Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Jako látky návykové označujeme sloučeniny a skupiny sloučenin, které mohou vyvolat závislost.  Závislost na chemické látce je psychický nebo fyzický.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Jako látky návykové označujeme sloučeniny a skupiny sloučenin, které mohou vyvolat závislost.  Závislost na chemické látce je psychický nebo fyzický."— Transkript prezentace:

1  Jako látky návykové označujeme sloučeniny a skupiny sloučenin, které mohou vyvolat závislost.  Závislost na chemické látce je psychický nebo fyzický stav organismu charakteristický nutkavou potřebou opakovaně látku (drogu) užívat, ztrátou nebo významným omezením sebekontroly při tomto užívání a abstinenčními příznaky při odebrání drogy.  Abstinenční příznaky jsou jak psychického tak fyzického rázu a navzájem se doplňují.  Pokud se látka podává opakovaně, je třeba k dosažení stejného efektu dávku zvyšovat. Tato potřeba zvyšovat dávku se nazývá tolerance. Závislost a tolerance obvykle nastávají společně. NÁVYKOVÉ LÁTKY

2 9 kritérií závislosti podle WHO JSOU-LI SPLNĚNA ALESPOŇ 3, JDE O ZÁVISLOST Užívání drogy v častějších intervalech a větších množstvích, než bylo původně zamýšleno Neúspěšné pokusy o zastavení užívání Extenzivní objem času, věnovaný obstarávání drogy Pocity intoxikace nebo abstinenčních příznaků v nevhodné době Vzdání se jiných činností, vztahů, předmětů kvůli droze Pokračování v užívání bez ohledu na známé škody Patrná tolerance Charakteristický syndrom odnětí drogy Užívání drogy s úmyslem předejít syndromu odnětí drogy

3 Odnětí: přítomnost a závažnost charakteristických abstinenčních příznaků Nutkavost: potenciál látky přimět konzumenta k opakovanému požití (když zeslabují účinky), měřený testy na lidech a na zvířatech Tolerance: kolik látky je třeba k ukojení zvyšujícího se bažení + výška stabilní úrovně v porovnání se „startovní“ hodnotou Dependence: kombinovaný ukazatel: míra obtížnosti, s níž je uživatel schopen přestat + míra recidivy + procento uživatelů, u nichž se dependence vyvine + vlastní hodnocení uživatelů co do potřeby substance Intoxikace: míra, v níž se pod vlivem látky mění kognitivní a další psychické funkce NÁVYKOVÉ LÁTKY

4 Návykové látky působí buď jako agonisté přirozených látek nebo antagonisté. Agonisté hormonů nebo neurotransmiterů aktivují jejich receptory namísto látek organismu vlastních. NÁVYKOVÉ LÁTKY

5 Podává-li se agonista dlouhodobě, buňky kompenzačně snižují počet receptorů pro danou látku (proces tzv. útlumové regulace). Jestliže se příjem drogy náhle přeruší, nejsou buňky připraveny pro příjem normální hladiny přenašečů (případně hormonů) a objevují se abstinenční příznaky. NÁVYKOVÉ LÁTKY

6 Působí-li látka jako antagonista, tedy blokuje-li účinky přirozeného neurotransmiteru nebo hormonu, buňky se naopak snaží zvyšovat počet svých receptorů pro tuto látku, aby si zachovaly svou normální funkci. I v tomto případě vysazení drogy vede k abstinenčním příznakům. NÁVYKOVÉ LÁTKY

7 Biochemických mechanismů odpovědných za návykovost určité látky je mnoho. Řada drog působí prostřednictvím aktivace dopaminergních nervových buněk v drahách tzv. ventrální tegmenální oblasti mozkové (TGV). NÁVYKOVÉ LÁTKY

8 Například amfetamin stimuluje přímo uvolňovaní neurotransmiteru dopaminu z nervových zakončení v TGV oblasti mozku. Naopak kokain brání nervovým buňkám (jejich receptorům), aby dopamin po jeho uvolnění znovu vychytávaly. Morfin ovlivňuje specifický typ receptoru (vlastní) aktivující nepřímo dopaminové receptory. Po intoxikaci nikotinem uvolňují buňky TGV dopamin silněji než obvykle a kromě toho se nikotin selektivně váže na receptory nikotinového typu a takto blokuje působení acetylcholinu. Benzodiazepiny zvyšují vliv neurotransmiterů GABA na nervové buňky, které řídí činnost TGV a tím stimulují jejich činnost.

