Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výzkum v sociologii Mgr. Ivana Olecká. Problémy výzkumu v sociálních vědách Multiparadigmatičnost → závěry mají vždy stochastický, pravděpodobnostní charakter.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výzkum v sociologii Mgr. Ivana Olecká. Problémy výzkumu v sociálních vědách Multiparadigmatičnost → závěry mají vždy stochastický, pravděpodobnostní charakter."— Transkript prezentace:

1 Výzkum v sociologii Mgr. Ivana Olecká

2 Problémy výzkumu v sociálních vědách Multiparadigmatičnost → závěry mají vždy stochastický, pravděpodobnostní charakter Nálezy bývají platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali data Ustavit důkaz o kauzalitě je obtížné, ne-li nemožné

3 Přirozený systém Soubor proměnných, které jsou navzájem spojeny mnoha vztahy Není možné vysvětlit chování systému, který není informačně uzavřený Interpretace neúplně popsaného systému může vést k velice vážnému zkreslení

4 Máme toho moc V sociálních vědách prakticky nikdy nebudeme pracovat s úplně popsaným přirozeným systémem → budeme vždy vystaveni zkreslení Je nutné pracovat s redukovaným popisem reality

5 Redukce Počtu pozorovaných proměnných Počtu analyzovaných vztahů mezi nimi Populace na vzorek Časového kontinua na popis jednoho, nebo několika málo časových bodů

6 Typy sociologického výzkumu kritérium fce: teoretický - zpřesňuje, doplňuje, získává nové poznatky Základní - bílá místa, Verifikační - ver.hypotéz, Metodologický aplikovaný – silněji spojen se spol. praxí - návrhy na řešení společenských problémů, podklad pro rozhodování

7 Typy sociologického výzkumu kritérium cíle výzkumu: diagnostický – získání a doplnění informací o stavu výchozí situace operativní (akční) – rychlé nalezení řešení explikativní – kombinace obou, popsat a vysvětlit + dojít k řešení

8 Typy sociologického výzkumu stupeň komplexnosti komplexní – vertikální i horizontální rovina parciální – zaměřuje se jen na určitou str. kritérium zkoumaných jednotek extenzivní – co největší počet jednotek určitého druhu, většinou na úkor kvalitativní úrovně intenzivní – malý počet jednotek, větší hloubka

9 Typy sociologického výzkumu časová organizace jednorázové případová studie – intenzivní zkoumání 1 parciálního sociálního jevu na 1 objektu srovnávací výzkum – více jednotek experimentální – kontrolní sk. srovnáváme s experimentální validizační – validita techniky komparativní – srovnávání

10 Typy sociologického výzkumu časová organizace replikační prostý – výzkumná akce se zopakuje v určitém časovém odstupu od výzkumné akce, další výzkumy nejsou s předcházejícím spojeny, cílem je srovnání longitudinální – jeden jediný projekt, počítá s opakováním akce na stejném souboru, postihnutí vývoje, charakteristická je kombinace metod a technik, finanční náročnost panelový – reprezentativní soubor, který je průběžně sledován, je za to placen, nejčastější technika – dotazník – odpadá nutnost navazovat s lidmi kontakt, nevýhody – omezenost souboru výzkumných nástrojů, únava členů panelu – jejich profesionalizace – více sledují to, na co budou dotazováni – nutnost obměny

11 Typy sociologického výzkumu personální hledisko individuální – jeden výzkumník týmový

12 Výzkum x průzkum Výzkum – obecnější způsob zkoumání s vyšším stupněm abstrakce a s vědeckými cíli – širší souvislosti Průzkum – vyřešení aktuálního úkolu a bezprostřední aplikace získaných poznatků

13 Základ každého výzkumu CO? – cíle, hlavní úkoly vedoucí k dosažení cíle, formulace hypotéz KDE? – prostorové vymezení řešení daného tématu, vztah výsledků práce k danému území KDY? – časový interval vypracování JAK? – stručná osnova KDO? – počet řešitelů PROČ? – upřesnění účelu práce ZA KOLIK? – finanční rozpočet

