Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

República del Perú – španělsky, Piruw – kečuánsky

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "República del Perú – španělsky, Piruw – kečuánsky"— Transkript prezentace:

1 República del Perú – španělsky, Piruw – kečuánsky
PERUÁNSKÁ REPUBLIKA República del Perú – španělsky, Piruw – kečuánsky Rozloha: km² Počet obyvatel: 28,7 milionu Správní dělení: 25 regionů + 1 provincie - Lima Hlavní město: Lima Úřední jazyk: španělština, kečuánština (40%) Náboženství: 89% římsko-katolické, 7% evangelické, 4% ostatní Časové pásmo: UTC – 5 Měna: 1 nuevo sol (PEN) Oficiálním názvem státu, se kterým Vás v krátkosti seznámím dnes, je Peruánská republika. Leží na SZ pobřeží jihoamerického kontinentu a zaujímá rozlohu asi 1 mil 285 tisíc km2. S touto rozlohou je 3. největším státem latinské Ameriky a 22. na světě. Je 16x větší než ČR a velikostí by se dal přirovnat k Aljašce. Počtem obyvatel, který je 28,7 mil, však převyšuje ČR pouze 2,5krát. Území je rozděleno do 25 správních regionů. Hlavním městem je Lima, ve které žije přes 8 mil. obyvatel. Úředními jazyky španělština a původní jazyk Indiánů – kečuánština. V zemi se také mluví mnoha různými amazonskými dialekty. Náboženství není v této zemi zdrojem konfliktů. Většina původních obyvatel konvertovala na křesťanství. Dnes tak římsko-katolické náboženství vyznává 89% obyvatel, evangelické 7% obyvatel a ostatní náboženství především původní indiánská 4% obyvatel. Po příletu do Peru omládnete o 5 hodin. Platidlem je nuevo sol.

2 Cordillera de los Andes
VOJENSKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Reliéf: Amazonská nížina poušť Sechura C o s t a Huascarán 6768 m Cordillera de los Andes La Montana Lima Území Peru je rozděleno do 3 odlišných geografických oblastí, což je způsobeno jeho tvarem a umístěním na jihoamerickém kontinentu. Úzká pobřežní nížina Costa lemuje celé pobřeží Tichého oceánu. Costa má pouštní ráz s písečnými přesypy přerušovanými při ústí andských řek úrodnými náplavami. Neobvyklý pouštní ráz pobřeží způsobuje studený Humboldtův proud, který zabraňuje tvoření mraků. Druhý celek tvoří pohoří Andy s nejvyšším vrcholem Huascarán (6768m). Toto území je i v současnosti seizmicky aktivní. Poslední vážnější zemětřesení zde bylo minulý rok v srpnu. Na východ od And se nachází třetí vnitrozemská oblast tvořená deštnými pralesy Amazonské nížiny a La Montany. C o s t a

3 VOJENSKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
Vodstvo: Salar = slaná jezera, močály Rostlinstvo: Kaktusy a kosodřeviny na Z, tropické deštné lesy na V od And. Nejbohatší na světě ! 2200 – 3000 m.n.m. - koka Živočišstvo: Rozmanité -jaguáři, pumy medvědi, hadi. Rezervace: 4,3% území Lima Říční síť poměrně hustá. Andy jsou odvodňovány do Tichého i Atlantického oceánu. Na území Peru pramení největší veletok světa Amazonka. Na jihu se nachází největší Andské jezero Titicaca. V bezodtokových pánvích velehor se nachází slaná jezera a močály tzv. Salar. Flóra a fauna Na Z od And rostou kaktusy a kosodřeviny. V náplavách se pěstuje bavlník a cukrová třtina. Na V od And se až do výšky 1000m.n.m. vypíná tropický deštný les. Přírodní podmínky vytvářejí z Peru, co se flóry týká, nejbohatší místo na světě! Rostlinný pokryv na svazích And není pro účel cesty našich vojáků nijak důležitý nebude se tedy o něm zmiňovat. Jediné co nějakým způsobem souvisí s bezpečnostním prostředím v Peru je pěstování koky, které se však daří ve výškách 2200 až 3000m.n.m. 1000 – 2200 m.n.m. – horský les (epifyty, palmy, stromovité kapradiny, oleandry, cedry) 2200 – 3000 m.n.m. – mlžný, mračný les (lišejníky, kapradiny, orchideje, koka) nad 3000 m.n.m. – travinaté horské stepi páramos (trávy, mechy, bromélie, lišejníky, rašeliniště) 3000 – 4800 m.n.m. – travnatá horská step puna (suchomilné tvrdé trávy – kostřavy) Zvířectvo je velmi rozmanité. Z těch méně přátelských jsou to jaguáři, pumy, medvědi, jedovatí hadi. Rezervace Zabírají 4,3% území. Vysokohorský národní park Huascarán je zapsán v UNESCO. pramen Amazonky j. Titicaca

