Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století

Prezentace na téma: "Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století"— Transkript prezentace:

1 Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století

2 Periodizace období (teorie velkých civilizačních vln Alvina Tofflera)
Zemědělské civilizace do konce 18. století - převážně naturální charakter hospodářství - panství, vesnice usedlost představují uzavřené hospodářské jednotky - v průběhu stol.se v západní Evropě utváří raný kapitalismus jako předpoklad pro další civilizační vlnu – industriální (19. a 20. stol.)

3 Předpoklady raného kapitalismu
Nástup společenské dělby práce (řemeslo se odděluje od zemědělství; obchod od řemesla Důsledkem je: - postupný rozmach směny zboží = růst významu peněz - vznik měst (nová sociální vrstva – měšťané, cechovní organizace, trhy) - změny ve feudálních povinnostech rolníků – robotu a rentu na naturáliích postupně nahrazuje renta v penězích

4 Bohatá a nezávislá městská republika Siena (1. pol. 14. stol.)

5 Znak cechovního společenství pivovarníků (německá oblast 14. stol.)

6 Mistr krejčovský (14. stol.)

7 Význam severoitalských měst v 15. století
Benátky a Janov – snaha ovládnout obchod s Orientem přes byzantskou říši k obchodním cestám do Číny, Indie a Ruska - dováží otroky, hedvábí, koberce, zejména koření - přenášejí znalosti o výrobě papíru, skla, střelného prachu, kompasu aj. v Itálii první manufaktury; směnárenství se mění v bankovnictví Vznik městských komun (signorií) - Florencie, Milán, Pisa Nástup renesance a humanismu (odklon od středověkého mysticismu k racionalismu)

8 Benátky – překladiště obchodu s Byzancí a Levantou ve 14. stol.

9 Přístav v Janově ve 14. stol.

10 Další obchodní centra Evropy
Hanza, spolek cca 200 měst s centrem v Lübecku Obchodní trasa Novgorod, Tallin, Lübeck, Hamburg, Londýn Zánik v 17. stol.

11

12 Zámořské objevy Důvody:
Poptávka po drahých kovech (nedostatek pro rozmach směny) a orientálním zboží Snaha zbavit se arabských obchodníků jako zprostředkovatelů Turecká expanze, 1453 dobytí Cařihradu

13 Obležení Konstantinopole Turky 1453

14 Objevné plavby Portugalců
Směr Afrika – 1415 dobytí maurské Ceuty Podpora panovnické rodiny: Jindřich Mořeplavec Zakládání společností V západní Africe se dostali ke zlatu, otrokům, slonovině, koření (pepř) Počátky kolonialismu, na Madeiře zakládány plantáže cukrové třtiny (otroci)

15 Cesty Portugalců do Asie
1498 Vasco da Gama doplul do Kalikatu (Indie) Výstavba opěrných bodů (centrum Goa) a vytlačování Arabů 1512 objevení ostrovů koření Moluk (Indonésie) 1513 Portugalci dosáhli Kantonu Formování portugalské koloniální říše

16 Zámořské cesty Španělů
Předpoklad, dokončení tzv. reconquisty (zlomení moci Maurů dobytím Granady 1492) Cesty Kryštofa Kolumba: (k Bahamským ostrovům), následovaly další 3 výpravy - byl přesvědčen, že objevil cestu do Indie (Indiáni), bohatství nepřivezl Amerigo Vespucci ve španělských (i portugalských) službách cesty do Nového světa

17 Kryštof Kolumbus 12. 10. 1492 zabírá ostrov San Salvador na Bahamách

18

19 Mapa světa z roku 1513 zachycující Vespuccim objevená území Jižní Ameriky

20

21 Dobytí indiánských říší
Španělští dobyvatelé objevili říši Mayů (Yucatan) 1521 Hernando Cortéz vyvrátil říši Aztéků, začal příliv drahých kovů do Evropy výprava Portugalce Fernanda de Magalhãese ve španělských službách kolem mysu Horn až na Moluky 1533 Francisco Pizarro dobyl říši Inků Vznik španělské koloniální říše

