismy, které ji navedou zpět k jejímu potenciálu

19 Příklady autokorekčních mechanismů
Ekonomické autokorekční mechanismy a) konstruktivní b) destruktivní Účinnost? Aa) Ceny (mikro a makro ekonomické stabilizační mechanismy vedoucí k rovnováze nabídky a poptávky na trzích) Ab) Zisky (mechanismy strukturálních změn vedoucí k přelévaní kapitálu mezi odvětvími, regiony, obory) Ba) Bankroty (konkurence má nejen své vítěze, ale i poražené) Bb) Krize (makroekonomická rovnováha dosažena násilnou likvidací přebytečné nabídky)

20 Brzdy autokorekčních mechanismů
A) nabídkové Nedokonalá konkurence Zneužití trhu Externality B) poptávkové Informační asymetrie Falešná tržní očekávání Stádní chování (behavioralismus)

21 Neoklasické paradigma
„neoklasická syntéza“ slučující makroekonomickou a strukturální politiku zachování rovnováhy mezi celkovou poptávkou a ekonomickým potenciálem zvyšování potenciálu.

22 Ekonomické paradigma a fiskální politika
Makroekonomická rovnováha V rámci výše uvedeného paradigmatu by měla fiskální politika působit anticyklicky (stabilizační funkce veřejných financí). Ekonomické poklesy by měly být provázeny určitým fiskálním uvolněním, fiskální expanzí, v obdobích konjunktury naopak fiskální restrikci a snižováním deficitů

23 Typy finanční politiky
Typy Makroekonomická Strukturální Expanzivní Alokační Restriktivní Redistribuční Neutrální Stimulační Problém Kdy a jak Efektivnost

24 Paradigma a účinnost fiskální politiky
A) Urychlovače (multiplikátory) Multiplikátor výdajový Multiplikátor daňový (demultiplikátor) Multiplikátor výdajový při existenci důchodových daní

25 Paradigma a účinnost fiskální politiky
B) Brzdy Veřejná volba a s ní spojený lobbismus Správné načasování diskrečních opatření Časový posun výsledků ve vztahu k přijetí opatření (diskreční opatření nejvíce „bolí“ při jejich přijetí) „Lehkost“ plnění fiskálních cílů v období konjunktury (v dobrých časech většinou vládne „mrtvá ruka status quo“). „Očekávání budoucího vývoje“

26 Fiskální politika v modelu AS AD
Křivka AS je v poloze horizontální (původní předpoklad keynesiánských teorií). Růst vládních výdajů (FE) vede k růstu poptávky (posun křivky AD doprava nahoru) a růstu produktu. Pokles vládních výdajů (FR) vede k poklesu poptávky (pokles křivky AD doleva dolů) a k poklesu růstu. Předpoklady? Co ceny?

27 Fiskální politika v modelu AS AD
Křivka AD je v poloze rostoucí alespoň v krátkém období (předpoklad neoklasické syntézy – paradigmatu). Růst vládních výdajů (FE) vede k růstu poptávky (posun křivky AD doprava nahoru) a k růstu cen i produktu. Pokles vládních výdajů (FR) vede k poklesu poptávky (pokles křivky AD doleva dolů) a k poklesu cen i růstu. Předpoklady? Co ceny?

28 Fiskální politika v modelu AS AD
Křivka AD je v poloze vertikální v krátkém i dlouhém (předpoklad monetaristů). Růst vládních výdajů (FE) vede pouze k růstu cen (posun křivky AD doprava nahoru), ne k růstu produktu. Pokles vládních výdajů (FR) vede k poklesu poptávky (pokles křivky AD doleva dolů) pouze k poklesu cen, ne k poklesu růstu. Předpoklady?

