Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Životní šance, rodina a sociální politika Tomáš Sirovátka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Životní šance, rodina a sociální politika Tomáš Sirovátka."— Transkript prezentace:

1 Životní šance, rodina a sociální politika Tomáš Sirovátka

2 „Riziková společnost“, životní šance a rodina (Post)moderní společnost je chápána mj. i jako „riziková společnost“ (U. Beck) Tradičně je ovšem role rodiny jako základní společenské instituce při zvládání rizik klíčová, ale rodina je také riziky ohrožena Proměna profilu „rizik“ (nové formy sociálního vyloučení): –rizika životního cyklu - nově vystupují i rizika nestability a dysfunkcí rodiny –„třídní“ rizika (příslušnost k třídě) - nově: jako rizika trhu práce (a jeho dynamiky) mj. ovlivněná rodinnými závazky –„mezigenerační“ rizika - nově: kulturní a sociální kapitál formovaný v rodině, ovlivňuje přístup k sociálním institucím, které formují životní šance (vzdělání, zaměstnání atp.) Jsou nové formy sociálního vyloučení spojené s fungováním rodiny ?

3 Ohrožené funkce rodiny a životní šance Ohrožení funkcí rodiny lze sledovat ve více směrech –pečovatelské závazky a snížené šance na trhu práce - děti jako faktor nezaměstnanosti a (ne)zaměstnanosti („employment gap“), faktor chudoby - viz například neúplné či vícečetné rodiny a chudoba –jak s tím souvisí reprodukční funkce (nízká porodnost) a výchovná funkce ? (delikvence mládeže, drogy...) Má to implikace pro sociální vyloučení (či diferenciaci životních šancí) specifických typů „rodin“ a případně pro vyloučení uvnitř rodin ? Lze tyto důsledky sociálního vyloučení dotýkající se rodin eliminovat, případně jim předcházet ?

4 Genderový rozdíl ve specifické míře nezaměstnanosti podle dětí (ženy - muži), 2003

5 Rodina a sociální politika Jaká je role sociální politiky ? Je dílčí, ale vlivná: proměna rodiny a rodinných forem stejně jako ohrožení funkcí rodiny je proces vyplývající z (post)modernizačních trendů (industrializace, sekularizace, individualizace, genderová emancipace, konzumernismus), ale není to zcela uniformní proces Proces proměny rodiny je zprostředkovaný kulturní tradicí, hodnotami a normami, a také institucemi a „politickou akcí“ - mj. z toho vyplývají „národní rozdíly“ v procesu proměny instituce rodiny, v cílech a strategiích členů rodin Proto role sociální politiky je přínosná či nepřínosná v závislosti na tom, zda její cíle, motivy a opatření odpovídají cílům, motivům a strategiím členů rodin při formování a realizaci jejich životních šancí

6 Rodina a volby životních strategií Je třeba vzít v úvahu, že: Individualizace forem soukromého a rodinného života přinesla v rodině posun od „instituce“ k „volbě“ (forem rodinného soužití, způsobů uspořádání rolí v rodině) a přinesla nové požadavky v oblasti voleb (rodina, děti, pracovní a společenské uplatnění, životní úroveň). Přijmeme-li předpoklad van de Kaa (1987) o posunu od uniformní k pluralizované rodině, pak přitom roste varieta typů rodin a životních preferencí. „Volby“ členů rodin jsou diferencované (hodnotové orientace, role vzdělání, emancipace podle gender, participace na trhu práce), viz např. Možný, Hakim aj.

7 Volby životních a rodinných strategií Obecně však rostou požadavky všech členů rodiny ve více směrech: pracovní uplatnění a kariéra, životní úroveň, děti a rodina Roste i složitost volby, hlediska volby jsou komplexní –Hodnotové orientace –Kvalita života –Životní plány, aspirace –Ekonomické tlaky –Dostupné možnosti realizace volby Jaké jsou možnosti harmonizace voleb ? (faktor sociálního vyloučení ) Volby rodinných strategií: tradiční i nové (prolínání) tradiční: model živitele, modifikovaný model živitele nové: egalitářský model zaměstnání, model dvou kariér, „obrácený“ model živitele