22 Hospodářské důsledky zámořských objevů
Vznik světového obchodu, celosvětová dělba práce, průmyslové výrobky Evropy za suroviny, potraviny aj. Nové plodiny i druhy zvířat: - do Evropy brambory, kukuřice, tabák, kaučuk, kakao, krůty aj. - do Ameriky obilovin, koně, skot Cenová revoluce Vznik koloniálního systému Změna hospodářské centra Evropy: ze Středomoří do Nizozemí, Flander, Anglie; vzestup významu Antverp, pak zejména Amsterodamu a Londýna jako světových obchodních center

23 Změna center evropského obchodu

24 Hospodářské a sociální změny v období raného kapitalismu (16.-18.stol.)
Vznik systému založeného na kapitálu a námezní práci (odloučení výrobců od výrobních prostředků) Koncentrace kupeckého kapitálu (kolektivní akumulace) Vznik nových sociálních vrstev: Podnikatelů vlastnících kapitál (buržoazie, maloburžoazie) Námezní dělnictvo Stavovská společnost se mění ve společnost občanskou

25 Obchodní jednání v Bruggách 16. stol.

26 Obchodní kancelář rodiny Fuggerů v Augsburgu (16. stol.)

27 Manufakturní forma podnikání
Centralizované manufaktury - v nich již na rozdíl od cechovních řemesel vnitřní dělba práce Rozptýlená manufaktura Role faktora

28 Ekonomické teorie raného kapitalismu
Merkantilismus. Bohatství spočívá v oběhu. Cílem zahraničního obchodu je růst zásob peněz (drahých kovů). - ve Francii Jean Baptiste Colbert za Ludvíka XIV. - ve střední Evropě ve formě kameralismu (důraz méně na ZO a více na zakladatelskou činnost) Fyziokratismus. Zdroj bohatství v půdě (Francois Quesnay). Navrhovali zdanit pozemkovou rentu (Turgot)

29 Jean-Baptiste Colbert

30 Buržoazní revoluce nizozemská (současně osvobození ze španělské nadvlády) anglická francouzská v Evropě Společné rysy: konec výsad šlechty a duchovenstva, rovnost občanů, občanské svobody (právo na majetek i podnikání), konec feudální formy držby půdy

31 Raný kapitalismus v Holandsku
1579 Severní provincie (dnešní Nizozemí) povstání proti španělské nadvládě, majetek Španělů a katolické církve konfiskován, uzákonění občanských svobod, 1609 nezávislost Vliv protestantismu na hospodářskou činnost (rozvoj průmyslu i zemědělství) Rozvoj bankovnictví a obchodu v Amsterodamu Koloniální říše (loďstvo)

32 Raný kapitalismus v Anglii
Změny v zemědělství – chov ovcí, ohrazování. Rolníci bez dědičného práva vyháněni z půdy. - důsledek: průnik kapitalismu do zemědělství a vznik třídy: vlastníků půdy, nájemců a zemědělských dělníků modernizace výroby (střídavé obdělávání) Buržoazní revoluce: zrušení cechů a monopolů, navigační akta (1651) Rozvoj manufaktur, obchodu i dopravy i za restaurace: 1694 vznik Anglické banky, burzy formování impéria (Amerika, Indie – pronikání od založení Východoindické společnosti (1600)

33 Burza v Amsterdamu vybudovaná v letech 1608-1611

34 Raný kapitalismus v severní Americe
Na kolonizaci Nového světa se podíleli Španělé, Nizozemci, Francouzi, v severní Americe zejména Angličané. 1620 příjezd lodi Mayflower s anglickými puritány, na východním pobřeží postupně vzniklo 13 kolonií Půda náležela panovníkovi, na tzv. pohyblivé hranici ji zabírali squotteři Hospodářský charakter kolonií: - severovýchodní: řemeslo, manufaktury, obchod - střed: farmy - jih: plantáže (tabák, rýže, indigo, později bavlna), otroci

35 Atlantický trojúhelník
Evropa ► koloniální produkty, suroviny ▼ prům.zboží Severní Amerika (Florida) ◄ otroci ◄ Západní Afrika

