Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2769 Číslo a název šablony klíčové aktivity: I/2: čtenářská a informační gramotnost.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2769 Číslo a název šablony klíčové aktivity: I/2: čtenářská a informační gramotnost."— Transkript prezentace:

1 Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo a název šablony klíčové aktivity: I/2: čtenářská a informační gramotnost - inovace Vypracoval/a: Mgr. Jana Presová Ověřil/a: Mgr. Jana Presová

2 Název výukového materiálu: Optické přístroje - 9. ročník Vzdělávací obor: fyzika Tematický okruh: světelné jevy Téma: I.Optické vlastnosti oka II.Lupa a mikroskop III.Dalekohled IV.Rozklad světla, spektrum Stručná anotace: Prezentace shrnující nejdůležitější informace o optických vlastnostech oka a jeho vadách, dále pak informuje o jednoduchých přístrojích obsahujících čočky nebo hranoly a o jejich vlastnostech.

3 Stavba oka: Komorová tekutina, čočka a sklivec tvoří spojnou optickou soustavu, sítnice představuje jakési stínítko, na kterém se vytváří obraz předmětu. Oční čočka vytváří na sítnici skutečný a převrácený obraz, menší než je pozorovaný předmět Optické vlastnosti oka

4 Vlastnosti Normální oko mění zakřivení oční čočky podle vzdálenosti pozorovaných předmětů. Nejbližší bod, který ještě vidí oko ostře při největším zakřivení čočky, se nazývá blízký bod. Zdravé oko ho má ve vzdálenosti 10 cm. Nejvzdálenější bod, který vidí oko ostře bez přizpůsobení oční čočky, je vzdálený bod. Zdravé oko ho má teoreticky v nekonečnu.

5 Vady oka - krátkozrakost vidíme dobře blízké předměty a vzdálené předměty vidíme špatně vzdálený i blízký bod je posunut blíže k oku obraz vzdáleného předmětu vznikne před sítnicí korekce brýlemi s rozptylkami, ty posunou obraz vzdáleného předmětu na sítnici

6 Vady oka - dalekozrakost vidíme dobře vzdálené předměty a blízké předměty vidíme špatně vzdálený i blízký bod je posunut dál od oka obraz blízkého předmětu vznikne za sítnicí korekce brýlemi se spojkami, ty posunou obraz blízkého předmětu na sítnici

7 Jakou čočku mají brýle na obrázku? pokud obličej mírně rozšíří – spojku pokud obličej mírně zúží – rozptylku

8 Další vady oka šedý zákal – snížená průhlednost čočky (jako bychom se dívali přes zamrzající okno) zelený zákal – zvýšený tlak uvnitř oka způsobuje neostré vidění, jeho neléčení může vést ke slepotě šilhavost – poškození očního nervového svalu astigmatismus – nejběžnější oční vada způsobená nepravidelností čočky, odstraňuje se cylindrickými čočkami otvorová vada - projevuje se zejména při pozorování jasně svítících bodů: jasná plocha se zdá větší než stejná plocha méně osvětlená barvoslepost – neschopnost rozlišovat některé barvy (obvykle jde o červenou a zelenou) a nejde ji léčit tupozrakost – mozek nedokáže spojit obrazy z obou očí, může se projevit při neléčení šilhavosti v dětství slepota – pouze 5 % nevidomých je úplně slepých!

9

10 4.12. Lupa a mikroskop Průměr Slunce je asi 400x větší než průměr Měsíce. Přesto, když se na ně díváme, připadají nám stejně velké. Jak je to možné? Velikost i vzdálenost předmětů opticky posuzujeme pomocí zorného úhlu – to je úhel mezi paprsky, které vycházejí z okrajových bodů daného předmětu a vnikají do našeho oka

11 Oko je schopno rozlišit dva body od sebe, pokud je vidí pod zorným úhlem alespoň 1´ Pokud chceme pozorovat menší předměty, jejichž zorný úhel je pro naše oko menší, musíme použít nějaké optické pomůcky, které nám tento úhel zvětší, jsou to:  lupa  mikroskop

12 Lupa je to spojka s ohniskovou vzdáleností menší než 25 cm (ideální vzdálenost pro zdravé oko), předmět se umístí mezi lupu a ohnisko, pozorujeme jej okem umístěným blízko lupy. obraz je neskutečný, přímý a zvětšený zvětšení … maximálně 6krát.

