Tvořivost (kreativita)

Prezentace na téma: "Tvořivost (kreativita)"— Transkript prezentace:

1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Tvořivost (kreativita)
Témata: Úvod do problematiky Aktuální stav poznání v dané oblasti Vymezení problému, strukturní prvky tvořivosti, tvůrčí proces. Tvůrčí myšlení, tvořivost inženýrská, výzkumnictví,vynalézání, metody vynalézání. Tvořivost jako výukový cíl Identifikace tvořivosti Koncepce tvořivého vyučování Objektivní a subjektivní podmínky tvůrčího procesu Programy rozvoje tvořivosti. Realizace tvořivé výuky v technických předmětech 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

3 Vyučující: Kontakt: ppecina@ped.muni.cz Mgr. Pavel Pecina, Ph.D.
Katedra didaktických technologií Pedagogická fakulta MU, Brno Poříčí 31 Kontakt:

4 Literatura: GUILFORD, J. P. The nature of human inteligence. In LOKŠOVÁ, I. , LOKŠA, J. Tvořivé vyučování. Praha, Grada Publisching ISBN HLAVSA, J. A KOL. Psychologické problémy výchovy k tvořivosti. Praha: SPN, 1981. JURČOVÁ, M. Torranceho figurálný test tvořivého myšlenia.Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, NP, 1984. KAŠPAR, E. a KOL. Problémové vyučování a problémové úlohy ve fyzice. Praha: SPN, 1982. KOŽUCHOVÁ, M. Rozvoj technickej tvorivosti. Bratislava: UK, 1995. ISBN LOKŠOVÁ, I. LOKŠA J. Tvořivé vyučování. Praha: Grada Publishing, ISBN

5 MACHMUTOV, M. I. Problemnoje obučenije. Moskva: Pedagogika, 1975.
MAŇÁK, J. Rozvoj aktivity, samostatnosti, a tvořivosti žáků. Brno: MU,1998. ISBN MAŇÁK, J. ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN OKOŇ. W. K základům problémového vyučování. Praha: SPN, 1966. WIMMER, M. Jak rozvíjet technickou tvořivost. Praha: Práce, 1990. ISBN VOTRUBA, L. Výchova student; k tvůrčí práci se zřetelem k inženýrskému studiu.Praha, ACADEMIA, 1984.

6 1. Úvod do problematiky Uvědomování si potřeby rozvoje samostatnosti a tvořivosti v technických předmětech. Od rozvoje techniky se odvíjí rozvoj celé společnosti a růst životní úrovně obyvatelstva. Technické vzdělávání jako cesta k rozvoji tvořivosti žáků.

7 2. Aktuální stav poznání v dané oblasti
Problematika tvořivosti je v literatuře dostatečně zpracována. Novodobé zkoumání tvořivosti začíná v 50.létech 20. stolení(Guilford, Torrance). Novější studie o tvořivosti – Švec (1995, 1996, 1998) , Zelina, Zelinová (1992, Lokša, Lokšová (2003), Maňák (1998), Skalková (1999), Kurelová (1996) Problematika technické tvořivosti není v literatuře dostatečně zpracována. Známe práce M. Kožuchové (1995, 1999), Wimmra (1990) a Stoljarova (1983) a Prusákové (1987). S tvořivostí je úzce spjata problematika problémové výuky.Ze zahraničí známe práce Machmutova (1975), Maťuškina (1973), Okoňe (1966) a Kupisiewicze (1964), u nás Maláče (1967), Holubové (1974) a Hlavsy (1981). Experiment provedli: M. Kožuchová, W. Okoň, C. Kupisiewicz.Ověřovali vliv problémové výuky na rozvoj tvořivosti žáků Za pomyslnou“trošku do mlýna“ si dovolíme považovat i projekt naší disertační práce (Pecina, 2005)

8 3. Vymezení problému, strukturní prvky tvořivosti, tvůrčí proces
Tvořivost jsme vymezili jako jev, při kterém žák (žáci) správně a účelně řeší problémové situace (v teoretické i praktické rovině) projevující se ve vzniku něčeho nového a zároveň účelného. Je to v různé míře vlastnost každého žáka, kterou je třeba podle možností rozvíjet ve všech možných směrech(Maňák, 1998).  V návaznosti na vymezení pojmu tvořivosti v obecné rovině jsme definovali pojem technické tvořivosti následovně: Projev technické tvořivosti u žáka (žáků) můžeme chápat ve dvou rovinách: 1. Jako správné a účelné řešení problémových úloh technického charakteru v teoretické rovině (v předmětech fyzika, pracovní činnosti, popř. chemii). 2. Při manuální práci, kdy žák (žáci) správně a účelně vyřeší problém praktického charakteru, při práci s technickými materiály nebo při školním experimentování (např.: ve fyzice zapojování obvodů, sestavování pokusů a pod.).

