Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vysokohorské prostředí Mgr. Kamil Pantlík & PhDr. Miloslav Klugar.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vysokohorské prostředí Mgr. Kamil Pantlík & PhDr. Miloslav Klugar."— Transkript prezentace:

1 Vysokohorské prostředí Mgr. Kamil Pantlík & PhDr. Miloslav Klugar

2 Se stoupající nadmořskou výškou m.n.m Barometri cký tlak hustota vlhkost teplota sluneční záření

3 Vliv nadmořské výšky Do určité míry klesá odpor vzduchu a tíhové zrychlení Teplota klesá přibližně každých 300 m o 2ºC Každých 100 m do výšky se zmenší atmosférický tlak asi o 1,3 kPa Sníženi pA O 2 < 4,7 Kpa → hypoxie (viz Daltonův zákon) Což nejvíce ovlivňuje fyziologické funkce v organismu

4 Účinky změněných podmínek prostředí Dále snížením hustoty klesá odporu vzduchu – nižší odpor vzduchu = nižší výdej energie, větší výkony ve sprinterských disciplínách, vrh koulí,hod kladivem,skoky atd. Snížení tíhového zrychlení – vliv na výkon skokanů,vrhačů Teplota nižší, vzduch suchší → nebezpečí dehydratace → větší ztráty vody přes dýchací systém hypotermie Sluneční záření nebezpečí úpalu a sněžné slepoty

5 Akutní vystavení vyšší nadmořské výšce Hypoxie - výrazně působí na změnu fyziologických funkcí: Hyperventilace – zabezpečit dostatečné množství kyslíku. Hyperventilace je zvýšená reflexní cestou přes stimulaci periferních chemoreceptorů (karotická tělíska, aortální tělíska). Zvýší se Pp kyslíku a redukuje Pp CO 2 v alveolárním vzduchu Snížené množství Pp CO 2 podráždí centrální chemoreceptory v CNS (prodloužená mícha) a tím k útlumu dýchání, což vede ke zhoršenému dýchání.

6 Akutní vystavení v.n.v. Neaklimatizovaný jedinec – Při normálním dýchání na úrovni 4000 m → snížení pA O 2 < 4,7 Kpa → hypoxie na úrovni 4000 m –Hyperventilace → 3x normál → zvýšení pA O 2 → oddálení hypoxie do výšky 7000m Maximum bez kyslíkového přístroje.

7 Akutní vystavení v.n.v. Neaklimatizovaný jedinec použití kyslíkového přístroje – je možné vystoupit do větších výšek –Dochází k situaci kdy p O 2 = P B → zvýšení pA O 2 –Bez zvýšení ventilace kritický práh 12 km –Hyperventilace → 3x normál → zvýšení pA O 2 → oddálení hypoxie do výšky m Nad m nutnost použít tlakové ochrany

8 Akutní vystavení v.n.v. Pozor!! Při použití kyslíkového přístroje nebezpečí toxicity O 2 –Několikadenní dýchání při pO 2 0,7 bar nebo 3–6 h dýchání při pO 2 2 bar → poškození plic v důsledku úbytku sufraktantu –Příznaky: kašel, bolest při dýchání

9 Akutní vystavení v.n.v. Respirační alkalóza Je vyvolaná hyperventilací, vede ke zvýšení pH v ECT. Pro vyrovnání pH se začne vylučovat ledvinami více bikarbonátů → pH do normálu → dochází ke ztrátě pufrů → zvýšení hladiny laktátu v krvi při submaximálním zatížení a v klidu. (Při max. zatížení je hladina stejná)

10 Akutní vystavení v.n.v. Srdce Zvýšený minutového srdečního výdeje Srdeční frekvence zvýšená o % Systolický objem srdce snížený nebo nezměněný TF max. je snížená Pokles maximálního minutového objemu srdce Vazokonstrikce - udržuje minutový objem srdce přes zvýšení centrálního žilního objemu.

