Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Literatura: Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178- 064-2. Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Literatura: Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178- 064-2. Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996."— Transkript prezentace:

1 Literatura: Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, ISBN Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, ISBN Matoušek, O. Základy sociální práce. Praha: Portál, ISBN Matoušek, O. Základy sociální práce. Praha: Portál, ISBN Matoušek, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Sociologické nakladatelství, SLON, Praha, Matoušek, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Sociologické nakladatelství, SLON, Praha, Řezníček. Metody sociální práce. Praha: SLON, ISBN Řezníček. Metody sociální práce. Praha: SLON, ISBN Hartl, P. Komunitní práce. FF UK, Praha: Hartl, P. Komunitní práce. FF UK, Praha: Koukolík, F., Drtilová, J. Vzpoura deprivantů. Makropulos, Praha: Koukolík, F., Drtilová, J. Vzpoura deprivantů. Makropulos, Praha: Klimentová. Teorie a metody sociální práce. Olomouc, UP, ISBN Klimentová. Teorie a metody sociální práce. Olomouc, UP, ISBN Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, ISBN Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, ISBN Bednářová, Pelech. Sociální práce na ulici – streetworker. Praha: Grada, Bednářová, Pelech. Sociální práce na ulici – streetworker. Praha: Grada, Tomeš. Sociální politika. Praha: Socioklub, ISBN Tomeš. Sociální politika. Praha: Socioklub, ISBN Rhodes, T. Terénní práce s uživateli drog. Brno: Albert, ISBN Rhodes, T. Terénní práce s uživateli drog. Brno: Albert, ISBN Charvátová, D. Metody sociální práce. Praha, Charvátová, D. Metody sociální práce. Praha, 1990.

2 I. SOCIÁLNÍ PŘÍPADOVÁ PRÁCE 1. PŘÍPADOVÁ PRÁCE 2. SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ 3. KRIZOVÁ INTERVENCE 4. MEDIACE 4. MEDIACE

3 II. PRÁCE SE SKUPINOU 5. SKUPINOVÁ PRÁCE 6. STREETWORK

4 III. PRÁCE S DĚTMI A RODINOU 7. PRÁCE S RODINOU 8. VIDEOTRÉNINK INTERAKCÍ 8. VIDEOTRÉNINK INTERAKCÍ

5 IV. KOMUNITNÍ PRÁCE IV. KOMUNITNÍ PRÁCE 9. KOMUNITNÍ PRÁCE 10. HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ A JEJICH ZVLÁDÁNÍ 10. HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ A JEJICH ZVLÁDÁNÍ

6 Sociální práce je profesionální aktivita zaměřená na pomáhání jednotlivcům, skupinám či komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování a na tvorbu společenských podmínek příznivých pro tento cíl. je profesionální aktivita zaměřená na pomáhání jednotlivcům, skupinám či komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování a na tvorbu společenských podmínek příznivých pro tento cíl. Sociální práce je péče o chudé, bezmocné a jakýmkoliv způsobem handicapované. Sociální práce je péče o chudé, bezmocné a jakýmkoliv způsobem handicapované.

7 1.1. Zejména v problematice duševního zdraví, vývojových poruch, ve sféře dlouhodobé péče, ve službách pro seniory, pro přistěhovalce, nebo také v péči o lidi nakažené virem HIV nebo o nemocné AIDS. Základem je pochopení jedince, ale také porozumění rodině, komunitě, společnosti, kultuře a znalost těch sociálně – zdravotnických služeb, které nabízejí možnost zbavit se nedůstojných životních podmínek.

8 1.2. Případový pracovník řeší potřebu odpovídajícího příjmu, dostupného bydlení, zajišťuje dostupnou zdravotní péči, rekvalifikaci nebo pomáhá vyhledat zaměstnání a získat sociální podporu, atd…(nutné znalosti o nejrůznějších institucích poskytujících služby)

9 1.3. Případový pracovník neřeší: potřebu odpovídajícího příjmu a dostupného bydlení potřebu odpovídajícího příjmu a dostupného bydlení získat sociální podporu získat sociální podporu rekvalifikaci nebo pomáhá vyhledat zaměstnání rekvalifikaci nebo pomáhá vyhledat zaměstnání výchovné problémy dětí ve škole výchovné problémy dětí ve škole

10 1.3.

11 1.4. Případová práce je proces, který zahrnuje: (v jakém pořadí)? sociální studie, vyšetření, intervence, ukončení sociální studie, vyšetření, intervence, ukončení intervence, sociální studie, vyšetření, ukončení intervence, sociální studie, vyšetření, ukončení vyšetření, sociální studie, intervence, ukončení vyšetření, sociální studie, intervence, ukončení sociální studie, intervence, vyšetření, ukončení sociální studie, intervence, vyšetření, ukončení

12 1.4. sociální studie, vyšetření, intervence, ukončení sociální studie, vyšetření, intervence, ukončení

13 sociální studii – etapa prozkoumávání, ale i důležitých rozhodnutí, např. zda vstoupit do procesu terapie, nebo nevstoupit. Klient předkládá problém. Klíčová je jeho motivace ke změně. - sociální studii – etapa prozkoumávání, ale i důležitých rozhodnutí, např. zda vstoupit do procesu terapie, nebo nevstoupit. Klient předkládá problém. Klíčová je jeho motivace ke změně. - vyšetření – jde o přesné vymezení problému a stanovení pracovní hypotézy. Upřesňují se cíle, které odpovídají klientovým potřebám, ale reagují i na dostupnost služeb. - vyšetření – jde o přesné vymezení problému a stanovení pracovní hypotézy. Upřesňují se cíle, které odpovídají klientovým potřebám, ale reagují i na dostupnost služeb. - intervence – terapie – spočívá v rozhovorech, v uklidňování hladiny emocí. Pokud klient potřebuje speciální službu, případový pracovník mu ji vyhledává a pomáhá mu vstoupit s příslušnou institucí nebo s odborníkem do kontaktu. Pokud služba selže, sociální pracovník je odpovědný za nalezení náhradního zdroje pomoci. - intervence – terapie – spočívá v rozhovorech, v uklidňování hladiny emocí. Pokud klient potřebuje speciální službu, případový pracovník mu ji vyhledává a pomáhá mu vstoupit s příslušnou institucí nebo s odborníkem do kontaktu. Pokud služba selže, sociální pracovník je odpovědný za nalezení náhradního zdroje pomoci. - ukončení – mělo by nastat, když se klient může ohlédnout s uspokojením na to, co bylo uděláno, a když pracovník vidí jeho schopnost poradit si v různých situacích. - ukončení – mělo by nastat, když se klient může ohlédnout s uspokojením na to, co bylo uděláno, a když pracovník vidí jeho schopnost poradit si v různých situacích. Pro celý proces případové práce je zásadně důležité zvládnout umění rozhovoru, aktivně naslouchat, dobré používat otevřené otázky. Pro celý proces případové práce je zásadně důležité zvládnout umění rozhovoru, aktivně naslouchat, dobré používat otevřené otázky. Je to metoda pomáhající lidem, aby si pomohli sami. Je to metoda pomáhající lidem, aby si pomohli sami.

14 2.1. A) základní – poskytuje informace o nárocích, službách a možnostech, které mohou vyřešit nebo zmírnit obtížnou situaci člověka. Toto poradenství může poskytovat nejlépe sociální pracovník nebo pracovník obecního úřadu, který musí projít speciálním školením. A) základní – poskytuje informace o nárocích, službách a možnostech, které mohou vyřešit nebo zmírnit obtížnou situaci člověka. Toto poradenství může poskytovat nejlépe sociální pracovník nebo pracovník obecního úřadu, který musí projít speciálním školením. B) odborné – poskytuje přímou pomoc lidem při řešení jejich sociálních problémů. Jde zejména o problémy v manželském nebo mezigeneračním soužití, v péči o děti, starší a zdravotně postižené osoby, o osoby propuštěné z výkonu trestu. B) odborné – poskytuje přímou pomoc lidem při řešení jejich sociálních problémů. Jde zejména o problémy v manželském nebo mezigeneračním soužití, v péči o děti, starší a zdravotně postižené osoby, o osoby propuštěné z výkonu trestu.

