Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku Téma 8 – Mezinárodní organizace hospodářského charakteru.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku Téma 8 – Mezinárodní organizace hospodářského charakteru."— Transkript prezentace:

1 Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku Téma 8 – Mezinárodní organizace hospodářského charakteru

2 Mezistátní organizace obecně Představují institucionalizovanou formu spolupráce v nejrůznějších oblastech. Jsou zřizovány proto, aby zajišťovaly a reprezentovaly zájmy dvou typů sociálních skupin : Států – vznikají na bázi mezivládních dohod. Nestátních, nevládních institucí – vznikají dohodou společenských organizací. RokMezivládní organizaceNevládní organizace

3 Členění mezinárodních organizací Podle typu členství Mezinárodní vládní (členy jsou vlády států) Mezinárodní měnový fond, Konfederace spojených národů pro průmyslový rozvoj…. Mezinárodní nevládní - (členy nestátní aktéři) Červený půlměsíc, Greenpeace, Mezinárodní olympijský výbor, Lékaři bez hranic … Podle rozsahu členství S celosvětovým působením, s nelimitovaným členstvím – členy jsou subjekty bez geografického omezení – OSN, WTO… S regionálním působením – členská základna z aktérů určitého geografického působení – EU, Organizace africké jednoty, Organizace amerických států Podle cíle a oblasti působení Organizace univerzální (všeobecné), zaměřují se na širokou škálu zájmů a činností – OSN Zaměření do určité oblasti – politické Rada Evropy, bezpečnostní Organizace severoatlantického paktu, sociální Mezinárodní organizace práce, věda a výzkum,

4 Klasifikace mezistátních organizací Mezistátní organizace vznikají tehdy, když „je několik národních států spojeno dohromady strukturálně“ – r. 1648, byl systém národních států „oficiálně posvěcen vestfálským mírem“ – do té doby pouze říše, městské státy, svobodná města, dynastické státy a papežský stolec. soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a Osmdesátiletou válku, které byly uzavřeny Svatou říší římskou (císař Ferdinand III. a další německá knížata), Španělskem, Francií ( Ludvík XIV. a kardinál Jules Mazarin), zástupci Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem. První jednání byla započata už na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko – geografický mezník. Mnoho cílůJeden cíl globálníOSNSvětová zdravotnická organizace regionálníEvropská unie Organizace amerických států Liga arabských zemí Nordická rada – konzultativní uskupení Dánska, Finska, Islanu, Norska, Švédska – zabývá se společnými hospodářskými, sociálními a právními otázkami regionu

5 Role, funkce a význam mezinárodních organizací - role vyjednávacího fóra (arény) - prostor, kde se členové setkávají, aby formulovali témata společného zájmu, diskutovali, vyjednávali, přijímali rozhodnutí nebo plánovali společné akce. Aréna není jenom prostorem pro spolupráci, ale i při řešení vzájemných konfliktů. Financial Action Task Force on Money Laundering – Finanční akční výbor proti praní peněz je mezinárodní organizace, mající celosvětový vliv při hodnocení zemí a teritorií v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. FATF byl založen v roce V roce 1990 vydal tzv. Čtyřicet doporučení, které byly v roce 2003 revidovány.. Jednou z významných aktivit FATF je vydávání Seznamu nespolupracujících zemí a teritorií. Po tragických událostech v září 2001 vydal FATF dalších osm Speciálních doporučení, týkajících se boje proti financování terorismu., které byly v únoru 2005 doplněny o doporučení deváté. Česká republika (stejně jako ostatní nové členské státy Evropské unie) není dosud členskou zemí FATF, přičemž zájem o členství v této organizaci projevila v roce V nedávné době se členskými zeměmi staly Rusko a Indie, oslovena byla Čína. FATF je mezivládní organizace, která stanovuje standardy a rozpracovává a propaguje zásady politiky boje proti praní peněz a financování terorismu. V současnosti má 33 členů, a to 31 států a 2 mezinárodní organizace, a více než 20 pozorovatelů. V různých regionech světa existuje 5 organizací příbuzných FATF a přes 15 mezinárodních organizací a uskupení, zabývajících se podobnou problematikou. Seznam všech členů a pozorovatelů viz gafi.org/Members_en.htm

