Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

● A F R I K A ● název: → berberský kmen Afrigii (Afridi) → jedna z římských provincií v oblasti Kartága (Africa) poloha: → Asie - Suezská šíje (Suezský.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "● A F R I K A ● název: → berberský kmen Afrigii (Afridi) → jedna z římských provincií v oblasti Kartága (Africa) poloha: → Asie - Suezská šíje (Suezský."— Transkript prezentace:

1 ● A F R I K A ● název: → berberský kmen Afrigii (Afridi) → jedna z římských provincií v oblasti Kartága (Africa) poloha: → Asie - Suezská šíje (Suezský průplav) - Evropa - Středozemní moře - Gibraltarský [džibraltarský] průliv = „Starý svět“ ◦ rovník (⅔ pevniny na severní polokouli) ◦ oba obratníky ◦ nultý poledník = polokoule S, J, V, Z

2 ◦ oceány:Atlantský (Středozemní moře) Indický (Rudé moře) ◦ hraniční pevninské body (mysy): severBílý(Tunisko) jihSřelkový(RJA) západZelený(Senegal) východRas Hafún(Somálsko) rozloha: 30,329 mil. km 2 ( 20,3 % souše ; 2. největší světadíl)

3 ● horizontální členitost malá (2,1 %; 2. svět) velmi úzký kontinentální šelf poloostrovy:Somálský Barka ostrovy - původ: pevninský a oceánský Atlantský oceán:Kanárské Kapverdské Madeira [madéra] Indický oceán: Madagaskar (4. svět) Sokotra Maskarény (Réunion [reinjon], Mauricius; sopečné) KomorySeychely [sejšely] ZanzibarPemba zálivy:Adenský Guinejský [gvinejský] Malá Syrta (Gábeský)Velká Syrta průlivy:Mosambický Báb al-Mandab Gibraltarský

4 Tab. 1 Největší africké ostrovy NázevStát Rozloha (km 2 ) NázevStát Rozloha (km 2 ) Madagaskar Malgašská republika Gran CanariaŠpanělsko1 376 Suqutra (Sokotra) Jemen 3 579Njazidja (Grande Comore) Komory1 148 Réunion Francie 2 510I. de Djerba (Jarbah)Tunisko1 050 Bioko (Fernando Póo) Rovníková Guinea 2 017Săo TiagoKapverdy 991 Tenerife Španělsko 1 946PemzaTanzánie 984 Mauritius Mauricius 1 865Dahlak KebirEritrea 900 Fuerteventura Španělsko 1 722Săo Tomé (Sv. Tomáš) Sv. Tomáš a P. o. 836 Zanzibar Tanzánie 1 658Dehalak DesetEritrea 751

5 ● povrch (reliéf) = vertikální členitost značná ◦ nejvyšší místo: m Kilimandžáro (Uhuru = Kibo, Tanzánie) ◦ nejnižší místo: -155 m Assalská proláklina v Afarské pánvi (Džibutsko) ◦ střední nadmořská výška: 750 m (3. svět)

6 v minulosti "srdcem" prapevniny Pangea - litosférická Africká deska se pohybuje k severu = subdukce pod Eurasijskou desku → zemětřesení (Alžírsko, Maroko, Tunisko, Itálie, Řecko, Makedonie, Turecko) → sopečná činnost (jižní Itálie) = zánik Středozemního moře - Somálská subdeska se pohubuje na východ základem geologické stavby je starý pevninský africký štít = prekambrické (předprvohorní) krystalické horniny

7 ◦ východ = tektonická činnost → systém příkopových propadlin = Východoafrický rift → sopečná činnost (lávové plošiny - Etiopská vysočina) → tektonická jezera (Tanganika, Malawi, Turkana, Albertovo) → rozšiřování dna - zemětřesení převládají náhorní plošiny a tabule (roviny; Saharsko- súdánská) - uvnitř světadílu pánve (sníženiny):Konžská Čadská Kalahari Etoša Makarikari

