Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník

Prezentace na téma: "Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník"— Transkript prezentace:

1 Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník 20.3.2011
PVK Somatopedie doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. Arteterapie Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr. 2.ročník

2 Definice oboru Historie arteterapie Současnost

3 Definice oboru Léčebný postup (využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů). přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor. Rozlišují se 2 zákl. proudy - terapie uměním (klade se důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné) a artpsychoterapie (výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány).

4 Historie arteterapie Předstupněm ve vývoji arteterapie jako profese bylo zkoumání výtvarné produkce duševně nemocných (zam. původně spíše k upřesnění diagnózy.) Jako terapeutická metoda se začala cíleně využívat ve 30. až 40. letech 20. století ( návaznost na rozvoj psychoanalýzy a dalších psychoterapeutických směrů). Průkopníci: výtvarníci (prošli psychoterapií, možnosti propojení výtvarného působení s psychoterapeutickými postupy a jejich uplatnění v léčbě - např. M. Naumburgová, C. Lewis, E. Kramerová aj. U nás od 50. let v léčebných a psychoterapeutických zařízeních (součást psychoterapie). V 70. letech na půdě Psychoterapeutické společnosti ČLS J.E. Purkyně arteterapeutická sekce (PhDr. D. Kocábová) - zájemci o danou problematiku z různých oborů, pořádány speciální semináře a dílny. V průběhu 80. let popularita : studenti a absolventi speciální pedagogiky (arteterapie začleněna do plánů výuky) počátkem 90. let : PhDr. M. Kyzour (Jihočeská univerzita ,Bc. studium arteterapie) 1994 Česká arteterapeutická asociace (samostatné občanské sdružení, otevřené všem zájemcům o arteterapii).

5 Současnost U nás nemá jasně vyhraněný profesní statut, zřetelné vymezení ani pravidla. Arteterapeuti absolventy speciální a výtvarní pedagogové, výtvarníci, psychologové, lékaři, střední zdravotnický personál. Studium na Jihočeské univerzitě (Bc., je součástí výuky na fakultách pedagogických, ale i některých filozofických a lékařských). Postgraduální studium: ČAA uspořádala v r sebezkušenostní komunitní výcvik ( 5 let) , garantuje kursy a dílny (krátkodobé/déletrvající), zam. na seznámení s arteterapeutickými technikami. 2003 převzal organizaci 5letého výcviku Institut pro výcvik v arteterapii ve spoupráci s o.s. SUR a v říjnu 2009 započal 3. ucelený výcvik tohoto typu. 2003 M. Huptych dvouletý systematický arteterapeutický kurz (252 hodin) akreditovaný MŠMT a nyní otvírá sedmý a osmý běh (rozsah odpovídá Bc. studiu). Od roku 2003 nabízí Dipl.KT B.Albrich výcvik ve skupinové arteterapii (230 hodin). Od r.2001 vydává ČAA odborný časopis Arteterapie ( 3x/ rok) a spolupracuje zároveň s dalšími společnostmi pro expresivní terapie - muzikoterapeutickou, dramatarapeutickou a taneční.

6 Odborný časopis Arteterapie

7 Struktura Formy arteterapie Osobnost arteterapeuta
Arteterapeutický vztah Cíle arteterapie – u dětí , dospívajících, seniorů Diagnostické aspekty výtvarného projevu Kresebné testy Body image Barva v arteterapii Sny v arteterapii Arteterapeutické metody Modelování z hlíny, terraterapie Literatura

8 Formy arteterapie Individuální arteterapie Skupinová arteterapie
- rodinná arteterapie + (rodinná a.v Centru TT) - a. v partnerském vztahu

9 Osobnost arteterapeuta
Znalostní a osobnostní předpoklady – z obl.psychologie, medicíny (psychiatrie), pedagogiky (speciál. a léčebné p.), znalosti z antropologie. Empatie, umět své informace propojovat do souvislostí, umět improvizovat, intuice, schopnost předvídat vývoj událostí a jevů, vysoký morální a etický kredit, sledovat jasný terap. a diagnost.cíl, vytvořit atmosféru důvěry, pomáhat klientovi zvládat zadané úlohy (nové a neznámé), povzbuzovat k vlastním interpretacím, iniciovat rozhovor. Vzdělaný v obou částech výrazu a, v arte-(umění) a v terapii (léčbě) Zážitkový výcvik + supervize

10 Arteterapetický vztah
Důvěra, rovnocennost, úcta k člověku, snaha prožít jeho úhel pohledu. Kreativní aliance , klient doprovázen na urč. úseku života. Porozumění, začlenění.,ter. oceňuje legitimitu klienta. Tvořivost v budování klientovy kreativity (stimul k pozitivním změnám v životě). Klient by měl být veden k odpovědnosti za sebe, za svou výtvarnou reflexi. Terapeut by měl umět klientovi navrhnout nové techniky, perspektivy, jež kl. dosud neznal. Experimentace s novými výtvarnými technikami, nacházet nové cesty řešení ve svém životě. Arteterapeut nemá stát mimo arteterapii!