6 Role, funkce a význam mezinárodních organizací - Agregační a artikulační funkce - v mezinárodním systému neexistuje nadřazená organizace, která by definovala obecně přijatelné hodnoty – pokud se všichni členové dohodnou, stává se touto nadřazenou autoritou sama organizace. Mezinárodní organizace, které jsou založeny na hlasování jeden stát – jeden hlas zvýhodňují malé a nerozvinuté státy. Příkladem agregace společných zájmů rozvojových zemí v rámci OSN bylo vytvoření skupiny G-77 - je volná koalice, jejímž posláním je podpořit kolektivní ekonomické zájmy svých členů a zvýšit jejich vyjednávací schopnost při OSN. Zakládajícími členy bylo 77 států, ale od doby svého založení se organizace rozrostla na 130 členů. Uskupení bylo založeno 15. června 1964 vyhlášením "Společné deklarace sedmdesáti sedmi zemí" na Konferenci OSN o obchodu a rozvoji. První důležité setkání se konalo v roce 1967 v Alžírsku. Přijetím Alžírské charty byl položen základ pro stálé institucionální struktury.

7 Role, funkce a význam mezinárodních organizací - Stanoví agendu – definuje témata, jimiž se budou zabývat zasedání jejich orgánů. Mohou být sdružována témata, která by samostatně nemohla uspět, či témata, která mají širokou podporu nejrůznějších států. - Program OSN pro životní prostředí (United Nationals Environment Programme, UNEP) – pomohl jako ústřední koordinační místo všech ekologických aktivit vládních i nevládních subjektů činných v rámci i mimo systém OSN artikulovat celosvětová ekologická témata a přesvědčit mnohé představitele států o nezbytnosti systémového řešení problémů životního prostředí. K úkolům UNEP patří zjišťování možných rizik ohrožujících životní prostředí, prevence jeho poškozování a financování projektů na jeho ochranu. Mezi jednotlivými členskými státy iniciuje a koordinuje akce na ochranu životního prostředí. Výkonným ředitelem UNEP je od roku 2006 Achim Steiner,

8 Role, funkce a význam mezinárodních organizací - Tvoří normy – závazné rámce chování v mezinárodním systému. Příkladem je WTO - 60 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3 deklarace - pokrývají spolupráci v oblasti obchodu s nezemědělským zbožím (dohoda GATT 1994), se zemědělským zbožím (Dohoda o zemědělství), se službami (Všeobecná dohoda o obchodu se službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Dalšími typy dohod jsou texty zabývající se možnostmi přijetí ochranných opatření, stanovením pravidel obchodu, prověrek obchodní politiky, řešení sporů a řady dalších oblastí. - Získávání a distribuce informací – informace zprostředkovávají členské státy, informace získané vlastními silami na bázi monitorování určitého jevu. Povinné šíření informací se opírá o ustavující dokumenty. Distribuce informací (politické, ekonomické, technologické …) zvyšuje jejich důvěryhodnost, snižuje náklady členů na jejich získávání. Příkladem distribuce standardizovaných informací je Standardní klasifikace mezinárodního obchodu SITC (přijatá bruselskými institucemi i Všeobecnou dohodou o clech a obchodu GATT)

9 Role, funkce a význam mezinárodních organizací Preventivní diplomacie – včasná identifikace potenciálního konfliktu a jeho prevenci navazováním kulturních a vědeckých kontaktů, podporou ekonomického rozvoje a spolupráce, diplomatickým vyjednáváním, zbrojními embargy, sankcemi, rozhodčím řízením apod. Nejčastěji se na preventivní diplomacii podílí OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě atd.) Stanovení principů, norem, pravidel, rozhodovacích procesů umožňuje všem účastníkům jednat organizovaně v rámci určité dohody. Režimy poskytují měřítko k posuzování správného a chybného chování v mezinárodním styku. Obecně jsou cestou k zajištění míru a prosperity, východiskem pro řešení globálních problémů, které nejsou schopny řešit jednotlivé státy samostatně.

