Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rurální sociologie 2. cvičení. Základní sociologické pojmy Skripta Sociologie venkova a zemědělství (V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000) –Kapitola.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rurální sociologie 2. cvičení. Základní sociologické pojmy Skripta Sociologie venkova a zemědělství (V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000) –Kapitola."— Transkript prezentace:

1 Rurální sociologie 2. cvičení

2 Základní sociologické pojmy Skripta Sociologie venkova a zemědělství (V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000) –Kapitola 2. a 3.

3 Základní sociologické pojmy I. Člověk a společnost Socializace Sociální pozice Sociální status Sociální role Sociální skupiny Sociální stratifikace, třídy a vrstvy

4 Příroda, člověk, společnost

5 Příroda základ života vše okolo nás, co není výtvorem lidského zásahu vše, co je přirozené nezávisle na lidech Člověk přírodu ovlivňuje a přetváří „k obrazu svému“  Ohrožení životního prostředí  Ochrana životního prostředí, ekologická hnutí  Trvale udržitelný rozvoj

6 Společnost, kultura, hodnoty

7 Kultura výtvor člověka vnitřní obsah lidské společnost souhrn přesvědčení a vodítek, co je normální a žádoucí souhrn institucí pro předávání a vyjadřování Člení se na: materiální = civilizace – soubor výtvorů uspokojujících materiální potřeby duchovní = nemateriální – ideje, zvyky, obyčeje, symboly

8 Společnost, kultura, hodnoty Hodnoty názory na to, jaké jednání je správné materiální či nemateriální objekty, ke kterým je zaujímán hodnotící postoj, mají význam pro členy skupiny ovlivňují motivaci, postoje a chování slouží jako kritérium pro hodnocení jednání druhých Kulturní univerzálie = společné znaky lidského kulturního chování jazyk, rodina, manželství, majetková práva, rituály, tanec, hry, dary, humor, hygiena,….

9 Socializace

10 = proces osvojování sociálních norem a hodnot = proces umožňující předávání kulturních modelů z generace na generaci = proces vývoje individua Základním mechanismem socializace je učení a přijímání vzorců sociálního chování. Socializační činitelé: 1) primární - rodina, škola, vrstevnické skupiny 2) sekundární - pracovní prostředí, úřady, církve, média, okolí Extrémní koncepce socializace: a) predeterminismus (Freud) - vše je uvnitř (dáno předem) b) situacionismus - vše je dáno prostředím

11 Sociální status, sociální role, zvyk, obyčej

12 Sociální status = prestiž určité skupiny v očích ostatních členů společnosti = základní postavení člověka ve společnosti = společensky definovaná pozice v rámci společnosti Status: a) vrozený (připsaný, určený) - narozením do určité skupiny b) získaný (dosažený) - vlastním úsilím, studiem, pracovitostí c) vnucený

13 Sociální role, zvyk, obyčej Sociální role = očekávané chování jedince ve společnosti - je odvozena ze sociálního postavení ZVYK – ustálený způsob vykonávání činností nebo myšlení (každodenní, běžné aktivity). OBYČEJ – komplexnější vzorec chování, který se vytváří opakováním určitých činností v určitých sociálních situacích ve skupině s dlouhodobějším, kontinuálním trváním, většinou v lokální komunitě.

14 Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita

15 SOCIÁLNÍ SKUPINY = zprostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem. Typologie skupin: 1) malé a velké skupiny 2) primární a sekundární - podle vazby mezi členy skupiny 3) formální a neformální – podle pozice členů a jejich vzájemných práv a povinností 4) členské a referenční - podle způsobu jakým je jedinec spjat se skupinou 5) Skupina my (in group) a oni (out group)

