Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Www.ceskatelevize.cz HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY Setkání s novináři 22. 5. 2013 květen 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Www.ceskatelevize.cz HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY Setkání s novináři 22. 5. 2013 květen 2013."— Transkript prezentace:

1 HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY Setkání s novináři květen 2013

2 Důvody, pro které se Česká televize a Rada ČT rozhodly systematicky sledovat úroveň a míru naplňování veřejné služby, kterou má ČT zajišťovat, lze shrnout do následujících bodů: Zákon 231/2001, Zákon o České televizi a Kodex České televize definují celou řadu obecných i konkrétních požadavků na televizní vysílání veřejné služby. Zároveň je vyžadováno pravidelné sledování míry naplňování těchto požadavků (více v části OBECNÉ CÍLE). Země s dlouholetou tradicí médií veřejné služby - například Velká Británie či Nizozemí - mají procesy monitorující naplňování principů veřejné služby již nastavené, jiné západoevropské státy je zavádějí. Jedná se o logický vývoj a Česká televize by se ve středo- a východoevropském prostoru ráda stala průkopnicí měření hodnoty poskytované médii veřejné služby. Výstupy z měření a hodnocení slouží k realizaci dohledu Rady ČT nad plněním úkolů veřejné služby Českou televizí. Na interní úrovni poskytuje hodnocení zpětnou vazbu pro sestavování programu, pro lepší a efektivnější řízení či kvalitnější kontrolu procesů v rámci České televize DŮVODY PRO REALIZACI PROJEKTU

3 Hodnocení je realizováno pomocí tří metodických přístupů, vzájemně odlišných typem zjišťovaných indikátorů plnění veřejné služby: Indikátory vycházející z měřitelného chování a postojů veřejnosti, Indikátory vycházející z expertního posouzení plnění zásad definovaných Kodexem ČT, Indikátory vycházející z tzv. „tvrdých dat“, např. z databáze odvysílaných pořadů AOP. Plnění úkolů veřejné služby ČT je přitom hodnoceno ze tří úhlů, tj. podle: Míry naplňování mezinárodně uznávaných obecných cílů stanovených pro média veřejné služby, modifikovaných pro podmínky ČT, podle konkrétních zásad definovaných Zákonem o ČT a Kodexem ČT – Výstupy typu 1 Míry uspokojování potřeb různých diváckých skupin, jehož sledování vyžaduje Kodex ČT – Výstupy typu 2 Vývoje základních ukazatelů charakterizujících úroveň vysílání veřejné služby, tj. podle Zásahu, Kvality a Dopadu vysílání (tzv. metodika RQI) – Výstupy typu 3 Unikátnost vytvořené metodiky spočívá v syntéze hodnocení ze 3 různých úhlů pohledu vycházejících z analýzy 3 odlišných okruhů dat PRINCIPY HODNOCENÍ

4 A1. DENNÍ KONTINUÁLNÍ VÝZKUM ČT - DKV Spokojenost diváků s různými typy pořadů Vnímaná míra originality Schopnost pořadů zaujmout diváky A2. DATABÁZE ODVYSÍLANÝCH POŘADŮ - AOP Podíl pořadů, programových typů atp. na celkovém vysílacím čase ČT, například: podíl titulkovaných pořadů, podíl výukových pořadů, podíl původní tvorby v oblasti dramatických, zábavních a dětských pořadů, podíl pořadů s duchovní a náboženskou tématikou, podíl regionálního vysílání atp A. INTERNÍ ZDROJE ČT

5 B1. DATA Z ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ SLEDOVANOSTI – ATO Zásah (reach) pořadů, programových typů, například: zpravodajských pořadů, aktuálně-publicistických a diskusních pořadů, vzdělávacích a osvětových pořadů regionálního vysílání převzatých pořadů B2. KVANTITATIVNÍ VÝZKUM - TRACKING pravidelný reprezentativní výzkum na divácké populaci B3. KVANTITATIVNÍ OBSAHOVÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSTVÍ expertní posouzení plnění zásad stanovených Kodexem ČT pro zpravodajské pořady, zdroje: Media Tenor, Jaroslav Formánek a kolektiv autorů B. EXTERNÍ ZDROJE