10 Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT GATT byla mnohostrannou dohodou, nikoli organizací, která by vyžadovala od smluvních stran dodržování určitých mezinárodních obchodních pravidel. GATT, která měla původně fungovat pod záštitou ITO, se nakonec stala hlavním fórem pro mezinárodní obchodní jednání. Sekretariát v Ženevě se stal stálým orgánem spravujícím GATT. Cílem GATT bylo snížit míru ochranných obchodních opatření a zajistit poctivé a rovné obchodní dohody mezi státy. Mezinárodní dohoda o clech a obchodu byla podepsána již v roce 1947 za účelem dohledu a usnadňování mezinárodního obchodu. V počátcích k dohodě přistoupilo 23 zemí, včetně Československé republiky, a v průběhu času se připojila řada dalších států, v roce 1994 počet signatářských států dosáhl čísla 128. Nejvýznamnější dohodou byl podpis tzv. Marakéšského protokolu, neboli zakládající smlouvy Mezinárodní obchodní organizace (WTO). V tomto případě šlo skutečně o vznik mezinárodní organizace, která má své orgány, jednací řád, zaměstnance, rozpočet, nikoliv o pouhé smluvní provizorium, kterým se na téměř půlstoletí stala dohoda GATT.

11 WTO Vlastní dohoda WTO se sestává z úvodu a 16 článků a dále z příloh. Česká republika podepsala Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace 15. dubna 1994 v Marrakeši. Tato Dohoda byla následně projednána Parlamentem České republiky, ratifikována prezidentem republiky a publikována ve Sbírce zákonů č. 191/1995.č. 191/1995 V současné době má WTO 159 členů. Poslední člen, Vanuatu, vstoupil do WTO 24. srpna Předposlední člen, Rusko, vstoupil 22. srpna 2012WTO je mezivládní organizace. Členy nemusí být vždy státy, ale jednotná celní území (tedy celní unie nebo přímo celní území).Vanuatu

12 WTO – cíle a funkce Zvýšení životní úrovně, dosažení plné zaměstnanosti a vyšší a stále rostoucí úroveň reálného důchodu a efektivní poptávky a na zvýšení výrobky a obchodu se zbožím a se službami, což umožní optimální využití světových zdrojů v souladu s cílem trvalého rozvoje. Prostředkem k dosažení je sjednání mnohostranně závazných pravidel mezinárodní obchodu, jeho liberalizace (odstraňování překážek), zajištění transparentnosti a stabilnosti obchodu mezi členy WTO. Organizace je místem pro obchodní vyjednávání mezi členy, řešení sporů vyplývajících z obchodu a konfliktních zájmů v rámci organizace Hlavním cílem všech přijatých pravidel a smluv, kterými se musí účastníci smlouvy řídit při vzájemném obchodu, je zjednodušení přístupu na národní trhy a liberalizace obchodní politiky. Uznává se nutnost vyvíjet úsilí, aby se rozvojové země podílely na růstu mezinárodního obchodu. Mezi nové prvky patří myšlenka trvalého rozvoje, ochrana životního prostředí i další

13 Struktura WTO

14 Zvláštní dohody napojující se na dohodu GATT (seznam) I a GATS (seznam II ) Seznam I. Dohoda o zemědělství Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření Dohoda o textilu a ošacení Dohoda o technických překážkách obchodu Dohoda o obchodních aspektech investičního opatření Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 Dohoda o kontrole před odesláním Dohoda o pravidlech o původu Dohoda o dovozním licenčním řízení Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních Dohoda o ochranných opatřeních

15 Zvláštní dohody napojující se na dohodu GATT (seznam) I a GATS (seznam II ) Seznam II. Příloha o pohybu osob,dodávajících služby podle dohody Příloha o službách v letecké přepravě Příloha o finančních službách Druhá příloha o finančních službách Příloha o jednáních o námořních dopravních službách Příloha o telekomunikacích Příloha o jednáních o základních telekomunikacích Vícestranné obchodní dohody (V průběhu Tokijského kola ) - tyto dohody mají svoji samostatnou členskou základnu Dohoda o obchodu s civilními letadly Dohoda o vládních zakázkách Mezinárodní dohoda o obchodu s mléčnými výrobky Mezinárodní dohoda o obchodu s hovězím masem

