Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Téma č. 4: Vývoj praktické HOPO – intervencionismus a konzervatismus BIVŠ – Břeclav, 26.2.2010, Petr Musil.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Téma č. 4: Vývoj praktické HOPO – intervencionismus a konzervatismus BIVŠ – Břeclav, 26.2.2010, Petr Musil."— Transkript prezentace:

1 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Téma č. 4: Vývoj praktické HOPO – intervencionismus a konzervatismus BIVŠ – Břeclav, , Petr Musil

2 Struktura:  zrod moderní praktické HOPO  obecný vývoj intervencionistické a konzervativní etapy v praktické HOPO  vývoj praktické HOPO ve vybraných zemích:  USA  UK  Německo  Japonsko

3 Vývoj praktické hospodářské politiky  počátky „hospodářské politiky“ – merkantilismus (15. – 18. století)  intervencionistický směr – doktrína hromadění zlata v zemi  období hospodářského liberalismu (18. – 1.třetina 20. stol.) – prakticky žádná HOPO – trh státní zásahy nevyžaduje  zrod moderní HOPO – pod vlivem Velké hospodářské krize 30. let 20. stol.  první ucelený HOPO program: New Deal – program F.D.Roosevelta na oživení US ekonomiky  New Deal obsahoval opatření jak konzervativního tak intervencionistického rázu

4 Intervencionistická etapa praktické HP  důsledek Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. stol.  otřesena víra v samoregulační schopnosti trhů  ale: jaké byly skutečné příčiny krize?  skutečně šlo o selhání trhu? nebylo to důsledkem špatné hospodářské politiky?  např. Friedman – VHK jako důsledek špatné politiky FEDu (srovnej se současnou finanční krizí)  převaha názorů, které zdůrazňují aktivní zásahy státu do ekonomiky

5  praktická HP pod vlive neokeynesiánství  především USA a UK  v Evropě nejednotné  zcela mimo stojí Německo (SRN)  jinak různé (spíše národní) modifikace intervencionistické HP – např. Francie  60. léta – vrchol intervencionistické etapy – od poloviny 60. let převládla i v Německu  Japonsko – specifický směr, tzv. „indikativní plánování“  centrálně plánované ekonomiky (CPE) – nejhrubší forma intervencionismu Intervencionismus po WWII

6 Krize neokeynesiánství  podcenění úlohy peněz v ekonomice  keynesiáství – předpoklad hospodářského výkonu pod Y*, ale:  ke konci 60. let problém s inflačními tlaky – ekonomiky narážejí na své potenciály  vyvrcholení v 70. letech – dva ropné šoky  současný pokles Y a růst P – do té doby pouze pokud klesal Y, tak P také klesala – tzn. nový jev  Phillipsova křivka přestala „fungovat“ podle tehdejší teorie  neschopnost neokeynesiánské teorie najít vysvětlení

7 Konzervativní obrat v HP  objevuje se pojem jako „selhání vlády“  státní zásahy nejsou samospasitelné  teoretické vysvětlení „slumpflace“ podávají monetaristé – zejména M. Friedman, E. Phelps, R. Lucas  reinterpretace a rozšíření konceptu Phillipsovy křivky  renesance kvantitativní teorie peněz a rovnice směny (M.V=P.Y)  paralelně – ekonomie strany nabídky – A. Laffer  80. léta a první polovina 90. let – praktická HP ve znamení návratu ke konzervativním hodnotám

8 Hlavní rysy konzervativní HP  důraz na cenovou stabilitu (v souladu s doporučením monetaristů)  snaha o omezení role státu v ekonomice  deregulace a privatizace  oddělení politické moci od odborových svazů  důraz na osobní svobodu a zodpovědnost jedinců primárně za sebe sama  snaha snižovat vládní výdaje a zejména výdaje sociální  snižování daňové zátěže  USA – Reagan (reaganomika), UK – Thatcherová (thatcherismus), GER - Kohl

9 Vývoj praktické HP v USA Vývoj HDP, cenové hladiny (1929 = 100) a míry nezaměstnanosti v USA během Velké hospodářské krize Zdroj: Slaný et al. (2003)

10 Program New Deal  1933 – 1937 – program F.D.Roosevelta  spíše soubor opatření než ucelenou koncepci  strukturální programy – na obnovu zemědělství a průmyslu: regulace konkurence, cen, rozsahu výroby, minimální mzdy apod.  sociální programy – zavedení systému PAYG  daňová reforma – daňová progrese  podpora členství v odborech  reforma bankovního systému – oddělení retailového a investičního bankovnictví  federální pojištění vkladů  reorganizace centrální banky  regulace trhu cenných papírů  programy veřejných prací

