Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Inflace. Inflace Inflace – proces postupného znehodnocování kupní síly měny v důsledku růstu cen. Projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Inflace. Inflace Inflace – proces postupného znehodnocování kupní síly měny v důsledku růstu cen. Projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a."— Transkript prezentace:

1 Inflace

2 Inflace Inflace – proces postupného znehodnocování kupní síly měny v důsledku růstu cen. Projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a služeb v průběhu určitého období. Inflace – proces postupného znehodnocování kupní síly měny v důsledku růstu cen. Projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a služeb v průběhu určitého období. Negativní důsledky inflace: snížení kupní síly peněz, znehodnocování úspor, zhoršení schopnosti peněz plnit funkci uchovatele hodnot, snížení reálných mezd, zvýšení míry nejistoty v rozhodování podnikatelů, přispívání k nestabilitě a prohlubování ekonomické nerovnováhy. Negativní důsledky inflace: snížení kupní síly peněz, znehodnocování úspor, zhoršení schopnosti peněz plnit funkci uchovatele hodnot, snížení reálných mezd, zvýšení míry nejistoty v rozhodování podnikatelů, přispívání k nestabilitě a prohlubování ekonomické nerovnováhy. Opakem inflace je deflace - proces zvyšování hodnoty peněžní jednotky zmenšováním peněžního oběhu, hlavně umělým snížením objemu oběživa; především k odstranění následků inflace a ke zhodnocení měny. Snižování objemu oběživa ovlivňuje negativně výkonnost ekonomiky. Proto jde o jev poměrně vzácný a zpravidla nežádoucí. Opakem inflace je deflace - proces zvyšování hodnoty peněžní jednotky zmenšováním peněžního oběhu, hlavně umělým snížením objemu oběživa; především k odstranění následků inflace a ke zhodnocení měny. Snižování objemu oběživa ovlivňuje negativně výkonnost ekonomiky. Proto jde o jev poměrně vzácný a zpravidla nežádoucí. =   Doposud byl zákazník spokojen, neboť kupní síla jeho peněz byla dostačující k nákupu požadovaných statků. Vzrostou-li však ceny…

3 Statistika inflace Nesleduje se pohyb cen všech komodit, ale jen určitých (segmentace trhu) a pomocí statistických šetření se tvoří tzv. indexy Nesleduje se pohyb cen všech komodit, ale jen určitých (segmentace trhu) a pomocí statistických šetření se tvoří tzv. indexy Nevyrovnaná inflace – ceny jednotlivých statků rostou rozdílným tempem (mění se cenové relace) Nevyrovnaná inflace – ceny jednotlivých statků rostou rozdílným tempem (mění se cenové relace) Vyrovnaná inflace – ceny jednotlivých statků rostou stejným tempem Vyrovnaná inflace – ceny jednotlivých statků rostou stejným tempem Informace o míře inflace se využívají např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů, při sestavování nájemních smluv, aj. Informace o míře inflace se využívají např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů, při sestavování nájemních smluv, aj.

4 Měření inflace Hlavní používané indexy: Hlavní používané indexy: Index spotřebitelských cen (CPI) aIndex spotřebitelských cen (CPI) a Deflátor GDPDeflátor GDP Kolik stojí nákup spotřebního koše statků v roce 2010? (např Kč) Kolik stál nákup stejného spotřebního koše statků v roce 2009? (např Kč) Inflace = Kolik stál nákup stejného spotřebního koše statků v roce (např Kč) _ = 0,05 * 100 = 5 %

5 Index spotřebitelských cen Poměřuje úroveň cen vybraného koše výrobků a služeb (cca 6 90) ve dvou obdobích. Význam (váha), jednotlivých druhů zboží ve spotřebním koši odpovídá podílu daného druhu na celkové spotřebě domácností. Poměřuje úroveň cen vybraného koše výrobků a služeb (cca 6 90) ve dvou obdobích. Význam (váha), jednotlivých druhů zboží ve spotřebním koši odpovídá podílu daného druhu na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno zboží (potravinářské, tabák, odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické, pro dopravu a volný čas, pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a finanční). Složení spotřebního koše se v průběhu let mění. Do spotřebního koše je zařazeno zboží (potravinářské, tabák, odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické, pro dopravu a volný čas, pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a finanční). Složení spotřebního koše se v průběhu let mění. Mírou inflace z hlediska domácností je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen. Mírou inflace z hlediska domácností je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen. Pokles míry inflace, klesající procentní přírůstky cenové hladiny označujeme jako dezinflace. Pokles míry inflace, klesající procentní přírůstky cenové hladiny označujeme jako dezinflace.