16 Česká republika ve WTO Československo bylo zakládajícím členem GATT a nikdy z organizace nevystoupilo, i když se do r aktivně nezapojovalo do její činnosti. Po rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku se oba státy staly členy GATT. Dohody a ujednání WTO jsou základním smluvním rámcem, v němž realizujeme svou obchodní politiku, a to i po vstupu do Evropské unie. Po se změnilo postavení ČR ve WTO. Nadále zůstává členským státem, v souladu se zásadami společné obchodní politiky EU však přestala samostatně jednat a vystupovat. EU je z hlediska zásad WTO považována za celní unii, za EU vystupují ve WTO zástupci Evropské komise. Společné přístupy EU k jednání WTO jsou formulovány v Bruselu, příp. na koordinačních schůzkách v Ženevě. Mandát pro EK pro jednání je schvalován Radou GAERC. Konkrétními otázkami se zabývá Výbor 133, COREPER a Rady GAERC (Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy).

17 Historie a vznik Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj Konec druhé světové války vedl k úvahám o nové mezinárodní finanční architektuře, která měla zabránit opakování krize a budoucím konfliktům. Po mnoha jednáních byla ve dnech 1. až 22. července 1944 na konferenci v Bretton-Woods ve Spojených státech amerických uzavřena dohoda, na jejímž základě vznikla Světová banka. Oficiální název byl Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (dále jen IBRD). Banka zahájila svou činnost v roce 1946, kdy měla 38 členů. Jejich počet se v průběhu působení banky zvyšoval a v současné době jich má 186. Jejím původním úkolem byla obnova a rozvoj válkou zničených evropských zemí. První úvěry ve výši 500 mil. USD poskytla Francii, Nizozemsku a Dánsku. Po přijetí Marshallova plánu, který se týkal obnovy Evropy, se IBRD postupně zaměřovala na rozvojové a strukturální programy rozvojového světa. Přesto její pomoci v 50. a 60. letech využilo Japonsko, Řecko, Finsko a Španělsko a v 80. letech i Portugalsko. Od 70. let poskytovala úvěry některým zemím střední a východní Evropy. V 90. letech se IBRD významně podílela na financování transformačního procesu v bývalých centrálně plánovaných ekonomikách včetně tehdejšího Československa.

18 Úkoly IBRD poskytování dlouhodobých úvěrů, technické pomoci, podpora mezinárodního obchodu a rozvoj soukromé zahraniční investiční činnosti. zvyšování životní úrovně, produktivity, snižování chudoby a zlepšení pracovních podmínek v jednotlivých členských státech. Investice do lidského rozvoje Ochrana životního prostředí Podpora soukromého sektoru Podpora ekonomických reforem Potírání korupce Pomoc zemím postižených konfliktem Stimulace investic Země rozdělené Světovou bankou podle příjmových kategorií z roku Modrá - vysoký příjem, zelená - středně vysoký příjem, fialová - středně nízký příjem, červená - nízký příjem

19 IBRD – finanční instituce je ohodnocena ratingem AAA, což znamená, že získává finanční prostředky za nejlepších možných podmínek. Jejími akcionáři a klienty jsou svrchované vlády, z nichž každá má hlas, jehož váha záleží na velikosti poskytnutého příspěvku. IBRD poskytuje finance jen na část hodnoty projektu, na zbylou část musí daná země použít vlastní prostředky, nebo si půjčit od jiných institucí. Angažovanost IBRD na financování projektu je tzv. pojistkou, že projekt bude smysluplný a úspěšný a zároveň ulehčuje příjemci peněz nalézt dalšího věřitele. Úrokové sazby jsou výhodnější než které lze získat na finančních trzích. Doba splatnosti úvěrů je v časovém horizontu 15 až 20 let, s možností oddálit splácení jistiny o 3 až 5 let. IBRD si v rámci svého růstu vytvořila nové instituce, které se specializují na různé činnosti a souhrnným názvem se označují skupina Světové banky. Termínem SB se rozumí jen IBRD a Mezinárodní asociace pro rozvoj.