11 Přes uměl.aktivity t. pomáhá klientovi:
Hledět na sebe – prostřednictvím své umělecké reflexe – jinak než doposud Vytvořit si určitý nadhled, tak jak se z nadhledu dívá na své dílo. Plněji prožívat a akceptovat své pocity nejen během vlastní tvorby. Zvýšit svou sebedůvěru a sebeúctu přes zážitky úspěchu v umělec.oblasti. Být ve výtvarné reflexi otevřenější a svobodnější. Víc akceptovat druhé, jejich výtvarný názor a styl.

12 Cíle arteterapie Souvisejí : s tím , z jakých teoret. pozic vychází
se situací a potřebami klientů s věkem klientů Individuální cíle : uvolnění, sebeprožívání, sebevnímání, vizuální a verbální organizace (uspořádání) zážitků, poznání vl.možností, přiměřené sebehodnocení, růst osobní svobody a motivace, svoboda pro experimentování při hledání výrazu pocitů, emocí nebo konfliktů, rozvoj fantazie, nadhled, celk.rozvoj osobnosti. Sociální cíle: vnímání a přijetí druhých, vyjádření uznání jejich hodnoty, ocenění, navázání kontaktů, zapojení do skupiny a kooperace, komunikace, spol. řešení problémů, zkušenost, že ostatní mají obdobné zážitky jako já, reflexe vl.fungování v rámci skupiny, pochopení vztahů, vytváření soc. podpory.

13 Cíle arteterapie u dětí
Pomáhat při navození kontaktu s dítětem. Umožňovat nahlédnutí do jeho nevědomého života. Snižovat jeho agresivní a sexuální napětí. Vytvářet prostor pro vyjádření impulzivní motorické aktivity dítěte. Umožnit mu experimentovat s formou. Napomáhat socializaci. Podporovat integraci osobnosti. Formulovat hodnotnou klinickou zprávu o dítěti. * Benderová (1952)

14 Děti Neprospívají ve škole, trpí poruchou pozornosti nebo jinými problémy s chováním, delikventní děti, děti s emocionálními problémy. Cílem arteterapie: posílit sebevědomí, motivaci děti učit se a sebekontrolu Arteterapie v dětských domovech: - pomáhá eliminovat důsledky citové deprivace, emocionální poranění a traumatické události a umožňuje pedagogům a terapeutům nahlédnout do aktuálních problémů dětí.

15 Dospívající Pomoc: dostat se z oblasti konkrétního myšlení k abstraktnímu, může budovat sociální zručnosti, altruismus, empatii, rozvoj zdravé sexuality. Obraz sebe samého může formovat ke zdravé sebekritičnosti. Krystalizuje osobnost adolescenta ( proces dospívání doprovázen schopností reflektovat změny ve svém fyzic.a psych.vývoji). Adol.: citliví, zranitelní, narcističtí, hledají pro svůj život vzory – zaměření na podporu klienta v nalézání vlastní identity! Témata: Jak se vidím. Jak mě vidí rodiče. Jak mě rodiče trestají. Jak trestám rodiče. Jak bych se potrestal, kdybych byl svým rodičem. Vhodné kolektivní kresby ( 1 obrázek kreslí víc osob, ale každý jinou barvou).

16 Senioři Aplikována při cvičení krátkodobé paměti, pro posílení vědomí vlastní hodnoty, jako pomůcka rehabilitace jemné motoriky. Pomáhá v přizpůsobení se nové život.situaci, poklesu fyzických sil, ztrátě zdraví, specifikům důchodového věku a sním spojeným změnám v sociální i ekonomické oblasti. Strategie: v jeho momentálním aktuálním problému, práce technikami, kt. odpovídají věku klienta, posílení smyslu pro důstojnost, snaží se aktivizovat zbytky jejich vitality, flexibility, stimulovat jejich kreativitu. Alzheimerova choroba (M.Veselovská, 2002): výrazně prodloužené tvary objektů, chaotické uspořádání objektů, přechod od realistického zobrazování konkrétních objektů k jejich lineárnímu ztvárnění fragmentárním stylem, ornamentalizace, větší úspěchy v koláž.technikách.