6 Spotřební koš v ČR Váha v procentech Potraviny a nealkoholické nápoje 1. Potraviny a nealkoholické nápoje 19,76 16,3 2. Alkoholické nápoje, tabák 2. Alkoholické nápoje, tabák7,928,2 3. Odívání a obuv 3. Odívání a obuv 5,69 5,6 4. Bydlení, voda, energie, paliva 4. Bydlení, voda, energie, paliva 23,64 24,7 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy6,795,7 6. Zdraví 6. Zdraví1,441,8 7. Doprava 7. Doprava10,1411,4 8. Pošty a telekomunikace 8. Pošty a telekomunikace2,253,8 9. Rekreace a kultura 9. Rekreace a kultura9,559,8 10. Vzdělávání 0,450,6 11. Stravování a ubytování 7,425,8 12. Ostatní zboží a služby 4,956,3 Celkem100,00100,0 Váha dané skupiny statků v podstatě vyjadřuje jakou část z celkových výdajů domácností tvoří výdaje na tuto skupinu statků.

7 Příčiny inflace Za hlavní příčinu inflace je obvykle považován tlak na růst mezd, který vyvolává růst cen. Impulsem může být vyšší poptávka po statcích, která nutí firmy zvyšovat nabídku, čímž zvyšují poptávku po práci. Její růst zvyšuje mzdovou úroveň a ta se projeví v růstu cen. Tento růst cen chtějí zaměstnanci kompenzovat růstem mezd a roztáčí se tak mzdová – cenová spirála. Za hlavní příčinu inflace je obvykle považován tlak na růst mezd, který vyvolává růst cen. Impulsem může být vyšší poptávka po statcích, která nutí firmy zvyšovat nabídku, čímž zvyšují poptávku po práci. Její růst zvyšuje mzdovou úroveň a ta se projeví v růstu cen. Tento růst cen chtějí zaměstnanci kompenzovat růstem mezd a roztáčí se tak mzdová – cenová spirála. Dalším inflačním vlivem je import a zvyšující se cenová hladina importovaného zboží a surovin. Zvláště při vysokém podílu importovaných výrobků. Dalším inflačním vlivem je import a zvyšující se cenová hladina importovaného zboží a surovin. Zvláště při vysokém podílu importovaných výrobků. Nezbytnou podmínkou inflace je zvyšující se nabídka peněz. Inflace zvyšuje poptávku po penězích, která může být uspokojena jen zvýšenou nabídkou peněz. Jestliže se nezvýší, pak peníze určené pro spekulativní účely či úspory musí být přesunuty do oblasti transakcí. Po jejich vyčerpání dojde k zastavení inflačního procesu nebo se sníží produkt. Nezbytnou podmínkou inflace je zvyšující se nabídka peněz. Inflace zvyšuje poptávku po penězích, která může být uspokojena jen zvýšenou nabídkou peněz. Jestliže se nezvýší, pak peníze určené pro spekulativní účely či úspory musí být přesunuty do oblasti transakcí. Po jejich vyčerpání dojde k zastavení inflačního procesu nebo se sníží produkt.