13 Jak to funguje? F F’F’

14 Mikroskop Pokud potřebujeme ještě větší zvětšení, použijeme mikroskop, ten obsahuje dvě spojky s různými ohniskovými vzdálenostmi: – spojka blíže k předmětu = objektiv, menší ohnisková vzdálenost – spojka dále od předmětu = okulár, větší ohnisková vzdálenost

15 Jak to funguje? F1F1 F1’F1’ objektiv obraz předmětu přes první spojku se stává pozorovaným předmětem pro druhou spojku, hledáme jeho obraz F2F2 F2’F2’ okulár paprsky se neprotnou – protáhneme je na druhou stranu obraz je neskutečný, zvětšený a převrácený

16 Použití mikroskopu a jeho zvětšení v biologii, lékařství, mineralogii, … u běžných mikroskopů – zvětšení až 1000krát elektronové mikroskopy – zvětšení až krát z historie – podle některých zdrojů první drobnohled sestavil roku 1590 Holanďan Z. Janssen – roku 1610 se mikroskopií zabýval Galileo Galilei – jednoduchý mikroskop sestavil roku 1676 Holanďan Anton van Leeuwenhoek – britský geolog Robert Hook popsal roku 1665 konstrukci mikroskopu výpočet zvětšení: z = y´: y … velikost výsledného obrazu děleno velikost vzoru

17 4.13. Dalekohled slouží k pozorování velmi vzdálených předmětů, zvětšuje zorný úhel a tím jakoby předměty ve velkých vzdálenostech přibližuje a zvětšuje ohniskové vzdálenosti mají opačné velikosti (spojka blíže k předmětu má větší ohniskovou vzdálenost) obraz bývá zvětšený, neskutečný a převrácený

18 Jak to funguje? F1F1 F1’F1’ objektiv obraz předmětu přes první spojku se stává pozorovaným předmětem pro druhou spojku, hledáme jeho obraz F2F2 F2’F2’ okulár paprsky se neprotnou – protáhneme je na druhou stranu obraz utekl z monitoru potvůrka jedna

19 Dalekohledy a jejich rozdělení: podle použité optiky se dělí na: – čočkové dalekohledy – refraktory – zrcadlové dalekohledy – reflektory druhy dalekohledů: – Keplerův (hvězdářský) dalekohled … refraktor (2 spojky) – Galileův dalekohled … refraktor (spojka a rozptylka) – Triedr … refraktor (obdoba Keplerova dalekohledu zkráceného díky hranolům) – Hubblův dalekohled … reflektor – Newtonův dalekohled … reflektor – Cassegrainův dalekohled … reflektor

20 4.14. Rozklad světla optickým hranolem Bílé (přirozené) světlo se skládá z několika barevných složek. Pomocí optického hranolu jej můžeme na tyto složky rozložit. Necháme-li světlo dopadat na optický hranol (čtyřstěn nebo trojboký hranol), nastane rozklad světla na jednotlivé barevné složky, které můžeme zachytit na stínítku, kde vzniká tzv. barevné spektrum.

21 Proč vzniká spektrum? Jednotlivé barevné složky se lámou pod různými úhly, nejvíce se láme fialová složka a nejméně červená složka.

22 Optické klamy NC30vgLAK98&NR=1 NC30vgLAK98&NR=1 feature=fvwp feature=fvwp

23 Zdroje informací (obrázky a texty): Učebnice fyziky pro základní školy –R. Kolářová, J. Bohuněk, I. Štoll, M. Svoboda, M. Wolf, nakladatelství Prometheus 2001 –K. Rauner, V. Havel, M. Randa, nakladatelství Fraus 2007 –J. Maršák, nakladatelství Kvarta Praha 1993 Pracovní sešit k učebnici fyziky –K. Rauner, V. Havel, M. Randa, nakladatelství Fraus 2007 Přehled učiva fyziky –S. Pople a P.Whitehead, nakladatelství Svojtka&Co Fyzika - přehled učiva základní školy –J. Vachek, nakladatelství SPN 1978 Fyzika I. a II. –Z. Horák a F. Krupka, nakladatelství SNTL/ALFA, 1976 Věda – hranice poznání –C. A. Ronan, nakladatelství Knižní klub 1997 Chemie. Fyzika, astronomie –Překlad J. Braun, P. Anderle, I. Haverlík, nakladatelství Albatros 1978

24 Internetové zdroje: encyklopedie – wikipediewikipedie /tec_foto.asp?c=A071025_103506_tec_foto_jlb key=733


Stáhnout ppt "Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2769 Číslo a název šablony klíčové aktivity: I/2: čtenářská a informační gramotnost."

Podobné prezentace


Reklamy Google