9 Graf: vztah mezi novostí, užitečností a tvořivostí

10 Strukturní prvky tvořivosti:
Paměť, myšlení, představivost, fantazie. Významnou roli hrají tvůrčí schopnosti: senzitivita, fluence (plynulost myšlenek), flexibilita (pružnost), originální tvorba (originalita), elaborace a redefinice (rekonstrukce) Konvergentní a divergentní myšlení. Inteligence. Tvůrčí schopnosti: Výkonnostní dispozice, které se vztahují k psychickým procesům, účastnících se tvůrčího řešení problému. Senzitivita-citlivost na problémové situace, schopnost odhalit problém, zaznamenat nedostatky a vidět možnost ke zlepšení. Fluence(bohatost myšlenek) – schopnost plynule (pohotově) vytvořit co nejvíc nápadů nebo návrhů řešení. Příklad: - Vyjmenujte za jednu minutu co nejvíc povolání, která začínají na K.

11 - Čínská hra tangram: Během deseti minut sestrojte z těchto sedmi kousků co nejvíc tvarů při dodržení těchto podmínek Díly se nesmí překrývat. Musíš ke zhotovení každého tvaru použít všechny díly. (Možno zhotovit z papíru, dřeva i jiného materiálu)

12 -Co by se stalo, kdyby lidé mohli létat.
Flexibilita (pružnost tvorby myšlenkových obsahů)- schopnost měnit východisko řešení, dívat se na problém z odlišných hledisek a oprostit se od běžných způsobů řešení. Příklad: - Vymyslete co nejvíc nápadů využití kladiva (hodnotí se odlišná řešení úlohy) Nakreslete pět různých lidských obydlí. Originalita (originální tvorba)- schopnost produkce neobvyklých, nových a originálních myšlenek. -Co by se stalo, kdyby lidé mohli létat. -Co by se stalo kdyby přestala existovat všechna zvířata.

13 Elaborace- schopnost rozvést myšlenku a vypracovat detaily řešení .
Příklad: - Na obrázku máme zhotovenou jednoduchou skříň. Zkuste ji vylepšit (dokreslete), aby byla dost pevná a hezká po stránce estetické.

14 Redefinice (rekonstrukce)- schopnost předefinovat (přepracovat) to, co již je vytvořeno. Z pohledu technické tvořivosti je to schopnost změnit funkci předmětu nebo jeho některé části a použít ho jiným způsobem. Příklad: -Jak by se dala využít krabička od čaje? Fantazie- schopnost vytvořit představy, které neodpovídají realitě nebo ji nově tvoří. Představivost (obrazotvornost)- schopnost opět vyvolat dříve vnímanou skutečnost. Divergentní myšlení- vztahuje se na hledání různých způsobů řešené problému. Konvergentní myšlení- uplatňuje se v případě, kdy je třeba najít jedno správné řešení. Inteligence- spojována s konvergentním myšlením Tvořivost- dnes víme že se na ní podílí konvergentní i divergentní myšlení.

15 Vztah tvořivosti a inteligence
Těžké oba fenomény odlišit. V mnohém se prolínají a doplňují. Také nebyla prokázána korelace mezi inteligencí a divergentním myšlením. U dětí s nižším IQ se jeví přímá úměrnost. U n nadprůměrně inteligentních dětí se tento jev jeví jako složitý, možná i náhodný. Tvůrčí proces Výsledkem tvůrčího procesu je určitý produkt, charakterizovaný novostí a užitečností. Využívá různé psychické procesy a aktivity, které se navzájem propojují.Jejich podstatou je restrukturalizace a přetváření elementů předcházející zkušenosti člověka do nových forem Tvůrčí proces se nejčastěji člení do čtyř fází: Přípravná(preparační), inkubační (latentní), Iluminační (inspirační), Ověřovací (verifikační)

