Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TNS AISA s.r.o. Budějovická 1518/13b 140 00 Praha 4, Česká republika Postoje české veřejnosti v oblasti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TNS AISA s.r.o. Budějovická 1518/13b 140 00 Praha 4, Česká republika Postoje české veřejnosti v oblasti."— Transkript prezentace:

1 TNS AISA s.r.o. Budějovická 1518/13b Praha 4, Česká republika Postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání (základní a střední školství) Česká republika, únor 2011 © Zpráva společnosti TNS AISA verze č.2, 22. února 2011

2 strana 2 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Obsah Východiska a hlavní cílestrana 3 Technické parametry projektustrana 4 Shrnutí hlavních výsledkůstrana 8 Doporučení TNS AISA strana 17 Analýza v grafech Zájem o společenská tématastrana 20 Hodnocení školstvístrana 23 Názor na činnost a roli základních a středních školstrana 24 Názory na vývoj českého školstvístrana 25 Názor na posílením plošného testovánístrana 26 Podpora plošného testování i přes vybraná rizikastrana 28 Důležitost oblastí pro doporučení základní školystrana 29 Zdroje a zájem o informacestrana 30 Test znalostí – podíl správných odpovědístrana 31

3 strana 3 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Východiska a hlavní cíle TNS AISA zařadila do svého multi-klientského šetření AISA Express sadu otázek, která se týkala zájmu o oblast školství a vzdělávání, hodnocení situace v dané oblasti a názorů na reformy v dané oblasti. K realizaci projektu, k vybraným tématům a zaměření otázek nás inspirovaly naše předchozí projekty v dané oblasti, naši Klienti i volně dostupné odborné i laické diskuse okolo školství a vzdělávání. Hlavní výsledky výzkumu jsou volně k dispozici. Případné detailní analýzy výsledků v tabulkách, osobní prezentace výsledků apod. jsou k dispozici na vyžádání, za poplatek.

4 strana 4 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Technické parametry projektu Investiční projekt TNS AISA, výsledky jsou určené ke zveřejnění. K realizaci projektu, k vybraným tématům a zaměření otázek nás inspirovaly naše předchozí projekty v dané oblasti, naši Klienti i volně dostupné odborné i laické diskuse okolo školství a vzdělávání. Cílová skupina: dospělá populace České republiky ve věku 18 – 60 let. Vzorek: N=507 respondentů Výběr respondentů: reprezentativní kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Terénní sběr dat přes řízený panel domácností v období 21. – 24. ledna Řízený panel TNS AISA: robustní vzorek respondentů, řízená struktura a správa panelu (rodné číslo, ověřené kontaktní údaje, bankovní spojení, par. 101), kumulovaná znalost: demografie, životní styl, spotřebitelské údaje jako opora pro přesný, rychlý a levný výběr respondentů. Strukturovaný dotazník, průměrná délka rozhovoru 11 minut.

5 strana 5 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Koncept řízeného panelu TNS AISA MAP (managed access panel) přidává do konceptu kvantitativního výzkumu jeden krok: z obecné populace je vytvořen robustní vzorek, z nějž rekrutujeme respondenty pro jednotlivé projekty namísto běžného výběru přímo z populace. Řízený panel MyMAP obecná populace České republiky odhad o populaci na základě výsledků zjištěných na výběrovém souboru výběrové vzorky Výběr respondentů pro jednotlivé projekty probíhá přes kompletní demografické údaje a robustní spotřebitelské údaje.

6 strana 6 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Řízený panel jako opora vysoké jakosti dat Reprezentativní rozmístění členů, jejich demografická a spotřebitelská data nám umožňují realizovat projekty na národní úrovni i ve zcela specifických cílových skupinách, rychle a s maximální přesností a výslednou hodnotou dat pro analýzu a interpretaci.

