Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Cíle výuky – pedagogická teleologie PhDr. Mgr et Mgr. Filip Dostál.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Cíle výuky – pedagogická teleologie PhDr. Mgr et Mgr. Filip Dostál."— Transkript prezentace:

1 Cíle výuky – pedagogická teleologie PhDr. Mgr et Mgr. Filip Dostál

2

3  Cílem vyučování je osobnostní změna žáka ◦ (pokud možno) trvalá ◦ (pokud možno) žádoucí, obhajitelná, ospravedlnitelná, morální ◦ (pokud možno) sdílená učitelem, žákem i autorem kurikula  Formuluje se jako „popis“ zdokonalení žákovy osobnosti  Kompetence  Kompetence je soubor: ◦ Znalostí ◦ Dovedností ◦ Postojů  Formulace cíle je věta, jejímž podnětem je žák a přísudkem tzv. „aktivní sloveso“ (nedokonavé). ◦ Cíle senzomotorické – např. „Žák koná znamení kříže.“ ◦ Cíle kognitivní – např. „Žák u každé svátosti rozliší materii a formu.“ ◦ Cíle afektivní – např. „Žák uvědoměle a rád přispívá na charitu.“ Spirituální cíle – přesah ke katechezi a duchovnímu vedení

4  Existence cíle  Nezaměňovat cíl ◦ za učivo – „sv. Václav“ ◦ za položku v plánu - „probrat svátost pokání“ ◦ za výukovou metodu atp. –„dělat se šátky podle Ketta“  Příliš nekonkrétní formulace cíle – „Aby se naučili něco o P. Marii“, „hlavně vést děti ke Kristu“  Nevhodná formulace: „Ví – umí – zná – chápe – rozumí - vnímá“  Teoreticky by měl být cíl formulován tak, aby bylo možné ověřit, zda bylo cíle dosaženo.  Ve výuce náboženství je řada cílů spirituální povahy – ověření není v moci lidské (ale Boží).

5 Nepřesné stanovení výkonu Přesnější stanovení výkonu  Žák vyjmenuje příklady svátostnin.  Žák rozumí rozdílu mezi svátostí a svátostninou.  Žák zná život sv. Vojtěcha.  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti nejběžnějších svátostnin.  Žák na základě znalostí významu pojmů svátost a svátostnina každé liturgické konání správně určí jako svátost nebo svátostninu.  Žák popíše alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha.

6 Nepřesné stanovení kvality výkonu Přesnější stanovení kvality výkonu  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti nejběžnějších svátostnin.  Žák popíše alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha.  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich.  Žák popíše souvislým textem v rozsahu cca slov alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha, přičemž jeho popis vykazuje vhled do historického kontextu doby (na úrovni 7. třídy ZŠ) a docenění morální převahy sv. Vojtěcha nad jeho současníky.

7 Bez určení podmínek žákova výkonu Určení podmínek žákova výkonu  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich.  Žák popíše souvislým textem v rozsahu cca 500 slov alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha, přičemž jeho popis vykazuje vhled do historického kontextu doby (na úrovni 7. třídy ZŠ) a docenění morální převahy sv. Vojtěcha nad jeho současníky.  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich a má k dispozici knihu Obřady žehnání.  Žák popíše po půlhodinovém prohledání internetu souvislým textem v rozsahu cca slov alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha, přičemž jeho popis vykazuje vhled do historického kontextu doby (na úrovni 7. třídy ZŠ) a docenění morální převahy sv. Vojtěcha nad jeho současníky.

8 Bez určení parametru výkonu S určeným parametrem výkonu  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich.  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich; v popisu správně užívá i relativizuje pojem materie a forma; poukazuje na individuální i ekleziální význam konkrétní svátostniny, v této souvislosti vyslovuje úsudek o pastorační vhodnosti a některých problematických aspektech jejího udílení v kontextu spirituální i sociální situaci společenství místní církve i jednotlivých věřících.

9 Posouzení přiměřenosti výkonu  Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich; v popisu správně užívá i relativizuje pojem materie a forma; poukazuje na individuální i ekleziální význam konkrétní svátostniny, v této souvislosti vyslovuje úsudek o pastorační vhodnosti a některých problematických aspektech jejího udílení v kontextu spirituální i sociální situaci společenství místní církve i jednotlivých věřících.  Tento výkon není přiměřený 14 letému žáku  Tento výkon je přiměřený studentu náboženských nauk u magisterské státní zkoušky

10  Konzistence a komplementarita  Reálnost a adekvátnost cíle Cíle církve Cíle výuky náboženství Cíle výuky náboženství ve věku (ročníku) Cíle tématu Cíle hodiny Obecné cíle vyšší Konkrétní specifické cíle