6 Prostřednictvím reprezentativního kvantitativního výzkumu na dospělé populaci diváků jsou zjišťovány hodnoty konkrétních parametrů potřebných pro hodnocení plnění veřejné služby ČT. REALIZACE: 1. vlna – 11-12/2012, 2. vlna - 5/2013, půlroční frekvence VZOREK: reprezentativní vzorek dospělé TV populace ČR, v každé vlně respondentů METODA SBĚRU DAT: F2F CAPI (osobní dotazování s pomocí PC), délka dotazníku 40 minut REALIZÁTOR: TNS AISA, renomovaná společnost pro výzkum trhu a veřejného mínění CÍLE: zjištění deklarované sledovanosti a obliby TV stanic identifikace image hlavních stanic, důvěryhodnosti a vztahu k jednotlivým TV stanicím českého televizního trhu (na základě hodnotové baterie výroků) – použití pro hodnocení plnění veřejné služby ČT měření intenzity vztahu diváckých skupin a kvality divácké zkušenosti - použití pro hodnocení plnění veřejné služby ČT měření loajality diváků, vnímání klíčových pořadů a osobností televizního trhu - použití pro hodnocení plnění veřejné služby ČT ad hoc otázky dle aktuální potřeby (například pro oddělení marketingu ČT) DESIGN TRACKINGOVÉHO VÝZKUMU

7 Od došlo v DKV k několika změnám: Panel diváků byl navýšen na 1000 respondentů (dříve 750). Došlo ke změně (zjemnění) škály pro hodnocení pořadů, nově jsou pořady hodnoceny na stupnici 1 až 10, kde 1=nejhorší hodnocení, 10=nejlepší hodnocení (dříve byla používána méně diferencující školní stupnice 1 až 5) Byl pozměněn vzorec pro výpočet koeficientů spokojenosti s pořady - nově nabývá hodnot mezi 1 a 10 (původně byly hodnoty získané na stupnici 1-5 přepočteny na koeficient v rozpětí -10 až +10) Byly přidány dvě nové proměnné „Originalita“ a „Zaujetí“ ve formě výroků, s nimiž respondenti vyjadřují souhlas či nesouhlas (ano/ne): Výrok pro měření ORIGINALITY: „Pořad byl neobvyklý, jiný než pořady stejného žánru.“ Výrok pro měření míry ZAUJETÍ: „Pořad mne velmi zaujal, zapůsobil na mne.“ ZMĚNY V DENNÍM KONTINUÁLNÍM VÝZKUMU ČT

8 7 PILÍŘŮ HODNOCENÍ Požadavky definované Kodexem ČT a doporučení Dětské televizní charty modifikovaná na lokální podmínky budou společně s dalšími sledovanými parametry převedeny na indikátory (jak to známe i z hodnocení veřejné služby ČT v posledních letech). Měření indikátorů bude postaveno na následujících datových zdrojích a metodologických přístupech: 1.Data z elektronického měření sledovanosti ATO Mediaresearch 2.Výsledky pravidelného trackingového výzkumu VPA ČT 3.Pre-testy dětských pořadů před jejich nasazením do vysílání 4.Měření spokojenosti rodičů se specifickými vzdělávacími dětskými pořady v rámci stávajícího panelu denního kontinuálního výzkumu (DKV) 5.Měření míry funkčnosti interaktivních prvků ve vysílání ČT :D prostřednictvím analýzy využívání příslušných webových stránek ČT 6.Výsledky analýzy odvysílaných pořadů (AOP) 7.Expertní posouzení úrovně dětských pořadů KONCEPT HODNOCENÍ DĚTSKÉHO KANÁLU ČT :D

9 A. HODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ OBECNÝCH CÍLŮ VEŘEJNÉ SLUŽBY

10 ŠEST OBECNÝCH CÍLŮ PRO MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY, MODIFIKOVANÝCH PRO PODMÍNKY ČESKÉ TELEVIZE Vysílání České televize by mělo usilovat o dosažení následujících šesti cílů: 1.Zvyšování informovanosti občanů, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie 2.Podpora vzdělanosti a vzdělávání 3.Stimulace kreativity a kvality v kultuře (chápané v širokém slova smyslu) 4.Prezentace České republiky, jejích regionů a komunit 5.Přibližování (představování) světa občanům České republiky 6.Poskytování výdobytků nových telekomunikačních technologií a služeb veřejnosti Na následujících stranách nabízíme přehled základních výsledků z hodnocení naplňování jednotlivých cílů PLNĚNÍ OBECNÝCH CÍLŮ