29 Fiskální politika v průběhu dějin (s využitím prezentace doc. Maaytové)
XIX století – laissez faire – požadována minimalizace daní, zajištění jen vybraných čistých veřejných statků a služeb, žádné zásahy do ekonomiky XX. století, 30. léta, Velká hospodářská krize, New Deal, výdajové programy, deficitní financování Po 2. světové válce státní zásahy, fiskální expanze (mj. opírající se o Marshallův plán) 50. a 60. léta- úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost, nízká inflace) 70. léta, krizové jevy včetně měnových problémů, neúspěšnost poptávkově zaměřené fiskální politiky při obnově růstu, stagflace, zvyšuje se důraz na monetární politiku 80. léta – do popředí politika podpory strany nabídky (strukturální politiky, ekonomie nabídky a racionálních očekávání) Konec XX. století – mix fiskální a monetární politiky, nové ekonomické paradigma, politika neoklasické syntézy XXI. Století krize 2009 až 2012, podpora poptávky (šrotovné), podpora finančních institucí, problém morálního hazardu Současnost – posilování úlohy kriteriálních pravidel stability a růstu

30 Fiskální a monetární politika

31 Fiskální a monetární politika
V návaznosti na neoklasické paradigma (neoklasickou syntézu) jsou cíle fiskální a monetární politiky prakticky totožné: makroekonomická a strukturální rovnováha vedoucí ke stabilnímu a udržitelnému ekonomickému růstu

32 Soulad fiskální a monetární politiky
Zlaté pravidlo neoklasického ekonomického paradigma Ekonomické poklesy by měly být provázeny nejen určitým fiskálním, ale i monetárním uvolněním. Podpořit tak ekonomický růst Ekonomické konjunktury by měly být provázeny odpovídajícím fiskálním, ale i monetárním omezením, restrikcí. Přibrzďovat tak ekonomický růst.

33 Monetární paradigma v rámci paradigma ekonomického
Určitá míra měnové nestability (růstu cen, respektive inflace) prospívá ekonomickému růstu Překročí-li inflace určitou mez začne růst cen vyvolávat destabilizaci ekonomiky a brzdit ekonomický růst Dopady deflace jsou vždy negativní Mechanismy?

34 Střety fiskální a monetární politiky
Možná rozpornost specifických cílů finanční politiky (cílování deficitu) a monetární politiky (cílování inflace). Např. financování deficitu přímou nebo nepřímou emisí peněz může vést k urychlení růstu cen a inflace. Dlouhodobá udržitelnost specifických fiskálních a monetárních cílů. Monetární opatření na udržení stability měny mají téměř automaticky proti cyklický charakter. Fiskální politika mívá často (zejména v konjunktuře) pro cyklický charakter. Mechanismy?

35 Zdroje rozdílů účinnosti fiskální a monetární politiky
Účinnost fiskální politiky je silně ovlivňována závislostí orgánů veřejné správy na veřejné volbě. Vysoký vliv subjektivních zájmů voličů a dalších účastníků veřejné volby. Účinnost monetární politiky je zajišťována na veřejné volbě nezávislou (nebo téměř nezávislou) institucí , centrální bankou. V ČR navíc specifikum, Centrální banka odpovídá za stabilitu celého finančního trhu.

36 Fiskální a monetární politika v modelu IS LM
Křivka IS – body rovnováhy na trhu zboží a služeb Křivka LM – body rovnováhy na trhu peněz Fiskální expanze posunuje IS doprava, zvyšuje se rovnovážný důchod, ale za cenu růstu úroků a utlumování soukromých investic Monetární expanze posunuje doprava křivku LM, tím ke zvýšení rovnovážného důchodu při poklesu úrokové míry a růstu investic. Kombinací obou politik lze dosáhnou růstu důchodu bez změn úrokové sazby. Efektivnost obou politik závisí na sklonu obou křivek V případě nerovnovážné situace se rovnováha vytváří na trhu peněz mnohem rychleji, díky rychlým změnám v úrokových sazbách Modely IS-ELM (ALM) a model IS-LM-BP, Investment Saving, Liquidity preference Money supply, IS trh zboží,

