Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vypracoval: Martin Ryšavý Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2014/15 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování: 19.11.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vypracoval: Martin Ryšavý Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2014/15 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování: 19.11."— Transkript prezentace:

1 Vypracoval: Martin Ryšavý Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2014/15 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:

2 Úvod oceán= dominantní fyzickogeografický prvek povrchu Země tvořený masou slané vody na Zemi tvoří oceány jedno těleso, které se nazývá Světový oceán Světový oceán tvoří 5 oceánů, moře a všechna vodní masa s nimi spojená oceány: Indický oceán Atlantský oceán Severní ledový oceán Tichý oceán Jižní oceán (uznaný až v roce 2000) maximální hloubka je m (Mariánský příkop v Tichém oceánu)

3 Vliv světového oceánu na globální klima oceán řídí klima a počasí na celé Zemi světový oceán je ze zmiňovaného pohledu podobný pralesům, jelikož má velkou rozmanitost druhů a má vliv na globální klima a koloběh kyslíku mořské proudy oteplují, nebo ochlazují pevninu v závislosti na teplotě vody, kterou unáší  nejznámějším příkladem je Golfský proud, který otepluje západní Evropu oceán je tzv. biologickou pumpou, protože fytoplankton v sobě zachytává část uhlíku z atmosféry, čímž zmenšuje jeho koncentraci v atmosféře a snižuje jeho vliv na skleníkový efekt  v oceánech je vázáno dvacetkrát více uhlíku než v pevninských ekosystémech Počasí u nás je významně ovlivněno Atlantským oceánem. Nebýt Atlantiku, bylo by klima u nás mnohem sušší, v létě teplejší a v zimě naopak ještě studenější - tedy jako je tomu více na východ, kde vládne takzvané kontinentální klima. na základě intenzity vlivu oceánu na podnebí v dané oblasti rozeznáváme kontinentální a oceánické podnebí

4 Dělení podnebí ovlivněných oceány 1) KONTINENTÁLNÍ 2) OCEÁNICKÉ - ( také pevninský) typ podnebí se vyznačuje velkými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu, malou oblačností a nízkými úhrny srážek - zatímco v létě jsou teploty a počasí v oblastech s kontinentálním podnebím mnohdy na stejné úrovni, jako je tomu například ve střední Evropě a často se objevují i vlny veder, v zimě klesají hluboko pod bod mrazu. - oceánické podnebí, je typ podnebí, které se vyznačuje malými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu v průběhu ročních období - rozdíly mezi nejnižší a nejvyšší průměrnou měsíční teplotou v roce jsou do 15°C - pro tento typ podnebí je rovněž typická vysoká oblačnost s velkým množstvím srážek, které jsou také rovnoměrně rozloženy během všech ročních období.

5 Zvyšování kyselosti moří Rostoucí hladina CO 2 zajišťuje zvyšování kyselosti oceánu desetkrát rychleji, než doposud vědci předpokládali. Kyselost mořské vody je nebezpečná zejména pro korály, ale i mušle a jiné mlže či korýše. Kyselostí moří je ovlivněna celá řada živočichů, protože organismy, jejichž tělo je pokryto pevnou schránkou, potřebují k tvorbě schránky hlavně zásadité prostředí. Jedna třetina z celkového množství oxidu uhličitého, který vyprodukovali lidé, se rozpustila zejména v oceánech. Následně z oxidu vzniká kyselina uhličitá, která má za příčinu snižování zásaditosti vody a úrovně pH. Ke konci století zmizí většina korálových útesů, což je spojené s globálním oteplováním a také kyselostí. Existují však i druhy korálů, které jsou vůči kyselosti odolnější, ale není jich tolik. Je ohroženo mnoho druhů mořských živočichů, jejichž význam v potravním řetězci je nezastupitelný. Jestliže by tyto druhy vyhynuly, ekosystém by se zhroutil a následky v moři by byly obrovské. Některé organismy mizí, ale jiné zažijí nárůst, a to hlavně řasy a menší svijonožci. Změní se tak rovnováha a některé druhy živočichů mohou vymírat mnohem rychleji.

6 Moře a odpadky Množství znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do volného moře, se v tomto století dramaticky zvýšilo, což vede k přemnožení jedovatých řas a lidé koupající se v těchto vodách mohou zaznamenat zdravotní zhoršení. Rok co rok skončí v mořích několik milionů tun odpadků, které lodě k tomu určené transportují do moře. Sítě, lana a také různé plastové předměty způsobí za rok zahynutí sto tisíce mořských savců a smrt dvou milionů ptáků. Do rybářských sítí se ročně zaplete tisíce delfínů, z nichž většina zahyne, ale i mořské želvy, žraloci či ptáci. Do oceánů se dostane široká škála chemikálií, které jsou výsledkem lidské činnosti. V současné době se v chemickém průmyslu vyskytuje 63 tisíc různých chemikálií. Chemikálie však zahrnují takzvané perzistentní organické znečišťující látky, které jsou odolné a nerozkládají se, což má za příčinu shromažďování látek v tkáních živých organismů. Znečištění moří se nedá nikterak regulovat, oceány jsou bez hranic a jejich kontrola na nesmírné ploše je nepředstavitelná. Vědci se shodují na tom, že asi 80 % látek znečišťující vodu pochází z průmyslu, čističek a závodů. Na dno se potápí velké, neskladné předměty, které zabraňují uklízecím lodím důkladné čištění dna.

7

8 Znečištění moře vlivem zemědělství Znečištění moře nezpůsobují pouze havárie ropných tankerů či vypouštění odpadních vod do volného moře. Pro živočichy jsou v moři nebezpečné také pesticidy a těžké kovy, jako rtuť či kadmium, které se vyskytují v odpadních vodách. Pesticidy jsou obsaženy v řekách, kam se dostávají dešťovou vodou, a následně odtékají do moře. Jsou natolik silné, že dokážou určité druhy ryb a korýšů zcela zahubit. Do řek jsou splavované dokonce i průmyslová hnojiva, která jsou charakteristická vysokou koncentrací fosfátů a dusičnanů. Když je teplo, působí tyto látky stimulačně zejména na růst mořských řas. Voda se pokryje takovým kobercem, který nepropustí dostatek světla a tepla, který mořští živočichové potřebují pro existenci. Další nebezpečnou chemickou látkou je TBT, která je vyžívána k natírání trupů lodí. Je vysoce toxická, čímž brání usazování mořských rostlin a živočichů. Znečištění, které pochází z pevniny, tvoří podle odhadů zhruba 44 % celkového znečištění oceánů. Kdežto znečištění způsobené mořskou dopravou se podílí „pouze“ z 12 %. Znečištění zemědělstvím může způsobit nebezpečné kvetení řas v pobřežních vodách. Jakmile začnou řasy odumírat a rozkládat se, je spotřebováván kyslík, který se ve vodách vyskytuje. V některých oblastech se proto již vytvořily takzvané „mrtvé zóny“, v nichž se kyslík snížil na hranici, která není dostatečná pro život.

9 Zdroje https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS8Bf2IYaoSdFIG14Ppc-KgRqcpyCXjqaJa- 736E1ksQ5r4EO3z https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS8Bf2IYaoSdFIG14Ppc-KgRqcpyCXjqaJa- 736E1ksQ5r4EO3z


Stáhnout ppt "Vypracoval: Martin Ryšavý Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2014/15 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování: 19.11."

Podobné prezentace


Reklamy Google