11 A1. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 1 Zvyšování informovanosti občanů, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie

12 Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen. Pro zjišťování míry oslovení populace médii se využívá proměnná zásah (reach). Zásahem přitom pro účely měření veřejné služby rozumíme sledování určitého typu pořadů nepřetržitě minimálně 15 minut v jednotlivém týdnu. V roce 2012 činil zásah zpravodajských, aktuálně-politických či diskusních pořadů ČT 51% české populace 15+, což je o tři procentní body více než v roce Oproti předchozímu roku mírně vzrostla také spokojenost se zpravodajskými, aktuálně- politickými a diskusními pořady ČT, a to o jeden p.b ZÁSAH A SPOKOJENOST SE ZPRAVODAJSKÝMI POŘADY ČT

13 Nejčastěji jsou do diskusních pořadů Václava Moravce zváni představitelé ČSSD, poměr zástupců vládních a opozičních stran je však ve svém celku přibližně vyrovnaný. K relativně nižší účasti mimoparlamentních politických stran a hnutí je potřeba poznamenat, že jejich činovníci jsou zváni do diskusního pořadu Politické spektrum, jehož se představitelé parlamentních stran neúčastní. ČSSDODSTOP09KSČM neza- řazený VVLidemSTANSZPiráti KDU- ČSL SsČR OVM 1. část OVM 2. část celkem ÚČAST ZÁSTUPCŮ POLITICKÝCH STRAN V POŘADU OVM

14 A2. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 2 Podpora vzdělanosti a vzdělávání

15 Meziroční průměrný týdenní zásah vzdělávacích pořadů v populaci 15+ poklesl o 2 p.b. Současně vzrostla spokojenost se vzdělávacími pořady o 2 p.b. Jde o relativně obvyklý fenomén, neboť sledovanou skupinu pořadů opouštějí první ti, kteří jsou méně spokojeni a zůstává tvrdé divácké jádro, deklarující vyšší spokojenost. 83% populace 18+ rozhodně nebo spíše souhlasí s názorem, že ČT významně přispívá ke vzdělanosti (celkový index indikátoru 67%); 81% souhlasí s názorem, že ČT nabízí řadu pořadů, při jejichž sledování se naučí něco nového (index indikátoru 67%); 75% pak souhlasí s výrokem, že ČT významně přispívá k právnímu vědomí obyvatel (index indikátoru 62%). Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen OBECNÉ INDIKÁTORY PODPORY VZDĚLANOSTI A VZDĚLÁVÁNÍ

16 A3. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 3 Stimulace kreativity a kvality v kultuře (chápané v širokém slova smyslu)

17 Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT STIMULACE KREATIVITY A KVALITY V KULTUŘE Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen

18 ČT má v očích diváků mezi ostatními TV dominantní postavení v oblasti ryze kulturních pořadů (tj. hudba, divadlo, umění) a českých filmů. Vedoucí postavení si ČT udržuje také na poli českých seriálů. Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen. Zdroj: Tracking ČT PŮSOBENÍ ČT V OBLASTI KULTURNÍCH POŘADŮ

19 V roce 2012 došlo oproti předchozímu roku k výraznému nárůstu podílu menších a kombinovaných sportovních odvětví. Hlavní příčinou je extenzivní vysílání ČT z Olympijských her v Londýně, kdy byl a) věnován prostor i relativně okrajovým sportům, které v neolympijských letech nejsou v popředí zájmu; b) docházelo ke kombinování živých přenosů z různých sportovních odvětví v rámci jednoho bloku vysílacího schématu (tedy v rámci jednoho pořadu) STRUKTURA SPORTOVNÍCH POŘADŮ

20 A4. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 4 Prezentace České republiky, jejích regionů a komunit

21 Mezi roky 2011 a 2012 vzrostl zásah regionálních pořadů z 8 % na 11 % a spokojenost diváků z 91 % na 93 %. 77 % populace souhlasí s názorem, že ČT dává ve svém vysílání dostatečný prostor pro prezentaci kultury a života národnostních a etnických menšin v ČR (celkový index indikátoru 64 %). Zdroje: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT, AOP ČT Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen VYBRANÉ INDIKÁTORY PREZENTACE REGIONŮ ČR A JEJÍCH KOMUNIT

