Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace."— Transkript prezentace:

1 Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace

2 Sociální vědci, především ti používající pro získávání dat dotazníková šetření, řeší několik základních teoreticko metodologických problémů při zachycování postojů vůči marginalizovaným/jiným (jiným ve smyslu vztahu: ingroup → outgroup). Mezi nejvýznamnějšími můžeme jmenovat: fakt, že část respondentů svoje odpovědi netvoří podle svých „skutečných“ postojů ale podle toho co vnímají jako sociální normu – jde o tzv. social desirability, to, že část respondentů v určitých oblastech pevně zformulované postoje nemá – což nutně neznamená, že žádný postoj tváří v tvář tazateli neuvedou Jde o tvz. problém „nepostojů“  Částečným řešením je použít ve formulaci otázky explicitně zmínku, která respondentům naznačí, že odpověď „nevím“ je normální. Někteří respondenti nechtějí přiznat tazateli, že něco neví (Vinopal 2009), ale ne vždy odpověď vybírají zcela náhodně, nýbrž se snaží odvodit nějaké indicie ze znění otázky skutečnost, že „neotesané“ ( blatant) předsudky jsou doplňovány a někdy i nahrazovány předsudky „jemnými“ (subtle), což vyžaduje proměny otázek a někdy i celé strategie výzkumu, abychom tuto novou kvalitu předsudků zachytili

3 Teorie moderního rasismu Popis přesunu od neotesaných k subtilním předsudkům byl popsán zejména na situaci v USA a Británii. Spolu s popisem této proměny se klade důraz i na potřebu jiného způsobu měření předsudků Dnes se v metodologické literatuře (zejména v psychologii) často mluví o explicitních a implicitních předsudcích, o moderním či subtilním rasismu atd. Moderní rasismus už se neodvolává na biologické rozdíly ani neobhajuje diskriminaci. Staví místo toho na (v závorkách uvedeny příklady otázek): Obraně tradičních hodnot („Jde pouze o to, že se někteří lidé dostatečně nesnaží. Kdyby se X více snažili, měli by se stejně dobře jako Češi“). Zveličování kulturních rozdílů („Jak jsou X podobní/nepodobní Čechům v hodnotách, které předávají svým dětem?“) Odmítání kladných emocí vůči jiným národnostem a etnikům („Jak často jste cítil/a obdiv k X, kteří zde žijí“) 3 Č í ž ek, Leontiyeva, Vávra. „Postoje k imigrant ů m, jak je m ěř it a interpretovat.“

4 Sociologie téměř nepoužívá laboratorní experimenty. V tomto směru může těžko soutěžit s psychologií - i v sociologii ovšem existuje určitý prostor pro experimenty nebo kvazi experimenty Viz LaPierrovy pokusy ve třicátých letech Techniky měření založené na nevědomých („implicitních“,) reakcích respondenta („fyziologické reakce“ – neverbální vyjádření ) : implicitní předsudky × explicitní předsudky (vyjádřené třeba v dotaznících) Například Harrisová a Fiskeová publikovaly v roce 2006 článek, který představuje jejich výzkum předsudků vůči různým skupinám založený na mapování procesů v mozku pomocí moderních zobrazovacích metod – ukázaly, že předsudky vůči některým skupinám (zdůrazňují bezdomovce a drogově závislé) jsou extrémně negativní, což odpovídá tomu že když jsou pokusné osoby konfrontovány s jejich obrazy nebo o nich mají přemýšlet, v jejich mozku se aktivují pouze části, které zpracovávají emoce (amygdala) a nikoli ty, které mají na starosti myšlení a zpracování informací – zkrátka, lidé jsou těmito skupina zhnuseni a už nemají potřebu o nich nijak dále přemýšlet ani o svých emocích vůči nim.

5 S nástupem metod měřících implicitní předsudky používanými laboratorními psychology, popřípadě neurovědci či sociobiology byly spojovány velké naděje – konečně bude možné měřit předsudky objektivně Po několika desítkách let se objevilo jisté vystřízlivění – máme k dispozici zajímavé výsledky, to ale neznamená, že je jednoduché je interpretovat, neznamená to, že s těmito výsledky nejsou spojeny žádné metodologické obtíže a také to neznamená, že zjišťují vše co sociology zajímá

6 Měření předsudků v současné české sociologii Jednotlivé otázky či baterie se objevují v řadě výzkumů, ovšem datových souborů, které by nabízely nějaký komplexnější pohled (například týkající se obsahu předsudků vůči konkrétním společenským skupinám či etnikům), je málo Chybí také aplikace současných měřících nástrojů jako je například „škála moderního rasismu“

