Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

NEMOC jako fenomén sociální práce. Duševní nemoc – somatická nemoc  nemoc mění funkce organizmu a mění kvalitu života  má svůj sociální význam změnou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "NEMOC jako fenomén sociální práce. Duševní nemoc – somatická nemoc  nemoc mění funkce organizmu a mění kvalitu života  má svůj sociální význam změnou."— Transkript prezentace:

1 NEMOC jako fenomén sociální práce

2 Duševní nemoc – somatická nemoc  nemoc mění funkce organizmu a mění kvalitu života  má svůj sociální význam změnou role a sociální pozice  chronické onemocnění představuje trvalé znevýhodnění, stává se součástí identity člověka  nemoc mění aktuální prožívání a mění vlastnosti člověka  Je psychosociální závislost / závislost mezi psychikou a somatikou, z hlediska závažnosti onemocnění

3 Každou nemoc posuzujeme ze tří hledisek  Somatický aspekt onemocnění (je vymezený typickými symptomy/specifické aktuální potíže/ konkrétní omezení/představa závažnosti a prognózy nemoci vyvolávaní psychické reakce).  Psychický aspekt (souhrn emočních prožitků vyvolaných změnami způsobenými nemocí/ rozumové hodnocení / změny chování/psychická reakce je ryze individuální).  Sociální aspekt (společenské hodnocení nemoci/ postoje a chování laické veřejnosti/ v závislosti na věku a premorbidním sociálním postavením).

4 Subjektivní obraz nemoci  Somatické symptomy a jejich subjektivní význam – zhoršená kvalita života, osobního komfortu, omezená soběstačnost, pokud dojde k selhání orgánové funkce často dojde ke specifické změně vnímání těla – k symbolickému oddělení somatiky a psychiky. Při závažných nemocích se člověk může přestat identifikovat s vlastním tělem.  Bolest –ovlivňují 4 složky: vnímání bolesti subjektivní citlivost k bolesti, emoční prožitek bolesti, rozumové hodnocení bolesti, paměť pro bolest.

5

6 Postoj k vlastní nemoci zahrnuje emoční prožívání, rozumové hodnocení a chování  Vlivem nemoci (jež má převážně negativní sociální význam) se mění sebepojetí nemocného, snižuje se sebehodnocení, snižuje sebeúcta.  Postoj k nemoci může vést ke změně identity nemocného.  Změna emočního ladění vede k celkovému zhoršení kvality života (strach, úzkost,smutek, truchlení, hněv, vztek, bezmoc, beznaděj, apatie, rezignace, suicidální tendence)  Nemoc sama o sobě je komplexní stresová situace.  Nekritické uvažování, tendence k magickému uvažování.  Zvládání zátěže onemocnění/strategie coping (zaměřený na řešení problému, ochranu vlastních pocitů, paliativní coping).

7 Změna základních psychických potřeb a hodnot  Potřeba stimulace a nových zkušeností se v závislosti na potížích a vyčerpanosti zpravidla snižuje. Rizikem je podnětová deprivace.  Potřeba se ve své situaci orientovat.  Potřeba citové jistoty a bezpečí se pod vlivem nemoci zvyšuje – zvyšuje se fixace na blízké osoby. Nejistota a úzkost narůstají při odloučení.  Potřeba sociálního kontaktu – obtížněji uskutečňována, člověk bývá více izolován, setkává se s omezenou skupinou osob.  Potřeba seberealizace se mění vlivem nemoci, dochází ke změně osobních hodnot, mnohdy ale stoupá motivace dokončit životní dílo.  Potřeba otevřené budoucnosti – pozitivní prognózy.

8 Zhoršení kvality života jako důsledek nemoci  Míra soběstačnosti a nezávislosti na pomoci jiného člověka.  Míra generalizovaného omezení možností, zvýšená unavitelnost a vyčerpání – ztráta práceschopnosti, zájmových aktivit.  Míra schopnosti sociálního kontaktu – zachovaná komunikace a časoprostorová orientovanost je základem sdílení času a aktivit s jinými osobami.  Úroveň zachovaného celkového pocitu pohody jež závisí na tělesném a duševním stavu nemocného.

