Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OSN Historie Charta OSN Charta OSN Oficiální jazyky a rozpočet Oficiální jazyky a rozpočet Cíle a zásady Cíle a zásady Členské státy Členské státy Organizační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OSN Historie Charta OSN Charta OSN Oficiální jazyky a rozpočet Oficiální jazyky a rozpočet Cíle a zásady Cíle a zásady Členské státy Členské státy Organizační."— Transkript prezentace:

1 OSN Historie Charta OSN Charta OSN Oficiální jazyky a rozpočet Oficiální jazyky a rozpočet Cíle a zásady Cíle a zásady Členské státy Členské státy Organizační struktura Organizační struktura Generální tajemník Generální tajemník Specializované agentury Specializované agentury Programy a fondy Programy a fondy

2 Historie Historie Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy. Předchůdkyní OSN byla Společnost národů – organizace koncipovaná v podobných podmínkách v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“. V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války. V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích vypracovaných zástupci Číny, Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie během srpna až září 1944 v americkém Dumbarton Oaks. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. slaví jako Den Spojených národů.

3 Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.

4 Cíle a zásady Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

5 Oficiální jazyky OSN Podle Charty OSN jsou oficiálními jazyky Organizace spojených národů angličtina, čínština, francouzština, ruština a španělština. Jako oficiální jazyk Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a Ekonomické a sociální rady byla později doplněna arabština. Rozpočet Řádný rozpočet OSN schvaluje Valné shromáždění vždy na dvouleté období. Rozpočet předkládá generální tajemník a posuzuje jej Poradní výbor pro administrativní a rozpočtové otázky tvořený šestnácti odborníky, kteří jsou navrhováni vládami svých zemí a voleni Valným shromážděním. Práci ve výboru však vykonávají sami za sebe na základě své odbornosti. Programová hlediska posuzuje Výbor pro program a koordinaci složený ze 34 odborníků, kteří jsou voleni Valným shromážděním a jednají v souladu se stanovisky svých vlád.

6 Členské státy OSN má v současné době 192 členských států. OSN má v současné době 192 členských států. Poslední rozšiřování proběhlo v září 2002 a to o Východní Timor a Poslední rozšiřování proběhlo v září 2002 a to o Východní Timor a Švýcarsko. Švýcarsko. Československo bylo od 24. října 1945 jedním ze zakládajících Československo bylo od 24. října 1945 jedním ze zakládajících členů OSN. Dopisem z 10. prosince 1992 informoval jeho stálý členů OSN. Dopisem z 10. prosince 1992 informoval jeho stálý zástupce generálního tajemníka, že k 31. prosinci 1992 přestává zástupce generálního tajemníka, že k 31. prosinci 1992 přestává existovat Česká a Slovenská federativní republika a že Česká existovat Česká a Slovenská federativní republika a že Česká republika a Slovenská republika, jako nástupnické státy, žádají o republika a Slovenská republika, jako nástupnické státy, žádají o členství v OSN. Rada bezpečnosti pak 8. ledna 1993 doporučila členství v OSN. Rada bezpečnosti pak 8. ledna 1993 doporučila Valnému shromáždění přijetí České republiky za člena OSN. Valnému shromáždění přijetí České republiky za člena OSN. Česká republika se stala členem OSN 19. ledna Česká republika se stala členem OSN 19. ledna 1993.

7 Organizační struktura Valné shromáždění Valné shromáždění Valné shromáždění Valné shromáždění Rada bezpečnosti Rada bezpečnostiRada bezpečnostiRada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada Ekonomická a sociální radaEkonomická a sociální radaEkonomická a sociální rada Poručenská rada Poručenská radaPoručenská radaPoručenská rada Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůrMezinárodní soudní dvůrMezinárodní soudní dvůr Sekretariát SekretariátSekretariát

8 Valné shromáždění Valné shromáždění (VS) je hlavním jednacím orgánem OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. K přijetí rozhodnutí o důležitých záležitostech, např. o otázkách míru a bezpečnosti, přijetí nových členů, rozpočtu atd., je nutná dvoutřetinová většina hlasů. Při rozhodování o ostatních otázkách rozhoduje prostá většina. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. Od roku 2004 (59. řádné zasedání) připadá zahájení na úterý třetího zářijového týdne. zpět

9 Rada bezpečnosti Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. Rada se může sejít kdekoliv. Rada bezpečnosti rovněž vysílá vojenské pozorovatele a mírové jednotky OSN. zpět

10 Ekonomická a sociální rada Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. zpět

11 Poručenská rada Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise. Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. zpět

12 Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. zpět

13 Sekretariát Sekretariát Organizace spojených národů tvoří oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv. V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva. Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. Oddělení a úřady: Úřad pro vnitřní dohled (OIOS), Úřad pro právní otázky (OLA), Odbor pro politické otázky (DPA), Odbor pro otázky odzbrojení (DDA), Odbor pro mírové operace (DPKO), Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA), Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA), Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a... (DGAMC), Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI), Odbor pro řízení (DM), Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD), Úřad pro otázky odzbrojení zpět

14 Generální tajemník Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. Současný generální tajemník Kofi Annan pochází z Ghany a je v pořadí sedmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna Druhý mandát vykonává od roku Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". Tato ustanovení definují pravomoci jeho úřadu a dávají mu značný prostor k činnosti. Předchozí generální tajemníci: Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) Javier Pérez de Cuéllar (Peru) Kurt Waldheim (Rakousko) U Thant (Myanmar) Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) Javier Pérez de Cuéllar (Peru) Kurt Waldheim (Rakousko) U Thant (Myanmar) Dag Hammarskjöld (Švédsko) Dag Hammarskjöld (Švédsko) Trygve Lie (Norsko) Trygve Lie (Norsko)

15 Specializované agentury Mezinárodní organizace práce (ILO) Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky Skupina Světové banky Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID) Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID) Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO)

16 Programy a fondy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) východě (UNRWA)

17 Vytvořila Martina Bělíková Šk. Rok 2006/ 2007


Stáhnout ppt "OSN Historie Charta OSN Charta OSN Oficiální jazyky a rozpočet Oficiální jazyky a rozpočet Cíle a zásady Cíle a zásady Členské státy Členské státy Organizační."

Podobné prezentace


Reklamy Google