7 strana 7 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Oblasti výzkumu Deklarovaný zájem o vybraná společenská témata, včetně školství Hodnocení úrovně školství a vzdělávání (zkušenost vs. ideální škola) Názory na role základního a středního školství (vybrané výroky) Názory na roli školství do budoucnosti (vybrané výroky) Názory na plošné testování Důležitost oblastí pro výběr základní školy Zdroje informací z oblasti školství a vzdělávání Test znalostí (vybrané konkrétní oblasti)

8 strana 8 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků

9 strana 9 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků (1/7) Zájem o problematiku školství Zájem o téma školství a vzdělávání. Z vybraných společenských témat se veřejnost zajímá nejvíce o zdravotnictví (hromadná výpověď lékařů), které následují oblasti důchodové reformy a školství. Výzkum potvrzuje, že školství je aktuálně jedním z horkých témat, přičemž zájem o něj deklarují častěji ženy (73%) než muži (59%). Společně s věkem roste deklarovaný zájem o společenská témata obecně – především v oblastech zdravotnictví a důchodové reformy. Největší zájem o oblast školství a vzdělávání deklarují lidé do 30 let, tedy aktivní účastníci, resp. ti, kterých se problematika týkala v nedávné minulosti. O základní a střední školství se nezajímají pouze jeho aktéři, tedy žáci a rodiče (72%, 25% rozhodně), zájem deklarují i „ostatní“ lidé (61%, 23% deklaruje velký zájem). Školství a vzdělávání je tedy téma, které se týká většiny populace.

10 strana 10 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků (2/7) Formování názorů na školství Formování názorů na školství. Většina populace přejímá informace o školství především ze sdělovacích prostředků = pokud média informují, jsou lidé této informaci vystaveni a tato může formovat jejich názory. Vzhledem k obecně nízkému povědomí o realitě dnešního školství (znalost některých konkrétních věcí jsme ověřili formou testu) je jasné, že stávající informace médií o školství nejdou k podstatě role školství, struktuře a problematice jako takové, ale soustředí na mediálně zajímavé oblasti. Mezi lidmi, kteří a) informace o školství vyhledávají aktivně, kteří b) informace o školství konzumují pasivně a těmi, kteří se c) o tyto informace vůbec nezajímají, se názory na základní a střední školství dramaticky neliší. Školské instituce hrají v informačním servisu pro veřejnost zatím jen omezenou roli a mají tedy značnou příležitost kvalitu zprostředkovaných informací lépe kontrolovat, resp. obsah informací řídit.

11 strana 11 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků (3/7) Hodnocení současného základního a středního školství Hodnocení kvality základního a středního školství. Drtivá většina veřejnosti má na současné základní a střední školství nějaký názor / pocit z toho, jak dnes základní a střední školství funguje. Pouze zanedbatelné 1% nemá na oblast školství žádný názor. Zhruba třetina dospělé české populace považuje stávající kvalitu vzdělávání za dobrou - za velmi dobrou však považuje kvalitu základního a středního vzdělávání jenom málokdo. Svoji vlastní zkušenost by promítli do ideální školy 2 z každých 5 lidí – ovšem, pouze minimální část veřejnosti by svoji vlastní školní zkušenost „klonovala“ jako ideální.

12 strana 12 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků (4/7) Názor na role základní a střední školy Role základní a střední školy. Preference školy jako tradiční akademické platformy a platformy praktické přípravy jsou vyrovnané. Požadavek zhruba poloviny veřejnosti, aby školy připravovaly žáky a studenty pro reálný život a jejich budoucí uplatnění, však není naplňován – převažuje názor, že školy připravují žáky pro další stupeň školství. Na druhou stranu u veřejnosti převažuje názor, že školy mají blíže ke studentům než ke státní regulaci. Současně se veřejnost přiklání k názoru, že by školy měly se žáky více pracovat ve výchovné oblasti (62%, ženy 66%), než že by měly získat větší pravomoci k trestání žáků (38%, muži 43%). Převládá také názor (88%), že by školy měly umět motivovat žáky k aktivnímu studiu, měly by umět dobře vysvětlit smysl určitých pravidel a zapojit žáky do této diskuse. Vzdělávání a posilování podílu lidí se středoškolským vzděláním s maturitou je vnímáno jako nutná součást vývoje techniky a technologií a naší schopnosti v tomto ohledu obstát. Český pohled na školství lze proto hodnotit jako spíše liberální (škola hrou?).