8 vysočiny, pohoří = okraje světadílu - vrásná:Atlas - pásma: AntiatlasVysoký Malý Velký (Saharský) Kapské hory - sopečná:Východoafrická vysočina - osamělé sopky Kamerunská hora Dračí hory Ahaggar - stolová, svědecká hora Tibesti [tybesty]

9 ● podnebí (klima) ovlivněno:polohou celistvostí členitostí reliéfu a nadmořskou výškou oceánskými proudy: studené:Kanárský - Benguelský [bengvelský] → poušť Namib teplé:Guinejský - Monzunové - Střelkového mysu nejteplejší světadíl - většina Afriky leží mezi obratníky = po celý rok vysoké průměrné denní teploty (kolem 20 °C) ◦ teploty:nejvyšší průměrná roční + 34,4 °CDalol (Etiopie) = světová nejvyšší absolutní + 57,8 °CAzízija (Libye) nej nejnižší absolutní - 15,0 °CTalirhemtpohoří Atlas, Maroko

10 typické uspořádání klimatických pásů - souměrně rozloženy na S a J polokouli tropický - podle množství srážek → typy podnebí: ◦ rovníkový = Konžská pánev, pobřeží Guinejského zálivu - malé rozdíly v denním a ročním chodu teplot - velké množství srážek - ročně průměrně nejvíce - průměrné roční: mmDebunsha [debunša] (Kamerun) - pravidelné zenitální deště v pravé poledne ◦ střídavě vlhký (monzunový) = ⅓ Afriky - střídá se období dešťů a sucha ◦ suchý (tropických pasátů) - extrémní sucho - velké rozdíly v denním a ročním chodu teplot

11 obratníky:Raka- suché sv. pasáty z asijské pevniny → pouště Kozoroha - vlhké jv. pasáty z Indického oceánu nejmenší průměrné roční srážky na světě: 0,5 mmAsuán (Egypt) nejvyšší denní srážky na světě: mmRéunion, Maskarény; Francie na pevnině hory = srážkový stín → travnatá polopoušť Kalahari subtropický (středomořský) - teplé suché léto, deštivá mírná zima - pobřeží Středozemního moře = teplejší a sušší než pobřeží Atlantiku a Indického oceánu

12 ● vodstvo řeky: - většina = nevyrovnaná spádová křivka → peřeje, vodo- pády (stupňovitý charakter reliéfu) Tugela (948 m, 2. svět; Tugela) Viktoriiny (Zambezi, Mosi-Oa-Toenja [moši-jo-tunja] = Hřmící kouř) Stanleyovy (Boyoma [stenlyovy, bojoma], Lualaba; 3. svět - vodnatostí) Livingstonovy (Zair; 1. svět vodnatostí) - smíšený vodní režim, převládá dešťové napájení, nepravidelný odtok

13 ◦ úmoří:Atlantský oceán Nil (-Kagera; 2. svět, km) - Modrý + Bílý, Asuánská přehrada, delta Zair (Kongo; 2. svět, m 3 /s) přítoky: Ubangi (-Uele, -Kibali) Cassai (Kasai, Kwe [kasaj] ) Niger ([nyger] ; km; 3.) Volta (přehrada Volta = Akosombo) Orange (Oranje [orindž] ) Indický oceán Zambezi - přehrady: Kariba, Cabora Bassa [kabora], vdp. LimpopoTugela - vdp. - významné bohatství vodní energie není plně využito: rybolov, lodní doprava, přehrady

