Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2. p ř ednáška. Jedním z d ů le ž itých témat psychologie a také v ě decký sporem je otázka: V jakém pom ě ru je naše osobnost determinována (určována,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2. p ř ednáška. Jedním z d ů le ž itých témat psychologie a také v ě decký sporem je otázka: V jakém pom ě ru je naše osobnost determinována (určována,"— Transkript prezentace:

1 2. p ř ednáška

2 Jedním z d ů le ž itých témat psychologie a také v ě decký sporem je otázka: V jakém pom ě ru je naše osobnost determinována (určována, vymezena)  vnitřními vlivy (biologickými, zd ě d ě nými danostmi) a/nebo  vnějšími vlivy (prost ř edí a výchova)?

3  Co up ř ednost ň ují environmentální (environment – prost ř edí) teorie?  Vysv ě tlují, ž e vývoj jedince a celá jeho osobnost je ur č ena vn ě jšími faktory.  Nap ř. John Locke: č lov ě k se rodí jako „tabula rasa“ a teprve a ž zkušenost jej formuje do ur č ité podoby.  J. Watson – jakékoli zdravé dít ě je schopen „vycvi č it“ (vychovat) tak, ž e se z n ě ho stane to, co on sám bude chtít (léka ř, právník, um ě lec, obchodník, ale také zlod ě j a ž ebrák). To vše bez ohledu na jeho talent, sklony, schopnosti a také bez ohledu na povolání a rasu. Tzv. výchovný utopismus p ř ece ň uje vliv výchovy, p ř i č em ž význam ostatních, zejména biologických, faktor ů z ů stává nedocen ě n. Základem uvedených utopistických názor ů je p ř esv ě d č ení, ž e všichni lidé jsou v podstat ě stejní, mají stejné schopnosti. Rozdíly, které jsou mezi nimi, jsou výsledkem vn ě jších vliv ů jako i vliv ů výchovy.

4  Nativistické teorie vycházejí z teze, ž e duševní vývoj jedince je ur č en vrozenými mechanismy.  Tyto p ř ístupy p ř ece ň ují biologickou determinaci. Dva sm ě ry: (a) iracionalistické – nap ř. S. Freud: rozvoj osobnosti je ur č en vrozeným programem (pud ž ivota a pud smrti), (b) racionalistické – dispozice jsou pouze p ř edpoklady k vývoji, nejsou hotovými vlastnostmi. tzv. výchovný pesimismus

5  Psychický vývoj se uskute čň uje na základ ě vzájemného p ů sobení d ě di č ných dispozic a vlivu prost ř edí.  D ů le ž ité je, ž e č lov ě k není jen „pasivním ku ř ákem“ (vst ř ebáváním vn ě jších vliv ů ) a pouze biologicky determinovanou osobností, ale je d ů le ž itá i aktivita samotného jedince.  Č lov ě k je vybaven ur č itým vnit ř ním potenciálem k vlastními rozvoji, vliv prost ř edí tento potenciál m ůž e ovliv ň ovat negativn ě nebo pozitivn ě.  Cesta k seberealizaci je spojena se svobodnou v ů lí a aktivitou jedince samotného. tzv. výchovný optimismus

6 P ř edstavte si situaci v autobuse, ve kterém ráno jede do školy skupina dospívajících student ů. Všichni spokojen ě sedí, kdy ž na jedné zastávce nastoupí t ř i starší lidé, jeden dokonce s h ů lkou. Nemají si kde sednout a postávají nad mladými lidmi. Co by dospívající studenti m ě li ud ě lat? Jejich chování je dáno determinací biologickou nebo socio-kulturní?

7 a) spole č nost, resp. obecné kulturn ě podmín ě né faktory – jazyk, hodnoty, zp ů sob chování aj.  tlaky spole č nosti: tradice x prom ě nlivost  vliv médií Ka ž dý jsme ovlivn ě ni charakterem doby, ve které ž ijeme.

8 b) sociální vrstva, k ní ž jedinec pat ř í - má své normy, hodnoty a s nimi související styl ž ivota, - ty jsou z ř ejmé nap ř. v r ů zných minoritních skupinách.