9 NÁVYKOVÉ LÁTKY Kannabinoidy Halucinogeny Stimulační drogy Opiáty Těkavé látky Psychofarmaka Běžně užívané drogy

10 Kannabinoidy Přípravky z konopí se označují jako hašiš, marihuana, ganja, bhang, atp. Liší se způsobem přípravy, všechny se však získávají z rostlin Cannabis sativa nebo Cannabis indica.

11 Kannabinoidy Negativní projevy intoxikace přetrvávají podstatně déle než navozené pocity příjemné. Osm i více hodin po vykouření cigarety marihuany se pozoruje porušená výkonnost, ovšem aniž by si to postižená osoba sama uvědomovala. Potlačení paměťových schopností může přetrvávat i řadu dní. Konopí je prokazatelně imunotoxické a produkty hoření nejsou o nic méně nebezpečné, než je tomu v případě běžné cigarety. Některé z účinků marihuany mohou být zaměňovány s intoxikací ethanolem. Rozdíl je především v tom, že marihuana vyvolává mírné halucinace.

12 Kannabinoidy Nejužívanější drogou v celé Evropě je marihuana a Česká republika drží v její konzumaci smutný primát. "Nejvyšší odhady byly zaznamenány v ČR, Španělsku, Francii, Irsku a Spojeném království," uvádí výroční zpráva o stavu drogové problematiky v EU a Norsku za rok Zprávu zveřejnilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) :05

13 Kannabinoidy  9 -THC Účinnou látkou konopí je  9-tetrahydrokannabinol. Dnes existují vyšlechtěné odrůdy jako je např. "skunk" (poprvé vypěstován v Nizozemsku), které obsahují až 15% THC.

14 Kannabinoidy Hašiš - vzhled: vypadá jako hnědožlutá kostka, někdy do černa. Za čerstva je pružný, pak tuhý, drolí se po zahřátí v plameni. Nebezpečí: vysoké dávky (nad 20 mg THC) a chronické zneužívání. Při otravě stoupá v mozku hladina serotoninu. Hašiš potencuje hypnotika, sedativa, ale i budivé aminy. Slang: haš, čokoláda, charas (indické označení z jazyka hindí).

15 Halucinogeny Reálná rizika psychedelik mají poněkud jiný charakter než je tomu u ostatních návykových látek. Jejich vliv na lidskou psychiku bezprostředně nebo postupně zanechává následky v podobě psychóz různé intenzity. Intoxikace může být spouštěcím mechanismem vážné psychické choroby jakou je např. schizofrenie, psychomaniakální deprese nebo paranoia.

16 Halucinogeny Přírodní drogou halucinogenního typu je především peyotl z kaktusu Lophophora williamsii a bufotenin ze sekretu kůže ropuch. Aktivní složka peyotlu – mezkalin se stal prvním chemicky čistým halucinogenem.

17 Halucinogeny Dalším zdrojem halucinogenů jsou psychoaktivní houby, například lysohlávky. V nich se v různém množství a vzájemném poměru vyskytují dvě příbuzné substance - psilocybin a psilocin. Obě jsou, jako většina psychedelik, odvozena od indolového jádra. Psilocybin je zvláštní svou fosfátovou skupinou, která se váže na benzenové jádro indolu. Po požití je enzymem alkalickou fosfatásou tato skupina odstraněna a vzniká tak psilocin, který je strukturně velmi podobný serotoninu, což je pravděpodobně jednou z příčin jeho psychoaktivity (již od 4 mg). Somaticky se nástup účinku projeví zrudnutím obličeje, změnami tlaku a pulsu, ospalostí, mydriázou, poruchami koordinace. Relativně časté bývají třesy, event. tělesný i duševní neklid. Často popisované psychické efekty ve srovnání s jinými halucinogeny jsou nápadný pocity blaha a euforie, charakteristická je ztráta pocitu identity s vlastní osobou.

18 Halucinogeny Mezi syntetické halucinogeny patří především nechvalně proslulý diethylamid kyseliny lysergové - LSD. Tato látka byla cíleně připravena u firmy Sandoz v roce 1938 jako analog určitého typu námelových alkaloidů se silnějšími účinky, avšak s nižší toxicitou pro využití v porodnictví (hemostatikum a uterotonikum) a při léčbě migrény. Albert Hofmann, objevitel LSD

19 Halucinogeny Mechanismus působení LSD na lidskou mysl nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Zřejmě nejdůležitějším pro přepínání vjemů v mozku, tedy určité koordinace smyslového vnímání, je neurotransmiter 5- hydroxytryptamin (5-HT, serotonin) a odpovídající receptory. LSD působí přímo na receptory 5-HT a podle místa v mozku je buď blokuje nebo aktivuje. LSD tak vyvolává naprostý zmatek v informačních drahách. V důsledku toho se běžné objekty jeví jako velice zkreslené obrazy. Jedinci závislí na LSD pak opravdu slyší barvy a vidí zvuky. Nastávají poruchy myšlení i chápání, schizofrenní vjemy nejsou výjimkou.

