Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

IP 1.4. Schéma vlastní osoby Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 1. ročník, Integrovaná psychoterapie MUDr. Jan Kubánek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "IP 1.4. Schéma vlastní osoby Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 1. ročník, Integrovaná psychoterapie MUDr. Jan Kubánek."— Transkript prezentace:

1 IP 1.4. Schéma vlastní osoby Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 1. ročník, Integrovaná psychoterapie MUDr. Jan Kubánek

2 Vlastní stálost Když si dítě začne rozvíjet svůj svět předpokladů, učí se, jak rozlišovat objekty a mezi nimi, jak rozlišit objekt s jedinečnými vlastnostmi – sebe sama. Ruku v ruce s rozvojem stálosti objektů, dochází k souběžnému vývoji vlastní stálosti (self- constancy; Kilpatrick a Cantril, 1961)

3 Mnoho ne zcela jasných termínů Je snadné se zamotat do výrazů, označujících sebe sama, vlastní já, jáství (v angličtině hned se třemi výrazy: „self, „I" a „me”) nebo do termínů s teoretickým zabarvením, jako například ego (Freud), self (Kohut) nebo identita (Erickson). Proto se IP všem těmto výrazům vyhýbá. Používá výrazu vlastní schéma (a příležitostně dílčího termínu tělové schéma), kdykoli chce zdůraznit prostorové rozložení reakcí na sebe sama.

4 Karl Jaspers ( ) 1. Prostorová identita: Jsem totožný s prostorovou oblastí, zaujímanou mým tělem. 2. Časová identita: Jsem tatáž osoba jako včera nebo před deseti lety. 3. Jednota: Jsem jeden, nikoli dva nebo tři. 4. Aktivita: Když vnímám, myslím, cítím, pohybuji se, prožívám aktivitu. Tyto kvality chybí nebo jsou porušené u některých onemocnění jako u poškození mozku, epilepsie nebo schizofrenie a během intoxikací (např. LSD, meskalin, psilocybin, hašiš) a u depersonalizací. Jasne změny v sebeuvědomění jsou pro psychoterapeuta vodítkem a v průběhu psychoterapie mohou vést k dramatickým změnám.

5 1. IDENTITA V PROSTORU Postupem času se dítě naučí integrovat počitky, přicházející z různých částí do jednotného prožitku tělového schématu. Nápadné poruchy tělového schématu se objevují při horečkách, v rychlovýtazích, ve snech, při upadání do hluboké narkózy nebo probouzení se z ní nebo při intoxikacích (alkoholem, zvlášť výrazně LSD, meskalinem, hašišem, nebo psilocybinem). Letmé či pomíjivé změny tělesného schématu se vyskytují normálně, např. při hyperventilaci. U neurotiků se tyto změny vyskytují častěji a občas tvoří část jejich stížností. Někdy se v průběhu psychoterapie odehrají dramatické změny tělového schématu a tyto změny korelují s pacientovými důležitými pokroky. Pacienti, kteří vnímají své tělo jako sražené nebo spoutané v řetězech, pojednou cítí, jak tělo roste, rozšiřuje se a osvobozuje se. Narušené tělové schéma může být při schizofrenii a hlavně při mentální anorexii. Pacientka, obvykle dospělá mladá žena, vypadá jako kostlivec, a přece se může cítit jako obézní.

6 Tělové schéma 1 Ačkoli si toho v běžném životě příliš nevšímáme, tělové schéma se neustále v drobnostech mění. Každá emoce, podle Schildera (1950), mění poněkud tělové schéma. Přechodné změny tělového schématu mohou nastat po sledování filmu, kdy například jedinec pocítí jako vlastní svobodné chování, hravost a rozpustilost hrdiny filmu. Podobné změny mohou nastat po sledování tanečníka výrazového tance nebo mima, nebo při poslechu hudby. Také se neomezuje jen na hranice těla.

7 Tělové schéma 2 „Tělové schéma je obklopeno vrstvou mimořádné citlivosti... Existenci těchto prostorových pásem pociťujeme zejména silně, když se k nám někdo pokouší přiblížit. Přiblíží-li se k nám někdo těsně, pociťujeme, že vniká do našeho tělového schématu, i když se nás třeba ani nedotkl. To opět dokládá, že tělové schéma je sociální jev" Schildera (1950). Imitace: Jedinec ve vedoucím postavení, který je blízko odchodu do výslužby, začne být nevědomě hlasově a tělesnými postoji imitován těmi, kteří aspirují na jeho místo.