16 Přípravná fáze (preparační)- je třeba řešit určitý problém nebo je vhodné téma na zpracování?
Inkubační fáze (latentní)- přemýšlení o problému, tématu. Často na úrovni podvědomí. Iluminační fáze (inspirační)- objevení možného řešení problému, řešení vstupuje do podvědomí. Ověřovací fáze (verifikační)- prověřuje se správnost řešení, nebo se nápady realizují a zkoušejí v praxi. Jednotlivé fáze se navzájem podmiňují a prolínají, tvoří ucelený celek. Jiný přístup uvádí, že model tvůrčího řešení problému obsahuje tří hlavní komponenty: porozumění problému, generování myšlenek, příprava realizace řešení. V divergentní fázi řešitelé produkují množství nápadů (fluence), různá možná řešení (flexibilita), nová neobvyklá řešení (originalita) nebo množství detailů a znovu specifikovaných řešení (elaborace). V konvergentní fázi řešitelé hodnotí a prověřují nejlepší řešení problému.

17 4. Tvůrčí myšlení, tvořivost inženýrská, výzkumnictví,vynalézání, metody vynalézání
Rysy: samostatnost a originálnost v uvažování, řešení nového (i na základně poznaného), vytváření nových hodnot. Tvůrčí myšlenka je aktivní proces usměrňovaný vnitřními výběrovými kritérii a završený dosažením shody řešení s kritérii. Pomáhají zkušenosti z předchozí činnosti. Pokud nemáme zkušenost nebo ji nechceme uplatnit, pomůže nám fantazie nebo náhod.(penicilin). Základní rysy tvůrčího myšlení mají mnoho projevů(analýza a syntéza projevů, odhalování souvislostí, vytváření původních hypotéz, výběr nejvhodnějších metod apod. Zlepšovat a tvořit lze na každé úrovni. K inovačním výsledkům, které mohou ovlivnit rozvoj některého odvětví je třeba širší vzdělanostní základna.

18 K inovačním výsledkům, které mohou ovlivnit rozvoj některého odvětví je třeba širší vzdělanostní základna. K dosažení blahobytu jsou potřebné zdroje. V malém státě je to vzdělání a z ní plynoucí tvořivost na vyšší úrovni(vzdělání materiální a formativní). Tvořivost inženýrská Inženýrství- činnost směřující k utváření předmětů a objektů využíváním přírodních zákonů, energií a hmot k prospěchu člověka a souladu se zásadou trvale udržitelného života. Inženýrství (technika) poznatků vědy využívá.zprostředkovatelem mezi obecnou (základní) vědou a technikou jsou aplikované vědy (mechanika, elektrotechnika). Práce vědce- vědec může a nemusí dojít k žádoucímu výsledku.záporný výsledek může být přínosek k poznání (vyloučení určitých představ). Práce inženýra- musí mít reálný výsledek.Řešení musí být nalezeno a jeho pravděpodobnost selhání co nejnižší (u přehrady 0,01%, v jiných oblastech?) Technická tvůrčí činnost směřující k vynálezu- vyžaduje znalost metod vynalézání nebo kombinačních a konstruktérských schopností.

19 Inženýři- tvůrci inovací, v jejichž důsledku dochází k zvyšování užitné hodnoty výrobku a k úsporám práce a přírodních zdrojů. Inženýrská činnost přináší rizika. Jejich příčinou mohou být nepředvídatelné okolnosti, chyby v projektu, provedení nebo v provozu, živelní katastrofa apod.

20 5. Tvořivost jako výukový cíl
Analyzovali jsme Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, schválený dne , a zaměřili se na specifické cíle předmětů fyzika a pracovní činnosti. Specifické cíle fyziky (body vztahující se k tvořivosti): Fyzika významně rozvíjí rozumové schopnosti žáků (názorné poznávání, které přechází v prvky vědeckého poznání). Učí žáky přesně se vyjadřovat a rozvíjí jejich specifické zájmy.Žáci získávají dovednosti využít získané poznatky a dovednosti k řešení fyzikálních problémů a úloh, které se vyskytují v přírodě a v běžné technické praxi při samostatném provádění pokusů.Výuka je zaměřena na to, aby žáci měli mnoho možností k rozvoji logického myšlení. Specifické cíle pracovních činností (opět body vztahující se k tvořivosti): Žáci získávají nezbytné vědomosti, pracovní dovednosti a návyky, které potřebují v běžném životě. Formuje se jejich osobnost a dochází k rozvoji motorických i tvořivých schopností a dovedností