17 Arteterapie: S týranými a zneužívanými dětmi
Se sociálně znevýhodněnými (Romové) S lidmi s duševními poruchami/nemocemi S mentálně postiženými S autistickými pacienty S jedinci mající tělesné nebo smyslové postižení (např. s nevidomými a slabozrakými) S příslušníky tzv. pomáhajících profesí

18 Diagnostické aspekty výtvarného projevu
V kresbě a malbě klientů si všímáme těchto kritérií (podle L.Ganttové, 2000): Integrace kresby, využití prostoru na papíře, úrovně kresby postavy, jak je v kresbě přítomná, adekvátnosti barev, přítomnosti stereotypů, přítomnosti perservace, kvality linie, logiky kresby, sklonu postavy, vložené energie, množství detailů, pozadí kresby… Kresby mohou poskytovat orientační odhad úrovně vývoje rozumových schopností. Selhání v kresbě může znamenat poruchy v oblasti zrakového vnímání, senzomotorické koordinace, jemné motoriky a integrace těchto schopností nebo selhání vizuální paměti a představivosti. V kresbě se odrážejí osobnostní charakteristiky dítěte, např. sebevědomí i postoje k druhým. Vývojová stadia dětské kresby: Cyril Burt (1932) 1.Čmáranice (2-5let), 2.Linie (4roky), 3.Popisný symbolismus(5-6let), 4.Popisný realismus (7-8let), 5. Vizuální realismus (9-10let), 6.Potlačení (11-14let), 7.Umělecké oživení (15let).

19 Kresebné testy: Kresba lidské postavy (Ogdon-DAP-Kresebný test lidské postavy, Goodenoughové test kresby lid.postavy, Machoverové test lid.p.) Test stromu – Baum Test – podle Kocha (1952) Test domu Dynamický test kresby lidské postavy Kresba začarované rodiny Nakresli osobu, která trhá jablko ze stromu (PPAT – Person Picking an Apple from the Tree Drawing) – L.Ganntová (2000) Test imaginace a smyslu pro souvislosti (Šicková, 1984)

20 -Kresebný test tří stromů-
Ukázka otec-matka-dítě. Na obou obrázcích mají děti obtíže nalézt svoji cestu „vzhůru“, jsou zastíněny dominantnímu rodiči. Test stromu – Baum Test -Kresebný test tří stromů- Na obr. 1 se dítě umístilo mezi rodiči jako rušitel, opozičník, přičemž rodiče mu do jisté míry poskytují oporu. Dítě na obr. 2 se stalo doslova okrajovou figurou. Rodiče navzájem korespondují svými větvemi, zatímco dítě vztahuje prázdné ruce vzhůru

21 PPAT – Person Picking an Apple from the Tree Drawing
Obr. 3 ukazuje kombinaci vztahu matky s 9 letým pacientem-astmatikem a s jeho o 6 let starší sestrou. Chlapec se snaží zbavit péče rozvedené matky (distance od mateřského stromu). Přesto dlouhá „paže“ matky dosáhla na dítě s „napomínajícím ukazováčkem“.                                                                                                                                                                     PPAT – Person Picking an Apple from the Tree Drawing

22 Ogdon-DAP-Kresebný test lidské postavy

23 Body image V diagnostice i terapii
Při duševních poruchách je často u pacientů přítomna dezintegrace mysli, citů, paměti i sociálních dovedností Vracejí se k méně dospělým stupňům vývoje své osobnosti, k výtvorům podobným dětským až archaickým tvarům, k tzv.paleologickému myšlení. Neschopnost rozlišit mezi realitou a fantazií, regres v myšlení a hlavně narušení body image – změna motorického chování. Postavy jsou strnulé stejně jako autoři kreseb ( nejsou schopni pohybu, skutku ), žádná empatie, hlava vyrůstá z jiného údu, lidé mají zvířecí těla… Test tělesného schématu – body image – TT test ( dokreslit na papír postavu slabě předkreslenou, kt. je nahá, není vidno pohlaví, nemá obličej – pacient většinou nakreslí/namaluje sám sebe: místa bolestí apod.)