14 Fáze sociologického výzkumu přípravná – časově nejnáročnější – 3/5 času obecně orientační – studium literatury konkretizační – hypotézy, dílčí cíle, operacionalizace ověřovací – předvýzkum projektová – definitivní podoba projektu realizační sběr dat – terénní fáze výpočetní fáze závěrečná kvalitativní deskripce – popis zjištěného empirická generalizace – zobecnění formulace doporučení

15 Cíl výzkumu doporučení pro zadavatele čeho chci dosáhnout, co přesně chci zjistit čím obecnější cíl stanovíme, tím jsou větší nároky na přípravu a organizaci výzkumu a menší naděje na úspěch musíme si uvědomit s jakou finanční částkou disponujeme, kolik máme k dispozici pracovních sil, kolik máme času měli bychom vždy požádat o odbornou konzultaci

16 Cíl výzkumu orientační – doplnění poznatků deskriptivní – popsání stavu explorační – vysvětlení souvislostí sociotechnický – návrhy, optimalizace

17 Populace a vzorek Populace (základní soubor) je dána přesným stanovením jejích prvků Vzorek je reprezentativní část populace Struktura vzorku musí imitovat složení populace tak přesně, jak je to jen možné, s rostoucí velikostí vzorku se rozdíl mezi strukturou populace a vzorku zmenšuje

18 Vzorek Pacienti Pacienti s TEP kyčle

19 Vzorek kvótní – imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace, může být použit jen na populaci, o které jsme dobře informováni náhodný – každý element má stejnou šanci, že bude vybrán, reprezentuje všechny známé i neznámé vlastnosti populace, jsme schopni odhadnout, jak se vzorek liší od populace systematický – zahrnuta každá n-tá jednotka ze seznamu, který nesmí být řazený systematicky, ! první jedinec musí být vybrán náhodně

20 Vzorek stratifikovaný – populace je rozdělena do skupin homogenních vzhledem k nějakému kritériu, ve stratách probíhá náhodný výběr vícestupňový náhodný – 2 a více kroků – stát – tam okres – tam město… účelový – vybírá výzkumník › téměř nikdy neumožní nějakou opravdu širokou generalizaci závěrů snowball – nabalování pomocí informátorů redukce negativním samovýběrem – část jedinců, vybraných do vzorku, odmítá na výzkumu participovat › může vážně ohrozit reprezentativnost

21 Hypotéza vědecky zdůvodněný předpoklad o dosud neznámé skutečnosti, musí být formulován tak, aby byl empiricky ověřitelná v kvantitativním výzkumu můžeme zkoumat jen takové problémy, které je možné přeložit do jazyka pracovních hypotéz =) jsou testem, zda je výzkum vůbec možný jsou důležitým nástrojem pro optimalizaci redukce informací obsahují základní informace pro optimální rozhodnutí o technikách výzkumu jsou základem pro odhad rozsahu výzkumu

22 Operacionalizace desagregace – rozklad pojmů na nižší a nižší – komponenty – indikátory (charakteristiky) – znaky (stavy, které indikátor nabíjí) - převedení jazyka hypotézy do jazyka observačního, východiskem pracovní hypotéza

23 Zkreslení Jak se nám to jeví: X → Y nepravá korelace: X ← Z → Y vývojová sekvence:Z → X → Y chybějící střední člen:X → Z → Y dvojí příčina:X → Y ← Z

24 Nepravá korelace X ← Z → Y Třetí, nepozorovaná proměnná Z ovlivňuje nějak obě proměnné X a Y V řadě evropských regionů bylo potvrzeno, že čím více mají čápů, tím vyšší mají porodnost Hypotéza: Čápy nosí děti X a Y spolu nesouvisí Pravý důvod: zvýšený životní standart