21 6. Identifikace tvořivosti
Měření tvořivosti je specifický problém Odborníci uvádí kritické poznámky a postoje ke klasickým testům tvořivosti. Souhrnně se ke klasickým testům tvořivosti vyjádřila Jurčová (1979), která uvádí, že: - Testy měří jen určitou část tvořivosti (složky divergentního myšlení). - Umělá situace při testu nemusí být dostatečně motivující. - Časové limity při testu mohou působit nepříznivě. Objektivní posouzení tvůrčích schopností má z hlediska jejich rozvoje nezastupitelnou úlohu. Nejznámější a nejpoužívanější psychologické metody měření jsou Guilfordovy a Torranceho testy tvořivého myšlení Jako příklad uvádímeTest fluence, který dává žákům za úkol napsat za stanovený čas co nejvíc slov, která obsahují nějaké písmeno (třeba slova začínající na písmeno G). V úkolu “cihla“ má žák vymyslet co nejvíc možných využití cihly.

22 Úkol č. 7:Nakreslete co nejvíc kvalitativně odlišných lidských obydlí.
Test tvořivosti Úkol č. 7:Nakreslete co nejvíc kvalitativně odlišných lidských obydlí.

23 Úkol č. 11: Na obrázku máme zhotovenou jednoduchou skříň
Úkol č. 11: Na obrázku máme zhotovenou jednoduchou skříň. Zkuste ji vylepšit (dokreslete), aby byla dost pevná a hezká po stránce estetické.

24 7. Koncepce tvořivého vyučování
Fakta Každý psychicky zdravý jedinec je do určité míry tvořivý. Rozdíl je v úrovni a zaměření. Tvořivost lze rozvíjet. Má procesuální charakter. Rozvíjí se činností. Primární formou rozvoje tvořivosti je změna netvořivých úloh na tvořivé a konvergentních úloh na divergentní. Rozvoj tvořivosti musí vycházet z učebních cílů, obsahu učiva a probíhat v interakci s komplexem jiných učebních činností žáků. Zaměříme se zejména na vyučovací metody a postupy rozvoje technické tvořivosti žáků. Přiliž se neliší metody vynálezců a metody používané ve škole. Rozdíl je v úrovni,ne v podstatě.

25 Mnoha výzkumy je doložena efektivní funkce aktivizujících (problémových) metod výuky, mezi které mimo jiné řadíme: Diskusní metody. Problémovou metodu ( metodu řešení problémových úkolů). Výukové projekty. Didaktické hry. Inscenační a situační metody. Brainstorming Komplexní výukové metody (skupinová a kooperativní výuka, výuka podporovaná počítačem, otevřené učení, učení v životních situacích. Metody vynalézání (metody individuální, kolektivní, TRIZ, ARIZ)

26 Metody individuální Metoda pokusů a omylů- není třeba se ji učit. Za její použití se často draze platí(havárie, oběti na životech). Přežívá dodnes.Jako sondovací se může uplatnit na počátku řešení nového problému, o jehož řešení si těžko děláme představu. Zdokonalil ji americký filozof A.F. Osborn. Předpokládá se, že při řešení problému napadne vynálezce nějaká myšlenka, kterou zkoumá, zda vede k cíli nebo ne. Aby omylů bylo málo, je třeba se zamyslet nad pracovní hypotézou. Černá schránka (black box)- spočívá v provedení systémové analýzy a v odhalení nedostatků v informacích, čímž zpřesňuje zadaný problém. Nutný systémový přístup. Spěch v této části řešení může vést ke zcela chybným řešením.Příklad: Černou schránkou může být horninové prostředí, jímž se pohybuje spodní voda. Na jedné straně je vstup do systému(prostředí) a na druhé straně je výstup, výtok vody pramenem nebo čerpání ze studny. Vystupující voda může mít jiné vlastnosti nebo změnit množství proti vodě vstupující. Nevíme co se děje. Prostředí je pro nás černá schránka, která nás nutí abychom výzkumem její tajemství odkryli a získali podklad pro nápravná opatření.