24 Barva v arteterapii Barvy mají v arteterapii psychologický, estetický, kulturní kontext. Vliv barev a barevných kombinací na psychické a fyzické zdraví člověka . Jejich působení je individuální. Důležité poznat svou vlastní barvu (pro člověka). Barva představuje také intenzitu a stav emočního života. Používání barev ve starých kulturách (Egyptské hroby, věci a vlastní těla pomalována), černá barva: Egypt ( temnota, smrt, negativno, čas) x Hinduismus (barva bohyně Kálí x Čína (bílá barva – barva smrti) Dělení barev ( znát zákonitosti vnímání barev, zákonitosti psycholog.působení barev, vlastnosti barev : teplo/chlad, světlost/tmavost) Základní barvy: červená, modrá, žlutá. Komplementární: zelená, oranžová, fialová. Symbolika barev, barevné kombinace, preference barev, barvové testy ( Lütscherův test barev,KTC – kvinterncolor)

25 Sny v arteterapii Sny jsou podobně jako halucinace velmi živou formou obrazných představ. Sny hovoří zvláštní mysteriózní řečí. Freud: ,, Sny jsou královskou cestou do nevědomí.´´ Sny jsou rozličné u různých věk.kategorií, u lidí s rozmanitými problémy. (,,Hladovému se zdá o chlebu´´) Fritz Perls: ,, Sny jsou nejspontánnější produkce individua.´´ - různé objekty ve snech jsou fragmenty lidské osobnosti, musíme je poskládat Arteterapeutická práce s psychotickými pacienty: zpracování snů klientů a jejich interpretace do arteterapie. Instruovat pacienta, aby nakreslil jednotl.části snu,identifikoval se s ním a vedl dialog mezi jednotlivými částmi – odhalení skrytých konfliktů z dětství, důležité momenty os.života, interpersonální vztahy. Prostřednictvím snů, jejich výtvarných reflexí a následného rozhovoru o obrázcích lze dosáhnout společně hlubšího sebepoznání, lépe komunikovat ve skupině apod.

26 Arteterapeutické metody
Imaginace Animace Koncentrace – mandaly Restrukturalizace – Strom života Transformace Rekonstrukce MODELOVÁNÍ Z HLÍNY V ARTETERAPII Význam trojdimenzionální výtvarné exprese v art. Hlína jako fascinující materiál, chvála hmatu a dotyku, virtuální realita,haptický a vizuální typ

27 Členění lidské postavy Tělesná stimulace Projektivní hodnota
Modelování z hlíny disponuje následujícími kategoriemi, významnými pro arteterapii: Sebereflexe Korekce Regrese Učení Členění lidské postavy Tělesná stimulace Projektivní hodnota Médium hlíny lze vhodně kombinovat s muzikoterapií, biblioterapií, pohybovou terapií (tedy v intermediálním kontextu)

28 Metody esteticko-haptické stimulace:
Pro podporu a vybudování uvědomování si svého těla a rozvoj taktilních vjemů je vhodné využívat: Prstové hry s hlínou, hry s provázkem Hry s rukama (lechtání, tleskání, stlačování, dotýkání se tvrdých a měkkých předmětů) Naplňování textilních sáčků různými materiály (pískem, štěrkem, rýží, vatou) Malbu prstovými barvami, malbu řídkou hlínou Malování na stěnu oběma rukama současně Kresbu prsty na zamlžená okna Malování a kreslení nohama namočenýma do řídké hlíny na hladkou podložku nebo napnuté plátno Posilňování vnímání jednotlivých částí těla ( obalování do rolí papíru, záclon), hry s vodou a pískem, vytváření hliněných kuliček a tvarování hliněných válečků, otištění částí těla, vytváření nádoby pomocí hliněných válečků a hliněných kuliček, vytváření objektů z květů bodláku… Tato různá esteticko-haptická stimulace přináší v transferu i různou psychodynamiku, jež stimuluje retardovanou funkci vnímání sebe a svého okolí. Indikování všech těchto aktivit posilňuje propojení vizuálně-motorické koordinace.

