Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kmitavý pohyb 2 Jakub Báňa. =je myšlenkový model. Je to hmotný bod zavěšený na tenkém vlákně se zanedbatelnou hmotností a zanedbává se i odpor prostředí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kmitavý pohyb 2 Jakub Báňa. =je myšlenkový model. Je to hmotný bod zavěšený na tenkém vlákně se zanedbatelnou hmotností a zanedbává se i odpor prostředí."— Transkript prezentace:

1 Kmitavý pohyb 2 Jakub Báňa

2 =je myšlenkový model. Je to hmotný bod zavěšený na tenkém vlákně se zanedbatelnou hmotností a zanedbává se i odpor prostředí a deformace vlákna. Ve skutečnosti se matematickému kyvadlu blíží závaží zavěšené na tenkém provázku. Matematické kyvadlo

3 Když kyvadlo necháme kmitat tak, aby výchylka nepřekročila 5°, můžeme pohyb hmotného bodu považovat za pohyb přímočarý. Na hmotný bod působí tíhová síla F G, která se při vychýlení z rovnovážné polohy rozkládá na sílu F´, která napíná lanko a na sílu F, která způsobuje, že se hmotný bod snaží vrátit do rovnovážné polohy.

4 y´ je vzdálenost hmotného bodu od svislé roviny, v níž se nachází rovnovážná poloha. y je velikost výchylky hmotného bodu tzn. velikost oblouku kružnice, o který se hmotný bod vychýlí z rovnovážné polohy. Kyvadlo má vlastnosti mechanického oscilátoru, pro který platí: Po dosazení do vztahu pro periodu mech. oscilátoru:

5 Perioda matematického kyvadla závisí jen na délce závěsu a na tíhovém zrychlení. Tak lze periodu pohybu kyvadla určit délkou závěsu nebo pomocí kyvadla určit tíhové zrychlení v daném místě. Důležitý pojem v souvislosti s měřením času je i kyv t, který je roven polovině periody. Kyv je doba za kterou kyvadlo projde z jednoho maxima do druhého. Sekundové kyvadlo má kyv 1 sekundu.

6 Fyzické kyvadlo je těleso zavěšené nad těžištěm, které se může otáčet kolem vodorovné osy nad těžištěm. Perioda kmitání kyvadla nezávisí na hmotnosti kyvadla ani na výchylce z rovnovážné polohy. Perioda kmitání je určena jen délkou závěsu l. Čím větší je délka závěsu l, tím větší je perioda kmitu T 0.

7 Pohybová rovnice kyvadla: Úhlová frekvence kmitání : Perioda kmitání :

8 Tlumené kmitání = je kmitání, u kterého se s časem zmenšuje amplituda. Na oscilátor působí odpor prostředí, proto se amplituda postupně zmenšuje, až je nakonec nulová. Energie se mění na jiné formy než na mechanickou – většinou na vnitřní energii.

9 Při kmitání ve vzduchu se amplituda výchylky zmenšuje velmi pomalu, ve vodě rychleji. VodaVzduch

10 Nucené kmitání = je takové kmitání, u kterého musíme na oscilátor působit silou, aby se kmity netlumily. Při nuceném kmitání oscilátor kmitá vždy s frekvencí vnějšího působení. Nucené kmitání vzniká působením periodické síly na oscilátory i na objekty, které vlastnosti oscilátoru nemají. Frekvence nuceného kmitání závisí na frekvenci působící síly a nezávisí na vlastnostech kmitajícího objektu. Nucené kmitání je netlumené.

11 Rezonance Nastává, když se frekvence nutící síly přiblíží vlastní frekvenci oscilátoru. Velmi se zvětší amplituda kmitů. Měníme-li frekvenci nutící síly, pak v hodnotě frekvence vlastních kmitů je amplituda největší – vznikne maximum. Maximum je tím ostřejší, čím méně se tlumí vlastní kmity. Rezonance je využita např. u strunných hudebních nástrojů (housle, kytara). Nežádoucí zvětšení rezonanční amplitudy je např. u strojů, jejichž části se otáčejí. Tím vznikají periodické síly, které se přenášejí nejen na vlastní zařízení, ale i na jeho okolí, např. na podlahu.

