Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník 20.3.2011 PVK Somatopedie doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník 20.3.2011 PVK Somatopedie doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník PVK Somatopedie doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D.

2 Definice oboruHistorie arteterapieSoučasnost

3 Definice oboru  Léčebný postup (využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů).  přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor.  Rozlišují se 2 zákl. proudy - terapie uměním (klade se důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné) a artpsychoterapie (výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány).

4 Historie arteterapie  Předstupněm ve vývoji arteterapie jako profese bylo zkoumání výtvarné produkce duševně nemocných (zam. původně spíše k upřesnění diagnózy.)  Jako terapeutická metoda se začala cíleně využívat ve 30. až 40. letech 20. století ( návaznost na rozvoj psychoanalýzy a dalších psychoterapeutických směrů).  Průkopníci: výtvarníci (prošli psychoterapií, možnosti propojení výtvarného působení s psychoterapeutickými postupy a jejich uplatnění v léčbě - např. M. Naumburgová, C. Lewis, E. Kramerová aj.  U nás od 50. let v léčebných a psychoterapeutických zařízeních (součást psychoterapie).  V 70. letech na půdě Psychoterapeutické společnosti ČLS J.E. Purkyně arteterapeutická sekce (PhDr. D. Kocábová) - zájemci o danou problematiku z různých oborů, pořádány speciální semináře a dílny.  V průběhu 80. let popularita : studenti a absolventi speciální pedagogiky (arteterapie začleněna do plánů výuky)  počátkem 90. let : PhDr. M. Kyzour (Jihočeská univerzita,Bc. studium arteterapie)  1994 Česká arteterapeutická asociace (samostatné občanské sdružení, otevřené všem zájemcům o arteterapii).

5 Současnost  U nás nemá jasně vyhraněný profesní statut, zřetelné vymezení ani pravidla.  Arteterapeuti absolventy speciální a výtvarní pedagogové, výtvarníci, psychologové, lékaři, střední zdravotnický personál.  Studium na Jihočeské univerzitě (Bc., je součástí výuky na fakultách pedagogických, ale i některých filozofických a lékařských).  Postgraduální studium: ČAA uspořádala v r sebezkušenostní komunitní výcvik ( 5 let), garantuje kursy a dílny (krátkodobé/déletrvající), zam. na seznámení s arteterapeutickými technikami.  2003 převzal organizaci 5letého výcviku Institut pro výcvik v arteterapii ve spoupráci s o.s. SUR a v říjnu 2009 započal 3. ucelený výcvik tohoto typu.  2003 M. Huptych dvouletý systematický arteterapeutický kurz (252 hodin) akreditovaný MŠMT a nyní otvírá sedmý a osmý běh (rozsah odpovídá Bc. studiu).  Od roku 2003 nabízí Dipl.KT B.Albrich výcvik ve skupinové arteterapii (230 hodin).  Od r.2001 vydává ČAA odborný časopis Arteterapie ( 3x/ rok) a spolupracuje zároveň s dalšími společnostmi pro expresivní terapie - muzikoterapeutickou, dramatarapeutickou a taneční.

6 Odborný časopis Arteterapie

7 Struktura  Formy arteterapie  Osobnost arteterapeuta  Arteterapeutický vztah  Cíle arteterapie – u dětí, dospívajících, seniorů  Diagnostické aspekty výtvarného projevu  Kresebné testy  Body image  Barva v arteterapii  Sny v arteterapii  Arteterapeutické metody  Modelování z hlíny, terraterapie  Literatura

8 Formy arteterapie  Individuální arteterapie  Skupinová arteterapie - rodinná arteterapie + (rodinná a.v Centru TT) - a. v partnerském vztahu

9 Osobnost arteterapeuta  Znalostní a osobnostní předpoklady – z obl.psychologie, medicíny (psychiatrie), pedagogiky (speciál. a léčebné p.), znalosti z antropologie.  Empatie, umět své informace propojovat do souvislostí, umět improvizovat, intuice, schopnost předvídat vývoj událostí a jevů, vysoký morální a etický kredit, sledovat jasný terap. a diagnost.cíl, vytvořit atmosféru důvěry, pomáhat klientovi zvládat zadané úlohy (nové a neznámé), povzbuzovat k vlastním interpretacím, iniciovat rozhovor.  Vzdělaný v obou částech výrazu a, v arte-(umění) a v terapii (léčbě)  Zážitkový výcvik + supervize

10 Arteterapetický vztah  Důvěra, rovnocennost, úcta k člověku, snaha prožít jeho úhel pohledu.  Kreativní aliance, klient doprovázen na urč. úseku života.  Porozumění, začlenění.,ter. oceňuje legitimitu klienta.  Tvořivost v budování klientovy kreativity (stimul k pozitivním změnám v životě).  Klient by měl být veden k odpovědnosti za sebe, za svou výtvarnou reflexi. Terapeut by měl umět klientovi navrhnout nové techniky, perspektivy, jež kl. dosud neznal.  Experimentace s novými výtvarnými technikami, nacházet nové cesty řešení ve svém životě.  Arteterapeut nemá stát mimo arteterapii!

