Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso podle požadavků vyhlášky 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso podle požadavků vyhlášky 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských."— Transkript prezentace:

1 Praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso podle požadavků vyhlášky 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Lubor Skalka Cobb Germany duben 2010 Větrný Jeníkov

2 Vyhláška se vztahuje na kuřata chovaná na maso na farmách, které v jednom zástavu vykrmují více než 500 kuřat

3 Základní požadavek : Maximální hustota osazení v hale nemá překročit 33 kg/m 2 Základní požadavek : Maximální hustota osazení v hale nemá překročit 33 kg/m 2

4 Vykrmovat kuřata při maximální hustotě osazení 33 kg/m 2 není a pravděpodobně ani v budoucnu nebude ekonomicky možné Chovatelé kuřat proto budou muset usilovat o získání povolení pro vyšší hustoty osazení

5 Výkrm kuřat s vyšší hustotou osazení maximální hustota osazení 39 kg/m 2 za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v § 11a maximální hustota osazení 42 kg/m 2 za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v příloze § 11b Výkrm kuřat s vyšší hustotou osazení maximální hustota osazení 39 kg/m 2 za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v § 11a maximální hustota osazení 42 kg/m 2 za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v příloze § 11b

6 Maximální povolená hustota osazení daná v kg/m 2 neznamená maximální produkci na m 2 Příklad: zástav 24 kuřat /m 2 25 % vyskladněno v 32 dnech při hmotnosti 1750 g zbytek vyskladněn v 38 dnech při hmotnosti 2280 g dodržena maximální hustota osazení 42 kg/m 2 dosažená produkce 51,5 kg/m 2 Maximální povolená hustota osazení daná v kg/m 2 neznamená maximální produkci na m 2 Příklad: zástav 24 kuřat /m 2 25 % vyskladněno v 32 dnech při hmotnosti 1750 g zbytek vyskladněn v 38 dnech při hmotnosti 2280 g dodržena maximální hustota osazení 42 kg/m 2 dosažená produkce 51,5 kg/m 2

7 Požadavky na všechny farmy pro výkrm kuřat 1. světelný program 2. intenzita světla

8 Požadavek na světelný program Do 7 dnů od ustájení kuřat až do 3 dnů před stanoveným časem porážky má osvětlení odpovídat 24 hodinovému rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovým trváním alespoň 6 hodin, přičemž musí být zajištěna alespoň jedna nepřetržitá doba tmy trvající alespoň 4 hodiny, vyjma dob, kdy je osvětlení tlumené

9 Světelné programy pro brojlery Výhody: Zlepšená konverze krmiva – snížená spotřeba kyslíku a produkce tepla během období tmy Zlepšená vyrovnanost Rychlost růstu není negativně ovlivněna Zlepšená imunokompetence Snížený úhyn Snížení syndromu náhlé smrti Edémová choroba (ascites) redukována Menší výskyt ”spiking mortality” (hypoglykémie) Redukce problémů s běháky

10 Světelné programy pro brojlery Nebezpečí: Snížení denního přírůstku (krmný a napájecí prostor) Snížení přírůstku v létě Problémy s kvalitou kůže – poškrábání kůže Zvýšená létavost a nervozita hejna Důležité: Poskytnutí dostatečného času a prostoru pro všechna kuřata ke krmení a napájení

11 Vodítko pro navržení světelného programu Pouze jeden blok tmy Poskytněte tmu v noci, minimalizuje se tak vliv pronikání venkovního světla do hal a světla při vstupu ošetřovatelů Udržujte “Off-Time” = čas vypnutí světel stejný po celou dobu výkrmu Spolu s požadovanými změnami na délku světla se bude měnit čas rozsvícení světel “On-Time”

12 Příklad světelného programu do 2 kg hmotnosti Hustota osazení přes 18 kuřat/m 2 Průměrný denní přírůstek 50 g/den Hmotnost při vyskladnění do 2 kg věk dnů / hmotnosthodin tmyzměna 1 den g – 160 g65 5 dnů před porážkou hodina denně

13 Příklad světelného programu nad 2 kg hmotnosti Hustota osazení kuřat/m 2 Průměrný denní přírůstek 50 – 60 g/den Hmotnost při vyskladnění do kg věk dnů / hmotnosthodin tmyzměna g – 160 g dnů před porážkou hod./den