11 Program New Deal  nepřinesl očekávanou obnovu US ekonomiky  předkrizové úrovně bylo dosaženo až v roce 1939  konečné oživení přišlo až se vstupem USA do WWII – výdaje na zbrojení  rapidní růst vládních výdajů  strmý pokles nezaměstnanosti

12 Hospodářské výsledky USA Ukazatel Růst HDP 8,817,118,516,48,1-1,1 Nezaměstnanost 14,69,94,71,91,21,9 Federální výdaje (%HDP) 9,812,024,443,643,741,9 Výdaje na obranu (%HDP) 1,75,617,837,037,837,5 Saldo rozpočtu (%HDP) -3,0-4,4-14,3-30,3-22,8-21,5 Federální dluh (%HDP) 52,450,454,979,197,6117,5 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

13 Vývoj poválečné HP v USA – 50. léta  krátkodobá konjunkturální politika – Truman, Eisenhower  tzv. „stop and go policy“  snaha o aplikaci Keynesových myšlenek  snaha aktivní hospodářskou politikou eliminovat hospodářský cyklus  ve fázi konjunktury měl být uplatněn princip „stop“, ve fázi poklesu princip „go“  praktické problémy: časová zpoždění, neodhadnutí fáze cyklu, nedostatečná a opožděná statistická data  přesto úspěšné období, ale spíše díky WWII – výrazný technologický pokrok se z vojenského sektoru dostal do sektoru civilního

14 USA – 60. léta  přehodnocení „stop and go policy“  nově: politika automatického jemného ladění  zaměření na střednědobý horizont  tzv. „New Economics“ – Kennedy, Johnson  vládní výdaje více systematizovány – již ne ad hoc opatření jako v 50. letech  výdaje směřovány do programu Apollo, sociálních programů, investičních daňových úlev  programy Medicare a Medicaid – hrazení zdravotní péče důchodcům a chudým  měnová politika – po vzoru Keynese, tj. nízké úrokové sazby (politika levných peněz), ale:  problém s narůstající inflací

15 USA – ropné šoky, 70. a 80. léta  inflace koncem 60. let více než 5%  ropné šoky 1973/4 a 1979/80 vyvolaly téměř 10% inflaci a hospodářský pokles  přehodnocení HOPO – důraz na stabilitu cenové hladiny  HOPO dle doporučení monetaristů – stabilizovat růst peněžní masy, důraz na měnovou politiku – přechod od řízení úrokových měr k řízení peněžní zásoby  fiskální politika – cílem snížit význam vládních výdajů v ekonomice

16 Reaganomika  politika spojena s R. Reaganem – 1981 – 1988  cíl: snižování daní (dle Lafferovy křivky), podpora nabídkové strany ekonomiky, snížení vládních výdajů  neúspěšné: daně sice klesly, ale výdaje nikoli  problém tzv. dvojitého deficitu – vládní deficit (výdaje na „uzbrojení SSSR – program hvězdných válek) + deficit zahr.obchodu (souvislost s hospodářským oživením)  přesto úspěšné období – podařilo se stabilizovat cenovou hladinu, snížit UNE a oživit hospodářství

17 80. léta - výsledky Ukazatel Růst HDP2,5-1,94,57,24,13,53,44,1 Inflace9,46,14,03,83,02,22,73,4 Nezaměstnanost7,69,79,67,57,27,06,25,5 Federální dluh (%HDP) 32,635,239,940,743,948,150,551,9 Obchodní bilance (%HDP) -0,5-0,7-1,6-2,7-2,8-3,1-3,2-2,2 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

18 Od Clintona k Bushovi  hlavní cíl Clintona: odstranit deficit federálního rozpočtu  po G.Bushovi deficit téměř 5 % HDP  kumulovaně měl deficit federálního rozpočtu klesnout o 510 mld. USD, a to:  prostřednictvím zvýšení daní a snížení výdajů  úspěšné, navíc nedošlo ke zpomalení ekonomiky – zřejmě významná role rozvoje informačních technologií  vytvoření federálních přebytků až 2,4 % HDP v roce 2000

19  G.W.Bush – příklon ke konzervativní HOPO  volební program – snižování daňové zátěže  realizováno, ale: zároveň růst výdajů na obranu (War on Terror)  doprovázeno uvolněnou politikou FEDu  fiskální + monetární expanze = postupné přehřívání ekonomiky a vytvoření hypoteční bubliny  opět deficity federálních rozpočtů (velká podobnost s Reaganem) Od Clintona k Bushovi