15 6 typů pomoci druhým podle potřeb pomáhání podáním jednoduchých informací (např. jak vyplnit příslušný formulář, potřeba přehledu o agenturách poskytujících další potřebné služby) pomáhání podáním jednoduchých informací (např. jak vyplnit příslušný formulář, potřeba přehledu o agenturách poskytujících další potřebné služby) poskytování rad – nabízení názoru odborníka na to, jak by si jiná osoba měla lépe počínat (právník, daňový poradce) poskytování rad – nabízení názoru odborníka na to, jak by si jiná osoba měla lépe počínat (právník, daňový poradce) pomáhání prostřednictvím učení – umožnit někomu získat určité znalosti nebo dovednosti pomáhající mu jeho situaci zlepšit pomáhání prostřednictvím učení – umožnit někomu získat určité znalosti nebo dovednosti pomáhající mu jeho situaci zlepšit pomáhání prostřednictvím psycholog. náhledu – pomoci druhému pochopit problém, objasnit proč k němu došlo, ukázat, jak si počínat, aby se jedinec správně rozhodl, co dělat. Jde o to pomoci lidem, aby si dokázali pomoci sami. pomáhání prostřednictvím psycholog. náhledu – pomoci druhému pochopit problém, objasnit proč k němu došlo, ukázat, jak si počínat, aby se jedinec správně rozhodl, co dělat. Jde o to pomoci lidem, aby si dokázali pomoci sami. prostřednictvím přímé akce – pomáhající něco vykoná za jinou osobu nebo ji obstarává něco, co právě nutně potřebuje, např. jídlo, půjčku, bydlení, vyplnění formuláře, jednání s úřady prostřednictvím přímé akce – pomáhající něco vykoná za jinou osobu nebo ji obstarává něco, co právě nutně potřebuje, např. jídlo, půjčku, bydlení, vyplnění formuláře, jednání s úřady pomáhání vyvolané změnou systému – spočívá v ovlivnění nebo změně systémů, které jedinci způsobují potíže. Může jít o organizační úpravy, změnu v přepisech, apod. pomáhání vyvolané změnou systému – spočívá v ovlivnění nebo změně systémů, které jedinci způsobují potíže. Může jít o organizační úpravy, změnu v přepisech, apod. poradenství k profesní nebo k životní orientaci – soubor doporučení a rad, které se týkají povolání, problémů s učením a vzděláváním. Poskytovatel bývá učitel, lektor, trenér nebo kouč. poradenství k profesní nebo k životní orientaci – soubor doporučení a rad, které se týkají povolání, problémů s učením a vzděláváním. Poskytovatel bývá učitel, lektor, trenér nebo kouč.

16 pozitivní vztah ke svým klientům - upřímnost - empatie - úcta - konkrétnost - poradenská způsobilost - všestranný poradce - odbornost poradce

17 pedagogicko- psychologické - pedagogické - profesní - kariérové - psychologické - speciální a zdravotní - sociální - sociálně-právní - organizační - komunitní - pastorační činnost - resocializační - kurátorská činnost

18 2.4. pomůckami pro postižené lidi, úpravou prostředí

19 2.5. Poradce – partnerský vztah, rovnocenný, pomáhá řešit problémy Pedagog – učitel je nadřazen, je autorita

20 2.6. Sociální poradenství nezajišťuje: a) pomoc podáním jednoduchých informací b) pomoc prostřednictvím psycholog. Náhledu c) pomoc prostřednictvím přímé akce d) pomoc prostřednictvím finanční půjčky

21 2.6.

22 2.7 Mezi cíle pracovního poradenství nepatří: a) pomoc při výběru a vyhledávání shodného zaměstnání a) pomoc při výběru a vyhledávání shodného zaměstnání b) pomoc při kontaktu s úřadem práce b) pomoc při kontaktu s úřadem práce c) vyjednávání s potenciálním zaměstnavatelem a doprovod na schůzky c) vyjednávání s potenciálním zaměstnavatelem a doprovod na schůzky d) posuzování motivace k hledání zaměstnání d) posuzování motivace k hledání zaměstnání

23 2.7

24 3.1. Vzniká, když se člověk na cestě za důležitými životními cíli setká s takovou překážkou, kterou v obvyklém čase není schopen překonat obvyklými metodami řešení problémů.

25 3.2. Jde o psychologickou pomoc, která spočívá v několika setkáních a rozhovorech s klientem.

26 3.3 Jako vnější spouštěče krize označujeme 3 základní situační situace. Která situace sem nepatří? a) změna b) volba c) Závislost d) ztráta objektu

27 3.3 Jako vnější spouštěče krize označujeme 3 základní situační situace. Která situace sem nepatří? c) Závislost ……………… a) ztráta objektu – nejenom ztráta osoby úmrtím, rozchodem či odcizením, ale i ztráta čehokoli, k čemu jsme vázáni b) volba – volba mezi dvěma stejnými kvalitami může způsobit bezradnost a vyčerpání váháním. Jde-li o volbu mezi dvěma negativními možnostmi, je situace velmi nepříznivá. c) změna – vše, co se odvíjí bez větších zlomů a skoků, máme tendenci vnímat jako „dobré“. Kvalitativní i kvantitativní skoky v nás podporují pocit nepohodlí nebo nejistoty.

28 3.4 Klasifikace životních událostí, které se mohou stát spouštěčem krize – překročí-li součet bodů v jednom roce 250, je velmi pravděpodobné, že to bude mít negativní následky v psychické a somatické oblasti. Klasifikace životních událostí, které se mohou stát spouštěčem krize – překročí-li součet bodů v jednom roce 250, je velmi pravděpodobné, že to bude mít negativní následky v psychické a somatické oblasti.

29 3.4 Úmrtí partnera/partnerky, úmrtí člena rodiny Úmrtí partnera/partnerky, úmrtí člena rodiny Smrtelné onemocnění v rodině – 98 Smrtelné onemocnění v rodině – 98 Ztráta domova – 97 Ztráta domova – 97 Rozchod s partnerem – 90 Rozchod s partnerem – 90 Rozvod rodičů – 87 Rozvod rodičů – 87 finanční tíseň – 85 finanční tíseň – 85 Smrt domácího zvířete – 80 Smrt domácího zvířete – 80 Stěhování - 78 Stěhování - 78 Rozvod - 75 Rozvod - 75 Rozvrat manželství - 73 Rozvrat manželství - 73 Jednání na úřadech - 70 Jednání na úřadech - 70 Jízda MHD na černo - 65 Jízda MHD na černo - 65 Uvěznění - 63 Uvěznění - 63 Vzteklí lidé v přeplněném dopravním prostředku - 60 Vzteklí lidé v přeplněném dopravním prostředku - 60 Nemoc - 58 Nemoc - 58 Sňatek - 50 Sňatek - 50 Ztráta dokladů, klíčů - 50 Ztráta dokladů, klíčů - 50 Ztráta zaměstnání - 47 Ztráta zaměstnání - 47 Ztráta peněženky - 46 Ztráta peněženky - 46 Autonehoda - 45 Autonehoda - 45 Odchod do důchodu - 45 Odchod do důchodu - 45 Těhotenství - 40 Těhotenství - 40 Létání - 25 Létání - 25 Zkoušky - 20 Zkoušky - 20 Neochota lidí - 12 Neochota lidí - 12 Hypermarkety - 8 Hypermarkety - 8 Vánoce - 5 Vánoce - 5

30

31 Proces krizové intervence okamžitá redukce ohrožení – je nutné pozorně sledovat všechny signály, které svědčí o riziku a nebezpečí. okamžitá redukce ohrožení – je nutné pozorně sledovat všechny signály, které svědčí o riziku a nebezpečí. první odhad situace a její odsouzení – pátráme po typických stresových projevech a snažíme se dozvědět, co může být spouštěčem krize. první odhad situace a její odsouzení – pátráme po typických stresových projevech a snažíme se dozvědět, co může být spouštěčem krize. formulace hypotézy – vytvoříme hypotézu o vzniku a průběhu krize a také odhad prognózy formulace hypotézy – vytvoříme hypotézu o vzniku a průběhu krize a také odhad prognózy intervence – proces vyrovnání se s krizí. intervence – proces vyrovnání se s krizí.

32 3.5. Co je to tranzitorní krize? a) Krize z jízdy v tranzitu b) Krize z očekávaných životních změn c) Krize zrání d) Krize pramenící z náhlého traumatizujícího stresu

33 3.5 b) Krize z očekávaných životních změn

34 3.6 Jmenujte první a poslední fáze krize podle Kübler-Rossové. a) Popření a smíření b) Vztek a popření c) Smutek a smíření

35 3.6 a) Popření a smíření a) první fáze – popření – lze ji chápat jako snahu získat čas k přemýšlení a zpracování šoku. Projevuje se v ní odpor vědomí proti přijetí nepříjemné reality. Později se pravda stává součástí vědomí. a) první fáze – popření – lze ji chápat jako snahu získat čas k přemýšlení a zpracování šoku. Projevuje se v ní odpor vědomí proti přijetí nepříjemné reality. Později se pravda stává součástí vědomí. b) druhá fáze – agrese – je charakteristická hněve,, zlostí a agresí. Zloba většinou směřuje proti všem lidem, lékařům, Bohu,… Hněv je třeba chápat jako emocionálně nutnou součást zpracování krize. Patří se výčitky a obviňování. b) druhá fáze – agrese – je charakteristická hněve,, zlostí a agresí. Zloba většinou směřuje proti všem lidem, lékařům, Bohu,… Hněv je třeba chápat jako emocionálně nutnou součást zpracování krize. Patří se výčitky a obviňování. c) třetí fáze – vyjednávání – účelem třetí fáze je dosažení dřívějšího stavu. Někteří pacienti uzavírají obchod s Bohem – když mě uzdravíš, věnují….Lidé hledají zázrak, obrací se na léčitele. c) třetí fáze – vyjednávání – účelem třetí fáze je dosažení dřívějšího stavu. Někteří pacienti uzavírají obchod s Bohem – když mě uzdravíš, věnují….Lidé hledají zázrak, obrací se na léčitele. d) čtvrtá fáze – deprese – klient prožívá smutek s depresí. Tyto prožitky se váží na prožitek ztráty (reálné či hrozící), v případě terminálního onemocnění prožívá nemocný také obavy o svoje blízké. d) čtvrtá fáze – deprese – klient prožívá smutek s depresí. Tyto prožitky se váží na prožitek ztráty (reálné či hrozící), v případě terminálního onemocnění prožívá nemocný také obavy o svoje blízké. e) pátá fáze – smíření – dochází k vyrovnání a k přijet osudové skutečnosti. e) pátá fáze – smíření – dochází k vyrovnání a k přijet osudové skutečnosti.

