Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Psychologie II Sociální kontext lidské komunikace - konformita a poslušnost Přednáška 4.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Psychologie II Sociální kontext lidské komunikace - konformita a poslušnost Přednáška 4."— Transkript prezentace:

1 Psychologie II Sociální kontext lidské komunikace - konformita a poslušnost Přednáška 4

2 Obsah přednášky: 1. Konformita –1.1 Aschův experiment konformity –1.2 Opakování Aschova experimentu –1.3. Vliv menšinz na většinu –1.4 Faktory ovlivňující konformní chování –1.5 Tři podoby konformity 2. Poslušnost –2.1 Milgramův experiment –2.2 Milgramova teorie poslušnosti –2.3 Poslušnost v zaměstnání 3. Rozptýlení odpovědnosti

3 Konformita a poslušnost Projevíme souhlas s druhým, i když máme zcela jiný názor na věc – konformita Posloucháme pokyny druhého, i když s ním zjevně nesouhlasíme – poslušnost

4 Sociální kontext lidské komunikace Konformita a poslušnost představují dva faktory sociálního kontextu lidské komunikace. Jedná se o mechanismy sociálního tlaku ovlivňující komunikaci.

5 1. Konformita Asch (1951) provedl experiment zkoumající konformitu. –Ukázal, že i když existuje evidentně správná odpověď, respondenti, kteří jsou součástí skupiny, často odpovídají vědomě nesprávně, aby jejich odpověď souhlasila s míněním většiny.

6 1.1 Experiment z oblasti vizuálního vnímání: Která z čar na pravém obrázku má stejnou délku jako vzorová čára na levém?

7 Výsledky Aschova experimentu P.o. se však ocitla ve skupině asistentů experimentátora (”přihrávačů”), kteří úmyslně dávali nesprávné odpovědi. Členové skupiny odpovídali jeden po druhém, přičemž na skutečnou pokusnou osobu přišla řada až ke konci. Posuzování délek čar se opakovalo 12x. Výsledky: –Celkově 74% pokusných osob bylo konformních nejméně jedenkrát a 32 % p.o. bylo konformních ve všech případech. –Pouze 24% p.o. se ani jednou nepřizpůsobilo. –Když byl proveden kontrolní test o samotě, p.o. chybovaly jen zřídka.

8 Aschův experiment

9 Pokusná osoba (č.6) uprostřed asistentů experimentátora (č.5 a č.7).

10 Důvody konformního chování zjištěné v Aschově experimentu Snaha předejít konfliktu byla pro pokusné osoby velmi důležitá. P.o. věřily, že je důležité zachovat ve skupině harmonii. P.o. věřili, že je důležitější potěšit ostatní než uvést správnou odpověď. P.o. však prožívaly velkou úzkost při vědomě nesprávných odpovědích.

11 1.2 Opakování Aschova experimentu: Není konformní chování pouze produktem určité doby? Perrin a Spencer (1980) opakovali Aschův experiment. –Zjistili, že pokusné osoby nebyly tak konformní jako v Aschově experimentu (tj. udávaly většinou správné posudky), i když při projevení nesouhlasu s názorem většiny pociťovaly úzkost. Otázka: Jsou výsledky Aschova experimentu jen produktem určité doby (období po 2. světové válce)?

12 Opakování Aschova experimentu: Doms a Avermaet (1981) –Pokusné osoby - studenti psychologie - již určitě někdy slyšely o původním Aschově experimentu. To ovlivnilo jejich chování. –Pokusné osoby byly studenti: průmyslového inženýrství chemie medicíny –Předpokládali, že studenti z těchto disciplin budou klást větší důraz na přesný posudek než na souhlas s většinou. –Výsledek: Pokusné osoby pociťovaly nechuť jít proti názoru většiny, avšak na druhé straně byly přesvědčeny o nutnosti sdělit správný posudek.

13 Další opakování Aschova experimentu: Avšak v další studii - Vine (1981) - byly získány stejné výsledky jako v původní Aschově studii.

14 1.3 Vliv menšiny na většinu Menšina může ovlivnit skupinu stejně jako většina. Záleží na tom, jak menšina svůj názor předloží. Vlivné menšiny. Respondenty v Aschově experimentu nejvíce ovlivnila jednotnost úsudku. –Experiment (Moscovici a Faucheux, 1972) - dva asistenti experimentátora, kteří byli ve svém názoru jednotní, přesvědčili skupinu o tom, že barva, kterou její členové vnímali původně jako modrou, je zelená.