9 Role a postavení nemocného  Nemocný bývá považován za viníka nežádoucího stavu, nepředpokládá se že by si dokázal sám pomoct.  Má jistá privilegia a současně nemá stejná práva jako intaktní lidé.  Předpokládá se, že se bude chtít uzdravit, spolupracovat – jestli ne, ztrácí svá privilegia. Společnost jej přestává tolerovat, protože nerespektuje pravidla, která mu určila.  Nemocný bývá o mnohé role ochuzen: profesní, pozice v rodině. Zvládání zátěže: strategie zaměřena na hledání sociální opory, rodina nejčastěji umožňuje sociální integraci.

10 Rodina nemocného  Vyrovnání se s nemocí člena rodiny probíhá v podobných fázích jako reakce na vlastní nemoc – buď rodinu posílí nebo vede k rozpadu.  Popírání (ze začátku vyjadřuje potřebu chránit nemocného), poznání diagnózy a důsledků vyvolává negativní emoce, navozuje deprese, pocity bezmocnosti a někdy pocity viny, úzkosti a strach z budoucnosti.  Příbuzní mohou reagovat různě – nadměrnou aktivitou (může být symbolická), rezignovat, časté je iracionální jednání. Kontakt s nemocnými je vždy těžký, vynucená změna životního stylu je zátěž, péče je vyčerpávající, mění se i sebehodnocení zdravého partnera.

11 Úkoly sociálního pracovníka  Překonávání společenské izolace a stigmatizace. Stigma souvisí se stereotypy a předsudky. Pomocí stereotypů bývají duševní poruchy posuzovány zjednodušeně a iracionálně – zejména v situacích úzkého interpersonálního kontaktu. Stigmatizace vyvolává změny v prožívání i chování nemocného, dochází k selfstigmatizaci. Člověk mění obraz o sobě samém, hledá podporující důkazy pro svou novou identitu (ukotvuje se), je redukován na svůj „soubor symptomů“. Stigmatizace lidí s DP znamená, že je větší částí společnosti vnímána jako více méně homogenní skupina, méněcenná, nebezpečná.

12 Úkoly sociálního pracovníka  Získání a rozvíjení užitečných sociálních dovedností a schopností Primární důsledky – důsledky nemoci samé Sekundární důsledky – důsledky dlouhodobé hospitalizace Cílená rehabilitace: socioterapie, režimová opatření, podílet se na chodu oddělení/skupiny formou terapeutické komunity, pracovní terapie, ergoterapie. Využití tzv. „starých řemesel“ umožňujících intenzivněji být samým sebou – muzikoterapie, arteterapie, biblioterapie, tělesná cvičení.Navazují služby komunitní péče organizované na prvcích psychosociální rehabilitace.

13 Úkoly sociálního pracovníka  Chráněné a podporované bydlení pro osoby s duševními poruchami. Domy na půl cesty Chráněné byty Podporované bydlení Sociální byty

14 Úkoly sociálního pracovníka  Chráněná práce Tréninkové resocializační kavárny – smysluplná práce + psychosociální rehabilitace. Přechodné podporované zaměstnávání – na otevřeném trhu práce + nezbytná míra podpory terapeuta. Klient se připravuje na vstup do nechráněného zaměstnání. Přechodné zaměstnávání – doba podpory omezena na 6 měsíců. Podporované zaměstnávání – klient nastupuje do běžných pracovních podmínek s vědomím, že může požádat terapeuta o podporu. Všechny služby jsou zařazeny do fungujících systémů: job klub, sociální a právní poradenství…

15 Úkoly sociálního pracovníka  Smysluplné trávení volného času Denní stacionáře  Další potřebné služby Terénní mobilní týmy – podpora člověka v domácím prostředí v krizové situaci Domácí péče – psychiatrické sestry ji mají v seznamu výkonů – individuální psychosociální rehabilitace. Case management-specifická metoda komunitní práce- koordinace péče pro klienta jedním klíčovým pracovníkem – Case manager odpovídá za plán péče.


Stáhnout ppt "NEMOC jako fenomén sociální práce. Duševní nemoc – somatická nemoc  nemoc mění funkce organizmu a mění kvalitu života  má svůj sociální význam změnou."

Podobné prezentace


Reklamy Google