Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historický vývoj veřejné správy v Českých zemích Rakousko (1848 - 1918) Československo (1918 - 1939) Protektorát Čechy a Morava Československo 1945 - 1989.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historický vývoj veřejné správy v Českých zemích Rakousko (1848 - 1918) Československo (1918 - 1939) Protektorát Čechy a Morava Československo 1945 - 1989."— Transkript prezentace:

1 Historický vývoj veřejné správy v Českých zemích Rakousko ( ) Československo ( ) Protektorát Čechy a Morava Československo Reforma veřejné správy po roce 1989

2 Veřejná správa před rokem 1848 do roku stavovský stát - veřejná moc se dělila mezi panovníka, šlechtu a vymezené korporace (města, cechy) po roce nástup absolutismu (posílení panovníka - základní osoba ústředního aparátu) správa zemí, krajů a měst - silné postavení centrální moci na všech úrovních

3 Vývoj veřejné správy v letech Po roce 1848 – změny ve struktuře i činnosti rakouské správy:  dovršení procesu postátnění správy - zrušení vrchnostenské správy (vrchnostenská správa - správní, popř. soudní moc nad poddanými) a její důsledné nahrazení správou státní - občan se stává rovnocenným partnerem státních orgánů - přestává být poddaným státu či vrchnosti

4 Vývoj veřejné správy v letech  zavedení samosprávy dvojkolejnost veřejné správy - státní správa a samospráva oddělené - duální systém - na úrovni zemí, krajů, okresů (ne všechny úrovně v celém období a ve všech částech Rakouska) obce smíšený model správy

5 Vývoj veřejné správy v letech duben 1848 (dubnová ústava - první Rakouská ústava - vyhlášená panovníkem - „oktrojována“) další ústavy 1849 (jako celek neplatila), 1861, prosincová ústava (platná pro Rakousko) -> po Rakousko - Uherském vyrovnání (stát se stává konfederací) vedle ústředních státních orgánů (panovník, vláda, říšská rada - státní správa a samospráva na úrovni zemí, krajů, okresů a obcí

6 Správa zeměpanská (státní správa)  země (Čechy, Morava, Slezsko) - v čele s místodržitelem, resp. ve Slezsku zemský prezident (zástupci císaře a vlády v zemi)  kraje (Morava 1860) zrušeny (v čele krajští prezidenti) – větší pravomoci pouze v letech  okresy - v čele okresní hejtmani, 1855 – 1868 nazývaní okresní představení (mimo výkonu státní správy i dohled nad orgány samosprávy)

7 Samospráva pro českou politiku samospráva chápána jako protipól státní správy a „volání“ po autonomii  země (Čechy, Morava, Slezsko) - zemské sněmy - zákonodárství, jež nebylo ústavou výslovně vyhrazeno říšské radě, výkonné orgány sněmů – zemské výbory (nejvyšší instance samosprávy v zemích)  okresy (pouze v Čechách) - zastupitelstvo, okresní výbor, starosta  obce - obecní výbor (zastupitelstvo), představenstvo, starosta

8 Obce základ samosprávy – „základem svobodného státu je svobodná obec“ (prozatímní obecní zákon z roku 1849)  samostatná (vlastní) působnost - správa obecního jmění, starost o obecní silnice a mosty, zdravotní péče, mravnostní a dopravní policie, péče o chudé, správa obecních a středních škol vydržovaných obcí apod. přenesená působnost - pouze záležitosti výslovně uložené v zákonech říšských a zemských – např. vymáhání pokut, vojenské záležitosti (odvody), účast na provádění a přípravě voleb, trestní pravomoc v některých záležitostech …

9 Financování obcí příjmy z kmenového jmění (pozemky, domy, kapitál, tržní výsady, mýta, honitby, lesnické a rybářské právo) pokud příjmy z kmenového jmění na obecní výdaje nepostačovaly mohl obecní výbor rozvrhnout na obec příspěvky ve formě přirážky k přímým daním (z pozemků, domovní, činžovní, živnostenská, z příjmů), k dani z potravin, příp. služby k potřebám obce, další platy a dávky - někdy tato opatření vyžadovala schválení zemského zákona