8 Tělové schéma 3 Sociální status určuje chování dokonce i u zvířat. Společensky vysoce postavený šimpanz se chová a chodí docela jinak než šimpanz v nízkém postavení a jeho postavení má vliv na hladinu testosteronu. Stejný jev může být pozorován u lidí a odráží se v jejich tělovém schématu. Někteří pacienti popisují velice barvitě, jak se v přítomnosti autority scvrkávají a trpí pocity strachu nebo viny: „Když na mně promluví, cítím se takhle maličký!" Jiní lidé se tak cítí stále, i když autorita není přítomná; při nejmenším není přítomná ve formě skutečné postavy, neboli to, čemu budeme říkat schéma autority, může být po celý čas přítomno v jedincově fenomenálním prostoru.

9 Tělové schéma 4 Prostorové umístění pocitů může být chybně interpretováno jako tělesná nemoc; například příznaky úzkosti pacienti často pokládají za příznaky choroby srdce.

10 2. IDENTITA V ČASE Vím, že jsem tatáž,osoba, jako jsem byl v minulosti, bez ohledu na změny, které nastaly v mém životě. Dokonce i ve většině případů, kdy si pacienti stěžují, že se úplně změnili a už ani sami sebe nepoznávají, přece je jim jasné, že jsou tytéž osoby, jako byli před tím.

11 Odbočka - minulost a abreakce 1 Mnozí psychoterapeuti považují za důležité znovuprožití traumatických zkušeností, které nebyl pacient schopen v minulosti zvládnout. Velice důležité jsou podmínky, za nichž k takovému znovuprožití dochází. Při použití abreakčních technik. Při terapeutické intoxikaci LSD.

12 Odbočka - minulost a abreakce 2 S. Grof (1975) LSD často vyvolává monotematické vzpomínky se silným citovým nábojem. Tento komplex nazývá „COEX systém" - systém zhuštěné zkušenosti („condensed expe­rience"). Během mnoha sezení se vzpomínky rozvíjejí jedna za druhou. Podobné komplexy jsou vyvolány také za jiných podmínek jako při hyperventilaci a abreakčních technikách. Například jsou vyčleněny všechny vzpomínky na ponižující situace. V jiných případech může být společným prvkem vzpomínka na otřesné nebo děsivé události s pocity dušení a nemožnosti se hýbat, nesnesitelné události, kdy nebylo možno oponovat, bránit se nebo utéci; právě tak jako intenzívní pocity viny nebo mravního selhání. Jiným společným motivem mnoha COEX konstelací jsou zkušeností citové deprivace a odmítání v různých obdobích vývoje. Častá jsou i základní témata, zobrazující sex jako nebezpečný nebo znechucující a témata, zahrnující agresi a násilí. Zejména důležité jsou COEX systémy, které ztělesňují a kondenzují vzpomínky na nebezpečí, ohrožující přežití, zdraví a tělesnou celistvost.

13 Nadměrný emocionální náboj, který je spojen s COEX systémy (o němž svědčí časté mohutné abreakce, doprovázející vybavení těchto systémů přI LSD sezeních), se zdá být souhrnem všech emocí, patřících všem vzpomínkám určitého druhu. V každém jednotlivém případě se podobné traumatické události z různých životních období zdají být uchovány v paměti v úzkém spojeni s nejstarší zkušeností takové série; tato nejstarší zkušenost představuje primární trauma. Při takovém zpětném cestování v čase, regresi, se spolu se vzpomínkami na minulé situace oživuje i minulé tělové schéma. Tělesná představa může odpovídat věku, do kterého jedinec sestoupil. Při znovuprožívání dětských vzpomínek se sexuálním zabarvením pacienti s překvapením prohlašují, že se jejich penis zdá být směšně malý, nebo mají zkušenost sebe sama bez pubického ochlupení nebo s nevyvinutými prsy.