16 Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE společnost není sociálně homogenní celek, je vnitřně rozdělena do vrstev podle toho, co je v dané společnosti považováno za nejvyšší hodnoty popis sociální nerovnosti Základní kritéria – podíl na moci, velikost majetku, prestiž 4 základní systémy stratifikací: Otroctví – extrémní forma nerovnosti, někteří jedinci jsou majetkem jiných. Kasty – zaujímá zcela výjimečné postavení v sociální stratifikaci. Jde o uzavřenou sociální skupinu jejímž členem se člověk stává narozením. Kasta je dědičně vydělená, neměnná a imobilní skupina. (např. Indie). Stavy – systém spojovaný s feudální společností. Jeho původ je odvozen od vlastnění půdy a jejím pronájmem nevolnickým sedlákům. Jde o stratifikační systém typický zejména pro středověkou Evropu. Třídy – ve společenských vědách je tato kategorie často užívána pro označení souboru lidí, kteří mají určité statisticky odlišné vlastnosti. Základem třídních rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání. Společenské třídy v moderní společnosti nejdou dány ani zákony ani odvozeny rodově.

17 Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita SOCIÁLNÍ MOBILITA –pro vyjádření pohybu jedinců a skupin z jednoho socioekonomického postavení do druhého. Vertikální mobilita - pohyb vzhůru čí dolů po socioekonomickém žebříčku. Mobilita laterální čili horizontální - přesuny do jiných čtvrtí, měst či oblastí. Mobilita intergenerační - vzestup nebo sestup z hlediska postavení rodičů či prarodičů.

18 Organizace, instituce

19 ORGANIZACE - společenská skupina, záměrně vytvořená k dosažení specifických cílů. - konkrétní podoba určitého sociálního útvaru. -formální struktura, dělba práce, rozdělení rolí - lidé přicházejí a odcházejí, organizace zůstávají INSTITUCE - ustanovený způsob řešení problémů přežití - lidský způsobu řešení problémů přežití na rozdíl od pudového jednání zvířat -každý obecně praktikovaný způsob jednání sloužící naplnění určité reálné anebo fiktivní potřeby - způsob jak se co dělá

20 Moc, stát, politika

21 Moc, stát, politika, vláda MOC - schopnost dosahovat zamýšlených účinků i přes odpor - je výrazem nerovnosti sociálních aktérů - vztah podřízenosti jednotlivců nebo skupin jiným subjektům - součástí společenských pravidel – oficiálních (zákony) - neoficiálních (sociální normy osvojené v průběhu socializace Násilí jedním z artibutů moci STÁT – organizovaná politicky jednotná společnost na určitém území - v určitých hranicích, s jednotným zákoníkem, vládou a správou Forma - organizace státní moci a režim jejího fungování, složení nejvyšších orgánů s jejich vzájemnými vztahy, územní organizace státu a systém vztahu mezi státem jako celkem a jeho územními částmi. Politický systém - procesy, jimiž se rozhoduje, co po svých obyvatelích stát bude chtít a co jim za to nabídne, a struktury, které pro to byly vytvořeny. - kdo dostane co, kdy a jak (a odkud se na to vezme) - procesem, který je vázán na určité struktury a řídí se určitými pravidly Vláda – způsob řízení státu (demokratická x nedemokratická)

22 Základní sociologické pojmy II. Náboženství Rodina Rovnost rodu = gender Rasy

23 Náboženství, sekty

24 NÁBOŽENSTVÍ – souhrn přesvědčení, postojů, symbolů a praktik založených na ideji „posvátného“. - sjednocují lidi v příslušníky náboženské komunity Posvátné – to, co v člověku vzbuzuje pocit bázně a úcty, co fascinuje i uvádí do tajemství Náboženské sekty – společné znaky: 1. Členství vzniká aktivní konverzí 2. Výlučná skupina, přísná vnitřní pravidla 3. Charismatický vůdce 4. Silná kontrola Denominace – sekta, která „vychladla“