7 Operacionalizace pojmů „imigrace“ / „imigranti“ v dotaznících –přistěhovalci / imigranti v ČR –Lide jiné rasy / národnosti / etnika / náboženství (někdy nejen žijících v ČR, ale i obecně) Podtémata výzkumů –sympatie / pocity vůči etnikům národnostem – osobní zkušeností nebo kontakty s p ř íslušníky minorit / cizinci – sociální distance, ochota p ř ijímat za sousedy, č leny rodiny apod. –názory na dopady imigrace, „problematizování„ na celospolečenské a lokální úrovni – názor nebo odhady po č tu migrant ů v zemí – „nároky“ a názory na kulturní p ř izp ů sobování se cizinc ů a jejích práva – názory na statní politiky související s imigraci – souhlas s aktuálními opat ř eními nebo názor na zavedení dalších opat ř ení. –zaměstnávání migrantů - zvláštní pozornost vzhledem k ekonomické povaze současné migrace 7

8 Zkoumaní dopadů většinou rozděleno do oblastí – ekonomika/trh práce, kultura, kriminalita, sociální zabezpečení, demografická situace apod. Někdy se používá i obecnější otázky shrnující postoj k dopadům imigrace, např. „Je imigrace pro společnost obecně přínosná?“ nebo „Dělají imigranti z této zemí lepší či horší místo pro život?“) Odlišná formulace otázek : Míra souhlasu s výroky typu „Cizinci se podílejí na růstu kriminality…/obohacují kulturu… “ (CVVM 03/09 a 03/11, ISSP 2003 a ESS 2002) Sémantický diferenciál - Odlišností formulaci otázek – zhoršují-nezhoršují nebo zhoršují-zlepšují „Celkově je imigrace pro společnost dobrá?“ Osobní zkušeností a vnímáni dopadů na lokální úrovni a na úrovni státu 8

9 9 Č í ž ek, Leontiyeva, Vávra. „Postoje k imigrant ů m, jak je m ěř it a interpretovat.“

10 Q78. Podívejte se prosím na následující výroky a vyzna č te, kam byste na této škále umístil(a) sv ů j názor A.P ř ist ě hovalci berou Č ech ů m práci P ř ist ě hovalci neberou Č ech ů m práci B.P ř ist ě hovalci narušují kulturní ž ivot zem ě P ř ist ě hovalci nenarušují kulturní ž ivot zem ě C.P ř ist ě hovalci zhoršují problémy s kriminalitou P ř ist ě hovalci nezhoršují problémy s kriminalitou D.P ř ist ě hovalci zat ěž ují sociální systém zem ě P ř ist ě hovalci nezat ěž ují sociální systém zem ě E.Po č et p ř ist ě hovalc ů se v budoucnosti stane pro spole č nost hrozbou Po č et p ř ist ě hovalc ů se v budoucnosti nestane pro spole č nost hrozbou F.Pro v ě tší blaho spole č nosti je lepší, kdy ž si p ř ist ě hovalci udr ž ují své typické zvyky a tradice Pro v ě tší blaho spole č nosti je lepší, kdy ž si p ř ist ě hovalci neudr ž ují své typické zvyky a tradice, ale p ř ijmou zvyky dané zem ě Zdroj: European Values Study

11 Ř ekl(a) byste, ž e lidé, kte ř í sem p ř icházejí ž ít, v ě tšinou berou práci lidem v Č eské republice nebo v ě tšinou pomáhají vytvá ř et nová pracovní místa? Berou práci Vytvá ř ejí nová místa V ě tšina lidí, kte ř í sem p ř icházejí ž ít, pracuje a platí dan ě. Vyu ž ívají rovn ěž zdravotní slu ž by a sociální zabezpe č ení. Kdy ž se vše zvá ž í, myslíte, ž e lidé, kte ř í sem p ř icházejí, více č erpají ne ž vkládají nebo více vkládají ne ž č erpají? V ě tšinou více č erpajíV ě tšinou více vkládají Ř ekl(a) byste, ž e je pro č eskou ekonomiku obecn ě špatné nebo dobré, ž e sem p ř icházejí ž ít lidé z jiných zemí?* Špatné pro ekonomikuDobré pro ekonomiku Ř ekl(a) byste, ž e lidé z jiných zemí, kte ř í sem p ř icházejí ž ít, v ě tšinou narušují nebo obohacují kulturu Č eské republiky?* Narušují kulturuObohacují kulturu D ě lají lidé z jiných zemí, kte ř í sem p ř icházejí ž ít, z Č eské republiky lepší č i horší místo pro ž ivot?* Horší místo pro ž ivotLepší místo pro ž ivot Zp ů sobují lidé z jiných zemí, kte ř í sem p ř icházejí ž ít, v Č eské republice zhoršování nebo zlepšování problém ů spojených se zlo č inností? Zp ů sobují zhoršování problém ů se zlo č innostíZp ů sobují zlepšování problém ů se zlo č inností Zdroj: European Social Survey Round 1, (2002), Round 4 (2008)* 11