10 Dohled nad samosprávou (obcemi) v menším rozsahu vyšší úrovně samosprávy (okresní, zemské), zejména však orgány státní správy – okresní hejtmanství, zemská místodržitelství oblasti dohledu:  nad zákonností opatření obecní samosprávy  nad hospodařením obecní samosprávy  nad výkonem přenesené působnosti zemské místodržitelství mohlo rozpustit obecní výbor (zastupitelstvo)

11 Okresní úroveň správy státní správa (okresní hejtmanství) – starost o pořádek, bezpečnost, evidence obyvatelstva, činnost při vybírání daní, dohled nad obecní správou … samospráva (zastupitelstvo, okresní výbor, starosta- potvrzovaný císařem) – správa hospodářská, silniční, hospodářské záložny (zřizování a vydržování peněžních ústavů) atd. přenesená působnost okresní samosprávy – ubytování vojska a jeho zásobování, zdravotní péče proti nakažlivým chorobám atd. – ne příliš rozsáhlá oblast Okresní samospráva v plném rozsahu pouze v Čechách (+ Halič a Štýrsko – tj. pouze 3 z celkem 17 zemí Předlitavska)

12 Zemská úroveň správy státní správa (místodržitelství) – péče o zachování veřejného pořádku, dozor nad tiskem, informování vlády o situaci v zemi, spolkové a divadelní záležitosti, pasová a cizinecká agenda, vydávání koncesí k provozování tiskáren, navrhování nižších funkcionářů státní správy, zastupování císaře v zemi, …. samospráva (zemský sněm, zemský výbor) – schvalování zákonů (mimo oblastí prosincovou ústavou vyhrazených říšské radě), hospodářské záležitosti zemí, záležitosti zemských úředníků atd. – pouze samostatná působnost (žádná přenesená)

13 Veřejná správa v letech obce, samosprávné okresy a země – územní korporace i na zemské úrovni – samospráva, nikoli autonomie (resp. federalizace Rakouska - Předlitavska) volené samosprávné orgány – nikoli všeobecné a rovné volební právo (jako např. říšská rada) český zemský sněm – od roku 1908 ochromen německou obstrukcí, národnostní spory a zemská finanční krize vedly k rezignaci zemského maršálka a několika členů zemského výboru  císař dvěma tzv. anenskými patenty rozpustil zemský sněm a pravomoci zemského výboru přenesl na zemskou správní komisi (jmenovaní úředníci)

14 Politická správa a samospráva v Předlitavsku úroveň správyorgánpředstavitel země místodržitelský úřadmístodržitel zemský sněm, zemský výbormaršálek okresy okresní hejtmanstvíhejtman okresní zastupitelstva, výborystarosta obceobecní výbory, obecní představenstva (výkonné orgány) starosta

15 Vznik Československé republiky v roce 1918 Zákon č. 2/1918 – Recepční norma – převzetí stávajících zemských a říšských zákonů Národní výbor v Praze – nejvyšší orgán moci – dohoda většiny českých politických stran Prozatímní ústava (č.37/1918 Sb.) – vznik Revolučního Národního shromáždění (rozšířený Národní výbor), prezident republiky, vláda 1920 – ústava ČSR

16 Obce novela obecního zřízení z doby monarchie obecní výbor → obecní zastupitelstvo obecní představenstvo → obecní rada zavedení všeobecných a rovných voleb do obecního zastupitelstva pro muže i ženy od roku 1933 – nutnost schválení zvoleného starosty státem (u okresních obcí ministerstvem vnitra, u ostatních zemským úřadem) – ČSR mnohonárodnostní stát s menšinami německou, maďarskou …. podobně jako před rokem 1918 přetrvávaly problémy v obecních financích – některé výdaje převedeny na stát (stavby a udržování cest, mravnostní policie atd.), některé obce až 300% přirážky k přímým daním