20 Halucinogeny kyselina lysergová Délka působení LSD se s dávkou příliš nemění. To do jisté míry determinuje i dnes nejrozšířenější formu distribuce této drogy - v malém, roztokem syceném papírku (tzv. trip s obsahem mg LSD), na který se vzhledem k jeho rozměrům nemůže žádná jiná droga v účinném množství „vejít“. Trip (účinek tripu) obvykle trvá 8-12 hodin. První účinky se projevují minut po aplikaci (per os). Intenzita účinků roste a mezi druhou a třetí hodinou po požití vrcholí. Během dalších hodin již zvolna klesá.

21 Halucinogeny Muskarinem - Končetiny se jeví téměř nehmotné, objevuje se pocit, že postižený je nadnášen nebo hnán neznámou silou, dostavuje se touha po pohybu, otáčivá závrať a pocit létání. Současně s tím dochází ke ztrátám síly. Objevují se poruchy hmatu až hmatová necitlivost. Stupňuje se psychické vzrušení, dochází ke ztrátě kontaktu s okolím. Poruchy vnímání se mimo jiné projevují černobílým, žlutým, modrým nebo fialovým viděním. Do dálky je vidět nezvykle ostře, jasně, a to i při slabém osvětlení. Dochází též k zvukovým halucinacím (intoxikovaný se například domnívá, že slyší tikot hodin z vedlejší místnosti). Otrávený je mnohomluvný, častokrát opakuje slova nebo celé věty, které uslyšel v okolí. Vzrušení se stále stupňuje, postižený ztrácí postupně vědomí a kontakt s okolím. Toto stádium otravy končí někdy delirantním obrazem, ve kterém může intoxikovaný agresivně vystupovat vůči svému okolí.

22 Stimulancia O druhé místo mezi drogami soupeří v EU extáze s amfetaminy. V Čechách, Německu, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku a Británii extáze vítězí, a stává se tak evropskou drogou číslo dvě. Především v České republice vzrůstá počet jejích uživatelů ve věku 15 až 24 let.

23 Stimulancia Psychostimulancia jsou látky s nefyziologickým budivým efektem na CNS. Typickými zástupci jsou pervitin (metamfetamin), amfetamin, kokain, crack, méně typickým zástupcem je extáze (má kromě stimulačního účinku také účinek psychedelický).

24 Stimulancia Na organismus působí jako periferní sympatomimetika (stimulují sympatikus) - způsobují vzestup tlaku krve, tepové frekvence, bronchodilataci atd. Po odeznění účinku látky se dostavuje stav podobný kocovině. Dominuje celkové vyčerpání, únava, bolest kloubů. Není výjimečný několikadenní spánek přerušovaný krátkými epizodami bdění s „vlčím“ hladem a konzumací ohromného množství potravy.

25 Stimulancia – kokain Typickou stimulační drogou, se kterou lidé přicházejí do styku již po tisíciletí je kokain, hlavní účinná látka v listech keře Erythroxylum coca. V 19. století se kokain začal používat významněji i v medicíně pod označením mariánský prášek a byl předepisován na neuvěřitelnou škálu onemocnění. Čistá látka byla poprvé izolován v roce 1860 německým chemikem Albertem Niemanem, který rovněž rozpoznal její anestetické účinky a předznamenal tak její hlavní využití. I v dnešní době je většina syntetických anestetik strukturními analogy odvozenými od molekuly kokainu. Kokain je bohužel i jedna z nejrozšířenějších drog současnosti, distribuovaná pod názvy coke, sníh, zlatý prach, crack, lady acrack, atp. Schopnost kokainu stimulovat souvisí s jeho přímým účinkem na receptory, které slouží k vychytávání dopaminu a serotoninu z nervových buněk. K receptorům se tak v případě intoxikace dostává mnohem více zmíněných neuropřenašečů než je běžné. Tím se vysvětluje stimulační a euforizační efekt kokainu. Získaná sebedůvěra, optimismus a nezměrná energie jsou však těžce vykoupeny toxickými účinky této látky, mezi kterými dominují těžká paranoia, halucinace, nepříjemné kožní a zrakové vjemy, poruchy myšlení, psychická posedlost. Mezi abstinenční příznaky patří extrémní únava, apatie, deprese a chorobná chuť k jídlu.