36 3.7 - azylové domy - azylové domy - domovy pro matky s dětmi - domovy pro matky s dětmi - noclehárny - noclehárny - zařízení pro denní pobyt pro osoby bez přístřeší - zařízení pro denní pobyt pro osoby bez přístřeší - krizová lůžka - krizová lůžka - domovy na půli cesty - domovy na půli cesty - nízkoprahová centra - nízkoprahová centra - terapeutické komunity - terapeutické komunity - poradny pro rodinu a manželství - poradny pro rodinu a manželství - kontaktní centra - kontaktní centra - viktimologická poradna aj. - viktimologická poradna aj.

37 Prezenční forma – klient i intervent jsou ob fyzicky přítomní na jednom místě. Kontakt probíhá tváří v tvář. Provádí se v krizových centrech: 1. Prezenční forma – klient i intervent jsou ob fyzicky přítomní na jednom místě. Kontakt probíhá tváří v tvář. Provádí se v krizových centrech: a) ambulantní pomoc – klient, který se dostaví do ambulance. Může jít o primární ambulantní centra krizové intervence, nebo o sekundární pomoc psychologa, poradce. Klient přichází na vlastní rozhodnutí. a) ambulantní pomoc – klient, který se dostaví do ambulance. Může jít o primární ambulantní centra krizové intervence, nebo o sekundární pomoc psychologa, poradce. Klient přichází na vlastní rozhodnutí. b) hospitalizace – klient je hospitalizován v některém z center krizové intervence nebo v zařízeních, kde KI funguje. Eliminují se zdravotní rizika a jiné faktory. b) hospitalizace – klient je hospitalizován v některém z center krizové intervence nebo v zařízeních, kde KI funguje. Eliminují se zdravotní rizika a jiné faktory. c) terénní a mobilní služby – přenesení procesu krizové intervence tam, kde se nachází osoby v krizi. Mobilní služby krizové intervence jsou vysílány ve vyjímečném stavu na potřebné místo (záplavy, jaderná havárie, teroristický útok,…). c) terénní a mobilní služby – přenesení procesu krizové intervence tam, kde se nachází osoby v krizi. Mobilní služby krizové intervence jsou vysílány ve vyjímečném stavu na potřebné místo (záplavy, jaderná havárie, teroristický útok,…). 2. Distanční forma – představuje proces krizové intervence, kdy je krizový intervent prostorově vzdálen od klienta. Distanční forma pomoci zahrnuje zejména telefonický nebo internetový kontakt s klientem. 2. Distanční forma – představuje proces krizové intervence, kdy je krizový intervent prostorově vzdálen od klienta. Distanční forma pomoci zahrnuje zejména telefonický nebo internetový kontakt s klientem. a) telefonická pomoc – nabízí klientům v krizi pomoc a podporu skrze telefon. Zajišťují ji obvykle linky důvěry. Linky důvěry mohou být úzce specializovány na nějakou klientelovou skupinu (Gay linka pomoci, Linka důvěry pro děti a mládež), případně na nějaká specifický problém (např. Help line AIDS), nebo mohou poskytovat služby celému širokému spektru volajících a) telefonická pomoc – nabízí klientům v krizi pomoc a podporu skrze telefon. Zajišťují ji obvykle linky důvěry. Linky důvěry mohou být úzce specializovány na nějakou klientelovou skupinu (Gay linka pomoci, Linka důvěry pro děti a mládež), případně na nějaká specifický problém (např. Help line AIDS), nebo mohou poskytovat služby celému širokému spektru volajících b) internetová pomoc – je realizována prostřednictvím relativně nového média – internetu. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu uživatelů internetu a k velkým komunikačním možnostem tohoto média lze předpokládat stoupající zájem o tuto formu pomoci. b) internetová pomoc – je realizována prostřednictvím relativně nového média – internetu. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu uživatelů internetu a k velkým komunikačním možnostem tohoto média lze předpokládat stoupající zájem o tuto formu pomoci.

38 3.9 V roce 1953 založil anglikánský kněz Chad Varah:. a) kontaktní centra pro bezdomovce b) komunitní centra pro potřebné c) centrum podpory rodiny d) linky důvěry

39 3.9 d) linky důvěry d) linky důvěry

40 3.10 Viktimologické poradny pomáhají: a) osobám, jenž zemřeli jejich příbuzní a blízcí a) osobám, jenž zemřeli jejich příbuzní a blízcí b) drogově závislým b) drogově závislým c) obětem domácího násilí c) obětem domácího násilí d) dětem s poruchami učení d) dětem s poruchami učení

41 3.10 c) obětem domácího násilí c) obětem domácího násilí

42 3.11 První terapeutická komunita pro závislé na alkoholu byla založena v r. 1948: a) v Praze u Apolináře a) v Praze u Apolináře b) v Kyjově b) v Kyjově c) v Litohlavech u Plzně c) v Litohlavech u Plzně d) v Němčicích d) v Němčicích

43 3.11 a) v Praze u Apolináře a) v Praze u Apolináře

44 3. 12 Jak dlouho trvá léčba v Terapeutické komunitě v Němčicích? a) měsíců a) měsíců b) 18 měsíců b) 18 měsíců c) měsíců c) měsíců d) 9 měsíců d) 9 měsíců

45 3.12 c) měsíců c) měsíců

46 3.13 První fáze syndromů vyhoření podle Edelwiche a Brodského: a) stagnace a) stagnace b) nadšení b) nadšení c) frustrace c) frustrace d) apatie d) apatie

47 3.13 b) nadšení b) nadšení

48 4.1. Mediace je zprostředkování jednání mezi poškozeným a obviněným ohledně materiální škody i morální újmy za účasti nestranného odborníka. Je to alternativní metoda pro řešení sporů, která pomáhá snižovat překážky v komunikaci a podporuje sociální sbližování lidí. vede lidi od negativních zážitků, které konflikty vyvolaly, k pozitivnímu chování. Napomáhá lidem vzájemně si porozumět a respektovat zájmy a motivy druhé strany. Probační pracovník má při mediaci roli zprostředkovatele – mediátora, který svým vyváženým přístupem k odsouzenému a oběti pomáhá vyjasňovat právní informace a sporná témata. Zároveň kontroluje, aby mediace probíhala v rámci zákona.

49 5 stylů řešení konfliktu: přizpůsobení se – styl řešení, při kterém se jeden z dvojice, obvykle ten slabší, vzdá dobrovolně všeho, nebojuje za sebe a zříká se svých potřeb ve prospěch druhých. přizpůsobení se – styl řešení, při kterém se jeden z dvojice, obvykle ten slabší, vzdá dobrovolně všeho, nebojuje za sebe a zříká se svých potřeb ve prospěch druhých. prosazení se – styl, kdy jeden z dvojice klade důraz na výsledek a jde mu jen o prosazení vlastních názorů, cílů, a přitom vůbec nezohledňuje vztah k druhému, se kterým se případ řeší. Prosazuje vše zcela autoritativně, je neústupný, má více moci, peněz a vlivu. prosazení se – styl, kdy jeden z dvojice klade důraz na výsledek a jde mu jen o prosazení vlastních názorů, cílů, a přitom vůbec nezohledňuje vztah k druhému, se kterým se případ řeší. Prosazuje vše zcela autoritativně, je neústupný, má více moci, peněz a vlivu. únik – styl řešení, která nastává tehdy, když o věci nediskutujeme, odložíme řešení či výsledek a neudržíme ani dobrý vztah k druhé straně. Často se nám problém vrací obvykle jako bumerang zpátky. únik – styl řešení, která nastává tehdy, když o věci nediskutujeme, odložíme řešení či výsledek a neudržíme ani dobrý vztah k druhé straně. Často se nám problém vrací obvykle jako bumerang zpátky. kompromis – je způsobem řešení konfliktu, při kterém obě strany něco získají, v něčem ustoupí a zachovají si do jisté míry i dobré vztahy. Uspokojí jen zčásti své potřeby a zájmy. kompromis – je způsobem řešení konfliktu, při kterém obě strany něco získají, v něčem ustoupí a zachovají si do jisté míry i dobré vztahy. Uspokojí jen zčásti své potřeby a zájmy. dohoda – je nejefektivnější a časově nejnáročnější. Je založena na naplnění zájmů, cílů a potřeb všech zúčastněných stran, a i těch, kteří jsou na nich závislí.Umožní zachování dobrých vztahů všech účastníků, a tudíž i možnost spolupráce v budoucnosti dohoda – je nejefektivnější a časově nejnáročnější. Je založena na naplnění zájmů, cílů a potřeb všech zúčastněných stran, a i těch, kteří jsou na nich závislí.Umožní zachování dobrých vztahů všech účastníků, a tudíž i možnost spolupráce v budoucnosti

