Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na území České republiky jsou tyto pracovněprávní vztahy upraveny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na území České republiky jsou tyto pracovněprávní vztahy upraveny."— Transkript prezentace:

1 Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na území České republiky jsou tyto pracovněprávní vztahy upraveny Zákoníkem práce

2 Zákaz diskriminace Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině

3 Dle povahy práce, na kterou jsou zaměstnanci přijímáni lze rozdělit vznikající pracovně právní vztahy na pracovní poměry a dohody Zaměstnanec v pracovním poměru se podílí svou prací za mzdu podle pokynů zaměstnavatele na plnění jeho úkolů. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání. V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí maximálně tři měsíce.

4 Pracovní poměr Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu. Pracovní poměr uzavírá zaměstnanec se zaměstnavatelem zpravidla pro stanovenou týdenní pracovní dobu (délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně). Kratší pracovní dobu může zaměstnavatel sjednat se zaměstnancem na jeho žádost ze zdravotních důvodů, nebo jiných vážných důvodů, pokud to dovoluje provoz zaměstnavatele. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně.

5 Zákonné náležitosti pracovní smlouvy Druh práce - co nejpřesněji specifikovaná práce, kterou bude zaměstnanec vykonávat. Tento bod pracovní smlouvy je plně v pravomoci zaměstnavatele, záleží na zaměstnanci, pokud přistoupí na širší vymezení druhu vykonávané práce. Z toho vyplývá možnost, že zaměstnavatel může pověřit zaměstnance i výkonem jiných prací, než obvykle koná. Místo výkonu práce - co nejpřesnější určení skutečného místa výkonu práce (včetně uvedení ulice a popisného čísla). Tyto náležitosti jsou velmi důležité např. v případě konání pracovní cesty, protože doba nároku na stravné při konání pracovní cesty zaměstnanci vyslanému k výkonu pracovní cesty se začíná počítat okamžikem opuštěním místa výkonu práce (pokud není zaměstnavatelem určen začátek pracovní cesty jinde) sjednaného v pracovní smlouvě. Je nutno, aby byl uveden v pracovní smlouvě, nebo v dodatku pracovní smlouvy souhlas zaměstnance s výkonem pracovních cest. Přesně specifikované místo výkonu práce je také důležité, z hlediska přeřazování zaměstnanců na jiné provozovny. (zaměstnavatel nesmí zaměstnance bez jeho souhlasu přeřadit na jiné pracoviště – provozovnu, než je uvedeno v pracovní smlouvě) Den nástupu do práce

6 Zákonem nepředepsané náležitosti Doba trvání pracovního poměru. Pokud není v pracovní smlouvě výslovně uvedena, platí, že byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru Zkušební doba - je časové období na počátku pracovního poměru, ve kterém si mají smluvní strany ověřit, zda vše odpovídá jejich představám, které si vytvořili při sjednávání pracovní smlouvy. Lze ji sjednat v pracovní smlouvě maximálně na dobu 3 měsíců a během nich je možno pracovní poměr rozvázat kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, nebo bez uvedení důvodu písemným oznámením druhé straně alespoň 3 dny předem. Zkušební doba musí být sjednána písemně. Konkurenční doložka - zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zaměstnanci písemně zaváže, že mu poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.

7 Kromě těchto náležitostí lze dohodnout další ujednání, na kterých mají účastníci zájem: je velmi vhodné uvedení mzdových podmínek, vzhledem k tomu, že mzdu uvedenou v pracovní smlouvě, nemůže zaměstnavatel sám změnit, protože ke změně výše mzdy je nutný vždy souhlas (podpis) zaměstnance. je možno uvést další podmínky, jako je rozsah pracovní doby, zachovávání mlčenlivosti o určitých skutečnostech, o nichž se zaměstnanec dozví v souvislosti s výkonem práce. Pokud neexistují v podniku vnitropodnikové předpisy nebo kolektivní smlouva, které pro podnik upravují délku pracovní doby, její začátek a konec, délku dovolené, termín výplaty mzdy apod., je třeba i tyto náležitosti sjednat v pracovní smlouvě.

8 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce - Rozsah práce nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. DPP nezakládá povinnost pojištění ani ZP a SP. Dohoda o pracovní činnosti – maximálně v rozsahu nepřekračujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. Je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15-ti denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. zaměstnavatel povinen uzavřít písemně i dohodu o provedení práce

9 Ukončení pracovního poměru Ke skončení pracovního poměru může dojít buď jednostranným právním úkonem jednoho z účastníků pracovní smlouvy - výpovědí, nebo úkonem učiněným oběma účastníky - dohodou, nebo na základě jiných právních skutečností. Mezi jednotlivými způsoby skončení pracovního poměru je třeba rozlišovat, neboť každý má svá specifika Pracovní poměr může skončit: Dohodou Výpovědí Okamžitým zrušení Zrušením ve zkušební době Uplynutím sjednané doby u cizinců odnětím povolení k pobytu, vyhoštěním či uplynutím doby platnosti povolení k zaměstnání, smrtí zaměstnance, smrtí zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou.