11  „Kristus je základem výchovného projektu … Zjevuje a hlásá nový smysl existence a přeměňuje tuto existenci tím, že člověka činí schopným žít božsky: tj. myslet, chtít a jednat podle evangelia, a učinit zákonem svého života blahoslavenství,… tyto evangelní zásady se stávají výchovnými normami, vnitřní motivací i konečným cílem.“ K ONGREGACE PO KATOLICKOU VÝCHOVU : Katolická škola ( ), čl. 34

12  Senzomotorických – E. Simpsonová  Kognitivních – B. S. Bloom  Afektivních – B. S. Bloom, D. B. Krathwol, B. Niemierko

13  Zapamatování konkrétních fakt – faktické poznatky „Betlém je rodiště Ježíše Krista“  Zapamatování pojmů (termínů) – „transsubstanciace“  Ale i teorií a struktur – konceptuální poznatky  Znalost tříd klasifikace, generalizace a zobecnění – „hříchy proti Duchu sv. – smrtelné – těžké - lehké“  Slovesa: Definuje, pojmenovává, popisuje, reprodukuje, vybírá, určuje, …

14  Převede z jedné formy komunikace do druhé – „vysvětlí vlastními slovy“  Jednoduchá interpretace  Slovesa: Jinak formuluje, ilustruje, interpretuje, objasňuje, opravuje chybnou interpretaci, kontroluje, vysvětluje

15  Pravidla, principy, obecné postupy, metody a zásady použije v nových neznámých situacích  Slovesa: Řeší pomocí …, plánuje, navrhuje,

16  Rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení hierarchie prvků, princip jejich organizace, vztahů a interakce mezi prvky  Slovesa: analyzuje, provádí rozbor, rozhoduje, rozlišuje, rozčleňuje, specifikuje

17  Složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku (ucelené sdělení, plán nebo řada operací nutných k vytvoření díla nebo jeho projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění jevů  Slovesa: kombinuje, modifikuje, navrhuje, organizuje, reorganizuje, shrnuje, vyvozuje obecné závěry

18  Posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám navrhne.  Slovesa: argumentuje, obhajuje, oceňuje, oponuje, podporuje (názory), porovnává, provádí kritiku, posuzuje, prověřuje, srovnává s normou, uvádí klady a zápory, zdůvodňuje, zhodnocuje

19  Neostré hranice jednotlivých kategorií  Otázka systému ◦ Je pořadí správné? (Není aplikace dříve než porozumění a syntéza výše než hodnocení?) ◦ První tři kategorie na sebe hierarchicky navazují ◦ Analýza – syntéza – hodnocení jsou paralelní kvality  Lze modifikovat ◦ Znalost – porozumění – aplikace – analýza – hodnocení – tvoření (L. W. Anderson a D. R. Krathwohl) ◦ „Víc než pouhá znalost!“

20  K dimenzi kognitivní náročnosti připojíme dimenzi obsahu ZapamatováníPorozuměníAplikaceAnalýzaHodnoceníTvorba Fakta Pojmy Postupy Metakognice

21  1. Přijímání (vnímavost) - přijímání či vnímání hodnoty  2. Reagování - zainteresovanost  3. Oceňování hodnoty - závazek k hodnotě  4. Integrování hodnot (organizace) - integrace hodnoty do systému, vztah a hierarchie mezi nimi  5. Internalizaci (zvnitřnění) hodnot v charakteru - životní filozofie a světonázor

22  1 – Účast v činnosti. Vykonává činnost v souladu s přijatou rolí, ale bez zvláštní iniciativy  2 – Samostatné pokusy o činnost – vnitřně angažovaná činnost  3 – Pozitivní vztah k činnosti – činnost na základě trvalé vnitřní potřeby, ale bez širšího zobecnění  4 – Systém činnosti – uvědomělé činnosti, s nimiž se ztotožňuje, jeho činnost nabývá osobitého stylu

23  Cíl určuje výběr obsahu  Cíl určuje výběr výukových metod a forem  Cíl určuje obsah a formu hodnocení  Ale hodnocení není samo o sobě cílem – „Naučit na test“ ◦ Není vyloučeno, že příprava hodnocení může pomoci se stanovováním cílů  Cíl určuje průběh vyučovací hodiny nebo jiné formy  Motivační význam cíle

24  KALHOUS, Zdeněk a kol. Školní didaktika. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN X.  PRŮCHA, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN  PRŮCHA, Jan, MAREŠ, Jiří a WALTEROVÁ, Eliška. Pedagogický slovník. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, s. ISBN  PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, s. ISBN  SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Vyd. 1. Praha: ISV, s. Pedagogika. ISBN  VALIŠOVÁ, Alena a kol. Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, s. Pedagogika. ISBN


Stáhnout ppt "Cíle výuky – pedagogická teleologie PhDr. Mgr et Mgr. Filip Dostál."

Podobné prezentace


Reklamy Google