11 Přes uměl.aktivity t. pomáhá klientovi:  Hledět na sebe – prostřednictvím své umělecké reflexe – jinak než doposud  Vytvořit si určitý nadhled, tak jak se z nadhledu dívá na své dílo.  Plněji prožívat a akceptovat své pocity nejen během vlastní tvorby.  Zvýšit svou sebedůvěru a sebeúctu přes zážitky úspěchu v umělec.oblasti.  Být ve výtvarné reflexi otevřenější a svobodnější.  Víc akceptovat druhé, jejich výtvarný názor a styl.

12 Cíle arteterapie  Souvisejí : s tím, z jakých teoret. pozic vychází se situací a potřebami klientů s věkem klientů Individuální cíle : uvolnění, sebeprožívání, sebevnímání, vizuální a verbální organizace (uspořádání) zážitků, poznání vl.možností, přiměřené sebehodnocení, růst osobní svobody a motivace, svoboda pro experimentování při hledání výrazu pocitů, emocí nebo konfliktů, rozvoj fantazie, nadhled, celk.rozvoj osobnosti. Sociální cíle: vnímání a přijetí druhých, vyjádření uznání jejich hodnoty, ocenění, navázání kontaktů, zapojení do skupiny a kooperace, komunikace, spol. řešení problémů, zkušenost, že ostatní mají obdobné zážitky jako já, reflexe vl.fungování v rámci skupiny, pochopení vztahů, vytváření soc. podpory.

13 Cíle arteterapie u dětí  Pomáhat při navození kontaktu s dítětem.  Umožňovat nahlédnutí do jeho nevědomého života.  Snižovat jeho agresivní a sexuální napětí.  Vytvářet prostor pro vyjádření impulzivní motorické aktivity dítěte.  Umožnit mu experimentovat s formou.  Napomáhat socializaci.  Podporovat integraci osobnosti.  Formulovat hodnotnou klinickou zprávu o dítěti. * Benderová (1952)

14 Děti  Neprospívají ve škole, trpí poruchou pozornosti nebo jinými problémy s chováním, delikventní děti, děti s emocionálními problémy.  Cílem arteterapie: posílit sebevědomí, motivaci děti učit se a sebekontrolu Arteterapie v dětských domovech: - pomáhá eliminovat důsledky citové deprivace, emocionální poranění a traumatické události a umožňuje pedagogům a terapeutům nahlédnout do aktuálních problémů dětí.

15 Dospívající  Pomoc: dostat se z oblasti konkrétního myšlení k abstraktnímu, může budovat sociální zručnosti, altruismus, empatii, rozvoj zdravé sexuality.  Obraz sebe samého může formovat ke zdravé sebekritičnosti.  Krystalizuje osobnost adolescenta ( proces dospívání doprovázen schopností reflektovat změny ve svém fyzic.a psych.vývoji).  Adol.: citliví, zranitelní, narcističtí, hledají pro svůj život vzory – zaměření na podporu klienta v nalézání vlastní identity!  Témata: Jak se vidím. Jak mě vidí rodiče. Jak mě rodiče trestají. Jak trestám rodiče. Jak bych se potrestal, kdybych byl svým rodičem.  Vhodné kolektivní kresby ( 1 obrázek kreslí víc osob, ale každý jinou barvou).

16 Senioři  Aplikována při cvičení krátkodobé paměti, pro posílení vědomí vlastní hodnoty, jako pomůcka rehabilitace jemné motoriky.  Pomáhá v přizpůsobení se nové život.situaci, poklesu fyzických sil, ztrátě zdraví, specifikům důchodového věku a sním spojeným změnám v sociální i ekonomické oblasti.  Strategie: v jeho momentálním aktuálním problému, práce technikami, kt. odpovídají věku klienta, posílení smyslu pro důstojnost, snaží se aktivizovat zbytky jejich vitality, flexibility, stimulovat jejich kreativitu.  Alzheimerova choroba (M.Veselovská, 2002): výrazně prodloužené tvary objektů, chaotické uspořádání objektů, přechod od realistického zobrazování konkrétních objektů k jejich lineárnímu ztvárnění fragmentárním stylem, ornamentalizace, větší úspěchy v koláž.technikách.