10 Dohoda o skončení pracovního poměru Dohoda je uzavřena, jakmile se oba účastníci shodli na jejím obsahu. Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně. V dohodě se sjedná den, kterým končí pracovní poměr. Na sjednání dohody se nevztahují žádná omezení. Pokud o to zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel povinen uvést do dohody důvod skončení pracovního poměru. Toto je třeba mít na zřeteli zejména v případech, kdy dohoda o skončení pracovního poměru je uzavírána z důvodů organizačních změn a kdy vzniká nárok na odstupné.

11 Výpověď Výpověď je jednostranný právní úkon, na základě kterého skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby nezávisle na vůli druhého účastníka pracovního poměru. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Podmínky, za kterých skončí pracovní poměr výpovědí danou zaměstnancem i zaměstnavatelem: Musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak by byla neplatná,. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, která je stejná pro obě strany a činí 2 měsíce. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhému účastníku. Zaměstnanec, který hodlá pracovní poměr ukončit výpovědí stačí, aby písemně sdělil zaměstnavateli, že s ním „rozvazuje pracovní poměr výpovědí“ (důvod nemusí být uveden), výpověď podepsal a doručil zaměstnavateli. Výpověď není dvoustranný právní akt, o rozvázání pracovního poměru výpovědí se nežádá a ani není podmíněna souhlasem zaměstnavatele, pouze se dává na vědomí jejím doručením.

12 Okamžité zrušení pracovního poměru Užívá se jen v krajních případech. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou platně okamžitě zrušit pracovní poměr písemně a jen z důvodů uvedených v zákoně, přičemž příslušný důvod musí být v písemném podání skutkově vymezen. Okamžité zrušení pracovního poměru (tzv. výpověď na hodinu) je výjimečným způsobem rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže byl zaměstnanec odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok. Zaměstnavatel zpravidla okamžitě ruší pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní kázně. Zákoník práce nedefinuje pojem porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Je proto nutné vycházet z konkrétního porušení pracovní kázně, doby a situace i osoby. Zaměstnanec především tehdy, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti. Dalším důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru je pokud zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou pro něho vhodnou práci.

13 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zaměstnanec i zaměstnavatel jej mohou zrušit, aniž by musel být uveden důvod. I zde platí nutnost písemného oznámení a jeho doručení alespoň 3 dny předem. Sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě znamená, že v této době lze rychle a snadno skončit pracovní poměr. Protože nejde o výpověď, nevztahuje se na toto skončení výpovědní doba. Zaměstnavatel však nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Ukončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby Pracovní poměr končí dnem, ke kterému byl sjednán. Neplatí zde žádná omezení, skončí tedy i v případech zákazu výpovědi. Před uplynutím sjednané doby může tento pracovní poměr skončit i ostatními způsoby (výpovědí, dohodou, zrušením ve zkušební době). Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací platí, že se tento poměr změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou.

14 Výpověď daná zaměstnavatelem Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů v zákoníku vyjmenovaných. Výpovědní důvod musí zaměstnavatel ve výpovědi skutkově vymezit, důvod výpovědi nelze dodatečně měnit. Zaměstnavatel může dát platnou výpověď, jen pokud nemá možnost zaměstnance zaměstnávat jinou vhodnou prací. Pro porušení pracovní kázně lze dát zaměstnanci výpověď pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu výpovědi dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku poté, kdy tento důvod vznikl. Zaměstnavatel nesmí dát výpověď v tzv. ochranné době, tj. při zákazu výpovědi. Jen při dodržení výše uvedených podmínek je výpověď platná.

15 Výpovědní důvody zaměstnavatele jsou taxativně vyjmenovány a jejich okruh nelze rozšiřovat. Z hlediska příčiny je můžeme rozdělit takto: Důvody spočívající na straně zaměstnavatele - organizační změny Zrušení zaměstnavatele nebo jeho části Přemístění zaměstnavatele nebo jeho části Nadbytečnost zaměstnance Důvody spočívající na straně zaměstnance Zdravotní nezpůsobilost. Nesplňování předpokladů daných právními předpisy (vzdělání) nebo nesplňování požadavků pro řádný výkon práce, včetně neuspokojivých pracovních výsledků. Okamžité zrušení pracovního poměru (zejména při porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem) nebo při závažném porušení nebo při soustavném méně závažném porušování pracovní kázně.

