Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Weil, Gotshal & Manges 12/11/2010 Footer / document number goes here Vztah sektorové regulace a soutěžní politiky JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., advokát.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Weil, Gotshal & Manges 12/11/2010 Footer / document number goes here Vztah sektorové regulace a soutěžní politiky JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., advokát."— Transkript prezentace:

1 Weil, Gotshal & Manges 12/11/2010 Footer / document number goes here Vztah sektorové regulace a soutěžní politiky JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., advokát Svatomartinská konference, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Brno Panel I: Energetika

2 Weil, Gotshal & Manges LLP 2 Uvedení do kontextu (1) ■ Stávající realita v evropském kontextu (EU, ČR) je taková, že soutěžní právo a sektorová regulace (zejm. telekomunikace, energetika) se aplikují paralelně. Viz množství soutěžních kauz na české i evropské úrovni. ■ Přitom obecně soutěžní právo a specifická regulace jsou odlišné v mnoha ohledech, zejm. ■ specifická regulace je primárně zaměřena na řešení problémů ex ante, zatímco soutěžní právo ex post ■ soutěžní politika a sektorová regulace mají (přinejmenším částečně) odlišné cíle ■ liší se i primární používané nástroje ■ soutěžní orgány a sektoroví regulátoři mají odlišné institucionální postavení ■ Výše uvedené může vést ke konfliktům při paralelní aplikaci.

3 Weil, Gotshal & Manges LLP 3 Uvedení do kontextu (2) ■ Jaké jsou možné problémy či konflikty ve vztahu sektorové regulace a soutěžní politiky? ■ a to v deskriptivní rovině (tj. jaké problémy vyvstávají v rovině de lege lata, aplikační praxi?) ■ normativní rovině (tzn. jak řešit vztah sektorové regulace a soutěžní politiky z hlediska de lege ferenda; jaký by daný vztah měl být, aby se konfliktům předešlo?) ■ V deskriptivní rovině: ■ otázka paralelního postihu šetřeného podniku a aplikace zásady non bis in idem (na národní úrovni i v rámci EU) ■ střet vícero různých cílů může přinášet odlišné výsledky při posuzování praktik dotčených podniků ■ V normativní rovině: ■ možná „infekce“ soutěžní aplikační praxe nesoutěžními cíli ■ problém tzv. regulatory antitrust ■ jaké je ideální řešení?

4 Weil, Gotshal & Manges LLP 4 Paralelní postih a zásada non bis in idem (1) ■ Základ pro diskusi: rozsudek NSS č.j. Komp 3/ z ■ možný střet pravomoci ERÚ dle (tehdejšího) § 2 odst. 3 ZCen a ÚOHS dle § 11 odst. 1 OHS ■ NSS konflikt neshledal; paralelní aplikaci umožnil; v rozsahu postihu za nepřiměřené ceny jednočinný souběh umožněn ■ důraz na to, že skutkové podstaty se nepřekrývají (odlišné prvky, odlišné cíle) ■ srov. ale stávající znění § 2 odst. 3 ZCen, které je odlišné („výhodnější hospodářské postavení“) ■ NSS poukázal i na odlišně vymezené cíle a úkoly ERÚ a ÚOHS (ochrana odlišných zájmů) ■ rozhodnutí ESLP ve věci Zolotukhin v Russia z ■ srov. i poznámka k němu v rozsudku NSS č.j. 2 Afs 93/ z ■ při aplikaci zákazu ne bis in idem jde o jednotu (podstatnou podobnost) skutkových okolností (na právní kvalifikaci, odlišných právních zájmech nezáleží) ■ Platí obecné řešení dle rozsudku NSS č.j. Komp 3/ ?

5 Weil, Gotshal & Manges LLP 5 Paralelní postih a zásada non bis in idem (2) ■ Problém není omezen jen na vnitrostátní rovinu, ale i ve vztahu EU a ČR. ■ čl. 50 Listiny základních práv EU: Nikdo nesmí být stíhán nebo potrestán v trestním řízení za čin, za který již byl v Unii osvobozen nebo odsouzen konečným trestním rozsudkem podle zákona. ■ (E)SD v Aalborlg Portland & others v Commission (C-204/00 P etc.; ) – bod 338: pro princip ne bis in idem rozhodná identita skutkových okolností (facts), jednota delikventa a jednota chráněného právního zájmu / srov. ale restriktivnější ESLP Zolotukhin ■ SD v Deutsche Telekom v Commission (C-280/08 P; ) – bod 90: „Komise nemůže být každopádně vázána rozhodnutím vydaným vnitrostátním orgánem podle článku 82 ES“. ■ Co tedy platí?