17 Reforma VS z roku 1920 konec zemského zřízení (de jure již prozatímní ústavou 1918 – zákonodárná pravomoc zemských sněmů přenesena na Národní shromáždění) - přijetí centralistické koncepce menších územních celků – župy a okresy (orgány státní správy, tvořené státními zaměstnanci + župní zastupitelstva - 2/3 členů volených občany, 1/3 jmenována vládou) - župní uspořádání před rokem 1918 fungovalo v Uhrách ústřední orgány (ministerstvo vnitra) – župy – okresy - obce

18 Reforma VS z roku 1920 župní úřady – v čele župan – převzaly (resp. měly převzít) činnost zemských orgánů v oblasti hospodářské a správní, finanční, správního soudnictví, kontrolní činnost vůči okresním úřadům okresní úřady – v čele okresní náčelník – převzaly činnosti okresních hejtmanství – dozor nad obcemi okresní zastupitelstva v Čechách rozpuštěna krátce po vzniku ČSR – jmenovány okresní správní komise (dle zásady poměrného zastoupení politických stran v okrese)

19 Reforma VS z roku 1920 v Českých zemích se župní zřízení nerealizovalo na Slovensku bylo župní zřízení účinné od 1. ledna 1923 (volby do 2/3 župních zastupitelstev se konaly ) Podkarpatská Rus nebyla vůbec zákonem rozdělena na župní celky (dle historické tradice se utvořily 4 župy, potom 3, od roku 1926 jedna se sídlem v Mukačevu) - v čele správci v roce 1926 vypracován návrh správní reformy

20 Reforma VS z roku nové dělení na země a okresy (účinnost od ) v čele okresu stál okresní hejtman (jmenovaný ministrem vnitra) uvnitř zemí okresy v čele země stál zemský prezident (jmenovaný prezidentem ČSR) Česká (historické hranice) Moravsko-slezská (spojená Morava a Slezsko) Slovenská Podkarpatoruská země

21 Reforma VS z roku nové dělení na země a okresy (účinnost od ) zemězemský prezident zemský úřad (Podkarpatská Rus - navíc guvernér - menší pravomoci než zemský prezident) zemské zastupitelstvo (2/3 členů voleno občany, 1/3 členů jmenována vládou) zemský výbor (členové voleni z řad zemského zastupitelstva) okresyokresní hejtman okresní úřad okresní zastupitelstvo (2/3 členů voleno občany, 1/3 členů jmenována ministrem vnitra) okresní výbor (členové voleni z řad okresního zastupitelstva) obceobecní zastupitelstvo (voleno občany) obecní rada (volena z řad zastupitelstva) starosta (volen z řad zastupitelstva)

22 Reforma VS z roku 1927 (1920) silné kompetence státních orgánů – slabý vliv samosprávy na veřejné dění:  usnesení zemských zastupitelstev podléhalo schválení ministerstvem vnitra (mohl je pozastavit i zemský prezident)  zákon výslovně zemským zastupitelstvům zakazoval usnášet se o politických otázkách (u žup z roku 1920 obdobné)  kompetence zemských zastupitelstev zejména hospodářské a správní – správa zemského majetku, doprava, zdravotnictví, sociální péče atd.  hlavním příjmem zemí byly zemské přirážky k daním a státní dotace

23 Reforma VS z roku 1927 sjednocení veřejné správy v ČSR okresy a země nebyly samostatnými korporacemi územní samosprávy → zastupitelstva součástí úřadů → odbourání dvoukolejnosti na úkor samosprávy (praktické postátnění samosprávy), (omezení možného ohrožení státu ze strany menšin) po roce 1918 – zpolitizování správy – obsazování úřednických míst podle stranických klíčů

24 Česko - Slovensko stát se stal de facto federací - autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi (vlády, sněmy) postupné omezování demokracie  zmocňovací zákony pro vládu a prezidenta  na úrovni obcí tajemníci (nad samosprávou - v důsledku zániku ČSR se již nerealizovalo)