20 Vývoj praktické HP ve Velké Británii  hospodářská krize 30. let se přelila i do Británie  v l – 1931 klesala průmyslová produkce o 5 % ročně  export poklesl o 38 % ve stejném období  nezaměstnanost přesáhla 20% hranici  1931 – opuštění zlatého standardu – libra již nebyla směnitelná za zlato  ve stejném roce devalvace libry o 40 %  snížení úrokových sazeb Bank of England na 2%  oživení ekonomiky již v r  přechod na válečnou ekonomiku oživil ekonomiku  zároveň růst podílu vládních výdajů na HDP (z 17% v r na 63 % v r. 1943)

21 Keynesiánská etapa – po WWII  britská ekonomika již v r dosáhla předválečné úrovně  1945 – Labour party zvítězila ve volbách  vlna znárodňování: uhelné doly, plynárny, elektrárny, železnice, civilní letectví, telekomunikace  zavádění různých sociálních programů – základy britského státu blahobytu  stop and go policy + demand management – po celá 50. i 60. léta  obecně podobné principy v HP jako v USA, navíc pokusy o indikativní plánování

22 Britská nemoc (British Disease)  období 60. a 70. let  problém: pomalý ekonomický rozvoj Británie  ostatní země OECD Británii „dohnaly a předehnaly“ – cca dvojnásobná tempa růstu HDP než Británie  zatímco v r zaujímala Británie 2. místo v rámci OECD v HDP/os., v r byla předposlední  podíl Británie na světovém obchodě klesl z 25% v r na 11% v r  příčinu lze spatřovat v nadměrné státní intervenci do hospodářství

23 Ekonomická úroveň Británie v l a 1973 (Británie = 100) Země USA160,6148,1 Německo60,1102,5 Švédsko93,5111,8 Japonsko26,889,3 Itálie55,792,1 Francie70,5100,7 Dánsko93,3105,8 Nizozemí85,2104,6 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

24 Ropné šoky – 70. léta  ropné šoky dolehly na britskou ekonomiku daleko více než na USA  první ropný šok navíc podpořen expanzivní politikou ve snaze snížit nezaměstnanost  inflace dosáhla přes 20 %  9% inflace byla dosažena ještě před 1. ropným šokem (srovnej s USA)  konzervativní obrat v hospodářské politice

25 Hospodářské výsledky v 70. letech RokInflaceRůst HDPNezaměstnanost 19706,52,02, ,21,73, ,52,83, ,17,42, ,9-1,52, ,1-0,84, ,62,65, ,92,65, ,22,95, ,42,85,4 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

26 Thatcherismus  spojeno s premiérkou M. Thatcherovou  období 1979 – 1991  v oblasti měnové politiky příklon k monetarismu  v oblasti fiskální politiky (a politiky vlády obecně) příklon k ekonomii strany nabídky (podobně jako v USA)  deregulace, privatizace (British Telecom, British Airways atd.  radikální snížení přímých daní (před Thatcherovou nejvyšší mezní sazby daně z příjmů 83 %, úroky a dividendy až 98 %)  radikální omezení moci odborů (např. zrušení zásady „closed shop“ – povinnost zaměstnávat pouze členy odborů)

27 Hospodářské výsledky – 80. léta Ukazatel Růst HDP -2,0-1,21,73,81,83,83,64,44,72,1 Inflace 18,011,98,64,55,06,03,44,24,97,8 Nezaměstnanost 4,87,99,510,510,710,911,810,38,36,4 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

28 New Labour – období vlád Tonyho Blaira  myšlenka „třetí cesty“ – něco mezi thatcherismem a politikou „staré“ labouristické strany  nový rámec makroekonomické politiky – dlouhodobé udržení ekonomické stability  fiskálně-politický rámec – princip transparentnosti a odpovědnosti (růst kredibility fiskální politiky)  golden rule – vláda si v rámci 1 cyklu může půjčit pouze na investice a ne na běžné výdaje  sustainable investment rule – udržení čistého veřejného dluhu na stabilní a rozumné úrovni (40% HDP)  poměrně úspěšné – britská ekonomika opět získala svou dynamiku