14 3. VĚDOMÍ JEDNOTY Vím, že jsem jeden, nikoli dva nebo tři. I když se cítím rozpolcený, třeba ve stavu konfliktu v rozhodování, stále vím, že jsem jeden. Rozsah sebeuvědomění neustále kolísá. Přemýšlím a při tom si neuvědomuji, že mám ruce a nohy, ale mohu si je rychle uvědomit, bude-li to kontext vyžadovat.

15 Uvědomění konfliktů a emocí Někdy si jedinec není schopen zpřístupnit důležité informace o sobě samém. Pacienti mohou aktivně bránit tomu, aby si uvědomili konflikt; místo toho si budou stále stěžovat na napětí nebo nějaký jiný neurotický symptom. Pacienti prohlašují, že si jich nejsou vědomi a jsou překvapeni, když je objeví. A přece později často říkají, že v určitém smyslu to po celou dobu věděli.

16 Neuvědomělé obsahy Většina dění jež určuje naše chování je neuvědomělá (automatismy). Existují obsahy, které jsme, z nějakého důvodu, motivováni si neuvědomovat. Jde tedy o určitý druh sebeklamu a ruku v ruce s tím klamání druhých, ale tak, že ani povaha sebeklamu ani klamání druhých není plně vědomá. Tento stav omezeného uvědomění může u jedince vzniknout pod vlivem sociálního tlaku. Sociální tlak může přicházet nejenom od přítomných osob, ale také od nepřítomných nebo neexistujících osob. Než abychom hovořili o různých druzích „já" a „pod-já", raději mluvíme o měnícím se rozsahu sebeuvědomění. Je to především otázka terminologie.

17 G.H. Mead (1934/1964) „Máme celou soustavu různých vztahů k různým lidem. Znamenáme něco pro jednoho člověka, a něco úplně jiného pro jiného. Rozdělujeme sebe sama do mnoha druhů rozdílných já vztahů k našim různým známým. Diskutujeme politiku s jedním a náboženství s druhým. Nejrůznější druhy já odpovídají na nejrůznější sociální podněty. Je to sociální proces sám, který vytváří naše já; není žádné já odděleně od této zkušenosti... Mnohočetná osobnost je v určitém smyslu normální... Obvykle existuje organizace úplného já ve vztahu se společenstvím, ke kterému patříme a k situaci, ve které se nacházíme. S kým to společenství je, zda se skutečnými lidmi v přítomnosti, nebo s lidmi ve fantazii, či s lidmi z minulosti, je, přirozeně různé pro různé jedince.„ (Viz podosobnosti v gestalt terapii)

18 4. VĚDOMÍ AKTIVITY Všechny naše zážitky - at' je to vnímání, myšlení nebo cítění - jsou v různé míře provázeny vědomím naší vlastní aktivity. Pro naše sebeuvědomění, je důležitá interakce s prostředím. Změny v prostředí způsobené námi, jež mají zpětný vliv na organismus. Dětské sebeuvědomění se rozvíjí i pomocí rozhodování a poznávání, do jaké míry je možno prostředí ovlivnit. Postupně si vyvíjí osobní náhled na sebe jako na příčinného činitele. (magické myšlení, obsese)

19 Nerealistické pohledy Pacienti mívají zkreslený náhled na sebe jako na příčinného činitele. Nadsazují své schopnosti a možnosti. Podceňují možnost svého vlivu na prostředí. Studium, kde má jedinec sklon hledat příčiny událostí, zda v okolí či v sobě, ukazuje, že ti kteří vidí příčiny zevně, trpí více stresem. Mnozí kandidáti psychoterapie přispívají k svým problémům svým sebepodrývajícím chováním.

20 Poznámka: faktory ovlivňující následky životních událostí Vztah mezi životní událostí a vznikem psychosomatické choroby je ovlivňován řadou faktorů. Emoční a sociální podpora A) vnější B) vnitřní – ještě účinnější, způsoby reakcí a postoje, aktivní přístup k životním změnám hardiness …nezdolnost - schopnost obtíže vnímat jako smysluplné výzvy

21 …nezdolnost

22 Konec 4. části


Stáhnout ppt "IP 1.4. Schéma vlastní osoby Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 1. ročník, Integrovaná psychoterapie MUDr. Jan Kubánek."

Podobné prezentace


Reklamy Google