50 Marie a Pavel se po desetiletém manželství rozvádějí a nemohou se domluvit, jak budou pečovat o své děti – devítiletou Aničku a pětiletého Honzíka. Potřebují také vypořádat svůj majetek, který tvoří byt, vybavení bytu, chalupa, tři roky staré auto a úspory. Přizpůsobení - Pavel si chce zachovat vztah k dětem a po rozvodu odejde ze scény. Marie chce děti do své péče, a proto potřebuje byt s vybavením, auto a chalupu. Pavel navštěvuje děti tehdy, kdy mu to Marie dovolí. Pokud mu záleží opravdu jen na tom, aby své děti občas viděl, může být i spokojený. Pokud však čekal více, je frustrovaný, začíná mít vnitřní konflikt a obvykle po čase žádá změnu. Prosazení se - Marie, která si nechává vše, nebere vůbec v potaz potřeby a zájmy Pavla, otce společných dětí. Neuvědomuje si, že tím ubližuje svým dětem, Pavlovi i sama sobě. Únik - Pavel i Marie se dál hádají nebo vedou tichou domácnost, hospodaří odděleně apod. Neudělají žádné rozhodnutí a vše se odkládá. Atmosféra v takovéto rodině je pro všechny zúčastněné nezdravá až zničující. Kompromis - Mnohdy je tento styl omylem pokládán za nejlepší možné řešení. Marie a Pavel se dohodnou, že si každý vezme polovinu vybavení bytu, chalupu dostane Marie a Pavel byt. Auto prodají a každý si vezme polovinu ze získaných peněz včetně poloviny úspor. Marie má ve své péči Honzíka a Pavel zase Aničku. Rodiče se s dětmi, které nemají v péči, stýkají jednou za čtrnáct dní o víkendu. Dohoda - Tento styl řeší současnou situaci a budoucnost. Marie a Pavel si uvědom, že se sice jako manželé rozcházejí, ale nadále zůstávají rodiči a chtějí děti oba dva dobře vychovávat. Dohodnou se na střídavé péči o obě děti s měsíčním intervalem. Děti se mohou kdykoli na rodiče obrátit, a dokonce mohou všichni i společně řešit nastalé problémy. Marie a Pavel prodají byt a chalupu a každý získá polovinu ze společně ušetřených peněz. Nové byty si pořídí v jedné čtvrti, aby děti měly z obou bytů blízko do školy a školky. Auto si nechá Marie, která má nižší plat a nemá možnost koupit si nové. Pavel si vezme výpočetní techniku a menší část z vybavení bytu. Domluví si pravidla, která budou platit o svátcích a o prázdninách, včetně jednoho společně tráveného týdne v roce.

51 Klientelu PMS tvoří tedy obvinění a odsouzení (resp. podmíněně propuštění) pachatelé trestných činů, dále poškození a zprostředkovaně i společnost. Klientelu PMS tvoří tedy obvinění a odsouzení (resp. podmíněně propuštění) pachatelé trestných činů, dále poškození a zprostředkovaně i společnost. Personální zabezpečení: probační úředník a sociální asistent se znalostí potřebných právních předpisů a s komunikačními dovednostmi. Personální zabezpečení: probační úředník a sociální asistent se znalostí potřebných právních předpisů a s komunikačními dovednostmi.

52 4.2. Od kdy se v České republice rozvíjí mediace? a) Od 70. let 20. stol. b) Od 90. let 20. stol. c) Od 80. let 20. stol.

53 4.2. c) Od 80. let 20. století

54 Majetková kriminalita - Trestné činy z nedbalosti - Trestné činy v dopravě - Trestné činy proti rodině, životu a zdraví, narušující občanské soužití - Provinění spáchané mladistvým

55 4.4. a) Jakým způsobem se hradí činnost mediační a probační služby ČR? a) Hradí ji obviněný ze svých výdělků b) Tato služba je bezplatná c) Hradí ji příbuzní obviněného

56 4.4.a) b) Tato služba je bezplatná

57 4.4. b) Asociace mediátorů ČR byla založena: a) 2000 b) 2004 c) 1980 d) 1994

58 4.4.b) a) 2000

59 4.5. V případech, kdy je pravděpodobné, že Vám soud při podmíněném propuštění uloží dohled nebo další přiměřené povinnosti a omezení.

60 4.6. Co znamená slovo probace z latiny? a) Dohlížení a prohlížení b) Ověření a zkoušení c) Předvádění a podvádění

61 4.6. b) Ověření a zkoušení

62 4.7. Dohled nad řádným výkonem podmíněného trestu. Vytváří podmínky pro ukládání alternativních trestů pro soudce a státní zástupce. Opatřuje informace o pachateli oběti – sbírá podklady zohledňující postoje obviněného i poškozeného, shrnují výsledky jednání a přinášejí i konkrétní návrhy řešení. V průběhu výkonu trestu spojeného s probací kontroluje a současně motivuje odsouzeného, aby vedl život v souladu se zákonem a plnil povinnosti uložené soudem.

63 Probační pracovník - je sociální pracovník v trestní justici. Působí v oblasti alternativních trestů, což jsou tresty nespojené s odnětím svobody, např. trest obecně prospěšných prací (OPP). Probační pracovník poskytuje klientům psychosociální pomoc a kontroluje v průběhu výkonu trestu (OPP, probační dohled,…) jejich chování. Samozřejmě se stará i o klienty, kteří stojí na druhém konci trestného činu, o lidi poškozené trestnou činností. - je sociální pracovník v trestní justici. Působí v oblasti alternativních trestů, což jsou tresty nespojené s odnětím svobody, např. trest obecně prospěšných prací (OPP). Probační pracovník poskytuje klientům psychosociální pomoc a kontroluje v průběhu výkonu trestu (OPP, probační dohled,…) jejich chování. Samozřejmě se stará i o klienty, kteří stojí na druhém konci trestného činu, o lidi poškozené trestnou činností.

64 4.9. Obecně prospěšné práce je alternativní trest, který je nutno odpracovat osobně, bezplatně, ve svém volném čase, nejpozději ve lhůtě 1roku od převzetí usnesení o konkrétním místě výkonu trestu.

65 4.10. Kolik hodin OPP může soud uložit dospělým? a) 50 – 100h b) 50 – 200h c) 50 – 400h d) 50 – 300h

66 – 400 hodin

67 4.11. Kolik hodin OPP může soud uložit mladistvým? a) 50 – 100h b) 50 – 200h c) 50 – 400h d) 50 – 300h

68 4.11. b) 50 – 200h

69 4.12. Obecně prospěšné práce je alternativní trest, který je nutno odpracovat osobně, bezplatně, ve svém volném čase, nejpozději ve lhůtě……… od převzetí usnesení o konkrétním místě výkonu trestu. A) 6 měsíců A) 6 měsíců B) 2 let B) 2 let C) 1 roku C) 1 roku D) 18 měsíců D) 18 měsíců

70 4.12. C) 1 roku C) 1 roku

71 Nestrannost - Vyváženost - Neutralita - Nezávislost - neměl by mediátor pomáhat mediovat kauzy svých příbuzných a známých

72 4.14. Která situace je nevhodná pro mediaci? a) strany jsou spolu schopny komunikovat aspoň na minimální úrovni tak, aby byla možná výměna nových informací b) obě strany mají jistý pocit odpovědnosti za konflikt mezi nimi. Pokud to tak není, strany odmítají jakoukoli spolupráci c) strany ani jejich právní zástupci nezastávají názor, že ve sporu nutně musí být jedna strana vítězem a druhá poraženým d) když si jedna ze stran přeje, aby rozhodnutí udělala nějaká autorita

73 4.14.