29 Vývoj praktické HOPO v Německu  obrovské ekonomické problémy po WWI a v období Velké krize  po WWI – uvalení válečných reparací o velikosti 3-násobku Německého HDP roku 1913  neschopnost splácet – tisk peněz  hyperinflace (v r dosáhla roční míra inflace cca % !!!)  1923 – nová měna Rentenmark  1924 – nová měna Reichsmark – obnoven zlatý standard (měna kryta z 30 % zlatem)

30 Reparace a Brüningova deflační politika  Dawesův plán – splátkový kalendář na reparace  jejich splácení bylo fakticky recyklací, neboť:  příliv US kapitálu do Německa – Německo muselo vytvářet obchodní přebytky, aby mohlo reparace splácet  kancléř Brüning prováděl deflační politiku – cílem bylo udržet konkurenceschopnost německého zboží, protože obchodní partneři se halili do protekcionismu  eskalace problému po propuknutí Velké krize v USA – pokles poptávky po (nejen) Německém zboží – dopad krize na Německo zdrcující

31 Hlavní rysy Velké krize v Německu  pokles HDP kumulativně o 30 %  růst nezaměstnanosti až na 30% úroveň  pokles průmyslové produkce na polovinu  pokles zemědělské produkce na 1/3  pokles cenové hladiny kumulativně o 26 %  sílící extremismus a posilování NSDAP ve volbách – leden 1933 – Hitler se stává kancléřem

32 Hlavní rysy HP nacistického Německa  centrální plánování – ale při zachování soukromého vlastnictví  politika plné zaměstnanosti (programy veřejně prospěšných prací – projekt Autobahns, zavádění pracovní povinnosti apod.)  kartelizace – likvidace menších společností, slučování farem apod.  úsilí o autarkní hospodářství (nutnost vojenské expanze)  zmrazení cen a mezd  čtyřleté bilanční plány  příprava na válku – růst výdajů na zbrojení (až 80% celkových vládních výdajů)  vytváření stínového vládního rozpočtu (MEFO směnky)

33 Hospodářské výsledky  v r téměř 30% HDP činily výdaje na zbrojení  nezaměstnanost klesla do r na 1,3 %  předkrizové hospodářské úrovně bylo dosaženo již v roce 1935  celkové vládní výdaje vzrostly z 11% HDP v r na více než 50 % na konci 30. let

34 Poválečná obnova  reparace jen zhruba 20 mld. USD – většina z nich však byla odpuštěna (zejména v západních okupačních zónách)  Německo přijalo Marshallův plán a další zahraniční pomoc (celkem cca 4,6 mld. USD v l )  Německo nesmělo vlastnit armádu – možnost hospodářské expanze  až do června 1948 přetrvávalo centrální řízení hospodářství pod americkou správou  příprava zásadních ekonomických reforem

35 Období hospodářského zázraku – Erhardovy reformy Hlavní rysy reforem:  měnová reforma – nová měna Deutschmark  deregulace cen  deregulace trhů  dekartelizace  důraz na cenovou stabilitu (nový bankovní systém)  důraz na vytvoření právního řádu + hospodářský liberalismus (ordoliberalismus)  praktická HOPO ale připomínala „stop and go policy“ známou z USA a UK

36 Hospodářský vývoj  období ekonomického zázraku je spojeno s obdobím vlád K. Adenauera a jeho ministra hospodářství L. Erharda (1948 – 1965)  rapidní hospodářský růst (kolem 7 % ročně)  pokles nezaměstnanosti (místy i pod 1%)  cenová stabilita (inflace kolem 2%)  růst podílu Německa na světových trzích  1965 – konec éry hospodářského zázraku – nečekaná recese a příklon ke keynesiánství

37 Keynesiánská etapa  1965 – 1982  spojeno s vládami Williho Brandta a Helmuta Schmidta  implementace keynesiánských opatření do HOPO Německa  posílení role odborů – tzv. „dohodovací řízení“ (odbory fakticky zasahovaly do HOPO)  růst sociálních výdajů (v r činily cca 17% HDP, v r již téměř 32 % HDP)

38 Ropné šoky a Kohlova éra  ropné šoky Německo zasáhly daleko méně než např. UK – inflace do 7%, nezaměstnanost kolem 4%, HDP klesl jen minimálně  1982 – 1998 – období vlád Helmuta Kohla  snaha o návrat k hodnotám sociálně tržního hospodářství v podobě po WWII  privatizace strategických firem (VW, Lufthansa apod.)  snižování daňové zátěže  oživení ekonomiky – obnova solidního růstu HDP a pokles UNE  problém: sjednocení Německa