14 bezodtokové oblasti (35 %) = pouště (Sahara, západní část Kalaharské pánve, Čadská pánev, Namib) některá východoafrická jezera (Turkana = Rudolfovo; salinita 2 ‰ ) - značné zásoby podzemních vod (při povrchu → oázy – samy, artéské vrty) vádí = suchá říční koryta šotty = občasná slaná jezera jezera: - velká a hluboká (východ) → převážně tektonická a so- pečná Ukerewe (Viktoriino; 3. svět km 2 ; 125 m, přítok Kagera, výtok Viktoriin Nil) Tanganika (2. svět m; výtok Lukuga → Zair) Malawi (Ňasa; 786 m ) - malá, mělká → zbytková (reliktní - Čadské), slaná (šotty - Šott Melrhir; km 2 )

15 ● biota závisí na podnebí → podnebná pásma → geografická šířková pásma (přírodní krajiny - zonální uspořádání rostlinstva a živočiš- stva) tropické → rovníkové: tropické deštné lesy (20 % svět; 40 % amazonské) - velké množství rostlinných (byliny, křoviny, stromy, liány, orchideje, kapradiny; eben, mahagon) a živočišných (hmyz, plazi, ptáci - papoušci, opice včetně lidoopů - gorila, šimpanz) druhů -plantáže: kakaovník, kaučukovník, kávovník, palma olejná → střídavě vlhké: střídavě vlhké tropické lesy savany (35 %) - travnaté krajiny s roztroušenými stromy (akácie, baobaby), galeriovými (poschoďovité) lesy v říčních údolích

16 podle srážek: polopouštní - křovinaté - travnaté - antilopa, zebra, slon, žirafa, hroch, nosorožec, pakůň, lev, šakal, gepard, pštros, sup, termiti, sarančata, moskyti, mou- cha tse-tse - národní parky Etoša, Ruwenzori, Krugerův, Serengeti,… - rezervace = V a J Afrika převažují savany a pouště = 80 % Afriky → suché polopouště (travnato-křovinaté), pouště (40 %) štír, tarbík, velbloud, zmije rohatá; xerofyty, sukulenty; halfa, tamaryšek vádí, šotty, oázy - zavlažování → palma datlová, olejná

17 Sahara → místní názvy (Libyjská, Arabská, Nubijská, Velký východní, západní Erg) - obratník Raka - po celý rok tlaková V = jasno + suchý sv. pasát + studený Kanárský proud - klimatická (pasátová) skalnatá (hamada) = vyvýšeniny sníženiny = štěrková (serír), oblázková (reg), písečná (erg) - Sahel = přechodné pásmo na jihu: savana → polopoušť - dezertifikace (pouštnatění krajiny): děj → změna přírodních podmínek (klimatu, vegetace, půd) - sucha, špatné využívání půd (monokultury), vysoký přírůstek O. (nomádi), nadměrná pastva, spotřeba dřeva, sarančata → hladomory Namib (S = štěrková, J = písečná) - studený Benguelský proud (pobřežní typ) Kalahari - klimatická (pasátová), bezodtoká pánev, náhorní plošina

18 subtropickésubtropické rostlinstvo (mediteránní = středomořský typ) - vždyzelené suchomilné lesy a trnité křoviny (macchie [makie] ), palmy, cypřiše, vavřín - člověkem pěstované: olivovníky, citrusy, vinná réva, korkový dub, zelenina 2 fytogeografické oblasti: holarktická (S a Sahara) = subtropické rostlinstvo, polo- pouště, pouště paleotropická - převažuje = tropické lesy, savany 3 zoogeografické oblasti: holarktická (S a Sahara) = fenek, hyena, šakal, antilopa etiopská (zbytek pevniny) madagaskarská = původní fauna, která na pevnině vyhynula - endemité (poloopice, leguáni, nelétaví ptáci = běžci)

19 výškové stupně Kilimandžára: náhorní plošina → savana ( m n.m.) tropický les (3 000 m) horské louky (4 400 m) mrazová poušť (5 500 m) sníh


Stáhnout ppt "● A F R I K A ● název: → berberský kmen Afrigii (Afridi) → jedna z římských provincií v oblasti Kartága (Africa) poloha: → Asie - Suezská šíje (Suezský."

Podobné prezentace


Reklamy Google