37 Specifika řešení rozporů neoklasického paradigmatu v EU
EU, zejména po rozhodnutí o postupném přechodu na měnovou unii, začala protlačovat řešení problému nesouladu cílování fiskální a monetární politiky cestou zavádění fiskálních a monetárních pravidel. Typický příklad: Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu a Procedura nadměrného deficitu Stabilizační programy, Programy konvergence, pokuty

38 Fiskální a rozpočtová politika

39 Fiskální a rozpočtová politika
Fiskální politika se při realizaci svých cílů opírá o veřejné finance, zejména o příjmy a výdaje jejích veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů. Nedílnou součástí fiskální politiky je tedy i rozpočtová politika. Rozpočtová politika bývá v praxi často podřízená cílům politiky fiskální.

40 Rozpočtová politika - vymezení
Rozpočtová politika, jako nedílná součást politiky fiskální, se zaměřuje zejména na zajištění dostatku příjmů pro financování veřejných výdajů efektivní alokaci veřejných zdrojů na uspokojování veřejných potřeb zajištění vyrovnanosti příjmů a výdajů rozpočtové soustavy

41 Rozpočtová politika Krátkodobá – zaměřena na zajištění úkolů a cílů běžného fiskálního roku. Podrobné rozpočtové členění příjmů a výdajů. Střednědobá – zaměřena na vytvoření střednědobého finančního rámce (celkové příjmy a výdaje). Cílování vyrovnanosti (schodku) veřejných financí. Dlouhodobá – dlouhodobé záměry rozpočtové politiky v daňové, investiční a sociální politice. Případné návrhy reformy veřejných financí.

42 Vyrovnanost veřejných financí
Statické pojetí širší (krátkodobé hledisko) Rozpočty jsou vyrovnané jestliže běžné a kapitálové veřejné příjmy pokrývají běžné a kapitálové veřejné výdaje Statické pojetí užší (krátkodobé hledisko) Rozpočty jsou vyrovnané , jestliže běžné veřejné příjmy pokrývají běžné veřejné výdaje

43 Vyrovnanost veřejných financí dlouhodobé hledisko
Dynamické pojetí užší (klasické, keynesiánské). Veřejné rozpočty jsou vyrovnané jestliže v delším období se veřejné schodky vyrovnají s veřejnými přebytky Dynamické pojetí širší Veřejné rozpočty jsou rovnovážné, jestliže v delším období veřejné schodky nepřekročí mez zajišťující trvale udržitelnou ekonomickou rovnováhu a růst (ekonomické paradigma neoklasické syntézy)

44 Pohledy na fiskální nerovnováhu (inspirováno prezentací doc. Maaytové)
A.Smith (XVIII. století – neviditelná ruka) – vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji… D.Ricardo (konec XVIII a začátek XIX století – vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout… A.Rašín – zastánce úsporného rozpočtu a posilování měny deflací (autor stabilizace měny a veřejných financí po 1. světové válce v ČR) J.M. Keynes (konec XIX a první polovina XX století – viditelná ruka státu) - ospravedlnění deficitu POUZE v určitých fázích hospodářského cyklu Paul A. Samuelson ( ), tvůrce neoklasického paradigmatu a neoklasické syntézy beroucí v potaz keynesiánské a neoklasické principy Joseph E. Stiglitz (druhá polovina XX století): „Neviditelná ruka trhu se zdá být neviditelná zřejmě proto, že tam není“ Main stream – současnost – deficit jako důsledek nerovnováhy veřejných příjmů a výdajů (tíhnutí k deficitům), významný nástroj fiskální politiky

45 Dekompozice salda veřejných financí
Tři složky salda veřejných financí (rozdílu mezi veřejnými příjmy a výdaji) cyklická jednorázová strukturální Celkové saldo mínus cyklické = cyklicky očištěné saldo (COS) COS – jednorázová složka = strukturální saldo

