Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ROZPOČET EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík. Zdroje rozpočtu EU I  Na jednoho obyvatele EU připadá cca 244 EUR na rozpočet EU = 1% HDP EU, 142 mld.  příjmy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ROZPOČET EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík. Zdroje rozpočtu EU I  Na jednoho obyvatele EU připadá cca 244 EUR na rozpočet EU = 1% HDP EU, 142 mld.  příjmy."— Transkript prezentace:

1 ROZPOČET EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík

2 Zdroje rozpočtu EU I  Na jednoho obyvatele EU připadá cca 244 EUR na rozpočet EU = 1% HDP EU, 142 mld.  příjmy rozpočtu Evropské unie jsou tvořeny vlastními zdroji, které členské státy vybírají jménem EU a převádějí je do společného rozpočtu, a ostatními zdroji  základem pro financování EU je tzv. víceletý finanční rámec, na jehož základě je vytvořen jednoroční rozpočet

3 Zdroje rozpočtu EU II mezi zdroje rozpočtu patří: 1. tradiční vlastní zdroje – zemědělské dávky (tj. cla uvalená na dovoz zemědělských produktů), dávky z cukru a izoglukózy, cla z obchodu se třetími zeměmi vybraná podle společného celního tarifu – asi % rozpočtu (14,1% v r. 2013) 2. podíl na dani z přidané hodnoty (DPH) – každým svým nákupem zboží, podléhajícím DPH, přispíváme 0,3 % z vybraného DPH do rozpočtu EU. Naplňuje rozpočet z 11%. (11,3 % v r. 2013) 3. podíl z hrubého národního důchodu (HND) členských států – nejvíc, asi 75% rozpočtu. (73,4% v r. 2013) 4. ostatní – poplatky vztahující se k fungování Evropského hospodářského prostoru, poplatky za administrativní činnost institucí, daně z příjmu zaměstnanců institucí EU, pokuty, přebytek rozpočtu z předchozího roku atd. (1,2% v r. 2013)

4 Zdroje rozpočtu EU III  Význam tradičních vlastních zdrojů (zemědělské dávky, dávky z cukru a cla) neustále klesá  důvody:  vzrůstající potravinové soběstačnosti a snižováním cel na dovoz do EU  nárust podílu, který získává členský stát z výběru – čl. stát si ponechá 25 % částky (do roku 2002 to bylo 10 %)  Kategorie rozpočtu - Lisabonská smlouva:  nově možnost zřídit novou kategorii příjmů, případně stávající modifikovat – rozhoduje Rada zvláštním legislativním postupem (jednomyslně po konzultaci s Parlamentem) a následně musí být schváleno členskými státy

5 Zdroje rozpočtu EU IV  podíl na DPH – posledních letech zaznamenal výrazný pokles  např. v roce 2013 cca 11, 3 % rozpočtu EU  Pravidla: základní sazba musí být alespoň 15 % snížené sazby musí být minimálně 5%, přičemž jsou uvedeny položky, které mohou být do snížené sazby zařazeny po přechodné období do roku 1997 bylo možné používat také super-snížené sazby, tj. 0 – 5% do rozpočtu EU se odvádí 0,3% vybraného DPH (sazba posledních 20 let klesá – např. v r to ještě bylo 1,5%, výjimky mají do konce roku 2013 Rakousko – 0,225 %, Německo – 0,15 % a Nizozemí, Švédsko – 0,1 %)  největším zdrojem příjmů: příspěvek z HND (hrubý národní důchod) členských států (v roce 2013 představoval 76 %)  nejlépe zohledňuje schopnost zemí platit do společného rozpočtu

6 Kolik ČR odvádí do rozpočtu EU EUROSTAT: HND ČR v roce mil. Kč strop pro maximální odvod je tedy mil. Kč (50% HNP) v roce 2011 inkasovalo Ministerstvo financí na výběru DPH mil. Kč do rozpočtu EU odvedlo 0,3 %, tedy 833,66 mil. Kč Zdroj:

7 Výdaje rozpočtu EU I  1. udržitelný růst 46,8 % (konkurenceschopnost, soudržnost v oblasti vzdělání, výzkumu, dopravy a energetických sítí);  2. ochrana a správné hospodaření s přírodními zdroji 49,8% (výdaje na ochranu životního prostředí a na boj se změnami klimatu; zemědělský sektor);  3. občanství, svoboda, bezpečnost a právo 1,4% (výdaje určené na zajištění bezpečnosti, na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv či na soudní spolupráci; z hlediska občanů EU jsou významné také programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce) Zdroj:

8 Výdaje rozpočtu EU II  4. EU jako globální partner 6,4% (pomoc kandidátským zemím a potenciálním kandidátům ze západního Balkánu, další evropské výdaje směřují na pomoc v rámci tzv. sousedské politiky a dále do asijských zemí, zemí Latinské Ameriky a do rozvojových zemí subsaharské Afriky, karibské oblasti a oblasti Tichomoří);  5. administrativa 5,6% Zdroj:

9 Rozpočtové zásady I 1. zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu (principle of unity and accuracy) – shrnuje veškeré příjmy a výdaje a jejich strukturu 2. zásada ročního rozpočtu (principle of annuality) – od 1. ledna do 31. prosince 3. zásada vyrovnanosti (principle of equilibrium) – plán musí být vyrovnaný, ALE je to odhad – pokud ve výsledku schodkový rozpočet, pak schodek musí být nejpozději následující účetní období vyrovnán 4. zásada zúčtovací jednotky (principle of unit of account) - euro 5. zásada obecnosti (principle of universality) – rozpočet obsahuje veškeré příjmy a veškeré výdaje – nedochází k žádným započtením vzájemných protiplnění 6. zásada specifikace (principle of specification) –členění rozpočtu do jednotlivých kapitol 7. zásada řádného finančního řízení (principle of sound financial management) – při sestavování rozpočtu Komise dbá na hospodárnost a efektivitu vynakládání prostředků 8. zásada průhlednosti (principle of transparency) – rozpočet včetně jeho změn je na žádost předsedy EP zveřejňován v Úředním věstníku EU nejpozději 2 měsíce po jeho přijetí

10 Rozpočtové zásady II Obecně tedy v otázce rozpočtových zásad jde o:  vyrovnanost (nesmí být ztrátový)  rozpočtová kázeň (EU nesmí přijímat právní akty s negativním finančním dopadem, jejichž aplikaci nelze garantovat v rámci limitů vlastních zdrojů a víceletého finančního rámce)  řádné finanční řízení (výdaje se využívají dle účelu zapsaného v rozpočtu) Financování SZBP se řídí zvláštními pravidly.

11 Schvalování rozpočtu  schvalování víceletého finančního rámce (pro sedmileté období – nyní na období )  schvalování každoročního rozpočtu  Parlament a Rada EU společně určují celkové výdaje. Posílení úlohy EP  LS ruší dřívější rozlišování "povinných" a "nepovinných" výdajů, Parlament společně s Radou rozhoduje o celém rozpočtu EU.

12 Schvalování rozpočtu (314 SFEU) 1. Komise předloží návrh rozpočtu EP a Radě EU (Ecofin) 2. Rada vypracuje odůvodněný postoj a postoupí ho EP 3. EP ve lhůtě 42 dnů: rozpočet přijat a. EP souhlas, nevyjádří se = rozpočet přijat b. EP nesouhlas – provede úpravy rozpočtu – schválení abs.většinou členů EP – postoupení Komisi a Radě a svolání tzv. dohodovacího výboru paritně složeného se zástupců EP a Rady. Dohodovací výbor ve lhůtě 21 dnů rozpočet zamítnut nedohodne se = rozpočet zamítnut, nutno nový kompromisní návrh => schválení v EP (ANO = prostá většina, NE = abs.většina), Rada EU (kvalif.většina) NE EP = konec rozpočtu a povinnost Komise předložit rozpočet nový rozpočet přijat NE Rady EU = přehlasování 3/5 poslanců EP ve lhůtě 14 dní od nesouhlasu => rozpočet přijat

13 Zdroj:

14 DĚKUJI ZA POZORNOST! Domácí úkol: Nastudovat rozpočotvé pravomoci in HODULÍK, M. Evropský parlament – složení a pravmoci. Olomouc, Diplomová práce (Mgr.) UP Olomouc, dostupné na: ova_prace_MH_2012.pdf ova_prace_MH_2012.pdf


Stáhnout ppt "ROZPOČET EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík. Zdroje rozpočtu EU I  Na jednoho obyvatele EU připadá cca 244 EUR na rozpočet EU = 1% HDP EU, 142 mld.  příjmy."

Podobné prezentace


Reklamy Google