13 strana 13 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků (5/7) Názor na plošné testování Plošné testování. V současné době jsou názory na další posílení plošného testování žáků vyrovnané: polovina s posílením souhlasí, polovina nesouhlasí. Podpora plošného testování roste společně se vzděláním, nejvyšší podporu má posílení plošného testování mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (kterým takové srovnávání nejspíše nevadí, vnímají je spíše jako testování výkonu škol). Obecně diskutovaná rizika spojená s tzv. plošným testováním si lidé uvědomují teprve po jejich připomenutí. Je zřejmé, že postoj k plošnému testování není obecně nijak pevný a odůvodněný. Relativně nejslabší je obava z toho, že se školy budou chtít zbavit slabých žáků. Nejsilnější jsou obavy z toho, že se školy budou namísto výuky připravovat na testy, resp. že se budou testovat ještě nezralé děti.

14 strana 14 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků (6/7) Motivátory doporučení základní školy Důvody doporučení základní školy. Česká veřejnost by základní školu doporučovala nejčastěji podle stylu a způsobu výuky a podle bezpečnosti na dané škole (postoj k šikaně a prevenci drog), dále podle úspěšnosti žáků v dalším vzdělávání a obecně podle dostupnosti, blízkosti školy. Word Cloud analýza pro celkový výsledek za 1-3 nejdůležitější oblast.

15 strana 15 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Shrnutí hlavních výsledků (7/7) Informovanost a aktivní znalosti Informace z oblasti školství a vzdělávání. Většina veřejnosti se o problematice školství a vzdělávání dozvídá pasivně ze sdělovacích prostředků a podle informací, kterým je v daný moment „vystavena“, formuje svoje postoje a názory v této oblasti. Aktivně se k informacím z oblasti školství a vzdělávání dostává ca. 1/5 populace. Aktivní znalosti. Znalost konkrétních oblastí z oblasti školství a vzdělávání je slabá a poměrně náhodná. Je zde proto značná příležitost o školství a vzdělávání veřejnost informovat, a to jednoduchým a srozumitelným způsobem – ideálně o oblastech, které budou školství formovat do budoucna.

16 strana 16 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 SWOT – veřejnost a základní a střední školství Školství a vzdělávání patří mezi společenská témata, o která se veřejnost zajímá, přičemž největší zájem deklaruje populace do 30 let. Škola je vnímána jako živý organismus. Styl a způsob výuky na základní a střední škole, zajištění bezpečnosti a výkon výuky (dovednosti absolventů) jsou považovány za klíčové. Výkon školství a vzdělávacího systému není hodnocen jako dobrý, natož ideální. Konkrétní znalosti a povědomí o školství a vzdělávání jsou slabé, v podstatě náhodné. Informace o školství a vzdělávání ovlivní především sdělovací prostředky, než přímo instituce, kterých se to bezprostředně týká. Motivace žáků k aktivnímu zájmu o vzdělávání. Do diskuse o budoucnosti školství aktivně zapojit vlastní aktéry (žáky ZŠ a SŠ, studenty, učitele), rodiče a současně i nevládní instituce, které se školství a vzdělávání věnují. Pravdivě a srozumitelně informovat širokou veřejnost – ideálně o klíčových oblastech dlouhodobé správy a řízení oblasti. Veřejnost chce slyšet, co se v dané oblasti dělá užitečného. Nedostatek komunikace ze strany správce oblasti, nově zaváděné věci / reformy nebudou dostatečně včas a srozumitelně komunikovány a diskutovány (budou více či méně automaticky odmítány, vše se bude zdržovat a komplikovat). Neschopnost odpovědných institucí a jejich představitelů řídit danou oblast (veřejnost bude vystavena politikaření namísto koncepční, dlouhodobé správě dané oblasti). SILNÉ STRÁNKYSLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTIHROZBY Interní faktory Externí faktory PozitivníNegativní