74

75

76 4.15 Co je to parole? a) podmíněné propuštění na (čestné) slovo, resp. na slib odsouzeného, že se bude řádně chovat a) podmíněné propuštění na (čestné) slovo, resp. na slib odsouzeného, že se bude řádně chovat b) dohled, jenž se ukládá obviněnému nebo odsouzenému, pokud státní zástupce nebo soudce považuje za účelné sledovat po určitou dobu chování klienta a uloží mu obvykle i přiměřené omezení nebo povinnost b) dohled, jenž se ukládá obviněnému nebo odsouzenému, pokud státní zástupce nebo soudce považuje za účelné sledovat po určitou dobu chování klienta a uloží mu obvykle i přiměřené omezení nebo povinnost c) možnost mimosoudního řešení konfliktu c) možnost mimosoudního řešení konfliktu d) jde o kompromis, při kterém obě strany něco získají, v něčem ustoupí a zachovají si do jisté míry i dobré vztahy. Uspokojí jen zčásti své potřeby a zájmy d) jde o kompromis, při kterém obě strany něco získají, v něčem ustoupí a zachovají si do jisté míry i dobré vztahy. Uspokojí jen zčásti své potřeby a zájmy

77 4.15 a) podmíněné propuštění na (čestné) slovo, resp. na slib odsouzeného, že se bude řádně chovat a) podmíněné propuštění na (čestné) slovo, resp. na slib odsouzeného, že se bude řádně chovat

78 5.1. homogenní – např. skupina drogově závislých adolescentů, skupina týraných žen homogenní – např. skupina drogově závislých adolescentů, skupina týraných žen úkolově zaměřené – řeší konkrétní problém úkolově zaměřené – řeší konkrétní problém psychoterapeutické – chroničtí psychotici nebo neurotici, dobře adaptovaní, lidé trpící celou škálou závislostí,… psychoterapeutické – chroničtí psychotici nebo neurotici, dobře adaptovaní, lidé trpící celou škálou závislostí,… svépomocné – založené na vzájemné pomoci a podpoře svépomocné – založené na vzájemné pomoci a podpoře skupiny pro výcvik lidských vztahů – skupiny výcviku v senzitivitě, skupiny tréninkové skupiny pro výcvik lidských vztahů – skupiny výcviku v senzitivitě, skupiny tréninkové zaměřené na sociální cíle – práce s mládeží, práce s komunitou zaměřené na sociální cíle – práce s mládeží, práce s komunitou B: podpůrné vzdělávací terapeutické rekreační pracovní

79 5.2. Sdílení skupinové zkušenosti s dalšími lidmi, kteří mají podobné zájmy nebo cíle, se ukázalo jako velmi užitečné. Skupiny poskytují prostor pro výměnu názorů a myšlenek i pro vytváření nových pohledů na řešení problémů.

80 5.3. a) Jaké není pravidlo členství ve skupině při skupinové práci: a) mlčenlivost a důvěrnost b) závislost na ostatních c) otevřenost a upřímnost d) právo říci stop a odpovědnost

81 5.3.a) b) závislost na ostatních

82 5.3. b) Pravidla členství ve skupině – měla by být prohovořena s celou skupinou dříve, než je zahájena činnost. Některá pravidla se stanou normami skupiny. 1. mlčenlivost a důvěrnost – důvěrná informace, která projde skupinou, by se za žádných okolností neměla dostat ven. Co je řečeno na skupinovém sezení, je tajné a smí být odtajněno pouze autorem sdělení 1. mlčenlivost a důvěrnost – důvěrná informace, která projde skupinou, by se za žádných okolností neměla dostat ven. Co je řečeno na skupinovém sezení, je tajné a smí být odtajněno pouze autorem sdělení 2. otevřenost a upřímnost – podstatné je nezastírat a vyjadřovat své skutečné pocity 2. otevřenost a upřímnost – podstatné je nezastírat a vyjadřovat své skutečné pocity 3. naslouchání druhým – znamená pozorné uvědomování si obsahu sdělení mluvícího i pocitů mluvícího, které vycházejí z jeho intonace, mimiky a gest. Naslouchání znamená i uvědomování si pocitů, které projevy druhého vyvolávají v nás a diferencování našich pocitů od jeho 3. naslouchání druhým – znamená pozorné uvědomování si obsahu sdělení mluvícího i pocitů mluvícího, které vycházejí z jeho intonace, mimiky a gest. Naslouchání znamená i uvědomování si pocitů, které projevy druhého vyvolávají v nás a diferencování našich pocitů od jeho 4. emoční podpora – podporou je úcta a akceptování 4. emoční podpora – podporou je úcta a akceptování 5. právo říci stop – člen skupiny může ostatním sdělit, že se přiblížil k tématu, které je pro něj citlivé nebo choulostivé a že není připraven toto choulostivé téma otevřít a sdílet s ostatními, má plné právo říci stop 5. právo říci stop – člen skupiny může ostatním sdělit, že se přiblížil k tématu, které je pro něj citlivé nebo choulostivé a že není připraven toto choulostivé téma otevřít a sdílet s ostatními, má plné právo říci stop 6. odpovědnost k sobě i druhým – základní pravidla společenského soužití - respekt k soukromí, intimitě a autonomii každého z členů skupiny 6. odpovědnost k sobě i druhým – základní pravidla společenského soužití - respekt k soukromí, intimitě a autonomii každého z členů skupiny 7. dodržování pravidel – pravidelná docházka, dochvilnost, včasná omluva ze závažných důvodů, dodržování dohodnutých úkolů (psaní deníku, příprava pomůcek, …) 7. dodržování pravidel – pravidelná docházka, dochvilnost, včasná omluva ze závažných důvodů, dodržování dohodnutých úkolů (psaní deníku, příprava pomůcek, …)

83 5.4. Efektivita přístupu orientovaného na úkoly spočívá v myšlence: a) Malý úspěch rozvíjí sebedůvěru a sebeúctu b) Stav tělesné i duševní pohody musí být v souladu c) Spolupráce sociálního pracovník a klienta je nezbytná d) Preference dlouhodobého přístupu před krátkodobým

84 5.5. a) Malý úspěch rozvíjí sebedůvěru a sebeúctu

85 5.6. Na čem je založený přístup orientovaný na úkoly? a) klient si určí úkoly sám b) klientovi určí úkoly sám sociální pracovník c) klient plní domácí úkoly d) klient postupuje podle předepsaného programu

86 5.6. a) klient si určí úkoly sám

87 5.7. Mezi hnutí svépomocných skupin s dlouholetou tradicí patří: a) anonymní alkoholici b) anonymní narkomani c) anonymní kriminálníci d) anonymní prostitutky

88 5.7. a) anonymní alkoholici

89 6.1. Metoda terénní sociální práce, která nabízí aktivní vyhledávající formu streetworkeru. Cílem streetworku je oslovit ty skupiny, které potřebují socioterapeutickou pomoc, avšak ji nevyhledávají, případně ji odmítají, a poskytnout jim podporu při zvládání života. Streetwork předchází vzniku a šíření sociálně patologických jevů a udržuje rovnováhu sociálního systému. Metoda terénní sociální práce, která nabízí aktivní vyhledávající formu streetworkeru. Cílem streetworku je oslovit ty skupiny, které potřebují socioterapeutickou pomoc, avšak ji nevyhledávají, případně ji odmítají, a poskytnout jim podporu při zvládání života. Streetwork předchází vzniku a šíření sociálně patologických jevů a udržuje rovnováhu sociálního systému. Zaměřená je na rizikové jednotlivce a neformální skupiny, které kontaktuje v době a v místech, kdy a kde se obvykle sdružují, spontánně scházejí a tráví svůj volný čas (na ulici, na diskotékách, v restauracích, rockových klubech, hernách, na fotbalových stadionech, v opuštěných domech, ve sklepích, parcích atd.). Zaměřená je na rizikové jednotlivce a neformální skupiny, které kontaktuje v době a v místech, kdy a kde se obvykle sdružují, spontánně scházejí a tráví svůj volný čas (na ulici, na diskotékách, v restauracích, rockových klubech, hernách, na fotbalových stadionech, v opuštěných domech, ve sklepích, parcích atd.).

90 6.2. působí v oblasti primární a sekundární prevence působí v oblasti primární a sekundární prevence vytypovává lokalitu se zvýšenou koncentrací dětí a mládeže jako místo svého působení vytypovává lokalitu se zvýšenou koncentrací dětí a mládeže jako místo svého působení podle potřeby poskytuje okamžitou pomoc a radu v krizových situacích a při řešení osobních problémů podle potřeby poskytuje okamžitou pomoc a radu v krizových situacích a při řešení osobních problémů poskytuje dětem a mládeži pomoc při styku s úřady a tím vytváří kroky k pochybení nutnosti spolupráce s nimi poskytuje dětem a mládeži pomoc při styku s úřady a tím vytváří kroky k pochybení nutnosti spolupráce s nimi podílí se na zprostředkování zaměstnání a vede jedince k samostatnému zabezpečování životních potřeb podílí se na zprostředkování zaměstnání a vede jedince k samostatnému zabezpečování životních potřeb podle možností vyhledává a podílí se na budování prostorového zázemí s nízkoprahovým přístupem dětí a mládeže přímo z ulice podle možností vyhledává a podílí se na budování prostorového zázemí s nízkoprahovým přístupem dětí a mládeže přímo z ulice v rámci zážitkové pedagogiky realizuje pro děti a mládež vícedenní akce v rámci zážitkové pedagogiky realizuje pro děti a mládež vícedenní akce organizuje na školách a ve volnočasových zařízeních besedy se zaměřením na prevenci sociálních patologií organizuje na školách a ve volnočasových zařízeních besedy se zaměřením na prevenci sociálních patologií účastní se pravidelných supervizních konzultací a vzdělávacích akcí organizovaných MPSV účastní se pravidelných supervizních konzultací a vzdělávacích akcí organizovaných MPSV vede pracovní deník a vypracovává písemné zprávy o činnosti v uplynulém období vede pracovní deník a vypracovává písemné zprávy o činnosti v uplynulém období