46 Cyklické saldo Cyklická složka odráží vliv hospodářského cyklu Konjunktura: Reálný HDP > HDP potenciální´=> Cyklický přebytek Reces: Reálný HDP < HDP potenciální´=> Cyklický schodek Veřejné příjmy citlivé na hospodářský cyklus: Důchodové daně, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, DPH a spotřební daně Veřejné výdaje citlivé na hospodářský cyklus: dávky v nezaměstnanosti. Diskuze citlivosti! Diskuse účinnosti

47 Strukturální saldo Strukturální saldo Výsledek dlouhodobého nastavení fiskální politiky Deficitního Diskrečních financování opatření Úroky z Primární veřejného strukturální dluhu saldo

48 Deficitní financování

49 Deficitní financování
Příčiny vzniku deficitu Endogenní Exogenní Rozhodování státní Relativně nezávislé Správy a samosprávy na rozhodování státní Ekonomická politika správy a samosprávy

50 Endogenní faktory Politika Ekonomická Sociální Expanzivní Paternalistická Restriktivní Zásluhová

51 Exogenní faktory Hospodářský růst Cykličnost Struktura Mimořádné vlivy (katastrofy přírodní a společenské) míra závislosti (citlivosti) veřejných příjmů a výdajů na růstu Holandská nemoc

52 Další vlivy Krátkodobě nezávislé Demografický vývoj Výše veřejného dluhu Situace na finančních trzích Behaviorální Veřejná volba Volební cykly Racionální očekávání Indikátory důvěry

53 Vývoj deficitu v ČR Defic 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Vše v % z HDP, roky predikce 1 = saldo celkem 2 = cyklické saldo 3 = jednorázové vlivy 4 = strukturální saldo Defic 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1 -3,2 -2,4 -0,7 -2,2 -5,8 -4,8 -3,3 -5,0 -2,9 -2,7 2 -0,3 +0,4 +1,9 +0,9 -1,1 -0,5 -0,2 -0,9 -1,0 -0,8 -0,4 3 -1,5 -0,1 +0,3 +0,0 -2,1 +0,1 0,0 4 -1,4 -2,0 -3,0 -5,1 -4,3 -1,9

54 Potencionální produkt v ČR
Sloupce 1 a 2, růst v procentech, 3 až 6 v procentních bodech 1= produkční mezera, 2 = potenciální produkt, 3 = trend SPVF, 4 = Zásoba kapitálu, 5 = vliv zaměstnanost, 6 = vliv demografie (obyvatelé věku 15 – 64 let) Zdroj MF ČR Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 -1,8 -0,3 +1,9 +3,7 +3,3 -3,1 -3,5 +0,1 -1,0 -2,5 2 +4,7 +4,2 +4,9 +3,9 +2,0 +0,7 +0,0 3 +4,0 +4,1 +3,6 +2,7 +1,7 +0,8 -0,7 -0,8 4 +0,9 +1,1 +1,2 +0,6 +0,5 +0,4 5 -0,2 +0,2 +0,3 +1,0 6 -0,4 -0,5

55 Veřejný dluh Veřejný dluh – úhrn celkové zadluženosti všech institucí centrální vlády, mimorozpočtových fondů a institucí místní samosprávy. Představuje vlastně souhrn ročních deficitů upravený o splátky veřejného dluhu. Fiskální brzda - maximální míra veřejného dluhu nebo ročního veřejného schodku. Může být stanovena absolutní částkou nebo jako poměr dluhu k vybranému ekonomickému agregátu (např. hrubý domácí produkt) Fiskální útes - eufeministický výraz pro fiskální brzdu stanovenou absolutní částkou (použito v USA)

56 Financování veřejného dluhu teorie
Emise a prodej cenných papírů (v tom státní obligace a státní pokladniční poukázky) Úvěry od komerčních bank a od nebankovních institucí Emise peněz (v tom úvěry od centrální banky nebo vydávání vlastního oběživa – státovek) Použití veřejných úspor z dřívějších přebytků