25 Protektorát Čechy a Morava ( ) 1939 – okupace – zřízení Protektorátu Čechy a Morava (součást německé říše) - (další části bývalé ČSR - sudetská říšská župa, Slovenská republika a Kárpátalja) faktická moc - velitel říšské armády a říšský protektor, od roku 1943 zřízen úřad státního ministra Říšský protektor – potvrzoval ministry protektorátní vlády, svými výnosy mohl měnit protektorátní právo autonomní protektorátní správa – v čele s prezidentem a protektorátní vládou faktická likvidace obecní samosprávy - jmenování starostů německými orgány – 1944 převzetí obecních pravomocí větších obcí tzv. úřednickými vedoucími

26 Veřejná správa po roce 1945 Obnova Československa (ovšem nikoli v původních hranicích - sovětská okupace Podkarpatské Rusi a části Slovenska) autonomní status Slovenska (Slovenská národní rada a Sbor povereníkov) České země -> země - okresy - obce Slovensko -> okresy - obce

27 Veřejná správa ustavena soustava národních výborů národní výbory - jednotné orgány - státní správa i samospráva - stále více převažovala státní správa místní národní výbory – obce, převzaly pravomoci starostů, zastupitelstev, rad + úřady okresní národní výbory – převzaly pravomoci od okresních úřadů zemské národní výbory – od zemských úřadů obecní, okresní a zemské úřady se staly výkonnými orgány národních výborů národní výbory nižších stupňů byly podřízeny národním výborům vyšších stupňů – prakticky neslučitelné se samosprávou

28 Veřejná správa Orgány národních výborů:  plénum  rada národního výboru  předseda národního výboru a jeho náměstci  komise základním orgánem bylo plénum, které tvořili všichni členové a volilo další orgány

29 Veřejná správa místní národní výbory byly na konci II. světové války vytvářeny „revoluční cestou“ okresní a zemské nepřímou volbou prostřednictvím volitelů z místních NV v roce 1946 bylo složení plén NV (+dalších orgánů) upraveno dle výsledků voleb do Ústavodárného národního shromáždění v dané zemi, okrese či obci

30 Veřejná správa po roce 1948 Ústava 1948 –> kraje – okresy – obce – zrušení zemí a zavedení krajského zřízení – ČSR - 19 krajů, 270 okresů NV krajské, okresní, městské, obvodní a místní krajské národní výbory:  nejvyšší orgán plénum  rada (výkonný orgán - všechny záležitosti jež zákon nevyhrazoval plenárnímu zasedání nebo předsedovi  předseda  referenti  komise  tajemník KNV (potvrzován ministrem vnitra, představený přednostů referátů, zastupoval předsedu NV

31 Veřejná správa po roce a 60. léta - poměrně časté organizační změny v řízení státní správy 1954 první přímé volby do NV - jediná kandidátka Národní fronty nejzávažnější záležitosti spadající do kompetence NV vždy předem projednávány příslušnými výbory KSČ - skutečné řešení problému postupné sdružování obcí - slučování NV menších obcí či rušení NV zaniklých obcí

32 Veřejná správa po roce 1960 v roce 1960 bylo ustaveno nové územní členění Československa (ČSSR) snížení počtu krajů a okresů – 10 krajů, 108 okresů zvýšení kompetence NV - ekonomické (často i řízení podniků na jejich území), školské, zdravotní atd.