39 Ekonomické důsledky sjednocení Německa  vytvoření měnové a fiskální unie – sjednocení zcela různorodých hospodářských celků  problematické stanovení směnného poměru DM vůči OM – do 6 tis. OM poměr 1:1, jinak 2:1  privatizace v bývalé NDR – odhady ztrát až 230 mld. DM – podobné problémy jako v ČR  problém s nezaměstnaností v bývalé NDR  nerovná ekonomická vyspělost obou částí – řešení: buď odliv pracovní síly z býv. NDR do západní části SRN, nebo fiskální transfery  1993 – Pakt financování německé jednoty – transfery cca 200 mld. DM ročně v dalších 6 letech  již v l – 1993 cca 195 mld. DM ročně  neschopnost Kohlových vlád problémy sjednocení řešit

40 Schröderovy vlády 1998 – 2005  přijetí dokumentu Agenda 2010  cíl: oživení německého hospodářství, vytváření nových pracovních míst  reformy Hartz – reformy pracovního trhu – nepříliš účinné – nezaměstnanost neklesala HOPO vlády Angely Merkelové (od 2005)  důraz na snižování pracovních nákladů (nižší zdanění práce)  důraz na vědu a výzkum  do r až 25 mld. EUR na dopravní infrastrukturu

41 Vývoj praktické HOPO v Japonsku  reformy Meiji [meidži] – snaha o napodobení hospodářského vývoje západních zemí  cíl: převzít z každé země „to nejlepší“  výrazný vzestup Japonska – až po WWII  klíčové instituce poválečné obnovy: EPA (Economic Planning Agency – Úřad pro ekonomické plánování) a MITI (Ministry of International Trade and Industry – Ministerstvo průmyslu a obchodu)  charakteristické pro Japonsko: indikativní plánování  orientace na export – JPN nedostatek vlastních surovin

42 Indikativní plánování  tvorba dlouhodobých hospodářských plánů  formulace obecných makroekonomických cílů v podobě:  tempa růstu HDP, vývoje obchodní bilance, úspor, investic apod.  jde o plánování v podmínkách tržní ekonomiky  není nikterak závazné, je jen doporučující  pod hlavičkou EPA

43 MITI  tvoří a realizuje aktivní strukturální politiku  princip „výběru vítězů“ – snaží se vybrat potenciálně perspektivní odvětví a ta podporovat, pro neperspektivní se připravuje strategie útlumu  např. SONY vyhodnoceno jako neperspektivní firma (!)

44 Hospodářský vývoj do 70. let  po celé toto období dosahuje Japonsko dvouciferných ročních přírůstků HDP  do r se stalo třetí nejsilnější ekonomikou světa  příčiny hospodářského zázraku: pracovitá, vzdělaná a ochotná k dalšímu vzdělávání pracovní síla, výrazný technologický pokrok, někdy i nekalé praktiky (tzv. zpětný inženýring), demilitarizace, umírněná hospodářská politika

45 Ropné šoky  zasáhly Japonsko poměrně silně, neboť je závislé na dovozu surovin (ropy a zemního plynu), ale:  dokázalo využít – vývoj automobilů s nízkou spotřebou  došlo pouze ke zpomalení hospodářského růstu  druhý ropný šok již na JPN téměř nedolehl

46 HDP v období ropných šoků – průměrná roční tempa růstu Zeměpřed 1. šokem ( ) 1.ropný šok ( ) mezidobí ( ) 2.ropný šok ( ) po 2. šoku ( ) Japonsko7,40,65,13,66,4 USA4,7-0.84,40,04,0 Německo3,9-0,64,00,32,0 Francie5,61,73,81,11,2 Itálie3,90,23,80,82,4 V.Británie4,30,92,6-0,53,2 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

47 90. léta – období hospodářské recese  90.léta jsou v JPN ve znamení recese  příčiny: přeinvestování v 80. letech, splasknutí cenových bublin na finančních trzích, nedostatečná domácí poptávka  snaha HOPO o stimulaci  celkem 8 fiskálních stimulačních „balíčků“  kromě stimulace také restrukturalizace  ekonomika se ocitla v pasti likvidity (místy i záporné úrokové míry)  nezaměstnanost přes 3 % - na japonské poměry jde o vysoké číslo  Japonsko dodnes na hraně mezi růstem a recesí


Stáhnout ppt "HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Téma č. 4: Vývoj praktické HOPO – intervencionismus a konzervatismus BIVŠ – Břeclav, 26.2.2010, Petr Musil."

Podobné prezentace


Reklamy Google