20 Skupina Světové banky Pomáhá zemím vytvářet a upevňovat základní předpoklady potřebné k přilákání soukromých investic a jejich udržení. Jednotlivé členské vlády mohou využívat půjčky i poradenské činnosti a pomocí nich reformovat ekonomické systémy svých zemí. Skupina SB je složena z pěti institucí. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development - IBRD) Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation - IFC) Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association - IDA) Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputers - ICSID) Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency – MIGA)

21 Charakteristika rozvojových cílů tisíciletí Rozvojové cíle tisíciletí jsou závazky, které mají vézt ke snižování globální chudoby, hladu a dalších rozvojových cílů. Ve své komplexnosti a šíři jsou velmi ambiciózní a představují kompromis, na kterém se dokázali shodnout představitelé všech zemí. Mezi hlavní klíče vedoucí ke splnění rozvojových cílů patří navýšení investic do sociální oblasti (zdravotnictví, vzdělávání, výživy a plánování rodičovství), životního prostředí (vody, hygieny a environmentální technologie) a infrastruktury (silnic, přístavů, elektřiny, informačních a komunikačních technologií) v hospodářsky chudých zemích, stejně jako jejich efektivnější využití. Rozvojových cílů je celkem osm a jsou rozděleny do jednotlivých úkolů.

22 1. Odstranit extrémní chudobu a hlad do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 1 dolar na den a které trpí hladem dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně žen a mladých lidí K významnému snižování chudoby dochází především v zemích, které prodělávají v posledních letech značný ekonomický růst. Jsou jimi Čína a Indie, bez kterých by došlo jen k minimálnímu pozitivnímu vývoji. Nejhorší situace je neustále v Subsaharské Africe, kde téměř nedochází ke zlepšení této problematiky.

23 2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny do roku 2015 zajistit, aby mohly děti (dívky i chlapci) kdekoliv na světě dokončit základní školu Vzdělání patří mezi základní lidská práva a je základem všech společností a konkurenceschopných ekonomik. Vzdělanost pomáhá ke snižování chudoby, nerovností, schopnosti používat nové technologie a je také vstupní branou pro rozvoj celé společnosti. Největším problémem, který se týká základního vzdělání v rozvojových zemích je stále přetrvávající nerovný přístup k tomuto vzdělání. Jde především o nerovnost mezi dívkami a chlapci, mezi městskými a venkovskými dětmi. Největší rozdíly jsou patrné mezi dětmi z bohatých a chudých domácností. Vzdělávacího procesu se účastní stále více chlapců než dívek. Tento trend je nejvíce rozšířen v oblasti Oceánie, Subsaharské Afriky, západní a jižní Asie. Zásadním problémem není jen množství dětí, které do základní školy nastoupí, ale také kolik jich úspěšně školu dokončí. Za důvody, které jsou častým viníkem odborníci označují nemoci, sezónní práce, nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů spojených se vzděláváním.

24 3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému Lidé na celém světě jsou postiženi chudobou velmi nerovnoměrně. Podle statistik žije přibližně dvakrát více chudých žen než mužů a čím je společnost chudší, tím jsou větší rozdíly mezi oběma pohlavími. Hlavním indikátorem pokroku v této oblasti je poměr přístupu dívek a chlapců ke vzdělání na základních a středních školách.

25 4. Snížit dětskou úmrtnost do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let Děti narozené v rozvojových zemích mají třináctkrát větší pravděpodobnost, že zemřou do věku 5 let, než je tomu ve srovnání s dětmi narozenými ve vyspělých zemích. Drtivé většině nemocí, kterým děti podlehnou lze předejít. Jedná se o nemoci zápal plic, průjmová onemocnění, spalničky, malárie a HIV/AIDS. Podíl obyvatel nakažených HIV. Bílá - chybí data

26 5. Zlepšit zdraví matek do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti Přibližně půl milionu matek umírá ročně na následky těhotenství a porodu. I přes značný pokrok ve snižování mateřské úmrtnosti, se její úroveň udržuje stále na vysokých hodnotách. Tento problém nelze vyřešit, aniž by došlo k rozvoji zdravotní infrastruktury v nejvíce postižených regionech. Zdravotní péče musí být nejen kvalitní, ale i široce dostupná, což si vyžádá mnohem více peněz, úsilí a energie, než se aktuálně na zdravotní programy poskytuje.