6 Weil, Gotshal & Manges LLP 6 Střet odlišných cílů a související problémy ■ Co je cílem soutěžní politiky? ■ situace není jednoznačná, ale... ■... argument ve prospěch tzv. spotřebitelského blahobytu (consumer welfare); důraz na alokativní efektivitu ■ Jaké jsou cíle energetické politiky? ■ efektivní trhy / konkurenceschopnost ■ bezpečnost dodávek (security of supply) ■ trvalá udržitelnost (sustainability) ■ Co je narušením hospodářské soutěže (jakožto nezbytný znak deliktů dle OHS) záleží na zvolených cílech soutěžní politiky. ■ Při aplikaci vícero cílů, větší nejistota ohledně výsledku. ■ přesto např. Komise ve svých rozhodnutích zřejmě zohledňuje i „mimosoutěžní cíle“ ■ to je deskriptivní realita, ale je to normativně vhodné?

7 Weil, Gotshal & Manges LLP 7 Normativní rovina... (1) ■ Jaké mohou být problémy s aplikací „mimosoutěžních“ cílů ze strany soutěžních orgánů? ■ aplikační praxe může být „infikována“ takovými cíli – tj. vést k rozhodnutím, které nebudou podporovat základní shora identifikovaný cíl ■ v ad hoc ojedinělých případech zřejmě možno připustit, ale riziko přesunu nevhodně vytvořených standardů do širšího rámce soutěžní politiky (byť by to někteří autoři uvítali – srov. extenzi racionále kauz jako Wouters či Meca Medina) ■ navíc efektivní zásah soutěžního úřadu by ve finále potřeboval zahrnout i ex post monitoring a cenovou regulaci – k tomu nejsou soutěžní orgány vhodné ■ srov. také použití opatření / návrhu závazků k prosazování strukturální politiky (možný konflikt s proporcionalitou)

8 Weil, Gotshal & Manges LLP 8 Normativní rovina... (2) ■ Možná řešení: ■ Přinejmenším do důkladnější liberalizace sektoru energetiky nám širší využívání pravomocí soutěžních orgánů nevadí. Soutěžní orgány budou zdrženlivější, jakmile se více otevřou trhy. ■... problém, že oligopolní tržní struktury budou zřejmě přetrvávat ■ větší zdrženlivost soutěžních orgánů vůči specifické regulaci ■... problém, že specifičtí regulátoři mohou být „slabší“ než (přinejmenším) Komise ■... problém, že nemusí mít k dispozici efektivní regulatorní nástroj ■ srov. americkou kauzu Trinko a finální rozsudek Nejvyššího soudu USA

9 Weil, Gotshal & Manges LLP 9 Normativní rovina... (3) ■ Nevyžádané rady: ■ potřebná důkladná vzájemná komunikace a spolupráce mezi soutěžním orgánem a specifickým regulátorem (např. memoranda o spolupráci...) ■... proč je ÚOHS s ERÚ ještě nemá? ■ soutěžní orgán by se zřejmě měl zdržet zásahu, pokud specifický regulátor má k dispozici efektivní regulatorní opatření, s výjimkou případů, kdy specifický regulátor nebude ochoten či schopen jednat ■ úloha se může měnit s vývojem legislativního prostředí – pokud budou tržní mechanismy více fungovat, specifická regulace by měla hrát omezenější roli a bude možno aplikovat obecné soutěžní právo vedené svým tradičním cílem ■ lze ale takový vývoj v energetice předpokládat?

10 Weil, Gotshal & Manges LLP 10 Něco k přečtení a dotazy... ■ RÁD ZODPOVÍM DOTAZY... ■ Pro zájemce – vybraná doplňující literatura: ■ D Geradin, ‘Limiting the Scope of Article 82 of the EC Treaty: What can the EU learn from the U.S. Supreme Court’s Judgment in Trinko in the wake of Microsoft, IMS and Deustche Telekom?’ 41 (2004) CMLRev 1519 ■ G Monti, ‘Managing the Intersection of Utilities Regulation and EC Competition Law’ CompLaw, 2008, 4(2), 123 ■ O Odudu, ‘The Wider Concerns of Competition Law’, OJLS, 2010, 30(3), 599 ■ MD Diathesopoulos, ‘From Energy Sector Inquiry to Recent Antitrust Decisions in European Energy Markets: Competition Law as a Means to Implement Sector Regulation’, SSRN ■ U Scholz and S Purps, ‘The Application of EC Competition Law in the Energy Sector’ J.E.C.L. & Pract., 2010, 1(1), 37 ■ F Léveque, ‘Antitrust Enforcement in the Electricity and Gas Industries: Problems and Solutions for the EU’, CERNA


Stáhnout ppt "Weil, Gotshal & Manges 12/11/2010 Footer / document number goes here Vztah sektorové regulace a soutěžní politiky JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., advokát."

Podobné prezentace


Reklamy Google