17 Arteterapie:  S týranými a zneužívanými dětmi  Se sociálně znevýhodněnými (Romové)  S lidmi s duševními poruchami/nemocemi  S mentálně postiženými  S autistickými pacienty  S jedinci mající tělesné nebo smyslové postižení (např. s nevidomými a slabozrakými)  S příslušníky tzv. pomáhajících profesí

18 Diagnostické aspekty výtvarného projevu V kresbě a malbě klientů si všímáme těchto kritérií (podle L.Ganttové, 2000):  Integrace kresby, využití prostoru na papíře, úrovně kresby postavy, jak je v kresbě přítomná, adekvátnosti barev, přítomnosti stereotypů, přítomnosti perservace, kvality linie, logiky kresby, sklonu postavy, vložené energie, množství detailů, pozadí kresby…  Kresby mohou poskytovat orientační odhad úrovně vývoje rozumových schopností. Selhání v kresbě může znamenat poruchy v oblasti zrakového vnímání, senzomotorické koordinace, jemné motoriky a integrace těchto schopností nebo selhání vizuální paměti a představivosti. V kresbě se odrážejí osobnostní charakteristiky dítěte, např. sebevědomí i postoje k druhým. Vývojová stadia dětské kresby: Cyril Burt (1932) 1.Čmáranice (2-5let), 2.Linie (4roky), 3.Popisný symbolismus(5-6let), 4.Popisný realismus (7-8let), 5. Vizuální realismus (9-10let), 6.Potlačení (11-14let), 7.Umělecké oživení (15let).

19 Kresebné testy:  Kresba lidské postavy (Ogdon-DAP-Kresebný test lidské postavy, Goodenoughové test kresby lid.postavy, Machoverové test lid.p.)  Test stromu – Baum Test – podle Kocha (1952)  Test domu  Dynamický test kresby lidské postavy  Kresba začarované rodiny  Nakresli osobu, která trhá jablko ze stromu (PPAT – Person Picking an Apple from the Tree Drawing) – L.Ganntová (2000)  Test imaginace a smyslu pro souvislosti (Šicková, 1984)

20 Na obr. 1 se dítě umístilo mezi rodiči jako rušitel, opozičník, přičemž rodiče mu do jisté míry poskytují oporu. Ukázka otec-matka-dítě. Na obou obrázcích mají děti obtíže nalézt svoji cestu „vzhůru“, jsou zastíněny dominantnímu rodiči. Dítě na obr. 2 se stalo doslova okrajovou figurou. Rodiče navzájem korespondují svými větvemi, zatímco dítě vztahuje prázdné ruce vzhůru Test stromu – Baum Test -Kresebný test tří stromů-

21 Obr. 3 ukazuje kombinaci vztahu matky s 9 letým pacientem-astmatikem a s jeho o 6 let starší sestrou. Chlapec se snaží zbavit péče rozvedené matky (distance od mateřského stromu). Přesto dlouhá „paže“ matky dosáhla na dítě s „napomínajícím ukazováčkem“. PPAT – Person Picking an Apple from the Tree Drawing

22 Ogdon-DAP-Kresebný test lidské postavy

23 Body image  V diagnostice i terapii  Při duševních poruchách je často u pacientů přítomna dezintegrace mysli, citů, paměti i sociálních dovedností  Vracejí se k méně dospělým stupňům vývoje své osobnosti, k výtvorům podobným dětským až archaickým tvarům, k tzv.paleologickému myšlení.  Neschopnost rozlišit mezi realitou a fantazií, regres v myšlení a hlavně narušení body image – změna motorického chování.  Postavy jsou strnulé stejně jako autoři kreseb ( nejsou schopni pohybu, skutku ), žádná empatie, hlava vyrůstá z jiného údu, lidé mají zvířecí těla…  Test tělesného schématu – body image – TT test ( dokreslit na papír postavu slabě předkreslenou, kt. je nahá, není vidno pohlaví, nemá obličej – pacient většinou nakreslí/namaluje sám sebe: místa bolestí apod.)