25 Rodina, funkce rodiny, manželství, krize rodiny

26 RODINA – skupina spojená pokrevními vztahy, manželstvím či adopcí. Nukleární rodina - soužití manželského páru a jejich svobodných dětí Širší rodina - soužití dalších členů rodiny – prarodičů, tet a strýců Monogamie - jeden muž, jedna žena Polygamie - polyandrie - svazek jedné ženy a více manželů (bratrů) - polygynie - soužití jednoho muže a několika manželek (zajišťuje větší možnost genetické reprodukce bohatším jedincům) Funkce rodiny: Biologická - primární rolí je plození potomstva, uspokojování sexuálních potřeb Ekonomická – předání dědictví, výrobní, spotřební Socializační a kulturní – výchova dětí Emocionální - uspokojování citových potřeb MANŽELSTVÍ – společensky normovaný vztah, sociálně akceptovaný a „posvěcený“ sexuální svazek mezi dvěma jedinci

27 Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace

28 Co je to GENDER? Pojem gender zahrnuje především sociální a společensky podmíněné kulturní rozdíly, očekávání, předsudky a specifika v postavení mužů a žen. = rod Gender studies (rodová studia) jsou vědeckou, odbornou disciplínou sledující různé sociálně a kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami ve společnosti v současnosti i minulosti.

29 Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace GENDER označuje nikoli biologické, ale sociální aspekty pohlaví PŘEDSUDEK - uzavřený postoj k čemukoliv. -negativní postoj vůči určité skupině či skupinám lidí, který má ospravedlnit a posílit jejich diskriminaci, a to na základě jejich skupinového členství a nikoliv osobních vlastností - ve vztazích mezi rasami, etniky, národnostmi DISKRIMINACE – z lat. discriminare = rozdělovat, rozlišovat Diskriminace sociální – omezování nebo poškozování určitých společenských skupin v jejich právech a nárocích vytvářením nerovných hospodářských, politických, právních podmínek - brání v rozvíjení vlastní svébytné kultury, v přístupu ke vzdělání, v seberealizaci. -charakter - státní, oficiální -lokální, nelegální, neformální výkonu povolání a v

30 Rovné příležitosti = neexistence diskriminace Diskriminace = znevýhodňování určitých osob či rozlišování, které vede k poškozování práv určitých skupin obyvatelstva

31 Sociální normy, deviace, šikana

32 Sociální normy, kontrola, deviace, šikana Sociální normy – neoficiální společenská pravidla, která určité chování přikazují nebo zakazují (získané v průběhu socializace) Sociální kontrola – mechanismy, které hlídají dodržování norem - lidem, kteří poruší normy, hrozí sankce formální (policie) neformální (nesouhlas rodiny, přátel, sousedů) Deviace – odchylka od normy Šikana – fyzickým a psychickým týráním získat pocit převahy, moci nebo určité výhody

33 Problematika interetnických vztahů – modely soužití:  Asimilace – přizpůsobení se majoritní společnosti, na úkor tradičních zvyků menšiny.  Model tavicího kotle – tradice přistěhovalců i místních se mísí a vzniká nová kultura.  Kulturní pluralismus – subkultury vedle sebe existují jako rovnocenné.

34 Základní sociologické pojmy III. Urbanizace Migrace Mobilita Identita

35 Urbanizace poměšťování zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech, růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu, zda bydlí či nebydlí ve městech.

36 Migrace Stěhování Emigrace x imigrace Migrační saldo

37 Mobilita pohyb obyvatelstva v prostoru z důvodu uspokojování potřeb. Mobilita prostorová – stěhování, dojíždění do práce, vyjíždění na víkend, … Mobilita sociální – možnost změnit sociální status - horizontální (přesun prostorový či profesní při zachování výše sociálního statusu), - vertikální (vzestup či sestup v rámci stratifikačního prostoru společnosti).

38 Identita způsob, jímž se jednotlivec nebo skupina jednotlivců definuje, pociťuje svou existenci (svou jedinečnost) a o nějž se opírá, když si uvědomuje sebe sama ve vztahu k jiným. Lokální, regionální, národní, státní, …


Stáhnout ppt "Rurální sociologie 2. cvičení. Základní sociologické pojmy Skripta Sociologie venkova a zemědělství (V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000) –Kapitola."

Podobné prezentace


Reklamy Google