57 Financování veřejného dluhu
Veřejný dluh 2011 (v mld. Kč) Vnitřní dluh podle finančních instrumentů k počátku a konci roku v mld. 1. leden půjčky splátky jiné 31.12. celkem 1344,1 464,3 313,5 4,5 1499,4 vnitřní 1036,3 458,1 312,2 1182,2 Zahr 307,8 6,2 1,3 317,2 Celkem T bonds T bills Bonds Float úspory Kr dobé úvěry 1182,2 853,0 162,6 146,2 20,4 0,0 -312,2 -102,1 -187,7 -2,0 -0,0 -20,4 +458,1 +124,5 +237,0 +55,8 +20,4 1036,1 830,6 113,3 92,4

58 Veřejný dluh

59 Vývoj dluhu v ČR (v % HDP)

60 Vývoj státního dluhu po vzniku ČR
I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti ( ) převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků řízení dluhové služby - splacení přímých úvěrů ČNB i obchodních bank - důraz na vydávání SPP (kryly 2/3 státního dluhu) 4 emise střídavě, splatnost 2 a 5 let, každá v objemu 5 mld. Kč

61 II. období - nová emisní strategie (2000 - 2001)
rostoucí výpůjční požadavky vlády emise se splatností 3, 5, 7,10 let,od roku let, objem emise min mld. Kč, od června roku Stálá komise pro řízení státního dluhu úkol : koordinovat fiskální politiku a politiku řízení státního dluhu s měnovou politikou

62 III. období - aktivní řízení státního dluhu
. od 1. října oddělení Řízení státního dluhu od r praktické řízení cíl: „…zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu při uvážlivém stupni rizika…“ Základní střednědobé cíle: podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu - nízký počet emisí, růst objemů emisí stabilizace refinančního rizika = snižování podílu krátkodobého dluhu diverzifikace - institucionální (dle typu držitele) a geografická …

63 Zadlužení obcí v ČR 1993-2003 Rok úvěry dluhopisy ostatní celkem 1993
2,2 0,0 0,9 3,4 1994 4,9 7,6 1,8 14,3 1995 8,7 8,5 3,1 20,3 1996 11,6 11,9 4,8 28,3 1997 13,5 13,2 7,7 34,4 1998 18,0 9,1 39,0 1999 17,6 10,9 11,5 40,0 2000 18,4 10,1 12,5 41,0 2001 22,6 13,3 12,4 48,3 2002 27,3 15,9 12,0 55,8 2003 35,2 21,7 70,4 V mld. Kč

64 Zadlužení obcí v ČR 2004-2013 Rok úvěry dluhopisy ostatní celkem 2004
V mld. Kč Rok úvěry dluhopisy ostatní celkem 2004 38,5 23,9 12,4 74,8 2006 43,7 23,5 11,8 79,0 47,1 22,9 10,9 80,9 2007 46,7 22,6 9,9 79,2 2008 47,4 22,7 10,0 80,1 2009 55,8 14,7 10,1 80,6 2010 59,9 15,8 7,6 83,3 2011 60,9 14,0 7,5 82,4 2012 68,3 13,8 7,9 90,0 2013 68,8 15,0 8,4 92,2 2014 2015

65 Kontrola hospodaření obcí
Ukazatele Informativní Monitoring Celková likvida Zadluženost Podíl oběžných aktiv podíl cizích zdrojů k Krátkodobých závazků celkovým aktivům

66 Ukazatel dluhové služby
= (dluhová služba / dluhová základna) x 100

67 Fiskální gap (mezera) Rozdíl mezi úhrnem všech současných i budoucích veřejných závazků státu plynoucích z vládních programů a všemi budoucími daňovými a ostatními veřejnými příjmy včetně příjmů z veřejných aktiv. Uzavírání či otevírání mezery, výpočet procentního zvýšení daní nebo snížení výdajů pro uzavření (v dlouhodobém horizontu) této mezery.