27 6. Bojovat s HIV/AIDS a dalšími nemocemi do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS do roku 2010 dosáhnout univerzální přístup k léčbě HIV/AIDS do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění Základní strategií v boji proti šíření HIV/AIDS je prevence založená na vzdělání, které je zaměřeno na způsoby ochrany a rizik spojených s touto nemocí. Kvalitní léky sice zabraňují či zpožďují rozvinutí nákazy virem HIV v nemoc AIDS, ale velkým problémem je jejich vysoká cena a tím i nedostupnost pro většinu rozvojových zemí. Jistou náhradou mohou být levnější varianty těchto preparátů nazývané generika.

28 7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů do roku 2010 snížit ztrátu biodiverzity do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí tzv. slumů Způsoby,prostřednictvím kterých jsou integrovány principy udržitelného rozvoje do politik národních států, jsou monitorovány na základě pěti indikátorů a to: - podíl lesní plochy na rozloze státu, - množství vypouštěných emisí oxidu uhličitého, - spotřeba látek poškozujících ozonovou vrstvu, - podíl způsobů využívaných lovišť ryb v rámci biologických limitů, - poměr množství využívaných vodních zdrojů na celkovém množství, obnovitelných zdrojů vody.

29 8. Budovat světové partnerství pro rozvoj rozvíjet obchodní a finanční systém založený na otevřenosti, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni) řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami, odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země zrušení oficiálního bilaterálního dluhu, štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoc ze strany vyspělých zemí, které se zavázaly ke snížení chudoby) řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem dosažení udržitelnosti zadlužení z dlouhodobého hlediska

30 Přínos pro ČR Od konce devadesátých let ČR přestala využívat finanční pomoc od SB. Tento důvod byl zapříčiněn dostatečným přístupem na finanční trhy. Nicméně i přes toto pozvolné ukončování pomoci, ČR nadále spolupracuje se SB. Kromě finanční pomoci, je možné přínos z členství ve SB spatřovat v získání přístupů k projektům financovaných IBRD a IDA v rozvojových zemích. Tento přínos je však podmíněn schopností českých vývozců obstát v náročných konkurzech na dodávky strojů, zařízení a služeb pro projekty financované těmito institucemi. možnosti využití výsledků rozsáhlé analytické a výzkumné činnosti banky. Především komplexních rozborů ekonomické situace v jednotlivých rozvojových zemích je možné využít při koncipování české hospodářské politiky vůči těmto zemím.

31 Další přínosy pro ČR Obdobně jako je tomu v případě MMF, je možné využít členství ve SB k odborně kvalifikačnímu růstu pracovníků ve finanční oblasti, a to nejen účastí na seminářích a kurzech konané pod záštitou SB, ale i přímým zapojením do činnosti aparátu SB, kde jsou zaměstnáni pouze občané členských zemí banky. Možnost získání hlubšího přehledu a informací o uplatňovaných přístupech a rozpracovaných koncepcích k řešení problému zadluženosti rozvojových zemí, kde hraje SB s MMF rozhodující roli. Přístup k velkému množství nashromážděných zkušeností a poznatků, které souvisejí nejen s fungováním celého komplexu mezinárodně úvěrových mechanismů, ale i s nejmodernějšími metodami analytické činnosti na makroekonomické a mikroekonomické úrovni. Členství ve SB je nesporně přínosné i vzhledem k dostupnosti údajů o všech projektech a výběrových řízeních vypisovaných SB, kterých se mohou účastnit společnosti působící ve členských zemích a získat tak výhodné zakázky prakticky po celém světě

32 Světová banka ve spolupráci s CzechTrade V roce 2006 byla agentura CzechTrade vybrána, jako vhodná organizace pro zřízení pozice tzv. prostředníka mezi SB a českými firmami, které mají chuť a potenciál zapojit se do projektů financovaných SB. CzechTrade začala poskytovat nejen odborné zázemí a informace o zahraničních projektech, ale i o schopnostech českých exportérů v mnoha oborech a sektorech zájemcům o rozvojové projekty SB. Samotné projekty, které jsou financované prostřednictvím SB se realizují v tzv. Projektovém cyklu. Na začátku každého projektu stojí vždy zásadně potřeba rozvojové země a není zde tedy žádné centrální plánování pro udělování prostředků. O jednotlivé půjčky nemůže zažádat soukromý subjekt, s výjimkou investiční úvěrů pro soukromé investory do ekonomik rozvojových zemí, které má na starosti jiná část SB a to IFC.