15 Vyhovění a konverze Vyhovění - dochází tehdy, jestliže většina ovlivňuje menšinu. Souvisí s tím, že většina má na své straně moc, kterou může pomocí odměn a trestů využívat. Konverze - menšina ovlivňuje většinu. Konverze vyžaduje, aby přesvědčovaná většina uvěřila, že názor menšiny je hodnotný či správný. V tom hraje nejdůležitější úlohu přesvědčivost a logičnost argumentů.

16 1.4 Konformní chování: Vliv osoby, která nesouhlasí Asch použil v jednom experimentu následující změněnou podmínku: –Byla přítomna osoba, která nesouhlasila se zbytkem skupiny. To stačilo, aby se p.o. většinovému názoru skupiny nepřizpůsobila. Další experiment (Allen a Levine,1971). –Nesouhlasící osoba byla krátkozraká, měla velmi silné brýle, přesto její nesouhlas stačil k tomu, aby se p.o. nepřizpůsobila. I malá sociální podpora nesouhlasu zeslabuje konformitu.

17 Konformní chování: Vliv znalostí a informovanosti Další experimenty: –Pokusná osoba nejprve slyšela předem připravená hodnocení asistentů experimentátora a pak měla např. hodnotit krásu dámských šatů, zvolit řešení sociálního problému či rozhodnout o velikosti rozlišení obrazovky počítače. V případech, kdy dotazovaný jedinec vnímá ostatní členy skupiny jako větší odborníky než je on sám, má větší tendenci se přizpůsobit názoru většiny.

18 Konformní chování: Rozdíl mezi muži a ženami Předpoklad: ženy se více než muži obávají být samotné v opozici proti celé skupině. Experiment (Cacioppo a Petty, 1981): –Studenti a studentky měli hodnotit (1) fotografie úspěšného útoku ve fotbale a (2) fotografie dámské módy. U fotografií byl od údajné předchozí osoby napsán rukou hodnotící komentář (buď správný nebo zcela nesprávný). –Muži byli více konformní při hodnocení dámské módy, zatímco ženy při hodnocení fotbalu. Konformita je větší, když jedinec nemá v dané oblasti patřičné znalosti.

19 Konformní chování: Důvody Důvody, proč jsou lidé konformní: Aby si zajistili či udrželi oblíbenost skupiny. Aby zvýšili pravděpodobnost, že v nejistých situacích zvolí správné řešení. Čím jsou (1) tyto motivy silnější a čím je (2) skupina pro jedince přitažlivější a vnitřně soudržnější, tím větší tlak směřující ke konformitě na jedince působí.

20 Konformní chování: Typ osobnosti, která se odmítá přizpůsobit Lidé, kteří se odmítají přizpůsobit, mají většinou vysoké sebevědomí. Věří ve vlastní schopnosti a znalosti. Maslach a kol. (1985) na základě svých výzkumů popsali profil osobnosti „kreativně nesouhlasící“ –Jedinec má vysoké sebevědomí, nízký stupeň úzkosti v sociálních situacích a silnou inklinaci k tomu chovat se jako individualita. –Má silnou potřebu pro sebevyjádření. Když se mu nabízí možnost k sebevyjádření, využije jí.

21 1.5 Tři podoby sociální konformity (1) Vyhovění - jdeme s davem, ale neměníme své vlastní názory. (2) Internalizace – jdeme s davem a věříme, že názor většiny je správnější než náš vlastní. (3) Identifikace - změníme své názory, abychom se podobali nějaké osobě, kterou respektujeme nebo obdivujeme. Sociální úloha konformity: Zajistit bezproblémovou sociální komunikaci.

22 2. Výzkum poslušnosti Milgram, S. (1963). – Behavioral study of obedience. Journal of Abnormal and Social Psychology,52,

23 2.1. Milgramův experiment Pokusná osoba byla informována, že se zúčastní výzkumu, který má za cíl pomoci lidem zlepšit paměť (prosociální, altruistický cíl). P.o. byla dále informována, že cílem experimentu je zkoumat vliv bolesti na učení. „Učitel“ měl přečíst pár slov „žákovi“ a pak testovat jeho paměť tím, že mu řekl jedno slovo z páru a žák měl říci druhé. Nesprávné odpovědi byly trestány elektrickým šokem.