27 Ideální konečný výsledek (IKV)- může pomoci v tápání a vyvarovat se metody „pokus, omyl“. Principem je představa ideálního řešení. Můžeme si myslet, že ideální řešení je nedosažitelné.Přesto takovéto zasnění není neužitečné. Může naznačit směr, kterým se ubírat ke skutečnému řešení. Další metody-Morfologická analýza, rozhodovací strom, síťová analýza, analýza patentové situace, prozkum potřeb (marketing), Kolektivní metody Strategie podnětných otázek- spočívá v tom, že pomocí souboru otázek podněcuje mnohostranná myšlenková aktivita, aby se omezila živelnost, jednostrannost a stereotyp ve prospěch tvořivosti a soustavnosti. Metoda velmi stará,která má mnoho podob. Tímto způsobem vychovával Sokrates své žáky, když jim kladl otázky, aby se sami dobrali poznání. Vhodná pro osvojení základních řešitelských dovedností. Synektika- kolektivní metoda, při níž několik účastníků pracovní skupiny volně diskutuje o tématu jako by seděli u kávy. Vládne dobrá pohoda,všichni se vyjadřují k různým okolnostem a hlediskům řešeného problému, aniž by se snažili co nejdříve vyslovit návrh řešení.

28 Všichni se snaží vrhnout na problém neobvyklý pohled, čímž narušuje běžné ,rutinní tradiční nazírání- „překonávají bariéru návyku“. Originalita myšlení se projevuje mj. v hledání analogií a v metaforickém vyjadřování. Příklad: M .Wimmer (1990)uvádí řešení ztráty tepla okenními otvory. Měřením se zjistilo, že netěsnostmi kolem oken se ztrácí dvojnásobek tepla než prostupem skly. Rozvine se diskuse o všemožných způsobech utěsnění mezer- pomocí kovotěsu, vtlačením pryžového těsnění, nanesením těsnící hmoty apod. Ptáme se, jako trvalost bude mít zvolené těsnění , jak je těsnění dokonalé, jak brání zavírání a otvírání oken. Výsledkem je bud řešení nebo jasně formulované zadání úkolu. Úspěch řešení závisí na psychologickém taktu vedoucího besedy a na nápaditosti členů skupiny. Metody podle TRIZ Akronym TRIZ- pochází z ruštiny, znamená „ teorie řešení vynálezeckých zadání“.Teorie byly odvozeny za zákonitostí vynalézání, vysledovaných studiem desetitisíců patentových spisů s cílem najít, co je v nich společného. A z této abstrakce potom odvodit obecně použitelnou teorii pro řešení vynálezeckých úloh, aby se uplatnila jako účinná metoda v inženýrské tvořivosti s to pro úkoly obtížné. Cíle metody je dosáhnout ideálního výsledku odstraněním psychologické setrvačnosti a maximálním využitím všech systémových zdrojů. Zakladatel TRIZ- inženýr z Baku G.S. Altšuller.

29 Pracoval na ní od r 1946 do konce života v r. 1998
Pracoval na ní od r 1946 do konce života v r Stále ji zdokonaloval a propagoval i mezi mládeží. Svou prací záměrně a uvědoměle stavěl mosty mezi základními vědami a technikou. Základní tezí jeho snahy bylo odhalit zákony platné při rozvíjení technických systémů a využít je k vynalézání bez náhodného bloudění. TRIZ se rozšířil v SSSR, Finsku, VB, USA a v České republice. Velké uplatnění je odůvodněno její účinností, protože vznik a dlouholeté zdokonalování vyplývalo ze studia tisíců vynálezů, obsažených ve světových patentových knihovnách. TRIZ- vysoce vědecký způsob řešení inženýrských inovačních úloh, nepočítající s psychologickými faktory. Nabízí dva účinné prostředky, které při dobrém pochopení a zvládnutí, mohou být velmi užitečné pro inženýry a manažery: Prokázanou schopnost zvýšit kreativitu uživatelů a překonávat bariéry psychologické setrvačnosti. Soubor zákonitostí vývoje technických systémů, umožňujících předvídat vývoj budoucí generace výrobků a metod. Metoda TRIZ v plném pojetí poskytuje odpověď na tři otázky vynalézání:Co?Proč?Jak?

30 Na první dvě otázky odpovídá funkčně nákladová analýza zdokonalovaného objektu. Pro odpověď na třetí otázku byl sestaven ARIZ, odvozený z analýzy tisíců patentů a autorských osvědčení. Metoda TRIZ vychází ze dvou zásad: Technické systémy se rozvíjejí vždy překonáváním technického nebo fyzikálního rozporu. Vznik a rozvoj technických systémů probíhá ve shodě s objektivními trendy rozvoje techniky. Vedle technických a fyzikálních rozporů uvádí metoda TRIZ ještě rozpor administrativní tj. rozpor mezi nutností dosáhnout cíle a možností jeho dosažení. Metoda ARIZ Altšullerův ARIZ je program řešení úloh po krocích, podle kterého se má dospět k ideálnímu řešení úlohy. Výsledku se dosahuje řešením rozporu, mezi nimiž je klíčový technický rozpor. Rozumí se jím rozpor mezi potřebným (požadovaným) výsledkem řešení a způsobem, jak ho dosáhnout. Z pětí tříd složitosti vynálezů se pro první dvě třídy nemusí sahat k metodě ARIZ.