14 Světelné programy a extrémní teploty Jestliže ventilace již není schopná při velmi vysokých teplotách v hale udržet spotřebu krmiva během dne a když teplo produkované spotřebou krmiva je nebezpečné, období tmy by mělo být redukováno, aby kuřata mohla přijímat krmivo v noci při chladnějších teplotách

15 Intenzita osvětlení Intenzita osvětlení alespoň 20 luxů během dob osvětlení, které se měří v úrovni očí kuřat na 80 % užitné plochy

16 Intenzita světla by se neměla lišit v nejjasnějším a nejtmavějším místě haly o více než 20 % na úrovni podlahy

17 Příklad dosud doporučované intenzity světla věk - dnůintenzita světla 0minimálně 25 luxů 5-14postupně snižovat intenzitu světla 145 luxů - 10 luxů V halách s nízkou intenzitou světla se doporučuje použití dodatečných světel zavěšených 1,5 m vysoko nad papíry s krmivem na prvých 5 – 7 dnů věku kuřat

18 Kuřata nemají žádné preference pro zářivky nebo žárovky ref Canadian animal science 1992 Kuřata nemají žádné preference pro barvu světla ref Watles ADAS

19 Intenzita světla ve výkrmu brojlerů Při zástavu minimální intenzita světla 25 lx měřeno v nejtmavším místě haly Vyšší intenzita (např. až 60 lx) neškodí Při vytápění celé haly by světla měla rovnoměrně osvětlovat celou halu Při použití kvočen by intensita světla měla být vyšší pod zdrojem tepla Po 7 dnech věku je možné postupně snižovat na úroveň požadavku vyhlášky

20 Požadavky na farmy pro vyšší hustotu osazení 1. požadavky v souladu s pohodou a užitkovostí kuřat: kvalita vzduchu 2. požadavky dobře míněné, ale špatně specifikované: teplota vzduchu 3. požadavky problematicky definované: úhyn

21 Požadované parametry prostředí v hale koncentrace amoniaku (NH 3 ) maximálně 20 ppm koncentrace oxidu uhličitého (CO 2 ) maximálně 3000 ppm

22 Dobrá kvalita vzduchu Kyslík > 19,6 % Oxid uhličitý < 3000 ppm Oxid uhelnatý < 10 ppm Čpavek < 20 ppm Prašnost< 3,4 mg/m 3 Minimální ventilace musí být upravena, jestliže výše uvedené parametry nejsou dosaženy. Relativní vlhkost 45 až 65 %

23 Kontrola prostředí na halách Ventilace musí po celou dobu výkrmu 24 hodin denně zabezpečit pro kuřata: 1. Kyslík 2. Potřebný objem vzduchu 3. Rychlost proudění vzduchu 4. Teplotu 5. Relativní vlhkost Všechny mají jednu společnou vlastnost : Nejsou vidět ! Proto je musíme měřit !

24 Příklad množství CO 2 během výkrmu Zdroj: MVDr. Ladislav Lojda – Brno 2006

25 Příklad množství NH 3 během výkrmu Zdroj: MVDr. Ladislav Lojda – Brno 2006

26 CO 2 Na začátku výkrmu mohou zvláště během chladného počasí potřebovat přímotopné systémy 3 až 8 x více kyslíku než kuřata a také produkovat mnohem více CO 2 než samotná kuřata

27 Vliv vysokých hladin CO 2 snížená aktivita kuřat častější výskyt dehydratace redukovaná spotřeba krmiva vedoucí k nedostatečnému přírůstku v prvním týdnu života kuřat zvýšený výskyt edémové choroby (ascites)

28 Vliv vysokých hladin NH 3 Dermatitidy nášlapné plochy běháků Prsní otlaky, iritace kůže Snížená hmotnost kuřat Špatná vyrovnanost Náchylnost k onemocněním Podráždění očí až slepota

29 Požadované parametry prostředí v hale vnitřní teplota nemá přesáhnout vnější teplotu o více než 3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje 30 °C pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C, průměrná relativní vlhkost naměřená v hale v průběhu 48 hodin nemá překročit 70 % Požadované parametry prostředí v hale vnitřní teplota nemá přesáhnout vnější teplotu o více než 3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje 30 °C pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C, průměrná relativní vlhkost naměřená v hale v průběhu 48 hodin nemá překročit 70 %

30 Kuřata většinou chováme v uzavřených halách s řízeným prostředím Venkovní teplota nemá proto žádný vliv na pohodu kuřat a užitkovost Na pohodu kuřat má vliv pouze teplota uvnitř haly a proto spojovat venkovní teplotu s welfare kuřat není úplně správné