25 Vývojová sekvence Z → X → Y Proměnná X, která ovlivňuje Y, je určována předcházející, ale nepozorovanou proměnnou Z Četba pornografické literatury vyvolává násilné chování mužů k ženám Autoritativní metoda výchovy v dětství vyvolala silný zájem jedince o pornografii

26 Chybějící střední člen X → Z → Y Mezi X a Y je ještě proměnná Z X – pohlaví respondentů, Y – skóre v testu inteligence Ženy mají nižší skóre Testy byly vyvinuty muži

27 Dvojí příčina X → Y ← Z Y má dvě příčiny, ale jen jedna byla zahrnuta X je vzdělání, Y je příjem Výsledek: nulová souvislost mezi vzdělám a příjmem Důvod: starší generace mají nižší vzdělání, ale delší praxi

28 Validita měří to, co měřit má validita prokázaná v určitém kontextu a pro určitý účel je automaticky platná jen pro tento kontext a shodný účel

29 Ověření validity validita založená na členství ve známé skupině – zkoušíme nástroj na skupině, o níž víme, že má vlastnost, kterou má nástroj měřit prediktivní validita – pro replikační výzkum – porovnává předpověď založenou na testovaném měření se skutečnými výsledky souběžná validita – použití dvou a více postupů pro měření téže vlastnosti validita založená na mínění skupiny soudců – shoda výroků mezi soudci zjevná validita – intuitivně spoléháme na to, že existuje dostatečná spojitost mezi zkoumaným jevem a naším měřením Validita prokázaná v určitém kontextu a pro určitý účel je automaticky platná jen pro tento kontext a shodný účel

30 Reliabilita opakovatelnost se stejnými výsledky

31 Co je to kvantitativní výzkum Kvantitativný výzkum přináší numerická data pomocí měření proměnných Cílem je testování hypotéz. K tomu využívá pracovní hypotézy, operační definice, indikátory

32 Co je to kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum je analýza textů Disman: Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem je tu odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím. Posláním kvalitativního výzkumu je porozumění lidem v sociálních situacích Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie

33 Kvantitativní a kvalitativní výzkum srovnání

34 Charakteristiky kvantitativních a kvalitativních metod KVANTITATIVNÍKVALITATIVNÍ TvrdéMěkké FixníFlexibilní ObjektivníSubjektivní Nezávislé od hodnotPolitické PrůzkumPřípadová studie AbstraktníZakotvené Testování hypotézSpekulativní

35 Rozdíly z hlediska redukce informací Kvantitativní výzkumKvalitativní výzkum Omezený rozsah informace o velice mnoha jedincích. Mnoho informace o velmi malém počtu jedinců. Silná redukce počtu pozorovaných proměnných a silná redukce počtu sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými. Silná redukce počtu sledovaných jedinců. Generalizace na populaci je většinou snadná a validita této generalizace je měřitelná. Generalizace na populaci je problematická a někdy i nemožná.

36 Rozdíly z hlediska transformace informace Kvantitativní výzkum silná standardizace → Vysoká reliabilita silná redukce → Nízká validita Kvalitativní výzkum slabá standardizace → Nízká reliabilita volná forma otázek a odpovědí → Vysoká validita

37 Rozdíly z hlediska logiky Logika kvantitativního výzkumu je deduktivní: problém → hypotézy → výběr proměnných → sebraná data → testování hypotéz → soubor přijatých nebo zamítnutých hypotéz Kvalitativní výzkum používá induktivní přístup: pozorování → sběr dat → pravidelnosti → předběžné závěry → nově formulované hypotézy nebo nová teorie

38 Komplementarita Kvantitativní i kvalitativní výzkum jsou vzájemně komplementární. Výstup z jednoho typu výzkumu může být převzat druhou metodou a znalost se tak může kumulovat a prohlubovat v nekonečném kruhu. Ale i každá z těchto metodologií může být sama o sobě soběstačným poznávacím systémem. Kvalitativně se často postupuje například v předvýzkumu kvantitativně zaměřených studií. Volba metodiky by měla být závislá zejména na předmětu výzkumu.

