Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze."— Transkript prezentace:

1 Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze

2 Cíle a nástroje HMU

3

4 Fiskální koordinace

5 Maastrichtská konvergenční kritéria cenová stabilitaprůměrná míra inflace rok před hodnocením max. 1,5 % bodu nad průměrem tří zemí s nejlepším výsledkem dlouhodobé úrokové sazbyrok před hodnocením max. 2 % body nad průměrem tří zemí s nejlepším výsledkem v oblasti cenové stability veřejné financedeficit veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3 % HDP veřejný dluh60 % HDP, postačuje pozitivní vývoj, přibližování k této hranici směnný kurzMinimálně dvouletá účast v systému ERM II

6 Očekávané pozitivní efekty přistoupení k eurozóně  eliminace kursového rizika & vyšší cenová transparentnost  pozitivní dopady na domácí HP (stabilita veřejných financí a strukturální reformy podporující udržitelný růst)  stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovni  podíl na společné měnové a kursové politice  přístup firem a domácností na kapitálové trhy eurozóny  zvýšení stability finančního sektoru a snížení rizik vzniku měnových turbulencí  vytváření stabilnějšího prostředí pro podnikání, efektivnější alokaci zdrojů a potenciál pro vyšší růst ekonomiky

7 Možná rizika přistoupení k eurozóně  Směnný kurs a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj obchodní a měnové politiky  Nesladěnost ekonomických cyklů a strukturální odlišnosti stabilizující fiskální politiky  Podmínkou přechodu na euro je dosažení udržitelné konvergence ekonomiky a makroekonomických i mikroekonomických politik  Náklady spojené s přechodem na euro (technologické systémy)  Riziko spojené s nekalým jednáním obchodníků v době přijetí eura  Riziko nárůstu cenové hladiny

8 Důležité dokumenty v oblasti plnění konvergenčních kritérií Pakt stability a růstu Konvergenční zprávy

9 Pakt stability a růstu Nástroj k udržení fiskální rovnováhy i po spuštění měnové unie Schválen na zasedání ER v Dublinu %, 60 %, střednědobě vyrovnanost nebo přebytky veřejných rozpočtů Kdy neplatí – pokles ekonomiky 2 % nebo 0,75 – 2 % Nefunguje automaticky Výsledky ???? Revize v roce 2005, zachování pravidel, ale větší míra flexibility a značné množství podmínek, které umožňují překračování, spíše prevence než sankce

10 Perspektivy fiskální konsolidace v EU Nutnost posílení fiskální disciplíny !!! Reforma Paktu stability a růstu Státy překračující 3 % a 60 % kritérium Systém poloautomatických sankcí 0,2 % HDP, 3 fáze (1. čerpá úroky, 2. úroky propadají dalším členským státům, 3. depozitum propadá EU) Státům mimo eurozónu hrozí omezení dotací z fondů EU

11 Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT Lucembursko3,46,2 2,30,5-1,1-1,5 Irsko2,64,40,9-0,40,21,3-0,6 Rakousko-2,3-1,50,3-0,2-1,1-1,3-2,0 Švédsko2,55,02,5-0,30,21,40,8 Dánsko3,32,63,21,71,22,82,1 Belgie-0,40,20,60,10,40,1-0,2 Nizozemsko0,72,2-0,1-1,9-3,2-2,5-2,0 Finsko2,27,15,24,32,52,11,7 Francie-1,8-1,4-1,5-3,2-4,2-3,7-3,0 V.Británie1,03,80,7-1,7-3,3-3,1-3,0 Německo -1,51,3-2,8-3,7-3,8-3,7-3,3 Itálie -1,7-0,63,0-2,6-3,1 -3,6 Španělsko -1,2-0,9-0,5-0,30,3-0,30,0 Řecko -3,4-4,1-3,6-4,1-5,2-6,1-4,5 Portugalsko -2,8-2,9-4,4-2,9 -6,2

12

13

14 Estonsko v kontextu rozšiřování eurozóny po roce 2004

15 Konvergenční zpráva – květen 2006 Slovinsko – ano Litva – ne

16 Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006 ZeměCenová stabilita (HICP), v % Veřejné finance k HDP, v % Veřejný dluh k HDP, v % Stabilita kurzu - ERM II Dlouhodobá úroková míra ČR2,2-3,530,9NeNe3,8 Estonsko4,32,54,0Anonehodnoceno Kypr2,3-1,964,8Ne ( )4,1 Lotyšsko6,7-1,011,1Ne ( )3,9 Litva2,7-0,518,7Ano3,7 Maďarsko3,5-10,167,6Ne7,1 Malta3,1-2,969,6Ne ( )4,3 Polsko1,2-2,242,4Ne5,2 Slovinsko2,3-1,829,1Ano3,8 Slovensko4,3-3,433,0Ne ( )4,3 Referenční hodnota 2,8 ; 2, roky v ERM II6,2 ; 5,9