91 6.3. o.s. Sananim - práce s drogově závislými, provozuje streetwork v oblastech, kde se drogově závislí nacházejí (navázání prvního kontaktu, nabídka okamžité pomoci, výměna použitých injekčních stříkaček). o.s. Sananim - práce s drogově závislými, provozuje streetwork v oblastech, kde se drogově závislí nacházejí (navázání prvního kontaktu, nabídka okamžité pomoci, výměna použitých injekčních stříkaček). O.s. R – R (Rozkoš bez rizika) – prostitutky - učí je zásadám bezpečného sexu, poskytuje jim zdarma prezervativy, nabízí možnost lékařského vyšetření a všestrannou socioterapeutickou pomoc. O.s. R – R (Rozkoš bez rizika) – prostitutky - učí je zásadám bezpečného sexu, poskytuje jim zdarma prezervativy, nabízí možnost lékařského vyšetření a všestrannou socioterapeutickou pomoc. O.s. Šance – mladí homoprostituti na hlavním nádraží v Praze - snižování zdravotních rizik, která souvisejí se způsobem života této cílové skupiny, spolupracuje také s národní referenční laboratoří pro HIV/AIDS. O.s. Šance – mladí homoprostituti na hlavním nádraží v Praze - snižování zdravotních rizik, která souvisejí se způsobem života této cílové skupiny, spolupracuje také s národní referenční laboratoří pro HIV/AIDS.

92 nízkoprahová centra - jsou zařízení sloužící rizikovým dětem a mládeži pro společné trávení volného času s nabídkou sociální intervence a pro podporu jejich rozvoje samostatnosti a společenské spoluzodpovědnosti. Jejich služby jsou poskytovány anonymně každému dítěti a mladistému, který přijde z ulice. Nízkoprahová centra se orientují na: Nízkoprahová centra se orientují na: oblast primární prevence - pořádání preventivních programů na školách i mimo školu, školící akce pro učitele zaměřené na drogovou problematiku, volnočasové aktivity, ateliéry a dílny, sportovní činnost oblast primární prevence - pořádání preventivních programů na školách i mimo školu, školící akce pro učitele zaměřené na drogovou problematiku, volnočasové aktivity, ateliéry a dílny, sportovní činnost oblast sekundární prevence - vlastní přímá akce zaměřená na rizikové skupiny a jednotlivce, mapování, vyhledávání, kontaktování klientů oblast sekundární prevence - vlastní přímá akce zaměřená na rizikové skupiny a jednotlivce, mapování, vyhledávání, kontaktování klientů oblast terciální prevence - snižování zdravotních a sociálních rizik, spolupráce s probačními pracovníky aj. oblast terciální prevence - snižování zdravotních a sociálních rizik, spolupráce s probačními pracovníky aj. V roce 2001 vznikla pracovní skupina Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM), která má v současné době přibližně 15 členů, kteří jsou pracovníky nízkoprahových zařízení na území ČR. Formálně je zaštítěna Českou asociací Streetwork (založena – 1997 se sídlem v Praze), organizace pomáhá komunikaci a vzdělávání v oblasti terénní práce a podporuje výcvik v oblasti streetworku. V roce 2001 vznikla pracovní skupina Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM), která má v současné době přibližně 15 členů, kteří jsou pracovníky nízkoprahových zařízení na území ČR. Formálně je zaštítěna Českou asociací Streetwork (založena – 1997 se sídlem v Praze), organizace pomáhá komunikaci a vzdělávání v oblasti terénní práce a podporuje výcvik v oblasti streetworku.

93 6.4.1 Ocenění „Časovaná bota“ získává každý rok nejlepší: a) azylový dům pro matky s dětmi v tísni a) azylový dům pro matky s dětmi v tísni b) domov pro seniory b) domov pro seniory c) dobrovolnické aktivity c) dobrovolnické aktivity d) nízkoprahové centrum d) nízkoprahové centrum

94 6.4.1

95 6.4. Kontaktní centra – specifická forma nízkoprahového centra – orientující se na první kontaktování a poskytování anonymní pomoci uživatelům drog s cílem minimalizovat nebezpečí plynoucí z jejich způsobu života. Významem této práce je plně akceptovat klienta a stát se oporou či asistentem při zvládání těžkého životního období. Neměl by tedy moralizovat, napomínat a snažit se přes nechuť klienta o převýchovu.

96 6.6. Děti a mladiství trávící volný čas na ulici, tzv. děti s klíčem na krku Skupiny jednostranně specificky orientované mládeže (skinheades, punková mládež, mladiství žijící ve squattech, mládež vyznávající graffiti apod.) Skupiny jednostranně specificky orientované mládeže (skinheades, punková mládež, mladiství žijící ve squattech, mládež vyznávající graffiti apod.) Prostitutky a homoprostituti Prostitutky a homoprostituti Lidé závislí na návykových látkách, patologičtí hráči Lidé závislí na návykových látkách, patologičtí hráči Bezdomovci Bezdomovci Sportovní (zejména fotbaloví) fanoušci (známí jako vlajkonoši) Sportovní (zejména fotbaloví) fanoušci (známí jako vlajkonoši) Členství v těchto skupinách je zpravidla dobrovolné, může však být vynuceno sociální situací (bezdomovci), nebo specifickou formou nátlaku jako jsou např. vrstevnické skupiny, tlak sociálního prostředí, nátlak silnějšího apod.

97 6.7 Čím se terénní sociální práce řídí? a) upravuje je zákon o sociálním zabezpečení a) upravuje je zákon o sociálním zabezpečení b) upravuje je zákon o sociálních službách b) upravuje je zákon o sociálních službách c) upravuje je zákon o sociálním bydlení c) upravuje je zákon o sociálním bydlení d) upravuje je zákon o sociální péči d) upravuje je zákon o sociální péči

98 6.7 b) upravuje je zákon o sociálních službách b) upravuje je zákon o sociálních službách

99 7.1. Instituce zaměřující se na práci s rodinou: orgány státu reagující na informaci, že dítěte je ohroženo chování členů rodiny (např. týráno nebo zanedbáváno), příp. nemá přiměřenou výchovnou péči, mohlo by být ohroženo konfliktem rodičů během rozvodu nebo je ohroženo tím, že rodič neplní další povinnosti vyplývající ze zákona (např. neplatí výživné); orgány státu reagující na informaci, že dítěte je ohroženo chování členů rodiny (např. týráno nebo zanedbáváno), příp. nemá přiměřenou výchovnou péči, mohlo by být ohroženo konfliktem rodičů během rozvodu nebo je ohroženo tím, že rodič neplní další povinnosti vyplývající ze zákona (např. neplatí výživné); orgány státu reagující na skutečnost, že se dítě nebo mladistvý provinil proti zákonu; orgány státu reagující na skutečnost, že se dítě nebo mladistvý provinil proti zákonu; orgány státu reagující na informaci, že dospělý člen rodiny je ohrožen chováním jiných členů rodiny (např. fyzicky napadán); orgány státu reagující na informaci, že dospělý člen rodiny je ohrožen chováním jiných členů rodiny (např. fyzicky napadán); státní instituce zřízené proto, aby pomáhaly dospělým řešit jejich manželské a rodinné problémy; státní instituce zřízené proto, aby pomáhaly dospělým řešit jejich manželské a rodinné problémy; nestátní instituce pomáhající dospělým řešit jejich psychosociální problémy včetně rodinných; nestátní instituce pomáhající dospělým řešit jejich psychosociální problémy včetně rodinných; instituce poskytující léčebnou péči dětem nebo dospělým, kteří trpí poruchou duševního zdraví (včetně závislosti na návykových lákách nebo jinou vážnou nemocí); instituce poskytující léčebnou péči dětem nebo dospělým, kteří trpí poruchou duševního zdraví (včetně závislosti na návykových lákách nebo jinou vážnou nemocí); státní instituce poskytující poradenství rodičům, kteří mají výchovné nebo výukové problémy s dětmi; státní instituce poskytující poradenství rodičům, kteří mají výchovné nebo výukové problémy s dětmi;

100 7.2. Několik základních ukazatelů funkcí rodiny: Několik základních ukazatelů funkcí rodiny: - kulturní a hodnotová orientace rodiny - kulturní a hodnotová orientace rodiny - nasycení základních potřeb jednotlivých členů rodiny (jídlo, ošacení, teplo, bezpečí, hygiena, soukromí) - nasycení základních potřeb jednotlivých členů rodiny (jídlo, ošacení, teplo, bezpečí, hygiena, soukromí) - stav domácnosti z hlediska potřeb členů rodiny - stav domácnosti z hlediska potřeb členů rodiny - funkčnost rodičovského systému (kvalita vztahu k dětem) - funkčnost rodičovského systému (kvalita vztahu k dětem) - hodnocení vývoje dětí - hodnocení vývoje dětí - funkčnost manželského systému - funkčnost manželského systému - vztahy členů rodiny k širšímu příbuzenstvu - vztahy členů rodiny k širšímu příbuzenstvu - vztahy k institucím pro rodinu významným (místní úřady, zaměstnavatelé rodičů, školy atd.) - vztahy k institucím pro rodinu významným (místní úřady, zaměstnavatelé rodičů, školy atd.) - jiné významné sociální vazby členů rodiny (sousedé, přátelé, zájmové kluby apod.) - jiné významné sociální vazby členů rodiny (sousedé, přátelé, zájmové kluby apod.) - zaměstnání rodičů, jeho perspektiva, pracovní spokojenost - zaměstnání rodičů, jeho perspektiva, pracovní spokojenost