16 Odstupné Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů: A) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

17 Podpora v nezaměstnanosti se bude poskytovat až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného. Snížení podpory v nezaměstnanosti V rámci úsporných opatření v souvislosti se zákonem o státním rozpočtu se snižuje od 1. ledna 2011 výše podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu v případě, kdy zaměstnanec bez vážného důvodu ukončil sám nebo na základě dohody se zaměstnavatelem jakékoliv zaměstnání. Jedná se o skončení pracovního poměru zaměstnancem výpovědí, dohodou, popřípadě zrušením ve zkušební době.

18 Zákaz výpovědi Zaměstnanec je chráněn před skončením pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele zákazem výpovědi a to v případech: zaměstnanec je uznán dočasně neschopným k výkonu práce pro nemoc či úraz, je povolán k výkonu vojenského cvičení při uvolnění zaměstnance k výkonu veřejné funkce zaměstnankyně je těhotná nebo kdy čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou, (Výpověď doručená v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, je neplatná i v případě, že v době doručení o těhotenství nikdo neví, ani sama zaměstnankyně) zaměstnanec pracující v noci byl uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci

19 Pracovní řád „Státní“ zaměstnavatelé v jsou povinni vydat pracovní řád. Pracovní řád slouží k tomu, aby blíže rozvedl v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce, a to podle zvláštních podmínek u konkrétního zaměstnavatele. Pracovní řád nemůže zaměstnancům ukládat další povinnosti nad rámec zákona a nelze v něm ani omezovat, nebo zakládat nové právní nároky zaměstnancům. Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance.

20 Kolektivní smlouva a vnitřní předpis U zaměstnavatele, kde působí odborová organizace dochází dohodou se zaměstnavatelem k sjednávání kolektivní smlouvy. Úlohou kolektivní smlouvy je prosazování oprávněných zájmů a potřeb zaměstnanců, přispívání ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek zaměstnanců. Uzavření dobré kolektivní smlouvy je nejen v zájmu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. Kolektivní smlouva by měla upravovat většinu pracovněprávních a mzdových nároků, ale nikdy méně než je stanoveno zákonem. Vnitřní předpis nahrazuje kolektivní smlouvu v případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí žádná odborová organizace. Vnitřní předpis musí být vydán písemně a nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Nároky vzniklé na základě vnitřního předpisu se uplatňují stejně jako jiné individuální nároky vyplývající z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel má povinnost seznámit s vnitřním předpisem všechny zaměstnance.

21 Potvrzení o zaměstnání Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, e) odpracovanou dobu, f) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, g) údaje o započitatelné době zaměstnání pro účely důchodového pojištění. Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat

22 Mzda, plat a odměna z dohody Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody Mzda Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, školská právnická osoba, zdravotnické zařízení Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas.

23 Minimální mzda Mzda, plat a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci zaměstnanci. Minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, takto: Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu v Kč za měsíc 1. 48, , , , , , , ,

24 Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu: a) jízdních výdajů, b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, c) výdajů za ubytování, d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen „stravné“), e) nutných vedlejších výdajů. Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, b) osobních silničních motorových vozidel 3,80 Kč; Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance

25 Cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem. Stravné Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné nejméně ve výši a) 58 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 88 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 h, nejdéle však 18 h, c) 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle. Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit

26 Základní náhrady za používání silničních motorových vozidel Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 377/2010 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot: Tyto sazby jsou pro zaměstnavatele ve státní a příspěvkové sféře závazné. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře je může jakkoliv zvýšit. Částku, která překračuje daný limit musí zdanit zaměstnanci se mzdou. Průměrná cena za 1 litr pohonné hmoty a) 31,40 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů, b) 31,60 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, c) 33,40 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, d) 30,80 Kč u motorové nafty.

27 Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Vyšetření nebo ošetření Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

28 Svatba Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče

29 Narození dítěte Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu a) s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět, b) bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky). Úmrtí Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob, c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

30 Doprovod a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, 1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, 2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

31 Pohřeb spoluzaměstnance Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací. Přestěhování Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Vyhledání nového zaměstnání Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených na jeho straně, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

32 Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Dovolená státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku vypočteného z rozhodného období (předchozí kalendářní čtvrtletí).

33 Odpovědnost zaměstnance za škodu Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody.

34 Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Při uzavření dohody o odpovědnosti se provádí Inventarizace. Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Předměty jejichž cena převyšuje Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.

35


Stáhnout ppt "Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na území České republiky jsou tyto pracovněprávní vztahy upraveny."

Podobné prezentace


Reklamy Google