11 Srdce Arterio - venózní diference O 2 klesá Maximální spotřeba kyslíku klesá od 1500 m a klesá každých dalších 100 m o 1 %. Redukce objemu plazmy - zvýšení viskozity krve

12 Adaptace a aklimatizace Přetrvávající hyperventilace – zlepšená dechová kapacita, lepší kapilarizace plic. Udržení acido - bazické rovnováhy. Zvýšení pufrovací kapacity - zlepšení výkonnosti při krátkodobém zatížení. Morfologické a funkční změny – zvýšení počtu kapilár, množství mitochondrií, enzymové aktivity. Stoupá hematokrit.

13 Adaptace a aklimatizace Nejvýznamnější změnou je polycytemie, což je zvýšení počtu červených krvinek. Tím dochází k vzestupu hemoglobinu a zvýšení množství krve.

14 Zvýšení koncentrace 2,3- difosfoglycerátu, což vede k pravostrannému posunu disociační křivky kyslíku a tím ke zlepšení odevzdávání kyslíku tkáním Obr. 3:

15 Srdce Snížení minutového objemu srdce - dokonce může být nižší než v nízké n.v. Snížení srdeční frekvence ve srovnání s akutním vystavením Systolický objem se nemění TF max. stále snížená Zvýšení maximální spotřeby kyslíku ve srovnaní s akutním vystavením vyšším nadmořským výškám.

16 Trénink ve vyšších výškách Plní různé záměry – kondiční, speciální příprava, zdravotně – proliferativní Využití - v přípravě na soutěž, konané ve vyšších n.v. - v přípravě na soutěž, konané v běžné nadmořské výšce Ve sportech, v nichž trvá výkon déle než 90s.

17 Trénink ve vyšších výškách Z hlediska sportovní výkonnosti a tréninku považujeme nadmořskou výšku do 800 m za nízkou do 1500 m za střední a m za vysokou. Optimální z hlediska tréninku je m.

18 Různé modely tréninku ve vyšších nadmořských výškách: 1.Pobyt i trénink ve stejné n.v. 2.Pobyt ve vyšší n.v. a trénink v nižší 3.Pobyt v nižší n.v. a trénink ve vyšší Potřebná doba pobytu je 3-4 týdny. Většina adaptačních změn má přechodnou povahu, přetrvává asi 3-4 měsíce

19 Samotný vysokohorský trénink 1. Fáze – 1. – 6. den Snížená intenzita (pod 75 % VO 2 max). Energetické krytí převážně aerobní. Objem 60 % zatížení z nížiny, zvláštní opatrnost třetí den.

20 2.Fáze – 6. – 12. den Zvyšování tréninkové fáze se zatížením, možný je dvoufázový, třífázový trénink v náročnějším aerobním režimu. Postupně zvyšovat intenzitu. Na úrovni ANP. Pro udržení rychlosti ATP-CP zatížení. IO se zpočátku více potom méně prodlužují. Ke konci méně náročný LA trénink.

21 3. Fáze den Přecházet k tréninku obvyklému v nížině. Plánovaná závodní intenzita. Kritické dny 2. a 3. den po příjezdu, 9. den a 15. den. Důležité jsou zotavné procesy. Závěr: poslední 2-3 dny opětovné snížení intenzity. Aerobní zatížení – uvolnění, regenerace

22 Reaklimatizace Po návratu ( den) lze startovat s jistým rizikem v méně důležitých utkáních, závodech. Nižší intenzita. Postupně zvyšovat. 6. – 10. den - fáze výkonnostní deprese tj. snížení výkonnosti. 11. – 28. den – předpokládá se zvýšená výkonnost.

23 Různé modely tréninku ve vyšších nadmořských výškách: 1.Pobyt i trénink ve stejné n.v. 2.Pobyt ve vyšší n.v. a trénink v nižší 3.Pobyt v nižší n.v. a trénink ve vyšší Potřebná doba pobytu je 3-4 týdny. Většina adaptačních změn má přechodnou povahu, přetrvává asi 3-4 měsíce

24 Další upozornění Mimořádná pozornost musí být věnována zotavným procesům, výživě, pitnému režimu. Psychologické, ekonomické aspekty. Rizikové momenty – snížení imunity za hypoxie zhoršení regenerace zvýšení rizika infekcí

25 Předpokladem úspěšnosti - dobrý zdravotní stav - dostatečná trénovanost s nížiny - individuální citlivost k v.n.v Trénink ve vysokohorském prostředí není vhodný pro všechny sportovce. Pro někoho je velká zátěž už samotná výška a tréninkem se může stav ještě zhoršit.