12 Graf závislosti amplitudy nucených kmitů na frekvenci nutících kmitů je rezonanční křivka. Rezonanční frekvence se poněkud zmenšuje s rostoucím tlumením. Význam rezonance spočívá v tom, že umožňuje rezonanční zesílení kmitů. Malou, periodicky působící sílou lze v oscilátoru vzbudit kmitání o značné amplitudě výchylky, pokud je perioda vnějšího působení shodná s periodou vlastního kmitání oscilátoru.

13 Složené kmitání Když spojíme dva oscilátory vláknem, jehož střed zvýrazníme, a rozkmitáme oscilátory, uvidíme, že i střed vlákna kmitá. Jeho kmity odpovídají pohybu vzniklému složením kmitů obou oscilátorů.

14 Skládají-li se harmonické pohyby se stejnou frekvencí, vznikne harmonický pohyb se stejnou frekvencí. U takového skládání se musí uvažovat jen s amplitudou a počáteční fází. Tyto veličiny se zobrazují jako fázory, proto je výhodné pro skládání kmitů používat fázorový diagram, kde jednotlivým harmonickým pohybům přísluší fázory. Výsledný pohyb, jeho amplituda a počáteční fáze se určí vektorovým součtem.

15 Pokud mají jednotlivé kmity různou frekvenci, vzniknou poměrně složité kmity s neharmonickým průběhem. Zvláštní případ nastane, když obě frekvence jsou přibližně stejně velké (w 1 → w 2 ).

16 Amplituda výchylky výsledného pohybu se periodicky zvětšuje a zmenšuje. Vzniká složené kmitání, které nazýváme rázy. Amplituda rázů se mění s frekvencí f = f 2 – f 1. Na obrázku jsou rázy vzniklé složením kmitů o poměru frekvencí 1,2 : 1. Rázů se využívá pro ladění.

17 Princip superpozice Koná-li hmotný bod současně dva nebo více harmonických pohybů v jedné přímce s okamžitými výchylkami y 1, y 2,..., y n, je okamžitá výchylka výsledného kmitání rovna jejich součtu y = y 1 + y y n.

18 Energiový popis Celková energie mechanického oscilátoru se skládá z kinetické energie E k, z tíhové potenciální energie E pt a potenciální energie pružnosti E pr F y

19 Kinetická energie je Tíhová potenciální energie je Potenciální energie pružnosti je Klidová energie oscilátoru je

20 Když celkovou energii rozdělíme na klidovou energii a energii kmitání, bude energie kmitání:

21 Elektromagnetický oscilátor elektrický obvod = kondenzátor s kapacitou C a cívka s indukčností L Kondenzátor nabijeme ze zdroje stejnosměrného napětí a pak ho připojíme k cívce. V oscilačním obvodu vznikne elektromagnetické kmitání

22

23 Průběh jedné periody: Kondenzátor je nabit, je na něm náboj Q m. K nabití byla kondenzátoru dodána energie E e. Napětí kondenzátoru je U m. Kondenzátor se vybíjí přes cívku. Vlivem vlastní indukce proud postupně narůstá, v čase dosáhne hodnoty I m. Náboj i napětí na kondenzátoru jsou nulové. Magnetické pole cívky má energii E m. Proud v obvodu postupně klesá při zachování původního směru až v čase zaniká. Kondenzátor je však znovu nabit, ale opačně než v čase. Kmitání oscilátoru je harmonické, mezi napětím a proudem je fázový rozdíl.

24

25

26 Vázané oscilátory Dva oscilátory, které jsou mezi sebou vzájemně spojeny, se označují jako vázané (spřažené) oscilátory. Kmity, které tyto oscilátory vykonávají, se nazývají vázané (spřažené) kmity. Takové spojení oscilátorů se nazývá vazba. Energie se při kmitání přenáší z jednoho oscilátoru na druhý a (v důsledku zákona zachování energie) opět zpátky.

27 Spřažená kyvadla jsou příkladem výměny energie mezi oscilátorem a rezonátorem působením vzájemné vazby. Vazba volná - vazbou vzniká jen malé vzájemné působení, energie z oscilátoru do rezonátoru přechází déle. Vazba těsná - vzájemné působení je silné, energie přejde do rezonátoru v krátké době.


Stáhnout ppt "Kmitavý pohyb 2 Jakub Báňa. =je myšlenkový model. Je to hmotný bod zavěšený na tenkém vlákně se zanedbatelnou hmotností a zanedbává se i odpor prostředí."

Podobné prezentace


Reklamy Google