24

25 Milgramův experiment: experimentální procedura „ Učitel“ měl před sebou „generátor šoků“ s 30 tlačítky odstupňovanými po 15 voltech podle síly šoku. Stupnice se pohybovala od 15 do 450 voltů. Tlačítka byla rovněž označena nálepkami, jako například „slabý šok“ (15-60 V), „velmi silný šok“ ( V), „pozor: nebezpečný šok“ ( V). Rozpětí 435 až 450 V bylo označeno pouze jako „xxx“. „Učitel“ měl první chybu potrestat šokem 15 V a pak postupně zvyšovat po 15 V za každou další chybu.

26 Milgramův experiment: experimentální procedura „Žák“ byl muž ve středním věku, příjemného klidného zevnějšku a chování. Byl odveden do vedlejší místnosti, tam popruhy připoután k židli a na ruce mu byla připevněna elektroda. „Žák“ se při přípravných procedurách s obavami zmínil, že má slabé srdce. Experimentátor sdělil, že elektrické šoky mohou sice být bolestivé, nejsou však zdraví nebezpečné.

27 Fotografie z Milgramova experimentu

28 Milgramův experiment: reakce „žáka“ a stupeň poslušnosti „učitele“

29 Milgramův experiment: Kdy se snížila poslušnost? Původní experiment se konal na Yale University V tomto experimentu 63% pokusných osob bylo ochotno udělit nejvyšší stupeň elektrického šoku označený „xxx“. Když se konal ve městě v budově označené „Výzkumná instituce“ – poslušnost klesla z 63% na 48%. Když experiment řídil „obyčejný muž“ na rozdíl od profesora z univerzity, poslušnost klesla na 20%. Když však se experiment konal na Princeton University, poslušnost vzrostla na 80%. S poklesem autority experimentátora nebo instituce klesla poslušnost.

30 Milgramův experiment: výsledky při různých experimentálních podmínkách

31 Opakování Milgramova experimentu Experiment opakován i v jiných zemích. Shanab a Kahya (1977) v Jordánsku. Hladina poslušnosti 80% Kilham a Mann (1974) v Austrálii. Hladina poslušnosti jen 50%.

32 2.2 Milgramova teorie poslušnosti Dva stavy sociálního vědomí, které se vyvinuly jako přímý důsledek života v hierarchické společnosti - autonomní stav a zástupný stav. –V autonomním stavu se lidé chovají podle vlastního svědomí, hodnot a ideálů. Předpokládá se, že většina lidí je poctivá, laskavá k druhým a neagresivní. –Zástupný stav - když však lidé myslí, že jednají jako výkonní zástupci někoho jiného, jsou jejich vlastní kvality potlačeny.

33 Důvod: důležitou funkcí tohoto potlačení je předcházet sociálním konfliktům a zabezpečit, aby nebyla zpochybňována autorita vůdců. Svědomí jednotlivce, které má za jiných podmínek důležitý význam při regulaci činnosti, je v zástupném stavu potlačeno. Důsledek: lidé přestanou cítit odpovědnost za své vlastní činy, místo toho cítí jen odpovědnost k autoritě.

34 2.3 Poslušnost v zaměstnání Hofling (1966) - experiment –Experiment konán v reálném prostředí -: nemocnici. Osoba, která předstírala, že je lékař, zavolala sestře, aby podala pacientovi 2x vyšší dávku léku, než bylo maximálně povolené množství. –95% sester uposlechlo. Sociální tlak vyvolaný nerovností může způsobit, že sestra raději ohrozí pacienta, než by neuposlechla příkazu.

35 3. Difuse (rozptýlení) odpovědnosti Ve skupině často dochází k rozptýlení odpovědnosti. Experiment - Latané a Darley (1968): –Studenti čekali sami nebo ve skupinkách na rozhovor. –Začal vycházet kouř. Pokud studenti čekali sami, 75% z nich po 2 minutách oznámilo, že zpozorovali kouř. Ti, kteří čekali ve skupinkách, jen v 13%.

36 Latané a Rodin (1969) Experiment: –Pokusné osoby slyšely ve vedlejší místnosti pád experimentátorky a její volání o pomoc. 70% samostatně čekajících přispěchalo na pomoc, ze studentů čekajících ve skupinkách jen 40%. Vysvětlení: Pokusné osoby čekající ve skupinkách situaci předefinovali a nechápali ji jako nebezpečnou - pluralistická ignorance.


Stáhnout ppt "Psychologie II Sociální kontext lidské komunikace - konformita a poslušnost Přednáška 4."

Podobné prezentace


Reklamy Google