26 Spotřeba i sociální dopad kokainu se výrazně zvýšil po uvedení cracku - kokainu upraveného pro kouření (v roce 1985). Jednorázová dávka cracku bývá mg. Mechanismus účinku je podobný jako u jiných stimulancií. Účinky trvají poměrně krátce, již po 30-ti minutách ustupují, poločas vylučování je 0,7-1,5 hodiny. Při prvním užití jsou pocity většinou spíše nepříjemné (srdeční slabost, rozšíření zornic, třes rukou, mrazení, bledost), teprve opakované užívání vede k euforii. Kokainista je veselý, družný, má halucinace příjemného obsahu, dostavuje se touha po pohybu a zvýšeném výkonu. Intoxikovaný je často na první pohled nápadný přebytkem energie, hovorností často hyperaktivitou až neklidem. Dostavuje se euforie, nápadné jsou poruchy chování, vymizení zábran. Kokain je silné anorektikum (snižuje chuť k jídlu). Stimulancia – kokain

27 Chronická otrava vede ke stavům úzkosti, paniky, objevují se paranoidní stavy. Typické bývají pocity při nichž má postižený dojem, že je napaden hmyzem. Postižený trpí pocity sledování, které mohou vést až k agresivitě nebo sebevraždě. Užívání kokainu představuje ohromnou zátěž pro kardiovaskulární systém, stoupá riziko srdečních a mozkových příhod. Kokain nevyvolává závislost tělesnou, o to mocnější je ale závislost psychická. Někteří autoři považují závislost na kokainu za vůbec nejsilnější. Stimulancia – kokain

28 Syntetické budivé aminy Mezi typická stimulancia zařazujeme i tzv. budivé aminy, jejichž hlavními zástupci jsou amfetamin a jeho analoga. Mezi známými drogami dominují: amfetamin pervitin (methamfetamin) extáze (MDMA)

29 Budivé aminy – metamfetamin Slang: pervitin, perník, speed, peří, péčko, piko

30 Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE MDMA (extáze) byla jako účinná látka syntetizována, resp. patentována v roce 1912 firmou Merck jako lék na hubnutí. Extáze svým účinkem spadá na pomezí stimulancií a psychedelik (halucinogenů). Uživatelé a psychoterapeuti, kteří s MDMA pracovali, ji označují jako silný empatogen (zvyšuje schopnost vcítit se do druhého). Hlavním místem účinku extáze je mozek. Látka bezprostředně ovlivňuje vylučování neurotransmiterů serotoninových a dopaminových synapsí, což má kromě psychických změn vliv i na somatické funkce.

31 Nástup účinku se obyčejně projeví neklidem a mírnou zmateností. Neklid a zmatenost v další fázi obyčejně ustoupí, nastává fáze klidu a pohody, mizí stres, dochází k projasnění nálady. Při užití o samotě je uživatel obyčejně schopen zvýšeného intelektuálního výkonu. Při užití v páru nastupují pocity empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE

32 Somaticky má MDMA podobné účinky jako jiné amfetaminy: vzestup krevního tlaku, tepové frekvence, celková příprava organismu na zvýšenou zátěž (vzestup svalového napětí, atd.), rozšíření zornic. Doprovodným efektem bývá nechutenství, nepříjemné pocení a napětí žvýkacích svalů. Ovlivnění vegetativního nervového systému sebou nese změny tepelné regulace a absence pocitu žízně.

33 Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE Nebezpečí přehřátí! Vyřazuje z činnosti tepelnou regulaci organismu. Ztrácí se spojení s pocity tepla a chladu. Zvláště na tanečních party, kde se celé hodiny tancuje v horkém prostředí. Dosáhne-li teplota organismu 42 stupňů C, začínají se v krvi tvořit drobné sraženiny, které se lepí na stěny tepen. Zatěžuje játra a ledviny. Zátěž jater může u disponovaných osob vyvolat žloutenku.