17 strana 17 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Doporučení TNS AISA

18 strana 18 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Doporučení TNS AISA Zainteresovaným institucím doporučujeme: Přímo, objektivně a srozumitelně informovat veřejnost, neboť jsou to zatím informace z médií, které formují povědomí a názory veřejnosti o školství a vzdělávacím systému a jeho zvažovaných reformách. Do diskuse o školství aktivně zapojit mladou generaci, která se o danou tematiku poměrně aktivně zajímá a oblast se jí přirozeně týká – jde o klienty školského systému a budoucí uživatele toho, co je školy naučí. Jako takoví mají právo se do diskuse aktivně zapojit a systém ovlivnit. Využít nové příležitosti a trendy k tomu, aby žáky základních a středních škol motivovaly k aktivnímu vzdělávání. Nezbourat celý systém a nestavět jej znovu (veřejnost by úplnou revoluci nejspíše nepřijala), ale proaktivně podpořit ty jeho progresivní složky, které pomohou budoucím absolventům se lépe orientovat a uplatnit v dnešním světě. Využívat plošného testování a jeho výsledků ke zlepšování výkonu systému.

19 strana 19 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Analýza v grafech

20 strana 20 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Z vybraných společenských témat se veřejnost zajímá nejvíce o zdravotnictví, které následují oblasti důchodové reformy, školství a hromadná výpověď lékařů. Výzkum potvrzuje, že školství je aktuálně jedním z horkých témat, přičemž zájem o něj deklarují častěji ženy (73%) než muži (59%). Deklarovaný zájem o vybraná společenská témata. Q1. Někteří lidé sledují v médiích různá společenská témata, diskutují o nich s přáteli, vyhledávají si o nich sami informace v tisku, na Internetu apod. Do jaké míry se o uvedená společenská témata zajímáte Vy osobně?

21 strana 21 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Ženy (73%) se o oblast školství zajímají ve větší míře než muži (58%), podobně jako o oblast zdravotnictví. Muži se více než ženy zajímají o oblasti korupce a dopravy. Deklarovaný zájem o vybraná společenská témata – podle pohlaví. Q1. Někteří lidé sledují v médiích různá společenská témata, diskutují o nich s přáteli, vyhledávají si o nich sami informace v tisku, na Internetu apod. Do jaké míry se o uvedená společenská témata zajímáte Vy osobně? Muži, N=255.Ženy, N=252

22 strana 22 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Společně s věkem roste deklarovaný zájem o společenská témata obecně – především v oblastech zdravotnictví a důchodové reformy. Největší zájem o oblast školství a vzdělávání deklarují lidé do 30 let, tedy aktivní účastníci, resp. ti, kterých se problematika týkala v nedávné minulosti. Deklarovaný zájem o vybraná společenská témata – podle věku. Q1. Někteří lidé sledují v médiích různá společenská témata, diskutují o nich s přáteli, vyhledávají si o nich sami informace v tisku, na Internetu apod. Do jaké míry se o uvedená společenská témata zajímáte Vy osobně?

23 strana 23 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Zhruba třetina dospělé české populace považuje stávající kvalitu vzdělávání za dobrou (za velmi dobrou považuje kvalitu vzdělávání jenom málokdo). Svoji vlastní zkušenost by promítli do ideální školy 2 z každých 5 lidí – ovšem, pouze minimální část veřejnost by svoji vlastní školní zkušenost „klonovala“ jako ideální. Hodnocení kvality vzdělávání a názor na ideální školu v kontextu vlastní zkušenosti. Q2. Vy osobně, jak byste hodnotil(a) současnou úroveň a kvalitu českého vzdělávání? Q3. Ve srovnání se základní, resp. střední školou, do které jste chodil(a) Vy, jaká by podle Vás měla být IDEÁLNÍ škola současnosti? Hodnocení kvality vzděláváníNázor na „ideální“ školu