31 Jde o malá zdokonalení známých soustav, kdy lze jednoduchý technický rozpor vyřešit způsobem známým v příslušném oboru. Do těchto dvou tříd lze zařadit asi tři čtvrtiny patentů. Metodou ARIZ se řeší složitější úlohy, v nichž je třeba k překonání technického rozporu změnit prvek soustavy. Typickým vynálezem třetí třídy je kuličkové pero. Myšlenky čtvrté třídy vedou k novým technických soustavám (např. vynález echotolu k měření hloubky vody ultrazvukem). Pátá třída vynálezů jde přímo za novými objevy a vyústí většinou v nové odvětví techniky (např. vynález rádia, televize, automobilu, počítače, Internetu, laseru apod. )

32 8.Objektivní a subjektivní podmínky tvůrčího procesu
Je dokázán vliv prostředí na tvůrčí výkony žáků, Aby se žák (žáci) mohli tvořivě projevovat, musí k tomu mít vytvořeny vhodné podmínky Objektivní podmínky: příjemné prostředí, dobrý vztah mezi učitelem a žákem, motivace žáků, respektování osobnosti žáka, rozvíjení zvědavosti, atmosféra beze strachu, rozvíjení ochoty riskovat, spravedlivé hodnocení, podpora tvořivých žáků, posílení produktivity, volnosti hry. Subjektivní podmínky tvůrčího procesu: vnímání, pozorování, všímavost, obrazotvornost, tvořivá obrazotvornost

33 9.Programy rozvoje tvořivosti
Kreativní rozvojový program (zaměřený na rozvoj tvořivých dispozic) lze vymezit jako soubor metod a prostředků (spolu se způsoby jejich použití) uspořádaný do sledu, ve kterém se záměrně a soustředěně snažíme dosáhnout komplexních nebo alespoň částečných cílů výchovy ke tvořivosti. představují soustavu všestrannějších i specializovaných didaktických prostředků. Nejsou pouze uspořádáním několika metod. využito stupňování a komplementární vztahy mezi metodami (např. metody pro výcvik řešení problémů, v heuristice a v posílení představivosti se mají doplňovat). Při tvorbě programu rozvoje tvořivosti je třeba přihlížet k těmto prvkům: výběr specifické metody, kterou chceme použít a sestavení úloh pro rozvoj tvořivosti. Je třeba přihlížet k postupnosti, obtížnosti, motivační účinnosti a proporcionalitě teoretických úloh a úloh, které odrážejí každodenní praxi dětí.

34 V současnosti existuje velké množství programů rozvoje tvořivosti.
Mnoho z nich využívá stejné principy, metody a východiska a opakují se v nich podobné metody. Nejčastěji jsou v nich využívány divergentní úlohy, řešení problémů, brainstorming, cvičení n rozvoj slovní , figurální a pohybové tvořivosti a úkoly na rozvoj fantazie.  Nejznámější- v anglosaských zemích Purdueský program tvořivého myšlení, který navrhl Feldhusen a jeho spolupracovníci, dále potom Program produktivního myšlení Covingtona, Crunchfielda, Daviesea a Oltona, Parmesův program tvořivého řešení problémů a torranceovy a Guilfordovy programy Výsledky výzkumů, které oveřovali validitu a efektivnost programů rozvoje tvořivosti prokázaly, že prostřednictvím postupů a cvičení lze dosáhnout výrazného zvýšení tvořivosti žáků, zejména schopnosti řešit problémy a úrovně tvůrčího myšlení. Bylo potvrzeno, že rozvoj tvořivosti žáků prostřednictvím programů je efektivní a to v různém věku od mateřské školy až po dospělé (Pellegrini, 1980, Hlavsa a kol, 1981).

35 10. Realizace tvořivé výuky v technických předmětech
Zadávání problémových otázek a úkolů Technické tvořivé úkoly: A) - konstrukční úlohy technologické úlohy Ekonomické úkoly B) úlohy teoreticko- poznávací prakticko – poznávací manipulačně –analytické úlohy na rozvoj tvůrčích schopností

36 C) úlohy teoretické úlohy praktické Výukové projekty