33 Československo po roce – federalizace ČSSR - zákonodárná moc:  Federální shromáždění (Sněmovna lidu, Sněmovna národů  Česká národní rada, Slovenská národní rada výkonná moc:  federální vláda, republikové vlády, obdobně úřady dle ústavy a kompetenčního zákona 80. léta – vznik střediskových obcí – zřízení místních NV s rozšířenou pravomocí i pro další obce – integrace malých obcí do větších celků

34 Československo po roce 1968 místní národní výbory:  s působností pro několik obcí  s rozšířenou kompetencí (ve střediskových obcích)  působící v jedné obci orgány NV, kompetence a faktická pravomoc KSČ zůstávají bez výraznějších změn

35 Transformace veřejné správy po roce 1989 změny politického uspořádání Československa, zrušení vedoucí úlohy KSČ, přechod k parlamentnímu modelu dělby moci zrušen systém národních výborů - obnovení obecního zřízení federální úroveň ústředních orgánů - republiková úroveň ústředních orgánů - okresní úřady (státní správa) - obce (státní správa a samospráva – ČR - smíšený model správy, SR – duální model správy  státní správu v obcích zajišťovaly okresní úřady)

36 Úrovně reformy veřejné správy v ČR (ČSFR) reforma územní veřejné správy reforma ústřední státní správy reforma kvality a obsahu veřejné správy, která zahrnuje informatizaci veřejné správy, vzdělávání ve veřejné správě, veřejné a občanské kontroly, zvýšení účinnosti veřejných financí, dostupnosti a kvality veřejných služeb a řízení veřejného sektoru (dlouhodobé) reforma postavení zaměstnanců veřejné správy

37 Zásady z nichž vychází reforma reforma územní veřejné správy proběhla v duchu takzvaného spojeného modelu, tedy modelu, v němž jsou úřady samosprávy pověřeny výkonem státní správy (Slovensko - duální model) přenesení kompetencí ze státní správy na samosprávu v maximálně dosažitelné míře, tedy provedení decentralizace přenesení kompetencí ve výkonu státní správy z ústřední úrovně na nižší, respektive krajský a obecní stupeň státní správy v maximálně dosažitelné míře, tedy provedení dekoncentrace

38 Reforma v období zrušení systému národních výborů a uvolnění silného centralistického státu samospráva – obnovila svou činnost pouze na obecní úrovni (krajská úroveň zůstala vymezena jen územně, krajské NV byly zrušeny bez náhrady) územní státní správa – konstituce okresních úřadů jako orgánů státní správy se všeobecnou působností (působnost nepokrývala celou státní správu, vznikaly proto paralelní soustavy dekoncentrovaných úřadů)

39 Shrnutí správních úrovní do roku 1992 – státní správa federální vládní úroveň – centrální vládní orgány, federální úřady republiková vládní úroveň – ČR/SR, centrální orgány státní správy dekoncentrované orgány státní správy decentralizované orgány státní správy  okresní úřady (pro výkon všeobecné správy)

40 Shrnutí správních úrovní do roku 1992 – samospráva obnovené samosprávné obce a města

41 1. fáze reformy územní veřejné správy v ČR činnosti spojené s vytvořením krajů ústavní zákon č. 347/1997 Sb. - územní vymezení krajů byl přijat spojený (smíšený) model veřejné správy (u krajů i obcí) V první fázi reformy územní VS, která fakticky skončila volbami do krajských zastupitelstev v roce 2000, šlo především o stanovení právního rámce VS, ustanovení vyšších územně samosprávných celků – krajů – a vymezení jejich přenesené a samostatné působnosti

42 Organizační struktura VS v 1. fázi krajská zastupitelstva krajské úřadykrajská neexistujeokresní úřadyokresní základní stupeňpověřené obecní úřady, stavební úřady, ostatní obce minimální rozsah výkonu obecní samosprávastátní správaúzemní úroveň

43 2. fáze reformy územní veřejné správy v souladu se zákonem č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, skončila činnost 73 okresních úřadů k výkon státní správy byl přenesen na samosprávné celky (kraje, obce), popř. na ústřední úřady samosprávné celky byly pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti působnosti okresních úřadů byly přeneseny převážně na obce s rozšířenou působností s cílem přiblížit státní správu občanům

44 Členění obcí podle rozsahu přeneseného výkonu státní správy Od existují tři druhy obcí:  obce s rozšířenou působností – největší díl výkonu státní správy – 205 obcí (měst)  obce s pověřeným obecním úřadem – menší podíl přenesené působnosti, správa pro více obcí – 388 obcí  obce se základním rozsahem přenesené působnosti (všechny obce - přes 6 200)