8 Stupně inflace Podle stupně závažnosti/intenzity rozlišujeme: Podle stupně závažnosti/intenzity rozlišujeme: Mírná inflace – cenová hladina roste pomalu. Ceny jsou relativně stabilní, lidé důvěřují penězům. Roční míra inflace je řádově jednociferná. Mírná inflace – cenová hladina roste pomalu. Ceny jsou relativně stabilní, lidé důvěřují penězům. Roční míra inflace je řádově jednociferná. Pádivá inflace – roční nárůst cenové hladiny je dvou či trojciferný (20, 100, 200%). Plně rozvinutá pádivá inflace je provázena vážnými hospodářskými problémy. Finanční trhy jsou nestabilní, lidé nedůvěřují penězům a hromadí statky. Pádivá inflace – roční nárůst cenové hladiny je dvou či trojciferný (20, 100, 200%). Plně rozvinutá pádivá inflace je provázena vážnými hospodářskými problémy. Finanční trhy jsou nestabilní, lidé nedůvěřují penězům a hromadí statky. Hyperinflace – extrémní případ, kdy tempo růstu cenové hladiny je tisíc, milion i více procent ročně. Je třeba tisknout velké množství peněz. Např. Německo v letech 1920 – 1923 Hyperinflace – extrémní případ, kdy tempo růstu cenové hladiny je tisíc, milion i více procent ročně. Je třeba tisknout velké množství peněz. Např. Německo v letech 1920 – 1923

9 Typologie inflace Zjevná (otevřená) inflace – ekonomická nerovnováha je spojena s růstem cenové hladiny. Jedná se o nejběžnější formu. Zjevná (otevřená) inflace – ekonomická nerovnováha je spojena s růstem cenové hladiny. Jedná se o nejběžnější formu. Skrytá inflace – cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, ale klesá kvalita zboží při zachování ceny. Skrytá inflace – cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, ale klesá kvalita zboží při zachování ceny. Potlačená (blokovaná) inflace – státní orgány se snaží brzdit inflaci např. státní regulací cen, což se projevuje nedostatkem zboží. Potlačená inflace způsobuje také vytváření nucených úspor, které budou v případě odstranění státních restrikcí uvedeny na trh, a tím způsobí dodatečný růst cen. Potlačená (blokovaná) inflace – státní orgány se snaží brzdit inflaci např. státní regulací cen, což se projevuje nedostatkem zboží. Potlačená inflace způsobuje také vytváření nucených úspor, které budou v případě odstranění státních restrikcí uvedeny na trh, a tím způsobí dodatečný růst cen.

10 Důsledky inflace K důsledkům inflace patří zejména redistribuce důchodu a majetku. Důsledky se liší podle toho, zda ji společnost očekává či nikoliv. K důsledkům inflace patří zejména redistribuce důchodu a majetku. Důsledky se liší podle toho, zda ji společnost očekává či nikoliv. Jestliže je inflace očekávaná, pak její vlivy na jednotlivé skupiny společnosti budou plně kompenzovány a nebude mít tedy vliv na redistribuci důchodů ani na produkt. Zjednodušeně lze říci, že očekávanou a rovnoměrnou inflací není nikdo překvapen. Nárůst cen, mezd, rent atp. je každoročně automaticky upravován o očekávanou inflaci. Jestliže je inflace očekávaná, pak její vlivy na jednotlivé skupiny společnosti budou plně kompenzovány a nebude mít tedy vliv na redistribuci důchodů ani na produkt. Zjednodušeně lze říci, že očekávanou a rovnoměrnou inflací není nikdo překvapen. Nárůst cen, mezd, rent atp. je každoročně automaticky upravován o očekávanou inflaci. Pokud společnost inflaci neočekává (v důsledku nepředpokládaného či nesprávně predikovaného zvýšení cenové hladiny), pak se projeví na redistribuci důchodu a majetku. Pokud společnost inflaci neočekává (v důsledku nepředpokládaného či nesprávně predikovaného zvýšení cenové hladiny), pak se projeví na redistribuci důchodu a majetku.