4 VOJENSKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
Podnebí: Pobřežní oblast (Lima): - suché klima, častý výskyt mlh => SMOG ! - leden – 23,3°C, červenec – 16,7°C - prům. roční srážky – pouze 48 mm Lima Podnebí v Peru je různé pro každou ze tří geografických oblastí. Klima v pobřežním pásmu, které je ovlivňováno zmíněným Humboldtovým studeným proudem, je chladné a suché s častými mlhami, které v Limě způsobují časté smogové situace! Střídání teplých a studených hmot nad mořem v oblasti S pobřeží vyvolává jednou za 5-6 let jev El Niňo, který způsobuje silné srážky, následně záplavy a sesuvy půdy do moře. Mohou ho doprovázet i mohutné vlny tsunami. Teploty v měsících duben a květen patří mezi nejnižší v roce. V měsíci květnu zpravidla nespadne na hlavní město ani jedna dešťová kapka. měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Lima vzduch max. 28 27 23 19 17 18 20 22 26 min. 16 14 13 dní bez srážek 30 31 29

5 VOJENSKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
Obyvatelstvo: 98% peruánci (54% indiáni, 32% mesticové, 12% evropští přistěhovalci, 2% ostatní), 2% Ekvádorci a Bolívijci Osídlení – značně nerovnoměrné.(74% ob.- města) Průměrná délka života - muži 68/ženy 71,7 let. Negramotnost: 12,3%. Sociální nepokoje, teroristická hnutí. 54% obyvatel (především potomci Inků) žije na hranici chudoby. 1% obyvatel získává 30% celostátních příjmů.

6 VOJENSKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
Hospodářství: Zemědělský(9%) i průmyslový(18%) stát závislý na vývozu nerostných surovin. Těžba: Zn, Cu, Pb, Ag, Au, ropa, zemní plyn 80% energie vyrábí vodní elektrárny Průmysl: 70% - Lima - Calao (chemický průmysl, rafinérie, hutnictví železa, aj.) Zemědělství: bavlna, cukrová třtina, koka Nezaměstnanost: 9%. Doprava: Hospodářství Peru je jak zemědělským tak průmyslovým státem. Jeho ekonomika je závislá na těžbě a vývozu nerostných surovin. Jedná se především o Zn, Cu, Pb, Ag a Au. V produkci zlata je Peru na 7. místě. Lima se nachází v jedné ze tří nejvýznamnějších těžebních lokalit. V aglomeraci Lima-Calao je soustředěno 70% veškerého průmyslu Peru. Mezi jinými je zde provozován průmysl chemický, rafinérie a hutnictví Fe kovů. Zemědělství je zastoupeno převážně bavlnou a cukrovou třtinou na pobřeží a o výnosném pěstování koky jsem mluvila. Doprava Doprava je silně závislá na rozdělení státu do tří zmíněných geografických oblastí. Na V jsou nepřístupné tropické deštné pralesy a ve střední části horské pásmo. Proto je silniční doprava, kterou charakterizují 4 dálnice doplněna dopravou železniční, která se dnes dále rozvíjí. Velmi důležitou je doprava vodní a to jak říční, tak námořní. Nejvýznamnějším námořním přístavem je právě Calao. Silniční – panamerická dálnice&3x dálnice přes Andy Železniční – řídká síť; až 4 829m.n.m. Vodní – velmi důležitá námořní i říční, přístav Calao Letecká – 4 mezinárodní letiště (Lima)

7 Marina de Guerra del Perú
VOJENSKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Státní zřízení: Nezávislý stát, republika. Hlava státu i vlády – prezident: volen ve veřejných Alan García volbách na 5 let, (od července 2006) rozsáhlá pravomoc. Zákonodárná moc – jednokomorový Demokratický ústavní kongres, členů voleno ve veřejných volbách na 5 let. Ozbrojené síly: Státní zřízení Peru je nezávislý stát, republikového typu. Prezidentem, který je současně předsedou vlády, je od července roku 2006 Alan García. Je volen ve veřejných volbách na 5 let a má rozsáhlé pravomoce. Zákonodárná moc je v rukou jednokomorového Demokratického ústavního kongresu. Armáda Složení, počty, dobrovolná vojenská služba. Ejército del Perú Fuerza Aérea del Perú Marina de Guerra del Perú Pozemní vojsko Vzdušné síly Námořní síly 80 000 Dobrovolná vojenská služba od let.