45 Výsledek reformy veřejné správy decentralizací státní správy - došlo k posílení významu samosprávy bylo dosaženo lepší dostupnosti veřejné správy pro občany, neboť sídla obcí s rozšířenou působností tvoří přirozená centra správních obvodů nový typ obce (obec s rozšířenou působností) vykonává dva druhy působností - samosprávnou činnost pro svou obec a výkon státní správy v přenesené působnosti pro stanovený správní obvod

46 Reforma veřejné správy na Slovensku  1990 – zrušen systém národních výborů (místní, okresní, krajské), obnovení samosprávy obcí – oddělení státní správy a územní samosprávy (zaveden oddělený – duální – model veřejné správy), zrušení krajské úrovně státní správy, místní státní správa byla organizována v 38 okresech a 121 obvodech.  1996 – zrušeno 121 obvodů (úřadů místní státní správy) a opětovné zavedení krajské úrovně státní správy, Slovenská republika se dělila na 8 krajů a 79 okresů (větší počet menších okresů).  vzniká druhá úroveň místní samosprávy – krajská - vyšší územní celky (8 samosprávných krajů – první volby předsedů a krajských zastupitelstev proběhly v prosinci 2001).

47

48 Reforma veřejné správy na Slovensku  2004 – změna uspořádání místní státní správy  přesun více než 400 kompetencí ze státní správy na obce a samosprávné kraje + zrušení integrovaných krajských a okresních úřadů a rozšíření specializované státní správy podřízené přímo ministerstvům. Kompetence samosprávných krajů: samostatná působnost – silnice II. a III. třídy, územní plánování, regionální rozvoj, střední školství, nemocnice, správa některých zařízení sociálních služeb a kulturních zařízení, udělování licencí pro lékárny a soukromé lékaře atd. některé úkoly státní správy – část kompetencí ve školství, zdravotnictví, silniční dopravě atd. Financování samosprávných krajů (od ): vlastní (výlučná) daň – daň z motorových vozidel využívaných pro podnikání (o sazbách, úlevách nebo osvobození rozhodují krajská zastupitelstva) + sdílená daň - 23,5% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se krajům rozděluje podle 6 kritérií)

49 Reforma veřejné správy na Slovensku Kompetence obcí: samostatná působnost – místní komunikace, hromadná doprava, veřejné prostranství, zeleň, čistota, ochrana životního prostředí, vodní hospodářství, kanalizace, komunální odpad, územní plánování, místní rozvoj, bydlení, předškolní a školní zařízení, sociální služby, polikliniky, místní policie, výběr místních daní a poplatků atd. některé úkoly státní správy – vedení matrik, stavební řízení, část kompetencí ve školství. obce mohou rovněž vzájemně spolupracovat např. formou společných obecních úřadů pro více obcí – podobně jako ČR je SR charakteristická velkým počtem obcí (2 883 obcí – z nich je 41,5% do 499 obyvatel) Financování obcí (od ): vlastní (výlučné) daně – 8 místních daní (daň z nemovitostí, za psa, za užívání veřejného prostranství atd. – obec rozhoduje o sazbách nebo úlevách) + sdílená daň - 70,3% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se obcím rozděluje podle 4 kritérií)

50 Zakarpatská oblast Ukrajiny (býv. Podkarpatská Rus) veřejná správa na úrovni oblastí, okresů a obcí  oblasti → volená oblastní rada + oblastní administrativa (předseda jmenován prezidentem se souhlasem ukrajinské vlády)  okresy → volená okresní rada + okresní administrativa (předseda jmenován předsedou oblastní administrativy)  obce → městské, vesnické rady (starosta volen přímo)


Stáhnout ppt "Historický vývoj veřejné správy v Českých zemích Rakousko (1848 - 1918) Československo (1918 - 1939) Protektorát Čechy a Morava Československo 1945 - 1989."

Podobné prezentace


Reklamy Google