29 Arteterapeutiké hry s akcentem na haptické zážitky – terraterapie.
Konkrétní aktivity s hlínou, kt. jsou indikovány pro všechny věkové skupiny – pro děti, dospívající, dospělé i pro seniory – i pro nejrůznější typy postižení a poruch. - Házení hlínou, modelování prsty, masáž prstů, masáž dlaní, otištění dlaní (chodidel), modelování nádoby, hledání vlastního tvaru, lidská postava a stín, modelování sebe jako batolete, modelování společné krajiny, modelování společného těla, modelování masky

30

31 Literatura · Baleka,J.:Modř,barva mezi barvami. Academia,Praha 1999.
· Brožíková,I.:Dobrodružství barvy.SPN, Praha 1983. · Babyrádová, H.: Symbol v dětském výtvarném projevu. Brno MU, 1999 · Bettelheim, B. (2000). Za tajemstvím pohádek, proč a jak je číst v dnešní době. Praha: Lidové noviny. · Caseová, C. & Dalleyová, T. (1995). Arteterapie s dětmi. Praha : Portál. · Campbellová, J. (1998). Techniky arteterapie. Praha: Portál. · Čálek,O.: Hermeneutika umění podle bytí ve světě. Estetika, 29, 1992. · Černoušek, M. (1990). Děti a svět pohádek. Praha: Albatros · Davido, R. (2001). Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál. · Drvota,S.: Osobnost a tvorba. Avicenum, Praha 1973. · Drvota, S.: Zkušenosti psychiatra s uměním. in Psychologie umění,Svoboda, Praha 1968 · Franz, M. L. (1998). Psychologický výklad pohádek. Praha: Portál. · Goethe,J.W.: Smyslově-morální účinek barev. Fabula,2004. · Gombrich, E. (1992). Příběh umění. Praha: Odeon. · Hillman, J. (1999). Sny a podsvětí. Praha: Portál. · Huyghe, R. (1973). Řeč obrazů. Praha: Odeon. · Jebavá, J. (2000). Úvod do Arteterapie. Praha: Karolinum. · Kastová, V. (2000). Dynamika symbolů. Praha: Portál. · Kastová, V. (2000). Imaginace jako prostor setkání s nevědomým. Praha: Portál. · Kastová, V. (2000). Krize a tvořivý přístup k ní. Praha: Portál. · Kyzour, M. jr. (2002). Rožnovská intervenní arteterapie. Psychologie dnes, 7-8, str · Kyzour, M. sr. ( ). O krizových jevech v dětské malbě a kresbě. Estetická výchova,

32 Literatura Liebmann, M. (2005). Skupinová arteterapie: nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou práci. Praha : Portál. Löwenfeld, V. (1951). The nature of Creative Activity. London: Routledge Kegan Paul LTD. Löwenfeld, V. (1957). Creative and Mental Growth. New York: Macmillan Publishing Company. Lhotová, M. (2001). Místo imaginativních aktivit v systému duševního dní člověka. In. Puršl, L. (Ed.). Pi brodu Jabok. Praha: Advent-Orion. Lhotová, M. (2002). Kořeny a vykořenění. In. Heller, D., Sobotková, I. & Šturma, J. (Ed.). Psychologické dny. Psychologický ústav AV R. str Pechar, J. (1992). Prostor imaginace. Praha: Psychoanalytické nakladatelství. Perout,E.: Arteterapie se zrakov postiženými. Okamžik 2005. Read, H. (1967). Výchova uměním. Praha: Odeon. Riedl,I.: Obrazy v terapii, umění a náboženství. Portál, 2002. Rubin, J. A. (Ed.). (1975). Aprroachs to Art Therapy (Theory and Technique). New York: Schocken Books. Slavík, J. (1997). Od výrazu k dialogu ve výchov (Artefiletika). Praha: Karolinum. Slavík, J. (1998b). Mezi arteterapií a výchovou – artefiletika. Psychologie Dnes, 10, str. 14–15. Slavík,J.: Utváření a interpretování symbolu v arteterapii. In Současná arteterapie v České republice a zahraničí. Pedagogická fakulta UK, Praha, 2000. Slavík, J. (2001, 2004). Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). 1. a 2. díl, Praha:Karolinum.

33 Literatura Svoboda, M. (ed.): Psychodiagnostika dětí a dospívajících, Portál, Praha, 2001 Šicková-Fabrici, J. (2002). Základy arteterapie. Portál: Praha. Šípek,J.: Projektivní metody. ISV nakladatelství. Praha, 2000. Uždil, J. (1980). Čáry, klikyháky, paňáci a auta. Praha: SPN. Uždil, J. (1974). Výtvarný projev a výchova. Praha: SPN. Uždil, J. : Mezi uměním a výchovou. Praha, SPN 1988 Whitney Paterson, L. & Hardin, M. E. (2002). Děti v tísni – příručka pro screening dětských kreseb. Praha: Triton. Wollschläger, M. E., Wollschläger, G. (2002). Symbol v diagnostice a psychoterapii. Praha: Portál. Konference: II .Ústecké psychologické dny - Psychologie a umění , konaná  

34

35 Děkuji Vám za pozornost!