26 Alternativy vysokohorského prostředí Hypoxické přístroje Barometry tzv. alpské domy Dříve zmiňované modely tréninku Normobarická hypoxie prostřednictvím dusíku Suplementace kyslíkem

27 Problémy ve vysokohorském prostředí Akutní horská nemoc (AHN) Nejčastěji se vyskytuje ve výšce 3000 – 6000 m, ale může i níže. AHN má tři formy: -lehká -výškový plicní otok (VPO) -výškový mozkový otok (VMO)

28 AHN vyvolávají: Nadměrná námaha Infekce dýchacích cest Střevní infekce Léky proti nespavosti Alkohol Slaná strava s nízkým příjmem tekutin

29 AHN AHN nemá vztah k VO 2 max., trénovanosti, TK, k výživě. AHN závisí od individuálních schopností zrychlit a prohloubit dýchání (schopnosti aklimatizovat se)

30 VPO Dochází k hromadění tekutin v plicní tkáni a v plicních sklípcích. Je to způsobené únikem vysokomolekulárních bílkovin a krevních elementů do alveolarního prostoru.

31 VMO Vzniká nahromaděním tekutin v mozkové tkáni. Dochází k nervovým poruchám a bezvědomí. Hrozí smrt.

32 Časné příznaky VHN bolesti hlavy nespavost podrážděnost závratě bolesti svalů únava nechutenství nauzea nebo zvracení otok obličeje, rukou a nohou

33 Varovné příznaky VHN Náhlý a rychlý pokles výkonnosti Trvalá, těžká bolest hlavy Dušnost při námaze Noční dušnost Zrychlené dýchání Zvýšená TF Poruchy rovnováhy

34 Alarmující příznaky VHN Klidová dušnost Zrychlení TF Poruchy chování Těžké halucinace Těžké poruchy vědomí Cyanóza Kašel s vykašláváním hlenu Pálivý tlak za hrudní kostí

35 Léčba VHN Při časných příznacích – nevystupovat výše, pokud nezlepší stav tak sestoupit níže. Při varovných příznacích – okamžitý sestup nejméně o 500 m. Při alarmujících př. – okamžitý transport, podávat kyslík, dostat nemocného pod 3500 m.

36 Výškové tábory (VT) Při výstupech na nejvyšší hory světa (8000 m) Trvalá aklimatizace je možná pouze do 5300 m – nad touto výškou dochází k progresivnímu zhoršení zdrav. stavu.

37 (VT) Základem je aklimatizace v základním táboře (ZT). Budují se další tábory: ZT – 5000 m 1. VT – 6000 m 2. VT – 6800 m 3. VT – 7300 m 4: VT – 8000 m (ne níže jak 1000 m pod vrcholem)

38 VT Vystupuje se po etapách, ne však více jak 1000 m za den nad tábor, ve kterém se přespalo. Po vybudování vyššího táboru se ihned sestupuje do nižšího táboru, zpočátku až do ZT. Až po třetím výstupu ze ZT lze přespat v 1.VT.

39 VT Smyslem VT je vytvořit záchytné body při výstupu na vrchol, kde by mohli přenocovat a uskladnit potřebné zásoby potravin. Dále postupná aklimatizace na vyšší výšku. Problém je že může vzniknout AHN. Opatření: snést postiženého níže podání kyslíku

40 Výstup na vrchol Začít až po vybudování nejvyššího VT. Výstup vykonat co nejrychleji, v jedné etapě bez zbytečných pobytů v jednotlivých VT. Po dosažení vrcholu sestoupit co nejníže, v každém případě pod poslední VT, ve kterém se přenocovalo před výstupem na vrchol.


Stáhnout ppt "Vysokohorské prostředí Mgr. Kamil Pantlík & PhDr. Miloslav Klugar."

Podobné prezentace


Reklamy Google