9 (c ) sociální skupina - p ř ímý kontakt všech č len ů, vymezení rolí - parta, sportovní klub, pracovní skupina aj. - RODINA: poskytuje základní zkušenosti, citové zázemí (zdroj jistoty a bezpe č í), pot ř eba pozitivní akceptace - ŠKOLA

10 Co se stane, když člověk vyrůstá mimo lidskou společnost? Jak vypadá život těchto lidí? Jaká je jejich osobnost? Jak se chovají? Jak se vyvíjí jejich psychika? Životní příběh AMALY (18 měsíců) A KAMALY (8 let) - byly nalezené v Indii, projevovaly vlčí chování: ožívaly hlavně v noci, neměly rády slunce, velmi dobře viděly ve tmě, měly pronikavý čich a sluch, měly rády syrové maso a jedly z misky na zemi. Dívky projevovaly hypersenzitivitu k dotekům a nesnášely nosit oblečení, nebyly citlivé na chladno a horko. Projevovaly jen málo lidských emocí jakéhokoli druhu – kromě strachu. Kamala se nakonec naučila čistotnosti a zvykla si na společnost ostatních lidí. Byla schopna chodit i vzpřímeně, ale nikdy ne dokonale (často se vrátila na všechny čtyři když potřebovala jít někam rychle). Když byly nalezeny, neznaly lidskou řeč. Obě dívky vydávaly vysoké naříkavé zvuky podobné vlčímu vytí. Zatímco Amala před svou časnou smrtí začala projevovat známky pokroku v lidské řeči jako normální batole, Kamalin pokrok byl mnohem pomalejší. Po několika letech se naučila pouze okolo 40 slov, jen chabě ovládala gramatiku.

11 sourozenci vyr ů stají ve stejné rodin ě. liší se pohlavím, v ě kem, vlastnostmi … rodin ě na n ě kladou jiné nároky, mají rozdílná o č ekávání … dít ě na tyto nároky a o č ekávání reaguje podle svých dispozic tím vyvolává jiné reakce rodi čů ne ž druhý sourozenec

12  D Ě DI Č NOST – p ř enos ur č itých dispozic z jedné generace na druhou.  Soubor d ě di č ných p ř edpoklad ů, které si jedinec p ř ináší na sv ě t, je nazýván genotyp.  Výsledkem dlouhodobých a slo ž itých vztah ů mezi souborem d ě di č ných dispozic jedince (genotypem) a faktory ž ivotního prost ř edí, v n ě m ž se tyto dispozice v pr ů b ě hu vývoje projevují, je fenotyp (Ridley, 2001).  Tak jako v ě tšina z nás i v ě dci neustále pátrají po tom, které vlastnosti a projevy osobnosti jsou d ě di č ností podmín ě ny nejvíce.  Je známo, ž e d ě di č ná m ůž e být nap ř íklad: agresivita, odolnost v ůč i chemickým závislostem, alkoholismus, sklony k depresím, ale také schopnost energicky prosazovat vlastní pot ř eby, schopnost n ě koho vést, schopnost u č it se cizím jazyk ů m, odolnost v ůč i stres ů m, temperamentové vlastnosti a mnoho dalších.

13  Francis Galton (1822–1911) provedl experiment s porovnáním 35 dvoj č at (jednovaje č ných) s 20 páry dvoj č at (dvojvaje č ných).  Jednovaje č ná dvoj č ata si byla velmi podobná i v dosp ě losti. Podobala se nejen fyzicky, ale i osobnostn ě, inteligencí, zájmy a profesní dráhou.  Je známo, ž e jednovaje č ná dvoj č ata mají v podstat ě stejnou d ě di č nou výbavu. Vznikla toti ž rozdvojením ji ž oplodn ě ného vají č ka a všechny geny jsou u nich stejn ě zastoupeny.

14  Jsou si podobn ě jší jednovaje č ná dvoj č ata, která vyr ů stají spole č n ě, nebo jednovaje č ná dvoj č ata, která vyr ů stají odd ě len ě (nap ř íklad p ř i adopci, kdy ka ž dé z dvoj č at vyr ů stá v jiné rodin ě )?

15  P ř ípad jednovaje č ných dvoj č at (Beth a Amy) vychovávaných odd ě len ě. Po narození byla dvoj č ata dána k adopci novým rodi čů m, v obou p ř ípadech to byly ž idovské rodiny ze státu New York.  Matka Amy byla obézní, nejistá, ž árlivá a nemilující.  Matka Beth byla atraktivní, plná radosti a lásky k dít ě ti.  Amy nikdy nezapadla do rodinného prost ř edí, vyr ů stala s emo č ními problémy. U ž jako malá byla uk ň ouraná a vy ž adovala stálou pozornost. Tyto vlastnosti jí vydr ž ely a ž do dosp ě losti.  Beth vyr ů stala v milující rodin ě a byla st ř edem pozornosti od chvíle, kdy si ji p ř inesli dom ů. Beth se dostávalo všeho, p ř esto byla Beth problémovým dít ě tem a po ř ád plakala, stejn ě jako Amy. Jako dosp ě lá byla protivná, neurotická a nesnášenlivá ž ena, stejn ě jako Amy (dle Hammer, Copeland, 2003). Znovu si p ř ipome ň me tzv. výchovný (pedagogický) pesimismus …

16  MOZEK a NERVOVÁ SOUSTAVA  J. Delgado: zastavil rozzu ř eného býka v arén ě pouhým zmá č knutím tla č ítka, které aktivovalo elektrodu v mozku zví ř ete.  Delgado potla č il minimálním elektrickým impulsem v ur č ité č ásti mozku agresivní chování a prom ě nil rozzu ř eného býka v beránka.