31 vnitřní teplota nemá přesáhnout vnější teplotu o více než 3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje 30 °C: kuřata nemají trpět horkem pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C, průměrná relativní vlhkost naměřená v hale v průběhu 48 hodin nemá překročit 70 %: kuřata nemají trpět vysokou vlhkostí vzduchu

32 Příklad možné situace na konci výkrmu při venkovní teplotě 31 °C – maximální teplota dle vyhlášky 34 °C vnitřní teplota 35 °C a 50 % relativní vlhkosti = kuřata snášejí tyto podmínky vcelku dobře (index 145) vnitřní teplota 32 °C a 85 % relativní vlhkosti = většina kuřat po smrti (index 175) Proto se musíme vždy zajímat o tzv. efektivní teplotu: vlhkost vzduchu, teplota vzduchu, rychlost proudění vzduchu

33 Výpočet indexu tepelného stresu Sečtěte naměřenou teplotu ve stupních Fahrenheita s relativní vlhkostí v % – výsledek je index tzv. teplotního stresu Jestliže součet je: 150 nebo méně – tepelný stres nevzniká 155 je hraniční hodnota pro vznik problémů 160 snížen příjem krmiva, zvýšená spotřeba vody, produkční ztráty 165 stejné jako 160, první úhyn 170 stejné jako 160 a vysoký úhyn

34 Očekávané ovlivnění efektivní teploty při teplotě vzduchu v hale 30 o C Rychlost vzduchu m/s 7 dní28 dní49 dní 0,50,5-2,3 o C-1,2 o C 1,01,0-6,7 o C-2,8 o C-1,2 o C 1,51,5-12,3 o C-5,6 o C-2,3 o C 2,02,0-8,4 o C-3,9 o C 2,52,5-10,0 o C-5,6 o C

35 Vliv teploty na potřebu kyslíku Potřeba kyslíku je nejnižší, jestliže prostředí v hale zajistí drůbeži jejich termoneutrální zónu. Ideální je tzv. efektivní teplota. Když teplota klesá, potřeba kyslíku stoupá, jelikož energie krmiva bude tvořit teplo, protože metabolické požadavky drůbeže jsou vyšší. Jestliže teplota stoupá k bodu, kdy musí drůbež těžce dýchat s otevřenými zobáky a zbavovat se tak energie, požadavek na množství kyslíku bude rovněž stoupat.

36 Teplota a vlhkost – denní průběh Následující graf pokrývá denní období od půlnoci do půlnoci ve většině oblastí světa. Dvakrát denně je ve většině ročních obdobích a většině zemí dosaženo rosného bodu = dew point (DP) pozdě odpoledne dopoledne DP A B Teplotní stres výskyt úhynů Křivka A (červená) je teplota a tato postupně narůstá až do bodu, kdy začíná klesat. Křivka B (zelená) – relativní vlhkost stoupá k rosnému bodu (DP) časně ráno a znova pozdě odpoledne. Od dopoledne až do půlnoci není teplota vysoká dost na to, aby působila problém. Od dopoledne až do pozdního odpoledne je dostatek prostoru mezi teplotou a vlhkostí, aby se problémy nevyskytly. Problémy se ale mohou většinou vyskytnout, jakmile teplota začne klesat a vlhkost stoupat. Úhyn může v tomto období prudce stoupnout.

37 Kritéria pro použití zvýšené hustoty osazení do 42 kg/m 2 U nejméně sedmi po sobě následujících kontrolovaných hejn v hale byla kumulativní denní úmrtnost nižší než 1% + 0,06% vynásobeno věkem poraženého hejna vyčísleným ve dnech např. 38 dnů věku: 1 % + (38 x 0,06 %) = max. 3,28 %

38 Dobré prostředí v hale Chování kuřat Některá kuřata zobají Některá kuřata pijí Některá kuřata odpočívají Některá kuřata si hrají Rovnoměrně rozprostřena po hale Měli byste slyšet kuřata před vstupem do haly První dva týdny života kuřat by teplota měla být příliš vysoká pro lidi v hale, jestliže tomu tak není, pak je teplota pravděpodobně příliš nízká pro kuřata

39 Řízení prostředí na hale Jaký je nejlepší senzor trhu ? kuře

40 Řízení prostředí na hale Jaká je nejlepší řídící jednotka na trhu ? farmář


Stáhnout ppt "Praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso podle požadavků vyhlášky 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských."

Podobné prezentace


Reklamy Google