68 Téma 6. Veřejné finance Evropské unie

69 6.1. Rozpočet Evropské unie
Jednoroční souhrn příjmů a výdajů Evropské unie Příjmy a výdaje musí být vyrovnány (nepřipouští se deficit) V EURO Limit max. 1,24 GNI EU 2010 – 141 mld. EUR

70 6.2. Příjmy rozpočtu EU Tradiční vlastní zdroje (poplatky a cla z dovážených zemědělských produktů,zejména z cukru) Podíl na DPH Podíl dle GNI Ostatní (různé poplatky)

71 6.3. Výdaje rozpočtu EU Strukturální politika (udržitelný růst)
Ochrana a řízení přírodních zdrojů (zemědělství) Vnitřní politika Zahraniční politika Administrativa

72 6.4. Výdaje rozpočtu EU - realizace
Dva druhy výdajů Pro platby (výdaje pro daný fiskální rok) Pro závazky (výdaje k použití pro více roků v rámci finanční perspektivy)

73 6.5. Finanční rámec EU Poprvé v roce 1988, pětiletý, od roku 1993 sedmileté finanční rámce, finanční výhledy, finanční perspektivy Stanoví Maximální velikost rozpočtových výdajů v jednotlivých letech Strukturu výdajů jednotlivých rozpočtů

74 6.6. Veřejné finance EU Maastrichtská konvergenční kritéria (1992)
Ceny, úroky, devizové kurzy, veřejný deficit a veřejný dluh Pakt stability a růstu (1997) Systém včasného varování Soubor varovných opatření

75 6.7. ČR a rozpočet EU Souhrnná čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: (mil. €)  2004 2005 2006 2007   2008 2009   Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce 193,4   212,1  468,3  992,9 1680,1  1962,8  5509,8 Zemědělství  90,8  398,1  503,5  634,9  584,2 876  3087,5 Vnitřní politiky  26,9  48,6  55,9  56,8  85,6  87,0  360,8 Předvstupní nástroje  157,1  72,2  90,4  19,7  24,5  29,2  393,0 Kompenzace  332,3  300,0  201,9  0  834,2 Celkové příjmy z rozpočtu EU  800,4  1031,0  1320,0  1704,3  2375,0  2955,0 10185,8 Platby do rozpočtu EU Tradiční vlastní zdroje (cla)  58,9  136,7  149,0  178,9  207,6  167,9  899,1 Zdroj z DPH  78,6  140,9  173,7  198,1  224,7  174,2  990,2 Zdroj z HND  416,7  681,9  747,7  780,0  989,0  1012,7  4628,0 Celkové platby do rozpočtu EU  554,2  959,5  1070,5  1157,1  1421,2  1354,8  6517,4 Čistá pozice vůči rozpočtu EU  246,2  71,5  249,5  547,3  953,7  1600,2  3668,4

76 Fondy EU Evropský fond regionálního rozvoje (infrastruktura) Evropský sociální fond (zaměstnanost, rozvoj lidských zdrojů) Fond soudržnosti (Kohezní fond) Evropský zemědělský fond Evropský námořní a rybářský fond Fond solidarity (katastrofy) Evropský fond přizpůsobení se globalizaci

77 ČR používá pro financování z evropských fondů
Fondy EU a ČR ČR používá pro financování z evropských fondů tematické operační programy (OP), např. OP Doprava, OP Životní prostředí doplňkové regionální operační programy (ROP)

78 Mechanismus čerpání fondů EU
Výzva Žádost Smlouva Výplata Certifikace (Národní fond)

79 6.8. Rozpočtový výhled EU Rozpočtový výhled 2014 – 2020: 960 mld. EUR Pro ČR 23,9 miliard EUR Rozpočet 2014: 142,6 ml.d EUR 64 mld. EUR strukturální fondy a unijní finanční programy, 59 ml.d EUR zemědělská politika

80 Čerpání fondů v ČR V mld. EURO Evropský fond regionálního rozvoje 11,9 Evropský sociální fond 3,4 Fond soudržnosti (Kohezní fond) 6,2 Evropský zemědělský fond 2,2 Evropský námořní a rybářský fond 0,1 Celkem 23,8


Stáhnout ppt "M103FTP Fiskální teorie a politika"

Podobné prezentace


Reklamy Google