12 P ř íklad - postoje k národ ů m a národnostem průměr 2000 (2001)průměr 2010% odpovědí nevímrozdíl Češi2,18 1,91% 0,28 Slováci2,69 2,11% 0,59 Francouzi2,71 2,43% 0,31 Angličané3,14 2,63% 0,54 Rakušané3,54 2,83% 0,74 Poláci3,87 3,12% 0,77 Němci4,32 3,62% 0,72 Maďaři3,86 3,66% 0,26 Indové4,1 3,816% 0,3 Rusové5,06 4,23% 0,86 Ukrajinci4,87 4,63% 0,27 Číňané4,75 4,68% 0,15 Izraelci4,03 4,812% -0,77 Turci4,81 4,89% 0,01 Kurdové5,05 525% 0,05 Afghánci5,61 5,413% 0,21 Palestinci5,37 5,414% -0,03 Iráčané5,5 15% 0 Jak byste označil svůj vztah k lidem těchto národů a národností? velmi sympatičtí velmi nesympatičtí Zdroj: Výzkumy CVVM 2000, 2001 a 2010

13 Obyvatelé ČR mezi různými skupinami, jejichž členové mohou mít značné sociální problémy diferencují. Romové jsou hodnoceni nejhůře (mají nejmenší nárok na pomoc) Jak bychom podle vás měli v ČR postupovat vůči: všemožně jim pomáhat začlenit se do společnosti vůbec jim nepomáh at, ať si poradí sami podíl pomoc/ lhostejnost Rómům?3%37%12,3 lidem s kriminální minulostí?3%21%7,0 drogově závislým?6%26%4,3 přistěhovalcům za prací z jiných zemí?5%16%3,2 národnostním menšinám?6%11%1,8 bezdomovcům?8%11%1,4 dlouhodobě nezaměstnaným?21%8%0,4 Zdroj: TSSM 2009 Poznámka: zbylý podíl respondentů do 100% se zařadil na škále mezi těmito krajnostmi

14 Líní Inteligentní Sobečtí Zodpovědní Pracovití Hloupí Obětaví Nezodpovědní Pozice Romů je evidentně nezáviděníhodná – ze zkoumaných národností/etnik jsou vnímáni jako nejlínější, nejhloupější, nejsobečtější a nejméně zodpovědní.

15 Ti kdo se s n ě jakým Romem nebo Romkou poznali na p ř átelské úrovni, hodnotí Romy významn ě pozitivn ě ji – nejsiln ě ji se tento rozdíl projevuje na škále „líní – pracovití“. Stejný efekt se projevuje i u vztahu k Ukrajinc ů m (kdo se s n ě kým zná, hodnotí je obecn ě pozitivn ě ji. P ř enos mezi osobní známostí a pohledem na etnikum jako celek nefunguje ale u Vietnamc ů Rómové jsou: Měl/a jste někdy za přítele/přítelky ni Róma / Romku? 1 líní - 7 pracovití 1inteligen tní - 7 hloupí 1 sobečtí - 7 obětaví 1zodpovědní - 7nezodpověd ní ano2,614,773,395,52 ne1,805,312,746,16 podil1,451,111,241,12 rozdil0,810,540,650,64 Zdroj: Sociální distance 2007

16 Lze tedy říci, že skutečně platí to, co říkal klasik výzkumu předsudků Gordon Allport i všichni jeho následovníci a sice že kontakt se členy určité skupiny, vůči níž ve společnosti existují významné předsudky snižuje subjektivní míru těchto předsudků. Samozřejmě je potřebné aby se tento kontakt odehrával na úrovni důstojné a spravedlivé pro obě stran – přátelství ovšem tuto podmínku nepochybně splňuje. (ale jinak podmínky jsou hodně specifické a proměnlivé a neexistuje na nich shoda)) Zůstávají ovšem dva problémy. První je, že ti, kdo se s nějakým Romem přátelí či přátelili je sice hodnotí v průměru pozitivněji (nejsou vůči nim tolik předsudeční), ale stále je ve srovnání s příslušníky jiných etnik vidí v horším světle S Romem nebo Romkou se přátelí či přátelilo pouze přibližně 16% z dospělé populace (s Ukrajincem/Ukrajinkou 15% a s Vietnamce či Vietnamkou pouze 8% takže zde je celospolečenský potenciál pro zlepšení náhledu na ně ještě o něco menší).

17 Hodnotové zakotvení a p ř edsudky  Poznámka: respondenti se zařazovali na škále 1 až 10. Čím vyšší hodnoty, tím pozitivnější postoje k imigrantům.

18 neexistuje jedna disciplína nebo dokonce metoda, která by nějak „opravdově“, přesně, dokonale měřila předsudky dvojznačný závěr - neztrácejme důvěru v sociologické metody - to co se používá v psychologii a třeba neurovědách má také své výrazné problémy a hlavně - nedokáže to plně odpovídat specificky sociologické otázky - nevěřme sociologickým metodám - není to černá skříňka, do které bychom neměli rýpat a která nám říká něco samozřejmého


Stáhnout ppt "Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace."

Podobné prezentace


Reklamy Google