11 Léčení inflace Liberální přístup Liberální přístup: nedělat nic, trh vše vyřeší; problém však je, že trh může inflaci řešit poměrně dlouhou dobu a s nepříznivými důsledky na mnoho subjektů v ekonomice (přežívají nejshopnější), z případných státních zásahů je přijatelnější restriktivní monetární politika Dirigistické přístupy Dirigistické přístupy: opírají se obecně o regulace trhu tím, že prosazují restriktivní hospodářskou politiku - fiskální či monetární - a to např: Zmrazení cen – je to však jen krátkodobé řešení, dlouhodobě neudržitelné Zklidnit paniku např. prohlášením vlády – je však nutná důvěra ve vládu Omezením agregátní poptávky – zvyšováním úrokových sazeb, snižováním vládních výdajů Metoda Cold turkey - aplikace výrazného a permanentního snížení míry růstu AD,vede k prudkému poklesu míry inflace. Nákladem této léčby je výrazný pokles skutečného produktu pod potenciální úroveň, což vyvolá velké ztráty produkce a vysokou míru nezaměstnanosti. Recese je hlubší, ale kratší. Gradualistická metoda - Metoda léčení inflace cestou pomalého a postupného snižování míry růstu agregátní poptávky. Efekt snížení inflace se projevuje až v delším období.Recese a nezaměstnanost je mírnější, ale její trvání delší. Zvýšením agregátní nabídky – zde se vychází z předpokladu, že při vysoké nabídce a tedy i konkurenci na trzích je vytvářen tlak na snižování cenové hladiny Pokud chceme léčit inflaci, je nutné nejdříve zjistit příčiny inflace a podle toho aplikovat léčbu! V některých případech může být jediným řešením měnová reforma, tedy zrušení staré měny a vytvoření nové. Pokud však nebyly odstraněny příčiny inflace, může následně postihnout i tuto novou měnu.

12 Phillipsova křivka

13 Nezaměstnanost a inflace Phillips formuloval vztah mezi změnou mezd a nezaměstnaností: „Snížení nezaměstnanosti je možné jen při růstu mzdových nákladů.“ Phillips formuloval vztah mezi změnou mezd a nezaměstnaností: „Snížení nezaměstnanosti je možné jen při růstu mzdových nákladů.“ Jestliže je nezaměstnanost vysoká, není velký tlak na zvyšování mezd a naopak. Pokud bude nezaměstnanost nízká, budou se zaměstnavatelé snažit získat špičkové pracovníky určitých oborů a budou je „přeplácet“. Jestliže je nezaměstnanost vysoká, není velký tlak na zvyšování mezd a naopak. Pokud bude nezaměstnanost nízká, budou se zaměstnavatelé snažit získat špičkové pracovníky určitých oborů a budou je „přeplácet“. Často je chybná interpretace indikátoru nezaměstnanosti, který je chápán obecně, přestože představuje převahu nabídky pouze určitého typu pracovní síly nad poptávkou. Často je chybná interpretace indikátoru nezaměstnanosti, který je chápán obecně, přestože představuje převahu nabídky pouze určitého typu pracovní síly nad poptávkou.

14 Phillipsova křivka Phillipsova křivka popisuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Phillipsova křivka popisuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Křivku vytvořil William Phillips, když analyzoval údaje o nezaměstnanosti a nominálních mzdách ve Spojeném království v časovém rozpětí cca 100 let. Výsledkem jeho práce bylo zjištění, že mezi nezaměstnaností a inflací (v původní verzi se jednalo o mzdovou inflaci) existuje nepřímá úměra: čím menší nezaměstnanost, tím větší inflace. Křivku vytvořil William Phillips, když analyzoval údaje o nezaměstnanosti a nominálních mzdách ve Spojeném království v časovém rozpětí cca 100 let. Výsledkem jeho práce bylo zjištění, že mezi nezaměstnaností a inflací (v původní verzi se jednalo o mzdovou inflaci) existuje nepřímá úměra: čím menší nezaměstnanost, tím větší inflace.