101 7.3. V minulosti byla nejčastější formou poskytovaných sociálních služeb ústavní péče. V minulosti byla nejčastější formou poskytovaných sociálních služeb ústavní péče. Po roce 1989 došlo k velkému rozvoji širokého spektra typů sociálních služeb: Po roce 1989 došlo k velkému rozvoji širokého spektra typů sociálních služeb: - terénní sociální služby jako osobní asistence, pečovatelská služby, centra denních služeb, poradny, raná péče, odlehčovací služby, krizová pomoc, azylové domy, domovy a penziony. - chráněné bydlení, - podporované bydlení, - chráněné dílny, - noclehárny, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, - terapeutické komunity, - tísňová péče, - průvodcovské a předčitatelské a tlumočnické služby, - podporované zaměstnávání, dílny, - přechodné zaměstnávání, - domy na půl cesty, - terénní programy pro uživatele drog, - kontaktní centra.

102 8.1. VTI – krátkodobá a intenzivní forma pomoci, při které je centrálním tématem intervence podpora a rozvoj komunikace, popř. její obnovení, pokud již došlo k jejímu narušení. VTI – krátkodobá a intenzivní forma pomoci, při které je centrálním tématem intervence podpora a rozvoj komunikace, popř. její obnovení, pokud již došlo k jejímu narušení. Hlavním médiem je videozáznam běžných situací, nejdůležitější částí práce s klientem je pak rozhovor nad vybranými úseky tohoto záznamu. Pracovník dochází do rodiny a natáčí krátké sekvence interakcí, z nichž pak vybírá ty, které pomáhají vytvářet významný a konstruktivní rozdíl oproti dosavadnímu pohledu rodiny. Hlavním médiem je videozáznam běžných situací, nejdůležitější částí práce s klientem je pak rozhovor nad vybranými úseky tohoto záznamu. Pracovník dochází do rodiny a natáčí krátké sekvence interakcí, z nichž pak vybírá ty, které pomáhají vytvářet významný a konstruktivní rozdíl oproti dosavadnímu pohledu rodiny. Takové úseky se silnou výpovědí si poté společně s klienty prohlížejí a reflektují. Takové úseky se silnou výpovědí si poté společně s klienty prohlížejí a reflektují.

103 8.2. a) Metoda Videotrénink interakcí vznikla v 80. letech v: Anglii Anglii Švédsku Švédsku Německu Německu Nizozemí Nizozemí

104 8.2. a) D) Nizozemí D) Nizozemí

105 8.2. Videotrénink interakcí je metoda, která vznikla v 80. letech v Nizozemí jako alternativa k institucionálnímu umístění dětí s poruchami v sociálním vývoji a s poruchami chování. Původně byla metoda nazvána Video Home Training a byla určena pouze rodinám, kterým chyběly pedagogické dovednosti při výchově dětí. Poté, co se potvrdily pozitivní výsledky metody, rozšířila se nejen po celém Nizozemí, ale i do ostatních zemí (např. Německo, Maďarsko, Polsko, Dánsko, USA..). Videotrénink interakcí je metoda, která vznikla v 80. letech v Nizozemí jako alternativa k institucionálnímu umístění dětí s poruchami v sociálním vývoji a s poruchami chování. Původně byla metoda nazvána Video Home Training a byla určena pouze rodinám, kterým chyběly pedagogické dovednosti při výchově dětí. Poté, co se potvrdily pozitivní výsledky metody, rozšířila se nejen po celém Nizozemí, ale i do ostatních zemí (např. Německo, Maďarsko, Polsko, Dánsko, USA..). V České republice byla tato metoda představena v roce 1993 a začal se pro ni používat souhrnný termín Videotrénink interakcí (dále VTI), který zahrnuje oba dva předešlé pojmy. Ve stejném roce byla také založena nevládní instituce SPIN, která se zabývá rozvojem a implementací této metody do sítě psychosociálních služeb. V České republice byla tato metoda představena v roce 1993 a začal se pro ni používat souhrnný termín Videotrénink interakcí (dále VTI), který zahrnuje oba dva předešlé pojmy. Ve stejném roce byla také založena nevládní instituce SPIN, která se zabývá rozvojem a implementací této metody do sítě psychosociálních služeb.

106 8.3. Obecné principy VTI: Obecné principy VTI: ve VTI pracujeme s rodinou v rámci jejího přirozeného prostředí ve VTI pracujeme s rodinou v rámci jejího přirozeného prostředí VTI se orientuje zásadně podle přání klientů a je zaměřen na flexibilní, dobře srozumitelné, pozitivně formulované a krátkodobě dosažitelné cíle VTI se orientuje zásadně podle přání klientů a je zaměřen na flexibilní, dobře srozumitelné, pozitivně formulované a krátkodobě dosažitelné cíle Základním médiem je videozáznam, základním nástrojem terapeuta je rozhovor Základním médiem je videozáznam, základním nástrojem terapeuta je rozhovor VTI klade na pozitivně formulovanou zpětnou vazbu. Pozitivní momenty kontaktu mezi rodiči a dětmi jsou posilovány a dále rozvíjeny. Jsou vyzdvihovány spíše silné stránky rodiny než problém VTI klade na pozitivně formulovanou zpětnou vazbu. Pozitivní momenty kontaktu mezi rodiči a dětmi jsou posilovány a dále rozvíjeny. Jsou vyzdvihovány spíše silné stránky rodiny než problém VTI je založen na společné práci terapeuta s rodiči. Pracujeme spíše s rodiči než pro ně, nebo dokonce za ně VTI je založen na společné práci terapeuta s rodiči. Pracujeme spíše s rodiči než pro ně, nebo dokonce za ně Základním postojem je aktivování rodičů namísto déletrvajícího kompenzování jejich nedostatků (nabízení řešení) Základním postojem je aktivování rodičů namísto déletrvajícího kompenzování jejich nedostatků (nabízení řešení) v centru pozornosti stojí celý rodinný systém, nikoli dítě jako nositel symptomu (tzv. problémové dítě). v centru pozornosti stojí celý rodinný systém, nikoli dítě jako nositel symptomu (tzv. problémové dítě).

107 9.1. Komunitní práce řeší místní problémy v oblasti sociálních služeb a zdravotní péče, etnického napětí, vzdělávání, ale i sousedských vztahů, životního prostředí. Komunitní práce řeší místní problémy v oblasti sociálních služeb a zdravotní péče, etnického napětí, vzdělávání, ale i sousedských vztahů, životního prostředí. komunitní práce se používá pro řešení problémů a pro navození změny v místním společenství. komunitní práce se používá pro řešení problémů a pro navození změny v místním společenství. zapojuje do řešení problému a do rozhodování a života komunity její občany, stejně tak jako místní organizace a instituce zapojuje do řešení problému a do rozhodování a života komunity její občany, stejně tak jako místní organizace a instituce rozšiřuje možnosti lidé ovlivnit to, co se s nimi děje rozšiřuje možnosti lidé ovlivnit to, co se s nimi děje je to přístup k lidem, proces, jak je aktivizovat, aby se sami postarali o řešení problému je to přístup k lidem, proces, jak je aktivizovat, aby se sami postarali o řešení problému

108 9.2. Průkopníkem myšlenek komunitní práce byl Samuel Barnett – zaměřil se na zkoumání příčin chudoby

109 9.3. Zavádění metody skupinové a komunitní práce souvisí se jménem: a) Jane Addamsové b) Charlese Bootha c) Octavie Hillové d) Luisy Carterové

110 9.3. c) Octavie Hillové

111 9.4 Příklad č. 1 DROM a) Bratislavská 41, komunitní bydlení (Cejl 49) Bratislavská 41, komunitní bydlení (Cejl 49) sociální služby: sociální služby: A) Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – doučování, PC kroužek, výtvarná a keramická dílna taneční soubor Pirouš Rouža, FC DROM, klub Brána, výlety, tábory, Husovický skřivánek A) Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – doučování, PC kroužek, výtvarná a keramická dílna taneční soubor Pirouš Rouža, FC DROM, klub Brána, výlety, tábory, Husovický skřivánekNízkoprahové zařízení pro děti a mládežNízkoprahové zařízení pro děti a mládež B) Terénní programy: B) Terénní programy: I. Terénní sociální práce – poradenství, pomoc s listinami, jednání v zájmu klienta, doprovod, zaškolování a doučování. I. Terénní sociální práce – poradenství, pomoc s listinami, jednání v zájmu klienta, doprovod, zaškolování a doučování.Terénní sociální práceTerénní sociální práce Zadluženost, nezaměstnanost, bydlení, půjčky, drogy, gambling, alkoholismus. Zadluženost, nezaměstnanost, bydlení, půjčky, drogy, gambling, alkoholismus. - kurzy TSP - kurzy TSP Tipy: Tipy:

112 9.4 Příklad č. 1 DROM b) II. Zdravotně sociální pomoc - poskytovat pomoc občanům sociálně vyloučených lokalit, u nichž hrozí zanedbání zdraví, ať už v důsledku nedostatku informací, rizikového životního stylu či nedostupností zdravotní péče. 1. Nejčastější zdravotní problémy (často jako důsledek neléčení nebo zanedbané prevence): Zdravotně sociální pomocZdravotně sociální pomoc nezdravá výživa a nemoci trávicího traktu (obezita, problémy se zažíváním, žaludeční vředy) nezdravá výživa a nemoci trávicího traktu (obezita, problémy se zažíváním, žaludeční vředy) nedostatečná hygiena (infekční choroby, vši, žloutenka) nedostatečná hygiena (infekční choroby, vši, žloutenka) dětské nemoci (častá nemocnost, logopedické problémy) dětské nemoci (častá nemocnost, logopedické problémy) nemoci chronické (cukrovka, epilepsie) nemoci chronické (cukrovka, epilepsie) zanedbaná prevence i zdravotní péče (v oblasti gynekologické, ORL, nechodí na preventivní prohlídky ani do poraden pro maminky s dětmi, absence předporodní a obecně zdravotní osvěty) zanedbaná prevence i zdravotní péče (v oblasti gynekologické, ORL, nechodí na preventivní prohlídky ani do poraden pro maminky s dětmi, absence předporodní a obecně zdravotní osvěty) psychické obtíže (deprese, nespavost) psychické obtíže (deprese, nespavost) kardiovaskulární nemoci kardiovaskulární nemoci nemoci pohybového ústrojí, zad nemoci pohybového ústrojí, zad plicní a respirační onemocnění plicní a respirační onemocnění alergie, astma, kožní nemoci. alergie, astma, kožní nemoci.

113 9.4 Příklad č. 1 DROM c) 2. Nejčastější administrativní problémy (spojené s péčí o zdraví) klientů či jejich dětí: 2. Nejčastější administrativní problémy (spojené s péčí o zdraví) klientů či jejich dětí: nejsou registrováni u praktického či odborného lékaře nejsou registrováni u praktického či odborného lékaře neabsolvovali povinné očkování neabsolvovali povinné očkování mají ztracené či nevyřízené doklady (průkazka pojišťovny, občanský průkaz, žádost o důchod, žádost o umístění do domů s pečovatelskou službou). mají ztracené či nevyřízené doklady (průkazka pojišťovny, občanský průkaz, žádost o důchod, žádost o umístění do domů s pečovatelskou službou). 3. Nejčastější sociální problémy (které jsou příčinou problémů zdravotních), problémy zdravotně hygienické: 3. Nejčastější sociální problémy (které jsou příčinou problémů zdravotních), problémy zdravotně hygienické: nízký standard bydlení, hygiena nízký standard bydlení, hygiena závislosti (drogy, alkohol, automaty) závislosti (drogy, alkohol, automaty) negramotnost negramotnost

114 9.4 Příklad č. 1 DROM d) Asistence prevence kriminality Asistence prevence kriminality usnadnit obyvatelům sociálně vyloučených lokalit kontakt a komunikaci s policií a dalšími institucemi usnadnit obyvatelům sociálně vyloučených lokalit kontakt a komunikaci s policií a dalšími institucemi zlepšovat vztahy mezi policií a obyvateli těchto lokalit zlepšovat vztahy mezi policií a obyvateli těchto lokalit pomoci policii s orientací v sociálně vyloučených lokalitách pomoci policii s orientací v sociálně vyloučených lokalitách poskytovat klientům služby informace o možných rizicích spojených se současným způsobem života a snižovat tato rizika poskytovat klientům služby informace o možných rizicích spojených se současným způsobem života a snižovat tato rizika

115 9.4 Příklad č. 2 IQ Roma servis a) Terénní sociální práce Terénní sociální práce Právní poradenství Právní poradenství Centrum motivace a stimulace - Pedagogické centrum Centrum motivace a stimulace - Pedagogické centrum Nízkoprahové zařízení – kroužky – počítačový, dramatický, fotografický, divadlo Romeo a Julie – Příběh ulice Nízkoprahové zařízení – kroužky – počítačový, dramatický, fotografický, divadlo Romeo a Julie – Příběh ulice Časopis Roma VIP Časopis Roma VIP 2007 – Brno – Evropský rok rovných příležitostí pro všechny – Radek Banga 2007 – Brno – Evropský rok rovných příležitostí pro všechny – Radek Banga Krém na ruce Krém na ruce

116 10.1. a) Co je hromadné neštěstí omezené: a) událost, která náhle ohrožuje větší počet lidí než 10, počet závažně dotčených však nepřevýší 50. b) náhle vzniklá mimořádná událost velkého rozsahu, která ohrožuje více než 50 osob, ať už je míra postižení jakkoli závažná. c) událost, která náhle ohrožuje nejvíce 10 osob, které jsou zraněné nebo jinak dotčené, přičemž aspoň jedna je zasažena závažně (je v akutním ohrožení života)

117 10.1. a) C) událost, která náhle ohrožuje nejvíce 10 osob, které jsou zraněné nebo jinak dotčené, přičemž aspoň jedna je zasažena závažně (je v akutním ohrožení života) C) událost, která náhle ohrožuje nejvíce 10 osob, které jsou zraněné nebo jinak dotčené, přičemž aspoň jedna je zasažena závažně (je v akutním ohrožení života)

118 10.1. hromadné neštěstí je událost, která je nepředvídatelná a neovladatelná. Vyvolává různé silné projevy tísně, hrůzy a bezmoci prakticky v každé osobě, která jí musí čelit. Pokud taková traumatizující událost zasáhne celou skupinu lidí, např. celou část obyvatelstva v určitém teritoriu, mluvíme o hromadných neštěstích. hromadné neštěstí je událost, která je nepředvídatelná a neovladatelná. Vyvolává různé silné projevy tísně, hrůzy a bezmoci prakticky v každé osobě, která jí musí čelit. Pokud taková traumatizující událost zasáhne celou skupinu lidí, např. celou část obyvatelstva v určitém teritoriu, mluvíme o hromadných neštěstích. 1) hromadné neštěstí omezené – událost, která náhle ohrožuje nejvíce 10 osob, které jsou zraněné nebo jinak dotčené, přičemž aspoň jedna je zasažena závažně (je v akutním ohrožení života) 2) hromadné neštěstí rozsáhlé – událost, která náhle ohrožuje větší počet lidí než 10, počet závažně dotčených však nepřevýší 50. 3) Katastrofa – náhle vzniklá mimořádná událost velkého rozsahu, která ohrožuje více než 50 osob, ať už je míra postižení jakkoli závažná.

119 10.2. tendence k znovuprožívání traumatického obsahu (intenzivní úzkost při setkání s okolnostmi, které událost připomínají; děsivé sny a noční můry; flashbacky, náhlé pocity a projevy, jako by událost znovu nastala) tendence k znovuprožívání traumatického obsahu (intenzivní úzkost při setkání s okolnostmi, které událost připomínají; děsivé sny a noční můry; flashbacky, náhlé pocity a projevy, jako by událost znovu nastala) tendence vyhnout se myšlenkám či pocitům spojeným s traumatem (vyhýbání se určitým místům, lidem, situacím; pocit oddělenosti od ostatních lidí; ztráta nebo úbytek zájmu o dříve preferované aktivity) tendence vyhnout se myšlenkám či pocitům spojeným s traumatem (vyhýbání se určitým místům, lidem, situacím; pocit oddělenosti od ostatních lidí; ztráta nebo úbytek zájmu o dříve preferované aktivity) přetrvávající projevy zvýšené dráždivosti (obtíže se soustředěním, snížená schopnost přenášet pozornost z podnětu na podnět; nespavost) přetrvávající projevy zvýšené dráždivosti (obtíže se soustředěním, snížená schopnost přenášet pozornost z podnětu na podnět; nespavost)

120 10.3. pomáhat při vyřizování pojištění, žádosti o dávky, zařizování pohřbu apod. pomáhat při vyřizování pojištění, žádosti o dávky, zařizování pohřbu apod. poskytovat rozhovory pracovníkům, kteří se podíleli na krizové pomoci, bezprostředně po skončení akce; vyhotovovat seznamy postižených občanů poskytovat rozhovory pracovníkům, kteří se podíleli na krizové pomoci, bezprostředně po skončení akce; vyhotovovat seznamy postižených občanů napomáhat při vzpomínkových rituálech. napomáhat při vzpomínkových rituálech.


Stáhnout ppt "Literatura: Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178- 064-2. Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996."

Podobné prezentace


Reklamy Google