24 strana 24 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Preference školy jako tradiční akademické platformy a platformy praktické přípravy jsou vyrovnané, přičemž převažuje názor, že školy mají blíže ke studentům než státní regulaci. Požadavek zhruba poloviny veřejnosti, aby školy připravovaly žáky a studenty pro reálný život a jejich budoucí uplatnění není naplňován. Rozdíl v názoru na to, co by ZŠ a SŠ měly dělat, a co skutečně dělají. Q4. Nyní Vám budeme ukazovat dvojice výroků, které popisují různé role školy ve společnosti. Vyberte z dané dvojice výroků ten, který je Vám osobně bližší. Q5. Nyní Vám ukážeme tytéž výroky znovu. Tentokrát vyberte z dvojice výroků ten, který podle Vás lépe popisuje / vyjadřuje, co základní školy skutečně dělají.

25 strana 25 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Převažuje názor, že by školy měly umět motivovat žáky k aktivnímu studiu, měly by umět dobře vysvětlit smysl určitých pravidel a zapojit je do této diskuse. Vzdělávání a posilování podílu lidí se středoškolským vzděláním s maturitou je vnímáno jako nutná součást vývoje techniky a technologií a naší schopnosti v tomto ohledu obstát. Názory na možný budoucí vývoj českého školství. Q6. Nyní Vám budeme ukazovat jiné dvojice výroků, které se týkají možného směru vývoje českého školského systému. Z každé dvojice vyberte vždy ten výrok, který podle Vašeho názoru lépe popisuje, jak by se měl reformovat český školský systém. Který výrok lépe popisuje, jakým směrem by se měl vyvíjet český školský systém? F1: Škola by se měla snažit žáky více motivovat ke vzdělávání, vzdělávání by mělo probíhat tak, aby žáky zaujalo a aby se jej rádi aktivně účastnili. A1: Je třeba posílit všeobecnou složku vzdělávání, aby žáci dosahovali co nejvyšších standardů v oblastech jazyků, počítačů, financí apod. C1: Měl by být posílen takový přístup, aby nadaní žáci byli vzděláváni co nejvíce odděleně např. na víceletých gymnáziích a stejně tak odděleně i ti, kteří zaostávají. B1: Je nutné více sjednotit výuku tak, aby mezi školami byly minimální rozdíly v tom, co a jak učí např. plošnými přijímacími zkouškami, předepisováním osnov. E1: Školy by měly získat větší pravomoci k trestání žáků, kteří nedodržují pravidla chování např. drobný tělesný trest, možnost dočasného vyloučení ze školy apod. D1: Střední školství by mělo produkovat méně maturantů, aby nebyla úroveň maturit znehodnocována. F2: Žáci by měli mít silnější povinnost přizpůsobit se požadavkům školy, i když se jim nechce. A2: Je třeba posílit odbornou stránku vzdělávání, aby žáci byli co nejdříve odborně specializováni, aby mohli po střední škole vykonávat určitou profesi. C2: Nemělo by docházet k předčasnému oddělování nadaných žáků na víceletá gymnázia a podprůměrných žáků (do zvláštních škol) od těch průměrných. B2: Je třeba ponechat školám dostatečnou volnost, aby mohly vzdělávací program samostatně rozvíjet např. vytvářením vlastních školních vzdělávacích programů. E2: Školy by měly více a důkladněji pracovat se žáky ve výchovné oblasti, více jim vysvětlovat smysl pravidel a zapojit je do diskuse a rozhodování o těchto pravidlech. D2: Že je maturantů v porov. s předchozími desetiletími hodně, je v pořádku. Díky stále rychlejšímu vývoji techniky a technologií je potřeba stále více vědomostí. Vysokoškolsky vzdělaní: 42%. Mají obavu z devalvace hodnoty maturity, anebo se bojí?

26 strana 26 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 V současné době jsou názory na další posílení plošného testování žáků vyrovnané: polovina s posílením souhlasí, polovina nesouhlasí. Názor na plošné testování je ovšem spíše náhodný, není pevný a podložený. Míra souhlasu s posílením plošného testování Q7. Na středních školách již byla v letošním roce zavedena tzv. státní maturita, v náběhové fázi, přičemž Ministerstvo školství plánuje plošné testování posílit - např. chce zavést testování žáků z 5. a 9. tříd základních škol, uvažuje se také o testování předškoláků před vstupem do základní školy, apod. Do jaké míry souhlasíte anebo nesouhlasíte s posílením plošného testování ve školství? 49% souhlasí s posílením plošného testování. 48% nesouhlasí s posílením plošného testování.