15 Varianty Phillipsovy křivky Původní Phillipsova křivka vyjadřovala substituční vztah mezi nezaměstnaností a mírou růstu nominálních mezd Původní Phillipsova křivka vyjadřovala substituční vztah mezi nezaměstnaností a mírou růstu nominálních mezd Philipsova křivka g W u Philipsova křivka π v% u u* Upravená Phillipsova křivka (60. léta, Samuelson – Sollow) vyjadřovala substituční vztah mezi nezaměstnaností a mírou růstu cenové hladiny Upravená Phillipsova křivka (60. léta, Samuelson – Sollow) vyjadřovala substituční vztah mezi nezaměstnaností a mírou růstu cenové hladiny

16 Inflace a nezaměstnanost v ČR

17 Phillipsova křivka v dlouhém období Tato substituce platí pouze v krátkém období, kdy se nemění tzv. očekávaná (setrvačná) míra inflace. Setrvačná inflace znamená, že inflace má tendenci setrvávat na původní úrovni, dokud není vystavena ekonomickým otřesům. Je-li míra inflace setrvačná, promítá se do smluv a neformálních dohod. Tato substituce platí pouze v krátkém období, kdy se nemění tzv. očekávaná (setrvačná) míra inflace. Setrvačná inflace znamená, že inflace má tendenci setrvávat na původní úrovni, dokud není vystavena ekonomickým otřesům. Je-li míra inflace setrvačná, promítá se do smluv a neformálních dohod. Pokud je míra nezaměstnanosti na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, pak skutečná i setrvačná míra inflace jsou stabilní (případně i nulové). Pokud je míra nezaměstnanosti na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, pak skutečná i setrvačná míra inflace jsou stabilní (případně i nulové). Expanzivní politikou sice vláda sníží míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, ale za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Expanzivní politikou sice vláda sníží míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, ale za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace (jestliže inflaci máme, tak ji také očekáváme i do budoucna). Dojde k posunu Phillipsovy křivky vzhůru. Zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace (jestliže inflaci máme, tak ji také očekáváme i do budoucna). Dojde k posunu Phillipsovy křivky vzhůru. Pokud by stát udržoval nezaměstnanosti pod přirozenou mírou, křivka by se neustále posunovala vzhůru a inflace by se zrychlovala. Pokud by stát udržoval nezaměstnanosti pod přirozenou mírou, křivka by se neustále posunovala vzhůru a inflace by se zrychlovala. Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší inflaci. Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší inflaci. ∏ u u* ∏ e = 0 % 3 % u1u1 ∏ e = 3 % 6 % 9 % ∏ e = 6 % Dlouhodobá PC

18 Phillipsova křivka v dlouhém období Dlouhodobá Phillipsova křivka se ustálí na bodě přirozené míry nezaměstnanosti – znázorněna vertikální křivkou. Dlouhodobá Phillipsova křivka se ustálí na bodě přirozené míry nezaměstnanosti – znázorněna vertikální křivkou. Jakékoliv snahy snížit přirozenou míru nezaměstnanosti zvyšují inflační očekávání a vedou v krátkodobém měřítku k růstu zaměstnanosti, v dlouhodobém ovšem jen pouze k růstu inflace, neboť nezaměstnanost se vrátí na svoji přirozenou míru. Jakékoliv snahy snížit přirozenou míru nezaměstnanosti zvyšují inflační očekávání a vedou v krátkodobém měřítku k růstu zaměstnanosti, v dlouhodobém ovšem jen pouze k růstu inflace, neboť nezaměstnanost se vrátí na svoji přirozenou míru.

19 Anticipovaná inflace Anticipovaná neboli očekávaná inflace je inflace, kterou subjekty předpokládají (očekávají) pro budoucí období a díky tomu ji zahrnují do kalkulací cen, mezd, úroků, aj. Právě díky těmto očekáváním (a zahrnutím do budoucích cen) se tato očekávaná inflace změní ve skutečnou inflaci. Pokud se tato očekávaná inflace skutečně v ekonomice projeví (stane se tedy skutečnou inflací), subjekty ji budou pravděpodobně znovu očekávat i pro další období. Inflace tak bude mít tendenci v ekonomice setrvávat. Proto jí také můžeme nazývat setrvačná inflace. „Inflaci očekáváme, protože ji máme a máme ji, protože ji očekáváme“


Stáhnout ppt "Inflace. Inflace Inflace – proces postupného znehodnocování kupní síly měny v důsledku růstu cen. Projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a."

Podobné prezentace


Reklamy Google