24 Barva v arteterapii  Barvy mají v arteterapii psychologický, estetický, kulturní kontext. Vliv barev a barevných kombinací na psychické a fyzické zdraví člověka. Jejich působení je individuální. Důležité poznat svou vlastní barvu (pro člověka).  Barva představuje také intenzitu a stav emočního života.  Používání barev ve starých kulturách (Egyptské hroby, věci a vlastní těla pomalována), černá barva: Egypt ( temnota, smrt, negativno, čas) x Hinduismus (barva bohyně Kálí x Čína (bílá barva – barva smrti)  Dělení barev ( znát zákonitosti vnímání barev, zákonitosti psycholog.působení barev, vlastnosti barev : teplo/chlad, světlost/tmavost)  Základní barvy: červená, modrá, žlutá.  Komplementární: zelená, oranžová, fialová.  Symbolika barev, barevné kombinace, preference barev, barvové testy ( Lütscherův test barev,KTC – kvinterncolor)

25 Sny v arteterapii  Sny jsou podobně jako halucinace velmi živou formou obrazných představ.  Sny hovoří zvláštní mysteriózní řečí. Freud:,, Sny jsou královskou cestou do nevědomí.´´  Sny jsou rozličné u různých věk.kategorií, u lidí s rozmanitými problémy. (,,Hladovému se zdá o chlebu´´)  Fritz Perls:,, Sny jsou nejspontánnější produkce individua.´´ - různé objekty ve snech jsou fragmenty lidské osobnosti, musíme je poskládat  Arteterapeutická práce s psychotickými pacienty: zpracování snů klientů a jejich interpretace do arteterapie. Instruovat pacienta, aby nakreslil jednotl.části snu,identifikoval se s ním a vedl dialog mezi jednotlivými částmi – odhalení skrytých konfliktů z dětství, důležité momenty os.života, interpersonální vztahy. Prostřednictvím snů, jejich výtvarných reflexí a následného rozhovoru o obrázcích lze dosáhnout společně hlubšího sebepoznání, lépe komunikovat ve skupině apod.

26 Arteterapeutické metody  Imaginace  Animace  Koncentrace – mandaly  Restrukturalizace – Strom života  Transformace  Rekonstrukce MODELOVÁNÍ Z HLÍNY V ARTETERAPII - Význam trojdimenzionální výtvarné exprese v art. Hlína jako fascinující materiál, chvála hmatu a dotyku, virtuální realita,haptický a vizuální typ

27 Modelování z hlíny disponuje následujícími kategoriemi, významnými pro arteterapii:  Sebereflexe  Korekce  Regrese  Učení  Členění lidské postavy  Tělesná stimulace  Projektivní hodnota Médium hlíny lze vhodně kombinovat s muzikoterapií, biblioterapií, pohybovou terapií (tedy v intermediálním kontextu)

28 Metody esteticko-haptické stimulace:  Pro podporu a vybudování uvědomování si svého těla a rozvoj taktilních vjemů je vhodné využívat:  Prstové hry s hlínou, hry s provázkem  Hry s rukama (lechtání, tleskání, stlačování, dotýkání se tvrdých a měkkých předmětů)  Naplňování textilních sáčků různými materiály (pískem, štěrkem, rýží, vatou)  Malbu prstovými barvami, malbu řídkou hlínou  Malování na stěnu oběma rukama současně  Kresbu prsty na zamlžená okna  Malování a kreslení nohama namočenýma do řídké hlíny na hladkou podložku nebo napnuté plátno  Posilňování vnímání jednotlivých částí těla ( obalování do rolí papíru, záclon), hry s vodou a pískem, vytváření hliněných kuliček a tvarování hliněných válečků, otištění částí těla, vytváření nádoby pomocí hliněných válečků a hliněných kuliček, vytváření objektů z květů bodláku… Tato různá esteticko-haptická stimulace přináší v transferu i různou psychodynamiku, jež stimuluje retardovanou funkci vnímání sebe a svého okolí. Indikování všech těchto aktivit posilňuje propojení vizuálně-motorické koordinace.

29 Arteterapeutiké hry s akcentem na haptické zážitky – terraterapie.  Konkrétní aktivity s hlínou, kt. jsou indikovány pro všechny věkové skupiny – pro děti, dospívající, dospělé i pro seniory – i pro nejrůznější typy postižení a poruch. - Házení hlínou, modelování prsty, masáž prstů, masáž dlaní, otištění dlaní (chodidel), modelování nádoby, hledání vlastního tvaru, lidská postava a stín, modelování sebe jako batolete, modelování společné krajiny, modelování společného těla, modelování masky