36 Karavana otroků v Africe

37 Dražba otroků v USA

38 Otroci na plantáží amerického jihu (1. po. 19. stol.)

39 Vznik USA Předpoklady: růst napětí 13 kolonií s Velkou Británií po válce sedmileté Snaha o připoutání, zákazy přímého vývozu do Evropy, zákaz cesty za západ Zákon o kolkovném (1764) cla na dovoz barviv, čaje, papíru a skla, reakce – bojkot, prosinec 1773 „bostonské pití čaje“ schválena Kontinentálním kongresem deklarace nezávislosti, vítězná válka skončila 1781 (Yorktown) Válka realizovala cíle buržoazní revoluce: demokratická ústava, Problémy: otroctví a přístup k půdě

40 Anglické kolonie v Americe

41 Úvod Deklarace nezávislosti USA od Thomase Jeffersona

42 Hospodářská opatření Velké francouzské revoluce
Obyvatelstvo z 90% zemědělské, rolníci odváděli privilegovaným stavům rentu a státu daně. Daně platilo i měšťanstvo, šlechta a církev nikoli. Nárůst všeobecné nespokojenosti Vliv osvícenské ideologie (J.J.Rouseau, Voltaire aj.) revoluce: zrušena vnitřní cla, cechy, zavedena pozemková daň - Deklarace práv občana a člověka (1789) - za jakobínské diktatury (1793-4) se rolníci stali vlastníky půdy – to ovlivnilo malovýrobní struktury zemědělství - vláda direktoria, 1799 konzulové v čele s Napoleonem.

43 Alegorie stavovského státu ve Francii – veškerá břemena nese rolník

44 14. 7. 1789 – počátek francouzské revoluce

45 Deklarace práv člověka a občana (1789)

46 Poprava Maxmiliena de Robespiera 28. 7
Poprava Maxmiliena de Robespiera – konec jakobínské diktatury

47 18. brumair (9. 11.) 1799 – převrat Napoleona Bonaparta

48 Počátek industriální civilizační vlny (19. stol.)
Průmyslová revoluce – přechod od manufakturní výroby k výrobě strojové - využívání vědeckých poznatků - revoluce v dopravě Agrární revoluce Demografická revoluce

49 Tzv. průmyslová revoluce
J. Kay- mechanický člunek – 1733 J. Hargreaves – mechanický spřádací stroj – 1764 E. Cartwright – mechanický tkalcovský stroj – 1787 J. Watt – parní stroj – 1769 A. Darby – koks – 1735 Heslo: „svobodný obchod“

50 Spinning-jenny tkadlece Jamese Hargreavese z r. 1764

51 Přádelna česané příze v Bedworth u Coventry (18. stol.)

52 Stacionární parní stroj Jamesa Watta (1774)

53 Uhelné doly v Anglii (kolem 1790)

54 Agrární revoluce Změny technické – změny v agrotechnice a mechanizaci prací Střídavé hospodaření – norfolský osevní postup Změny sociální – proces osamostatňování zemědělského výrobce

55 Demografická revoluce
Faktory: lepší distribuce potravin (omezení hladomorů) větší škála zemědělských výrobků, lepší výživa hygiena, úbytek epidemií, zdravotní předpisy a péče

56

57 Revoluce v dopravě První vlaky na trati Liverpool-Manchester v roce 1830 – počátek epochy železnic ve Velké Británii

58

59 Parní člun Clermont Roberta Fultona na své první plavbě po řece Hudson 17. srpna 1807

60 Průvodní jevy průmyslové revoluce
Růst sekundárního sektoru na úkor primárního Urbanizace Sociální struktura: průmyslníci, dělníci Zrod sociální otázky (práce dětí, žen, délka prac. dne) Sociální zákonodárství (v Anglii od 1833) Cyklický vývoj hospodářství – 1825 v Anglii první cyklická krize Luddismus

61 Technický pokrok ve výrobě příze – poloautomatické spřádací stroje v anglické přádelně (1830) berou práci (hnutí luddistů)

62 Dětská práce v anglických dolech Factory Act: zákaz práce devítiletých dětí v mlýnech, omezení práce dětí 9-13letých na 48 hodin týdně, u 14-18letých na 68 hodin týdně