33 Světová banka ve spolupráci s CzechTrade Potřeby zemí jsou definovány ve střednědobých plánech rozvoje jednotlivých států. Ty se pak zabývají řešením konkrétních projektů týkajících se například rozvoje v oblastech zajištění životních potřeb nebo rozvoje ekonomiky. Na tyto jednotlivé projekty jsou po projednání se SB poskytnuty vládě nebo příslušnému ministerstvu půjčky a úvěry na dodávky zboží a služeb. Po přidělení finančních prostředků následuje příprava realizace projektu, kdy je vždy vypsáno transparentní výběrové řízení na dodávky zboží či služeb. Jeho cílem je vybrat ty nejlepší, nejschopnější a v neposlední řadě nejlevnější dodavatele z celého světa. SB nemá mezi žadateli o poskytnutí financování projektu žádné preference. Rozhodujícími faktory pro udělení půjčky či úvěru je pouze splnění technických kritérií, dobré finanční zázemí, reference z obdobných projektů a odpovídající cena. Vítězové, kteří v náročné konkurenci uspějí, realizují dílo, které po dokončení a předání konečnému uživateli pomůže třetímu světu. Velkou výhodou je, že SB garantuje podnikatelskému subjektu, že dostane za svoji odvedenou práci zaplaceno.

34 OECD (organization for Economic Cooperation and Dwvelopment) Sídlo v Paříži Problematika ekonomické spolupráce a rozvoje Cílem je dosažení udržitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti, životní úrovně, udržení finanční stability 34 členů Shromažďuje a analyzuje údaje o jednotlivých zemích Zabývá se problematikou protekcionismu, obchodními politikami v období ekonomické krize a recese

35 WCO – World Customs Organization Světová celní organizace se sídlem v Bruselu Řeší metodické otázky v oblasti cel Vytváří světové celní standardy, celní systém, harmonizaci popisu a číselného označování zboží Základem je celní datový model, který umožňuje předávání informací a zpracování deklarací

36 ITC International Trade Centre Mezinárodní obchodní centrum se sídlem v Ženevě Zabezpečuje technickou spolupráci aktivit podporovaných WTO Úkolem je posilovat konkurenceschopnost rozvíjejících se zemí pomocí při formulaci strategií jejich obchodu a identifikace exportního potenciálu včetně analýz, průzkumů trhů, obchodního poradenství, školení a IT služeb

37 UNCTAD United Nations Conference on Trade and Development Konference o obchodu a rozvoji se sídlem v Ženevě Cíl – podpora začlenění rozvojových a zejména nejméně rozvinutých zemí do světového obchodu. Členy je 194 států Výzkumné a analytické zprávy, nutnost řešení specifických problémů zemí třetího světa Obchodní aspekty a rozvoj přímých investic, rozvoj nových technologií, obchodní logistika, zadlužení, problémy životního prostředí

38 ICC – nevládní organizace Mezinárodní obchodní komora se sídlem v Paříži Sdružuje členských hospodářských komor Vytváří pravidla INCOTERMS, Certifikáty o původu zboží, Pravidla pro dokumentární akreditivy, ATA Carnet jako celní dokument, prezentační stánky na výstavách a veletrzích Pravidla mají formu doporučení, jejich plnění není povinné

39 Závěr Trvalý růst světového obchodu a pokračující globalizace vede ke -sdružování jednotlivých států a jejich vzájemné spolupráci -K nárůstu významu mezinárodních organizací, které podporují ZO a ovlivňují koordinaci obchodování -Vytváření pravidla, omezují jeho negativní vlivy -Liberalizaci světového obchodu, odstraňování barier obchodování, podporu rovného přístupu, rozvoji investic a financí Děkuji Vám za pozornost, případné dotazy k výše uvedeným tématům ráda telefonicky či písemně zodpovím. Těším se na další setkání Ing. Naděžda Petrů, tel


Stáhnout ppt "Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku Téma 8 – Mezinárodní organizace hospodářského charakteru."

Podobné prezentace


Reklamy Google