30

31 Literatura  · Baleka,J.:Modř,barva mezi barvami. Academia,Praha  · Brožíková,I.:Dobrodružství barvy.SPN, Praha  · Babyrádová, H.: Symbol v dětském výtvarném projevu. Brno MU, 1999  · Bettelheim, B. (2000). Za tajemstvím pohádek, proč a jak je číst v dnešní době. Praha: Lidové noviny.  · Caseová, C. & Dalleyová, T. (1995). Arteterapie s dětmi. Praha : Portál.  · Campbellová, J. (1998). Techniky arteterapie. Praha: Portál.  · Čálek,O.: Hermeneutika umění podle bytí ve světě. Estetika, 29,  · Černoušek, M. (1990). Děti a svět pohádek. Praha: Albatros  · Davido, R. (2001). Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál.  · Drvota,S.: Osobnost a tvorba. Avicenum, Praha  · Drvota, S.: Zkušenosti psychiatra s uměním. in Psychologie umění,Svoboda, Praha 1968  · Franz, M. L. (1998). Psychologický výklad pohádek. Praha: Portál.  · Goethe,J.W.: Smyslově-morální účinek barev. Fabula,2004.  · Gombrich, E. (1992). Příběh umění. Praha: Odeon.  · Hillman, J. (1999). Sny a podsvětí. Praha: Portál.  · Huyghe, R. (1973). Řeč obrazů. Praha: Odeon.  · Jebavá, J. (2000). Úvod do Arteterapie. Praha: Karolinum.  · Kastová, V. (2000). Dynamika symbolů. Praha: Portál.  · Kastová, V. (2000). Imaginace jako prostor setkání s nevědomým. Praha: Portál.  · Kastová, V. (2000). Krize a tvořivý přístup k ní. Praha: Portál.  · Kyzour, M. jr. (2002). Rožnovská intervenní arteterapie. Psychologie dnes, 7-8, str  · Kyzour, M. sr. ( ). O krizových jevech v dětské malbě a kresbě. Estetická výchova,. 2-3.

32 Literatura  Liebmann, M. (2005). Skupinová arteterapie: nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou práci. Praha : Portál.  Löwenfeld, V. (1951). The nature of Creative Activity. London: Routledge Kegan Paul LTD.  Löwenfeld, V. (1957). Creative and Mental Growth. New York: Macmillan Publishing Company.  Lhotová, M. (2001). Místo imaginativních aktivit v systému duševního dní člověka. In. Puršl, L. (Ed.). Pi brodu Jabok. Praha: Advent-Orion.  Lhotová, M. (2002). Kořeny a vykořenění. In. Heller, D., Sobotková, I. & Šturma, J. (Ed.). Psychologické dny. Psychologický ústav AV R. str  Pechar, J. (1992). Prostor imaginace. Praha: Psychoanalytické nakladatelství.  Perout,E.: Arteterapie se zrakov postiženými. Okamžik  Read, H. (1967). Výchova uměním. Praha: Odeon.  Riedl,I.: Obrazy v terapii, umění a náboženství. Portál,  Rubin, J. A. (Ed.). (1975). Aprroachs to Art Therapy (Theory and Technique). New York: Schocken Books.  Slavík, J. (1997). Od výrazu k dialogu ve výchov (Artefiletika). Praha: Karolinum.  Slavík, J. (1998b). Mezi arteterapií a výchovou – artefiletika. Psychologie Dnes, 10, str. 14–15.  Slavík,J.: Utváření a interpretování symbolu v arteterapii. In Současná arteterapie v České republice a zahraničí. Pedagogická fakulta UK, Praha,  Slavík, J. (2001, 2004). Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). 1. a 2. díl, Praha:Karolinum.

33 Literatura  Svoboda, M. (ed.): Psychodiagnostika dětí a dospívajících, Portál, Praha, 2001  Šicková-Fabrici, J. (2002). Základy arteterapie. Portál: Praha.  Šípek,J.: Projektivní metody. ISV nakladatelství. Praha,  Uždil, J. (1980). Čáry, klikyháky, paňáci a auta. Praha: SPN.  Uždil, J. (1974). Výtvarný projev a výchova. Praha: SPN.  Uždil, J. : Mezi uměním a výchovou. Praha, SPN 1988  Whitney Paterson, L. & Hardin, M. E. (2002). Děti v tísni – příručka pro screening dětských kreseb. Praha: Triton.  Wollschläger, M. E., Wollschläger, G. (2002). Symbol v diagnostice a psychoterapii. Praha: Portál.        Konference: II.Ústecké psychologické dny - Psychologie a umění, konaná

34

35 Děkuji Vám za pozornost!


Stáhnout ppt "Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník 20.3.2011 PVK Somatopedie doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google