17  Existuje úzká spojitost mezi mozkem a pro ž ívám a chováním.  Ř ímský císa ř Caligula po zán ě tu mozku údajn ě zešílel, za č al být neuv ěř iteln ě krutý a agresivní.  Josef Mánes po hore č natém onemocn ě ní, které z ř ejm ě postihlo jeho nervovou soustavu, trp ě l velkými bolestmi hlavy, jeho organismus byl vy č erpaný a choval se „podivn ě “.

18

19  dirigent, generál, šéf 1928 Neurolog Tilney prohlásil, ž e celá lidská evoluce se má chápat jako „v ě k č elních lalok ů “  p ř ijímají a koordinují informace z dalších lalok ů,  kontrola pohybu,  produkce ř e č i,  vyšší kognitivní funkce jako myšlení, emoce, pam ěť  sebereflexe, sebeuv ě dom ě ní,  sídlo plánování, p ř edvídání, zám ě r ů Pacient s onemocn ě ním č elních lalok ů si uchovává schopnost pohybu, u ž ívá jazyka, poznávání p ř edm ě t ů, pamatuje si nové informace, ale stejn ě jako armáda bez velitele se rozpadá, i poznávací funkce bez č elních lalok ů se za č nou postupn ě rozpadat. (Goldberg, 1994, s. 39).

20 temenní laloky: interpretace t ě lových pocit ů spánkové laloky: slyšení, porozum ě ní jazyku, pam ěť a č ást emo č ní kontroly týlní laloky: vzadu; vid ě ní, vizuální percepce

21

22

23 p ř erušení corpus callosum poskytuje informaci o roli a funkcích levé a pravé hemisféry

24

25

26 Je uvedený „seznam“ specializací hemisfér za všech okolností stále platný? Názor neurochirurg ů : „U velmi malých d ě tí je poškození pravé hemisféry doslova ni č ivé, zatímco d ů sledky poškození levé hemisféry jsou pom ě rn ě malé.“ U dosp ě lých je to p ř esn ě naopak. (Goldberg, 1994, s. 59). Jak to vysv ě tlit?

27 Experiment Bever-Chiarelliho se zpracováním hudebních zkušeností  Muzikáln ě nerozvinutí lidé zpracovávají hudbu P hemisférou. Hudebníci však zpracovávají hudbu L hemisférou. => stará p ř edstava o vazb ě na hudební informace na P hemisféru platí jenom omezen ě. Experiment A. Martina a koleg ů se slovními a neslovními informacemi  P ř esun aktivace zprava doleva

28 Experiment A. Martina a koleg ů se slovními a neslovními informacemi  P ř esun aktivace zprava doleva. Vztah č innosti PH k novým informacím a LH k rutinám nezále ž í na druhu č innosti, ale je obecný. (Goldberg, 2004, s. 66).  Platí pro symboly (podle ortodoxní teorie by m ě ly být zpracovávány LH)  pro tvá ř e (podle ortodoxní teorie by m ě ly být zpracovávány PH)

29 Neuroplasticita znamená, ž e lidský mozek doká ž e prom ěň ovat sebe sama. Jestli ž e ur č ité „sou č ásti“ sel ž ou, jiné č ásti mozku n ě kdy doká ž ou jejich úlohu p ř evzít. (Doidge, 2012)

30 Ta dobrá zpráva je, ž e mozek doká ž e zm ě nit vlastní strukturu a funkci prost ř ednictvím myšlení a aktivity. Naše mozky jsou vynalézavé, ale také zraniteln ě jší a citliv ě jší na vn ě jší vlivy. „Plastický paradox“ – jakmile se v mozku objeví ur č itá zm ě na a dob ř e se „zabydlí“, m ůž e zabránit výskytu jiných zm ě n. Problém závislostí, rigidity chování atd.

31  Psychický vývoj – co to je? – na č em je závislý? Psychický vývoj je proces postupné p ř em ě ny jednotlivých psychických funkcí i celé osobnosti. Jeho pr ů b ě h závisí na individuáln ě specifické interakci vrozených dispozic a komplexu r ů zných vliv ů prost ř edí. (Vágnerová, 2010, s ) Co je zrání a u č ení? Proces zrání je p ř edur č en genetickým programem. Projevuje se zákonitou posloupností ur č itých zm ě n, které lze chápat jako stav p ř ipravenosti k dalšímu vývoji. U č ení tyto p ř edpoklady dále rozvíjí. (Vágnerová, 2010, s )


Stáhnout ppt "2. p ř ednáška. Jedním z d ů le ž itých témat psychologie a také v ě decký sporem je otázka: V jakém pom ě ru je naše osobnost determinována (určována,"

Podobné prezentace


Reklamy Google