39 Pozorování

40 Jak pozorovat reliabilní je taková metoda pozorování, při jejíž aplikaci skupina pozorovatelů, pozorujících nezávisle stejný jev, dospěje ke shodným závěrům nezbytný záznam, kategorizace pozorování (co konkrétně)

41 Riziko zkreslení zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou pozorovány → nebudou reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevily v co nejlepším světle, popř. výzkumný proces vyvolá ve zkoumaných osobách postoje, které předtím neexistovaly

42 Způsoby pozorování nepřímé: jev → výpověď o jevu → pozorovatel → záznam přímé: jev → pozorovatel → záznam Nekontrolované: nelze vyjádřit čísly – kvalitativní, nepoužívá nástrojů (formuláře, dotazníky) Kontrolované: systematické, plánované, vědecké – výsledky lze kvantifikovat

43 Typy pozorování nezúčastněné – méně do hloubky, ale méně obtíží se záznamem, skupina nesmí pociťovat přítomnost výzkumníka zjevné skryté zúčastněné – velké poznávací možnosti,, malý rozsah zorného pole, těžkosti se záznamem, ! na přílišné vžití do skupiny, reakce citem, ztráta objektivity › možnost ovlivňování utajené – tam, kde je obzvláště důležité pozorovat přirozený průběh chování, nenarušený zásahem pozorovatele neutajené

44 Rozhovor

45 Co je to rozhovor jednostranný kontakt, z vůle jedné strany – druhá s ním souhlasí navázání kontaktu → oslabení respondentova ostychu, možnost podání vysvětlení, kontrolovatelnost situace pracná a nákladná technika sběru informací, časově náročný, velký počet tazatelů, málo přesvědčivá anonymita minimalizuje se možnost vynechání odpovědi, jistota, že odpovídá správná osoba

46 Zkreslení osobou tazatele, efekt záhlaví (zkreslující efekt představy zkoumaných osob o instituci, která výzkum pořádá) jsou-li výzkumy zaměřeny na problémy, o kterých respondenti nikdy nepřemýšleli, tak teprve naše otázka utvoří postoj › nestabilní - pomůže předvýzkum ← ověříme, zda inf. existují, pomohou i filtrační otázky

47 Záznam papír a tužka narušení spontánnosti, paměť - nespolehlivá, magnetofon, diktafon, skrytá kamera – vyvolávají psychologické obtíže u respondenta, náročnost přepracování (přepsání) pro respondenta může být nepřijatelné vyslovit nepříjemnou alternativu → využití projektivních technik záznam odpovědi také může vyvolat zkreslení – může narušit přirozený charakter interakce

48 Typy nestandardizovaný – kvalitativní – na menším vzorku, ověření výsledků, první fáze výzkumu standardizovaný – kvantitativní

49 Typy skrytý – utajený zjevný zjevný neformální – nepoužívají se formuláře

50 Typy skupinový individuální měkký – navozena atmosféra důvěrnosti neutrální – tazatel je mechanickým zprostředkovatelem tvrdý – tazatel se chová autoritativně

51 Studium dokumentů

52 Druhy dokumentů sekundární – přepracované primární primární – informace v surovém stavu veřejné – noviny, statistiky osobní – deníky, autobiografie, foto

53 Obsahová analýza často doplňující technika, informační zdroj nepatří mezi techniky terénního sběru informací slouží objektivnímu systematickému a kvantitativnímu popisu zjevného obsahu jakéhokoli sdělení – poznání kvality obsahových prvků, poznání myšlenek, názorů, motivací

54 Konstrukce dotazníku

55 Výhody dotazníku málo nákladný rychlá příprava i zpracování menší požadavky na počet výzkumníků možnost získání informací od vzdálených osob malé požadavky na zaškolení spolupracovníků větší čas na rozmyšlení pro respondenta poměrně přesvědčivá anonymita