63 Kapitalismus volné soutěže
Liberalismus i v hospodářské politice, podmínky pro svobodné podnikání a konkurenci - volný pohyb zboží, lidí, kapitálu - minimální zásahy státu Politika svobodného obchodu (v podstatě jen v 60. a 70. letech 19. stol. Doložka nejvyšších výhod – poprvé v britsko-francouzské obchodní smlouvě z r

64 Ekonomické myšlení v éře průmyslové revoluce (standardní)
Adam Smith ( ) – přirozený řád spočívající ve fungování neviditelné ruky trhu David Ricardo ( ) – politická ekonomie rozdělování ND mezi pozemkové renty, mzdy a zisky Jean Baptiste Say ( ) – nabídka vždy vytvoří poptávku John Stuart Mill ( ) – propojování politické ekonomie s ideály humanismu a pokroku

65 Ekonomické myšlené v éře průmyslové revoluce (alternativní)
Friedrich List ( ) – teorie nezralého průmyslu a nutnost ochranářské politiky Henri de Saint-Simon ( ), Charles Fourier ( ), Robert Owen ( ) – reprezentanti utopického socialismu Karel Marx ( ) a Friedrich Engels ( ) – ústřední téma vykořisťování a jeho odstranění zespolečenštěním výr. prostředků Pierre Proudhon ( ) – teoretik anarchismu (komunity, stát není potřebný)

66 Vývoj Velké Británie Vedoucí pozice ve světové průmyslové výrobě (1830 – 50%), světovém obchodu, námořní plavbě i koloniální expanzi Převaha průmyslu (1871 – 47% výdělečně činných osob, zemědělství jen 15%) Zemědělství – intenzifikace výroby (úplný přechod ke střídavému osevu, stroje), stoupá dovoz obilovin aj. Vývoz kapitálu (hlavně do kolonií a USA)

67 Francie Po pádu Napoleona (1815) – restaurace království
- obnova moci šlechty, restituce jen té půdy, která nebyla prodána (lesy), za konfiskovanou peněžní náhrada - revoluce 1830, 1848 přesun politické moci (občanský princip, volební census) Zemědělství (polovina výdělečně činných osob), malovýrobní (drobení v důsledku zrušení dědického nároku prvorozeného syna) Průmysl – ztráta dynamiky, pokles z 2. na 3. místo (slabý vnitřní trh pro poměry v zemědělství)

68 Německo Pod vlivem francouzské revoluce začíná sjednocování - Německý spolek 1815 (38 států a svobodných měst) vedený Rakouskem 1834 – Německý celní spolek, postupně se vytváří celoněmecký vnitřní trh, převaha Pruska 1848-9, velkoněmecká a maloněmecká koncepce 1871 završeno sjednocení vznikem Německého císařství (po válce s Dánskem, Rakouskem, Francií)

69 Hospodářský vývoj na území Německa
v Prusku zrušeno nevolnictví, zůstává poddanství (robota) 1850 – zákon o výkupu z poddanství (za pomoci státu) Pruský velkostatek (junkeři) se mění v kapitalistický podnik (námezní práce) pruská cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (Východní části Německa, Rakousko-Uhersko, Rusko, Rumunsko, Latinská Amerika, plantážnický jih USA) Americká cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (sever a západ USA, Kanada, Austrálie a NZ, Velká Británie, Francie, Holandsko, západní části Německa, Sasko, Bulharsko • průmysl, úloha železnic, po revoluci svoboda podnikání léta „zakladatelské období“

70 Hospodářský vývoj USA Územní expanze na západ a jih, 1867 koupě Aljašky od Ruska Převažuje zemědělství (60% obyvatelstva) Sever farmáři, pro vnitřní trh Jih plantáže, nástup bavlny (USA největší světový exportér); problém otroctví (evropské státy zákazy obchodu s otroky) • Nástup průmyslové revoluce ve 20.letech 19.stol. (bavlnářství, od 40. let železářství – železnice)

71 Konflikt Severu s Jihem
Spor o charakter nových států unie (vztah k otrokářství a svobodné práci) Rozdíl pohledu na celní politiku (průmyslový sever ochranářství, jih zájem zachovat export do Evropy, recipročně nízká cla) válka, porážka Jihu 1862 zrušeno otroctví 1862 zákon o usedlostech (Homestead Act), umožnil získat do vlastnictví cca 65 ha