34 NÁVYKOVÉ LÁTKY – opiáty Nezralé makovice byly známy jako zdroj účinných látek od nepaměti. Drogy z této skupiny působí na organismus prostřednictvím tzv. opioidních receptorů. Opioidy potlačují percepci a lokalizaci (vnímání a schopnost určení místa) bolesti i psychickou a emocionální složku bolesti, působí sedativně, vyvolávají ospalost a tichou euforii. Pro tyto vlastnosti mají své nezastupitelné místo v lékařství jako silná farmaka proti bolesti (analgetika) nebo látky tlumící úporný kašel (antitusika). Organismus sám „vyrábí“ podobné látky, tzv. endogenní opioidy (endorfiny, enkefaliny, dynorfin), které se váží na opioidní receptory a modulují projevy organismu a jeho reakce (bolest, radost, strach, euforie).

35 Opiáty – morfin Nejvýznamnější účinnou látkou opia je morfin (asi 10% hmoty surového opia). Dalšími účinnými látkami opia jsou kodein, thebain a papaverin. morfin

36 HEROIN Závislost na heroinu vzniká poměrně rychle, již po dvou až třech měsících a má opět složku fyzickou a psychickou. Fyzická závislost se projevuje vzestupem tolerance a potřebou zvyšování dávek. Psychická závislost se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a neovladatelným dychtěním po droze. Na českém trhu se objevuje buď jako: hnědý heroin („brown sugar“), který se před nitrožilním užíváním musí ještě upravit přidáním kyseliny, lépe se ale kouří a žhaví, a bílý heroin (white powder), který se podobá mouce, dá se po rozpuštění přímo vstřikovat do tělního oběhu, kouřit se ale nedá. Toxicita (jedovatost) heroinu je přibližně pětkrát vyšší než u morfinu a dvacetinásobně vyšší než u opia.

37 NÁVYKOVÉ LÁTKY – těkavé látky Chemicky se jedná o aromatické, alifatické, cyklické a chlorované uhlovodíky. Mají zpravidla silný narkotický účinek a schopnost rozpouštět se v tucích. Charakteristicky působí na mozek, ledviny a játra. Typickým zástupcem je toluen. Příznaky intoxikace se podobají opilosti. Euforická fáze je kratší, předávkování je snadnější. K úmrtí dochází obrnou dýchacího centra nebo poruchou cirkulace pro srdeční arytmii. Kocovina po probuzení je velmi podobná té po alkoholu. Uživatelé sladce páchnou, zvláště dech je cítit po organickém rozpouštědle. Organická rozpouštědla jsou z hlediska užívání, resp. zneužívání velmi nebezpečné látky. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že při intoxikaci těmito látkami je poměrně těžké odhadnout dávku (inhalace z napuštěného hadru nebo igelitového sáčku). Také poškození vnitřních orgánů je značné, nejvážnější je ale poškození mozku. Velice často dochází k nevratným změnám, vážnému poškození neuronů a úbytku intelektu. Abstinence sice stav stabilizuje a mírně vylepší, ale značná část poškození zůstává. Užívání organických rozpouštědel je naštěstí méně časté, než užívání jiných tvrdých drog.

38 NÁVYKOVÉ LÁTKY – psychofarmaka Mezi tyto látky patří neuroleptika (dříve tzv. velké trankvilizéry). Jsou to farmaka, která ovlivňují pochody myšlení a používají se při léčbě psychotických stavů - zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim, pacifikují neklidné a agresivní pacienty, atd. Mají mnoho nežádoucích účinků - mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě, poruchy oběhového systému, paměti, atp. fenobarbital

39 NÁVYKOVÉ LÁTKY – psychofarmaka Další skupinou jsou anxiolitika (malé trankvilizéry), látky které pozitivně ovlivňují afektivitu. Odstraňují psychické napětí, strach, úzkost, zlepšují náladu, současně však způsobují útlum (hypnosedativní působení). Mnoho farmak této skupiny je blízce příbuzných s hypnotiky (léky na navození, nebo udržení spánku) a liší se jen v poměru anxiolitického a hypnosedativního působení. diazepam

40 NÁVYKOVÉ LÁTKY – benzodiazepiny Do skupiny anxiolytik spadají benzodiazepiny. V medicíně se jedná o vůbec nejpoužívanější psychofarmaka. Benzodiazepiny se váží na specifické receptory a zvyšují tak účinek inhibičního mediátoru CNS, kyseliny  - aminomáselné (GABA). Dochází ke zvýšenému prostupu chloridových iontů (Cl-) do buňky a tím k prohloubení negativního potenciálu a ke snížení schopnosti přenosu vzruchu. benzodiazepin triazolam


Stáhnout ppt " Jako látky návykové označujeme sloučeniny a skupiny sloučenin, které mohou vyvolat závislost.  Závislost na chemické látce je psychický nebo fyzický."

Podobné prezentace


Reklamy Google