56 Nevýhody dotazníku možnost přeskočení otázky možnost zodpovězení jiným člověkem nebo rodinným týmem nízká návratnost

57 Zvýšení návratnosti rozdat dotazníky v prostorově koncentrované společnosti (bezbranné skupiny – studenti, vojáci, zaměstnanci) poštou – ofrankovaná obálka, slušná kvalita papíru, dostatek místa na odpovědi po určitém čase (14 dnů) poslat respondentům upomínku odměna za vyplnění dotazníku

58 Vzhled dotazníku dotazník nemá být obsažný a dlouhý (maximálně otázek, délka vyplnění 20 min) má mít dobrou grafickou úpravu odpudivě působí příliš velký formát – obtížně se s ním zachází, vzbuzuje představu velkého počtu informací podobně malý formát nutí k velkému soustředění nejvýhodnější je A4

59 Jak klást otázky otázky mají být: vyčerpávající srozumitelné, ne příliš dlouhé a složité formulace jednoznačné, konkrétní (nevhodná je formulace „v poslední době, často“) nesmí znechutit - způsob vyplnění musí být srozumitelný i člověku s nižším vzděláním vyhnout se otázkám sugestivním

60 každá otázka musí mít vztah k hlavnímu tématu a dohromady musí tvořit uzavřený celek je vhodné šetřit ješitnost dotazovaného (ptát se: „Nevíte náhodou…“) ptáme-li se na nepříjemné věci, je vhodné tvářit se, jako by to byla samozřejmost (raději: „Kdy jste byl naposledy opilý?“ než: „Byl jste někdy opilý?“ popř.: Někteří lidé se domnívají… Jak se na to díváte vy?“)

61 Řazení otázek na začátek – musí vzbudit zájem, jednoduché otázky moment únavy – 15. – 20. min – opět jednodušší otázky nejdůležitější otázky doprostřed choulostivé – připravit neutrálními – na konec dotazníku dát příležitost vysvětlit odpovědi pozor na „proč“ - pouze jako vysvětlující pro klid respondenta dáváme přednost psychologickému pořadí otázek před logickým, obecné před zvláštními

62 Typy otázek otevřené uzavřené dichtomické polytomické, výběrové (výběr jedné alternativy) vícealternativní vylučovací stupnicové – pořadí variant komparativní – kombinace výčtové a stupnicové polouzavřené filtrační nepřímé kontrolní baterie otázek projekční test nedokončených vět bublinové testy anekdotické otázky

63 Rady na konec úvodní oslovení má vzbudit zájem dotazovaného, má zdůraznit význam odpovědí, má apelovat na spolupráci dotazovaného, zdůraznit význam jím poskytnutých informací dobrým dojmem působí členěný text pokud možno doplněný kresbami mnoho respondentů má tendenci s předloženým tvrzením spíše souhlasit než nesouhlasit – toto zkreslení můžeme minimalizovat tím, že na různých místech předložíme obsahově shodná tvrzení, jednou v pozitivní, jednou v negativní formě

64 Děkuji za pozornost NYNÍ JE ŘADA NA VÁS

65 Opravte otázku Máte rádi jogurty a mléko? a) ano b) ne

66 Opravte otázku Řekl byste, že máte rád sýr? a) ano b) ne

67 Opravte otázku Bijete někdy své děti? a) ano b) ne

68 Opravte otázku Jak často bijete své děti? a) nikdy b) zřídka c) často

69 Opravte otázku Falšuje někdo z Vašich spolupracovníků úkolové listy? a) ano b) ne

70 Opravte otázku Kouříte marihuanu? a) ano b) ne

71 Opravte otázku Jaké televizní programy nejčastěji sledujete? a) zpravodajské b) telenovely c) dokumentární d) talk-show


Stáhnout ppt "Výzkum v sociologii Mgr. Ivana Olecká. Problémy výzkumu v sociálních vědách Multiparadigmatičnost → závěry mají vždy stochastický, pravděpodobnostní charakter."

Podobné prezentace


Reklamy Google