22 Brněnské studio ČT se v roce 2012 podílelo na vysílání ČT1 14 % a na vysílání ČT2 10 %. Ostravské studio ČT se v roce 2012 podílelo na vysílání ČT1 10 % a na vysílání ČT2 rovněž 10 %. Podíl jednotlivých studií na celostátním vysílání ČT1 a ČT2 Zdroj: AOP ČT PODÍL REGIONÁLNÍCH STUDIÍ NA VÝROBĚ PROGRAMU

23 A5. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 5 Přibližování (představování) světa občanům České republiky

24 Meziročně mírně vzrostl průměrný týdenní zásah převzatých pořadů (z 45 % na 47 %). Spokojenost s nimi se zlepšila o 1 p.b. O jeden procentní bod klesl celkový podíl evropské tvorby na vysílání ČT (z 94 % na 93 %). Kategorie Evropská tvorba zahrnuje i domácí tvorbu. Zdroje: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT, AOP ČT Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen PŘEVZATÉ POŘADY, PODÍL EVROPSKÉ TVORBY

25 A6. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 6 Poskytování výdobytků nových telekomunikačních technologií a služeb veřejnosti

26 Všechny portály ČT vykázaly meziroční příliv návštěvníků. Nejdynamičtější nárůst návštěvnosti zaznamenal portál (+82 %). Provoz na kmenovém portálu České televize se meziročně zvýšil o 12 % VÝKON INTERNETOVÝCH PORTÁLŮ ČT

27 B. HODNOCENÍ USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB SPECIFICKÝCH DIVÁCKÝCH SKUPIN

28 POŽADAVKY NA USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB A PŘÁNÍ RŮZNÝCH DIVÁCKÝCH SKUPIN, KLADENÉ KODEXEM ČT Kodex ČT stanovuje pro vysílání České televize následující pravidla související s potřebami různých diváckých skupin: 1.ČT je povinna pravidelně získávat a analyzovat údaje o potřebách a přáních jednotlivých diváckých skupin. 2.ČT si musí být vědoma, že se jednotlivé divácké skupiny vzájemně odlišují svým kulturním a uměleckým cítěním a žánry či uměleckými směry, které upřednostňují. Povinností České televize je uspokojit pokud možno celé spektrum diváckých skupin. 3.ČT musí zohledňovat pluralitu diváckých očekávání tak, aby různými pořady, včetně řešení jejich aranžmá, uspokojila různé divácké skupiny USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB DIVÁCKÝCH SKUPIN

29 B1. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ DIVÁCI ORIENTOVANÍ NA POLITICKO- EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ

30 Poměr zásahu divácké skupiny orientované na politicko-ekonomické zpravodajství vůči zásahu celé populace 15+ je u zpravodajských relací Události a Události a komentáře výrazně vyšší než u hlavních zpravodajských relací komerčních stanic. CS: Diváci orientovaní na politicko-ekonomické zpravodajství Zásah hlavních zpravodajských pořadů 2012 – Porovnání s CS 15+ Podíl diváků, kteří sledovali pořady kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch POROVNÁNÍ ZÁSAHU CS 15+ A SPECIFICKÉ CS KLÍČOVÝMI ZPRAVODAJSKÝMI POŘADY RŮZNÝCH STANIC

31 C. HODNOCENÍ VÝVOJE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ

32 HODNOCENÍ PODLE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ ÚROVNĚ VYSÍLÁNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY – METODIKA RQI Hodnocení je založeno na modifikované britské metodice RQI, která je rámcem používaným k průběžnému monitorování výkonu BBC. Při adaptaci metodiky na domácí podmínky jsme také částečně využili principy používané nizozemskou NPO. Specifikace jednotlivých prvků RQI: REACH (R) Zásah pořadů a žánrů v celé populaci a v jednotlivých diváckých skupinách QUALITY (Q) Kvalita kanálů, žánrů a pořadů IMPACT (I) Dopad pořadů na diváckou obec VÝVOJ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ (RQI)

33 C1. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ PRO ČESKOU TELEVIZI JAKO CELEK

34 ZÁKLADNÍ INDIKÁTORY ZÁSAHU (R), KVALITY (Q) A DOPADU (I) NA ÚROVNÍ CELÉ ČT Zdroje: ATO Mediaresearch, Tracking ČT, AOP ČT, DKV ČT 2013

35 C2. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ ZÁSAH (REACH)

36 Průměrný týdenní zásah České televize v jednotlivých CS (R) Podíl diváků z CS, kteří sledovali vysílání kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch ZÁSAH V JEDNOTLIVÝCH SOCIO- DEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH U obou pohlaví a téměř ve všech věkových skupinách meziročně vzrostl zásah o jeden až dva procentní body. Jedinou výjimku tvoří věková skupina let, kde došlo k poklesu sledovanosti o jeden procentní bod.