8 Rodina a sociální politika: jednoduchý model Jak sociální politika zlepšuje životní šance: jaké jsou „stupně volnosti“ pro volbu rodinné a životní strategie pro realizaci požadavků, aspirací všech členů rodiny ? Roli sociální politiky je třeba chápat/hodnotit jako „omezení“ či naopak zvětšení prostoru volby, nikoliv jako determinantu Model vztahu: –MakroúroveňModernizační procesy - Role rodinné politiky korespondence ? –MikroúroveňŽivotní šance -Formy soukromého života

9 Obrat v požadavcích na životní šance - obrat v roli politiky ? Nové požadavky (Mc Donald 2000, Esping-Andersen 2002, Castles 2003 aj.): „druhý demografický přechod“: nová ekonomická role ženy, ovlivněná hodnotovým zaměřením na seberealizaci, uspokojení individuálních voleb, svobodu od tradičních autorit včetně náboženství... požadavek na paralelní naplnění aspirací v oblasti rodinného a privátního života i aspiracemi v oblasti pracovního/společenského uplatnění se stává normou u větší části ženské (a mužské) populace projevuje se na makroúrovni ve změně vztahu mezi fertilitou a zaměstnaností (žen): namísto negativní korelace ( léta) je zjištěna zcela jednoznačně pozitivní korelace (90.léta a současnost) hodnotové vzorce (van de Kaa) pak nevysvětlují rozdíly v rodinném a pracovním chování rodin (viz nízká fertilita v tradičně (z hlediska dělby rolí v rodině) orientovaných společnostech - Itálie, ČR aj.) - jaká je role kontextu, institucí včetně politik ?

10 Přístupy a motivy pro-rodinné politiky Tradiční Instituční motiv (instituce stabilní rodiny/manželství jako hodnota sama o sobě) Propopulační motiv (případně nacionalistická hlediska) Ekonomický motiv (ochrana a rozvoj lidského kapitálu členů rodiny) Sociální motiv (rodina jako konstitutivní prvek reprodukce a integrace společnosti, jež je vystavena trendu modernizace a individualizace) Nové Sociálně-politický motiv (eliminace nerovností v ekonomických možnostech a životních šancích vyplývajících z ceny příležitosti výchovy dětí pro rodiny s dětmi) viz Ringen 1997 Gender motiv - rovné šance uvnitř rodiny (Lewis 1993, O´Connor 1999), případně motiv prospěchu dětí (Schulze 2000), tento motiv stále významnější (i s ohledem na trendy „aktivace „ v sociálním státu)

11 Závěry o roli sociální politiky (zejména Castles, Esping-Andersen, McDonald,, Kamermann, Kaufmann, Sleebos atd). Je nepravděpodobné, že jakýkoliv specifický komplex opatření je vhodný pro všechny země, všechny sociální skupiny a všechny jednotlivce. Je důležité naplnit požadavek možnosti volby v nabídce politik, variability a adaptability typů a forem opatření Konsistentní dlouhodobá aplikace různých typů opatření podporujících možnost voleb je významnější než zavedení tzv. „silných“ opatření (a také je třeba „neočekávat příliš“)

12 Klíčová opatření pro-rodinné politiky Klíčová opatření naplňující možnosti voleb (příklady): –opatření k harmonizaci rodiny a práce (zejména dostupné veřejné služby péče o děti, prolínání formální práce v zaměstnání a neformální práce v rodině) –podpora rovnosti genderových rolí při péči o děti/neformální práci –legislativní garance návratu zaměstnání pro pečující osoby a podpora jejich zaměstnatelnosti –podpora možností flexibilních forem zaměstnávání (částečné úvazky atd.), jejich zrovnoprávnění s tradičními formami

13 Eurobarometr 2002 (28 zemí) Otázka : „Co by měla vláda především udělat pro podporu života rodin ?“ 1 opatření pro snížení nezaměstnanosti a pro flexibilní pracovní dobu 2 zvýšení přídavků na děti 3 zlepšení dostupnosti zařízení péče o děti dále: podpora bydlení, nákladů na vzdělání, výše a délka rodičovské dovolené, daňové úlevy (relativně komplexní požadavky)


Stáhnout ppt "Životní šance, rodina a sociální politika Tomáš Sirovátka."

Podobné prezentace


Reklamy Google