27 strana 27 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Míra souhlasu s posílením plošného testování v základním a středním školství roste společně se vzděláním. Více s posílením plošného testování souhlasí lidé, kteří se o problematiku školství a vzdělávání aktivně zajímají. Míra souhlasu s posílením plošného testování Q7. Na středních školách již byla v letošním roce zavedena tzv. státní maturita, v náběhové fázi, přičemž Ministerstvo školství plánuje plošné testování posílit - např. chce zavést testování žáků z 5. a 9. tříd základních škol, uvažuje se také o testování předškoláků před vstupem do základní školy, apod. Do jaké míry souhlasíte anebo nesouhlasíte s posílením plošného testování ve školství?

28 strana 28 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Obecně diskutovaná rizika spojená s tzv. plošným testováním si lidé uvědomují teprve po jejich připomenutí. Je zřejmé, že postoj k plošnému testování není obecně nijak pevný a odůvodněný. Nejsilnější jsou obavy z toho, že se školy budou namísto výuky připravovat na testy, resp. že se budou testovat ještě nezralé děti. Podpora plošného testování i přes vybraná diskutovaná rizika. Q8. Při zavedení plošného testování jsou často zmiňovaná tři rizika. Nyní Vám tato rizika postupně ukážeme a budeme se ptát, zda byste je doporučila podstoupit a plošné testování přesto zavést.

29 strana 29 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Česká veřejnost by základní školu doporučovala nejčastěji podle stylu a způsobu výuky, podle bezpečnosti na dané škole (postoj k šikaně a drogám), podle úspěšnosti žáků v dalším vzdělávání a obecně podle dostupnosti (blízkosti) školy. Důležitost oblastí pro doporučení základní školy. Q9. Představte si, že máte někomu poradit, jak vybrat základní školu pro jeho dítě. Ukážeme Vám několik oblastí, podle kterých rodiče vybírají školu pro své dítě. Vyberte 3 z nich, které jsou podle Vás důležité při výběru základní školy.

30 strana 30 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Většina veřejnosti se o problematice školství a vzdělávání dozvídá pasivně ze sdělovacích prostředků a podle informací, kterým je v daný moment „vystavena“, i formuje svoje postoje a názory v této oblasti. Aktivně se k informacím z oblasti školství a vzdělávání dostává ca. 1/5 populace. Zdroje a zájem o informace z oblasti školství a vzdělávání. Q10. Můžete, prosím, označit odkud a do jaké míry získáváte informace z oblasti školství a vzdělávání?

31 strana 31 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Znalost konkrétních oblastí z oblasti školství a vzdělávání je slabá, náhodná. Správně na všechny otázky neodpověděl nikdo. Je zde značná příležitost o školství a vzdělávání veřejnost informovat, a to jednoduchým a srozumitelným způsobem (ideálně o oblastech, které budou ovlivňovat školství do budoucna). Test znalostí – podíl správných odpovědí Q11-Q16. Podle Vás, … která odpověď je správná? Podíl správných odpovědí: 7 správných:0% 6 správných: 3% 5 správných: 7% 4 správné: 16% 3 správné: 25% 2 správné: 25% 1 správná: 18% žádná správná: 6%

32 strana 32 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 Konec dokumentu.

33 strana 33 Zájem a postoje české veřejnosti v oblasti školství a vzdělávání © TNS AISA, únor 2011 TNS AISA - Kontakty Daniel Procházka  Client Partner   +420 – Jitka Zítková  Project Executive   +420 –


Stáhnout ppt "TNS AISA s.r.o. Budějovická 1518/13b 140 00 Praha 4, Česká republika Postoje české veřejnosti v oblasti."

Podobné prezentace


Reklamy Google