17 Výsledky konvergenční zprávy za Maltu a Kypr z roku 2007 ZeměMaltaKyprReferenční hodnota Míra inflace2,22,03,0 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP -2,1-1,5-3,0 Veřejný dluh (podíl na HDP)66,7 (59 v roce 2009) 63,2 (61,5 – 2007) 60,0 (klesající trend) Úrokové sazby4,34,26,4 Stabilita měnyano 2 roky členství v ERM

18

19 Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT Lucembursko3,46,2 2,30,5-1,1-1,5 Irsko2,64,40,9-0,40,21,3-0,6 Rakousko-2,3-1,50,3-0,2-1,1-1,3-2,0 Švédsko2,55,02,5-0,30,21,40,8 Dánsko3,32,63,21,71,22,82,1 Belgie-0,40,20,60,10,40,1-0,2 Nizozemsko0,72,2-0,1-1,9-3,2-2,5-2,0 Finsko2,27,15,24,32,52,11,7 Francie-1,8-1,4-1,5-3,2-4,2-3,7-3,0 V.Británie1,03,80,7-1,7-3,3-3,1-3,0 Německo -1,51,3-2,8-3,7-3,8-3,7-3,3 Itálie -1,7-0,63,0-2,6-3,1 -3,6 Španělsko -1,2-0,9-0,5-0,30,3-0,30,0 Řecko -3,4-4,1-3,6-4,1-5,2-6,1-4,5 Portugalsko -2,8-2,9-4,4-2,9 -6,2

20 Veřejný dluh (v % na HDP), 1995, 2000, 2005 Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko6,75,67,8 Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko5744 Švédsko UK514241

21 Rozšiřování eurozóny po roce 2004

22 Konvergenční zpráva – květen 2006 Slovinsko – ano Litva – ne

23 Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006 ZeměCenová stabilita (HICP), v % Veřejné finance k HDP, v % Veřejný dluh k HDP, v % Stabilita kurzu - ERM II Dlouhodobá úroková míra ČR2,2-3,530,9NeNe3,8 Estonsko4,32,54,0Anonehodnoceno Kypr2,3-1,964,8Ne ( )4,1 Lotyšsko6,7-1,011,1Ne ( )3,9 Litva2,7-0,518,7Ano3,7 Maďarsko3,5-10,167,6Ne7,1 Malta3,1-2,969,6Ne ( )4,3 Polsko1,2-2,242,4Ne5,2 Slovinsko2,3-1,829,1Ano3,8 Slovensko4,3-3,433,0Ne ( )4,3 Referenční hodnota 2,8 ; 2, roky v ERM II6,2 ; 5,9

24 Konvergenční zpráva 2007 ZeměMaltaKyprReferenční hodnota Míra inflace2,22,03,0 Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP -2,1-1,5-3,0 Veřejný dluh (podíl na HDP)66,7 (59 v roce 2009) 63,2 (61,5 – 2007) 60,0 (klesající trend) Úrokové sazby4,34,26,4 Stabilita měnyano 2 roky členství v ERM

25 Konvergenční zpráva Estonsko

26

27

28

29

30

31 Ekonomika Estonska

32 Estonská ekonomika v posledním desetiletí Dynamický růst Převis domácí poptávky Nerovnováhy v ekonomice Inflační prostředí Obrat v letech Pokles HDP Nárůst nezaměstnanosti Pokles mezd a cen Vyrovnání běžného účtu platební bilance

33

34

35

36 Vybrané makroekonomické ukazatele Estonska (pramen: Eurostat) Rok HDP na obyvatele (EU_27=100) Náklady na hodinu práce (EU_27=100) HDP na zaměstnanou osobu (EU_27=100)

37

38

39

40 Index ekonomické svobody, sestavený Heritage Foundation 1) podnikání, 2) obchodní politika, 3) fiskální politika, 4) velikost vlády, 5) měnová politika, 6) investiční prostředí, 7) bankovnictví a finance, 8) vlastnická práva, 9) korupce a 10) regulace trhu práce.

41

42

43 Perspektivy estonské ekonomiky v eurozóně Malá, otevřená ekonomika – možný pozitivní dopad Ekonomická úroveň výrazně podprůměrná (63 % EU-27) – předpoklad reálné konvergence Inflace – riziko číslo jedna Stabilní makroekonomická politika základ úspěchu Konkurenceschopnost, strukturální reformy

44

45 Implikace pro ČR Ekonomické odlišnosti – kursový režim, situace v oblasti veřejných financí, odlišný stupeň reálné konvergence Podobné charakteristiky – orientace na evropský trh, reálně konvergující ekonomika Euro je nejen ekonomické, ale i politické rozhodnutí – největší rozdíl mezi sledovanými zeměmi


Stáhnout ppt "Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze."

Podobné prezentace


Reklamy Google