8 Historický vývoj v kostce
15. stol – celé území ovládly kečuánští Inkové 1531 – 1536 – země ovládnuta španělskými dobyvateli => místokrálovství Peru – vyhlášení nezávislosti na Španělsku 1825 – oddělení JV území tzv. Horního Peru => vznik Bolívie 1945 – vstup Peru do 2. sv. války po boku spojenců 1985 – 1990 – nejhorší hospodářská krize, inflace až 7 649% (podíl teroristického hnutí Světlá stezka = SL) 1990 – snaha o narovnání inflace => 400% zdražení potravin, 30krát benzin duben 1992 – prezident FUJIMORI provedl státní převrat proti vlastní vládě; diktátorský režim – potlačování lidských práv; snížení inflace na 20% a růst HDP;pumové útoky organizované SL září 1992 – zatčen a odsouzen vůdce SL Abimael GUZMÁN 1996 – revoluční hnutí Túpaka AMARÚA (MRTA) zajalo 400 rukojmí 2000 – lidí demonstrovalo v Limě za odstup prezidenta FUJIMORIHO 2005 – legalizace pěstování koky v 1. regionu prezidentské volby – Alan García do roku 2011 Machu Picchu Historie v kostce V 15. stol. už ovládali celé území kečuánští Inkové. Postupnými občanskými válkami však byla jejich vláda oslabena, a tak v letech 1531 až 1536 podlehli španělským dobyvatelům v čele s Franciscem Pizarrem. Peru se tak stalo téměř na 300 let součástí španělského místokrálovství Peru. Po neutuchajícím boji o nezávislost došlo k jejímu konečnému vyhlášení. Po 4 letech existence nezávislého státu se oddělila jeho JV část a vytvořila stát Bolívie. Následovala válka s Chile a Ekvádorem o sporná území – těžká hospodářská krize. Do 2. světové války vstoupilo Peru až v roce 1945 a to po boku spojenců. Země se postupně dostávala do ekonomické krize, která vyvrcholila v letech 1985 – 1990 inflací na úrovni 7 649%. V následujícím období se objevila snaha předsedy vlády o narovnání inflace, čehož chtěl dosáhnout zdražením potravin o 400% a benzínu 30krát. Na to zareagoval prezident FUJIMORI provedením vládního převratu proti vlastní vládě a vytvořil diktátorský režim. Podařilo se mu snížit inflaci na 20% a zvýšit HDP na 7%. To vše za vyhlášení výjimečného stavu. To pobouřilo hnutí Světlá stezka, které reagovalo sérií pumových útoků. Při zajímání členů hnutí zmizelo přes 69 000 lidí! V roce 1995 proběhla válka s Ekvádorem, která byla ukončena vytvořením DMZ. V roce 1996 revoluční hnutí Túpaka AMARÚA (MRTA) zajalo 400 rukojmí. Mezi jinými i českého ambasadora. Všichni byli propuštěni. V roce 2000 se konala obrovská demonstrace v Limě za odstoupení prezidenta FUJIMORIHO. O volbě posledního prezidenta Alana GARCÍA. jsem již informovala.

9 Rizika prostředí: El Niňo = tsunami, záplavy a sesuvy půdy, zemětřesení a lehká sopečná aktivita, vysoká pouliční kriminalita, vysokohorská nemoc, nedostatečné hygienické podmínky – pitná voda pouze balená, nutnost desinfekce ovoce a zeleniny před požitím. Zdravotní riziko: velmi vysoké Žlutá zimnice, cholera, břišní tyfus, horečka Dengue a Oroya, Hepatitida A i B, malárie, leptospiróza. Hrozba terorismu: Světlá stezka (SL) – působí od 60. let; cíl – vytvořit revoluční rolnický režim; po zatčení vůdce Abimaela GURMÁNA klesl počet členů z na Při potlačení tohoto hnutí v letech 1980 – 2000 zmizelo více než osob! Mají na svědomí obětí. Dnes nesourodá partyzánská odbojová síla v horách. Revoluční hnutí Túpaka AMARÚA (MRTA) – vznik 1983; není aktivní; cíl – založení marxistického státu Hnutí etnocaceristů – guerillová skupina; 4000 členů; cíl – vytvoření nového státu, kde by neexistoval rozdíl mezi chudými indiány a bohatými potomky dobyvatelů, obnovení trestu smrti, legalizace pěstování koky, znárodnění průmyslu; vzor incké impérium.


Stáhnout ppt "República del Perú – španělsky, Piruw – kečuánsky"

Podobné prezentace


Reklamy Google