37 PRŮMĚRNÝ PODÍL NA DIVÁCÍCH 15+ V RÁMCI CELODENNÍHO VYSÍLÁNÍ SROVNÁNÍ LET

38 C3. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ KVALITA (QUALITY)

39 Nejvyšší spokojenost panuje s dokumentárními, vzdělávacími a hudebními pořady, nejmenší spokojenost naopak s dramatickými a náboženskými pořady. TABULKA DAT: SPOKOJENOST S POŘADY Zpravodajské pořady91% Publicistické pořady89%91% Dramatické pořady88%90% Zábavné pořady90%91% Hudební pořady89%92% Dokumentární pořady90%92% Vzdělávací pořady90%92% Náboženské pořady87%90% RQI – Žánry – Spokojenost s pořady (Q) Hodnocení spokojenosti s pořady na škále / CS 15+ / Zdroj: DKV ČT SPOKOJENOST S POŘADY V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH ŽÁNRŮ

40 D. INTERPRETACE NAMĚŘENÝCH INDIKÁTORŮ RADOU ČT

41 PŘÍKLAD INTERPRETACE NAMĚŘENÝCH INDIKÁTORŮ RADOU ČT ZÁSAH V JEDNOTLIVÝCH SOCIO-DEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH Uvedený příklad interpretace je vztažen ke grafu na listu 36 této prezentace ČT jako celek zasáhla každý týden v průměru 78% populace 15+, což značně převyšuje limit, které si pro oslovení veřejnosti stanovuje BBC (70%). V meziročním srovnání došlo k navýšení o 1,4 p.b. U obou pohlaví a téměř ve všech věkových skupinách meziročně vzrostl zásah o 1 až 2 p.b. Jedinou výjimku tvoří věková skupina let, kde došlo k poklesu sledovanosti o jeden procentní bod. U této cílové skupiny obecně klesá strávený čas u televize jako mediatypu. ČT se ji snaží zasáhnout prostřednictvím nových medií. Na základě naměřených zásahů obou pohlaví a jednotlivých věkových skupin vysíláním ČT uvedených v grafu na listu 36 Rada ČT konstatuje, že ČT splňuje požadavky: ustanovení zákona 231/2001 § 31, odst.(4), v části : Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk a pohlaví,

42 E. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ MĚŘENÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH POŘADŮ PODLE METODIKY RQI

43 Příklady hodnocení jednotlivých titulů NEVINNÉ LŽI (premiéry ČT1) Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT / 15+ / Období *Originalita pořadu: „Pořad byl neobvyklý, jiný než pořady stejného žánru.“ (odpověď - ano /ne) **Schopnost pořadu zaujmout: „Pořad mne velmi zaujal, zapůsobil na mne.“ (odpověď - ano / ne) 2013

44 Příklady hodnocení jednotlivých titulů ČTYŘI V TOM (premiéry ČT2) Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT / 15+ / Období *Originalita pořadu: „Pořad byl neobvyklý, jiný než pořady stejného žánru.“ (odpověď - ano /ne) **Schopnost pořadu zaujmout: „Pořad mne velmi zaujal, zapůsobil na mne.“ (odpověď - ano / ne) 2013

45 Příklady hodnocení jednotlivých titulů UDÁLOSTI (premiéry ČT1 + ČT24) Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT / 15+ / Období *Originalita pořadu: „Pořad byl neobvyklý, jiný než pořady stejného žánru.“ (odpověď - ano /ne) **Schopnost pořadu zaujmout: „Pořad mne velmi zaujal, zapůsobil na mne.“ (odpověď - ano / ne) 2013


Stáhnout ppt "Www.ceskatelevize.cz HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY Setkání s novináři 22. 5. 2013 květen 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google