Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Podnikání v podmínkách Evropské unie (1. část)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Podnikání v podmínkách Evropské unie (1. část)"— Transkript prezentace:

1 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Podnikání v podmínkách Evropské unie (1. část)

2 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK OBSAH prezentace: Jednotný vnitřní trh (JVT) - obecně Volný pohyb zboží Technické požadavky na výrobky Protokol PECA Ochrana průmyslového vlastnictví Volný pohyb služeb Volný pohyb kapitálu Volný pohyb osob Hospodářská soutěž Veřejné zakázky Ochrana životního prostředí Některé výhody a nevýhody JVT pro české podnikatele

3 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Z pohledu české firmy je vstup České republiky do Evropské unie především začleněním do jejího jednotného vnitřní trhu.

4 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Jednotný vnitřní trh EU (JVT) prostor bez vnitřních hranic, po němž se volně pohybují osoby, zboží služby a kapitál je základem evropské integrace jeho budování začalo již založením Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1958

5 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Postupné kroky při odstraňování bariér JVT: odstranění cel a kvót bránících vzájemnému obchodu, sladění bezpečnostních, hygienických a jiných předpisů jednotlivých států, harmonizace legislativy stanovení podmínek pro ochranu konkurenčního prostředí, liberalizace státních monopolů další dílčí opatření

6 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK skutečné fungování JVT zahájeno v lednu 1993 dodnes přetrvávají bariéry (např. v oblastech pojišťovnictví, energetiky aj.)

7 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Cíle JVT: vyvážený a udržitelný hospodářský růst, ochrana životního prostředí, vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, vyšší úroveň kvality života i hospodářské a sociální soudržnosti.

8 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Vnitřní trh Unie definuje článek 7a Smlouvy o založení Evropského společenství. Smlouva stanoví hlavní pravidla, která zajišťují fungování jednotného trhu (viz. Příloha 1)

9 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Volný pohyb zboží je základní svobodou jednotného trhu cílem je dosažení stavu naprosto volného pohybu výrobků bez ohledu na hranice členských států jediná ochranná opatření se vztahují na odůvodněnou ochranu: zdraví, bezpečnosti, mravnosti, kulturních statků průmyslového vlastnictví Tato opatření podléhají kontrole stanovených orgánů (např. obchodní, hygienická aj. inspekce).

10 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK O tom, kolik kterého výrobku může být do určité země vyvezeno, tak za normálních okolností rozhoduje pouze trh, tj. zájem odběratelů a jejich zákazníků.

11 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Technické požadavky na výrobky vzájemné uznávání národních technických požadavků (tzv. neharmonizovaná sféra) sjednocením technických požadavků na evropské úrovni v případě nutnosti (harmonizovaná sféra).

12 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Přístupy k technickým požadavkům: 1)tzv. sektorový přístup původní metoda; uplatňovaná do konce 70. let detailní technické, zdravotní, chemické a další specifikace výrobků nevyhovující přístup (nové směrnice při každém pokroku vědy, střet zájmů jednotlivých národních výrobců apod.)

13 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK 2)nový přístup („new approach“) od 80. let rozdělil výrobky na harmonizovanou a neharmonizovanou oblast _______________________________ neharmonizovaná oblast: zásada vzájemného uznávání národních technických požadavků harmonizovaná oblast: oddělení základních technických požadavků (směrnic) od technických norem

14 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK směrnice (zahrnující technické požadavky vybraných kategorií výrobku) jsou členskými státy převáděny do národních zákonů, evropské normy jsou převáděny do národních norem narozdíl od technických požadavků jsou normy nezávazné

15 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK výrobce se evropských norem nemusí držet, pokud prokáže shodu s technickými požadavky jiným způsobem, u jednoduchých výrobků může prohlásit shodu zpravidla sám výrobce, u složitých zařízení musí zasáhnout autorizovaná zkušebna, výrobek, u něhož je prokázána shoda se směrnicemi nového přístupu, na sobě nese označení CE potvrzení o shodě v žádném případě automaticky nezbavuje výrobce odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem

16 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK P E C A Protokol o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků

17 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK podstatná část směrnic sektorového přístupu byla v České republice převzata nový přístup byl v ČR zaveden zákonem o technických požadavcích na výrobky z roku 1997 Český normalizační institut (ČSNI) se stal členem evropských normalizačních orgánů ČSNI převzal většinu dobrovolných evropských norem (EN) do norem českých

18 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Dne 1. července 2001 vstoupil v platnost protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi ČR a EU o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků – PECA

19 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK PECA je nástrojem k dosažení plně harmonizovaných technických předpisů ČR s právem Evropských společenství, významně usnadňuje obchod se zeměmi EU Seznam pokrytých výrobků: Strojní zařízení Výtahy Osobní ochranné prostředky Elektrická bezpečnost Elektromagnetická kompatibilita Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu Teplovodní kotle Plynové spotřebiče Tlaková zařízení Správná výrobní praxe (SVP) pro léčivé přípravky: inspekce a certifikace šarží

20 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Evropský systém technické harmonizace dává výrobcům velkou svobodu rozhodování (volba postupu, zkušebny aj.), zároveň na ně však klade velkou odpovědnost (garance ochrany zdraví, bezpečnosti apod.)

21 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Ochrana průmyslového vlastnictví právo ES neruší tradiční ochranu patentů a známek na národní i mezinárodní úrovni snaha zjednodušit registrace patentu a ochranné známky (jeden zápis s platností pro celý trh) Patentová ochrana vynálezů zatím postrádá harmonizovanou úpravu v právu ES

22 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Úmluva o evropském patentu pro Společný trh (1976), která předvídala udělení jednotného patentu, nebyla dosud ratifikována a nevstoupila v platnost V oblasti ochranných známek naopak došlo k vytvoření jednotné evropské úpravy.

23 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Nařízení o evropské ochranné známce: definuje evropskou ochrannou známku, vytváří úřad a proceduru její registrace, obsahuje ustanovení týkající se užívání, převodu a právní ochrany této známky. evropská známka se však netýká obchodního jména nebo názvu firmy.

24 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK zápis známky provádí Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (Alicante) ochrana je udělována na 10 let s možností neomezeného obnovení. majitel evropské známky může zabránit komukoli v ES označovat své zboží a služby známkou identickou nebo zaměnitelnou. Evropská ochranná známka má účinek na celém území EU, neruší však známky národní

25 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Volný pohyb služeb Sektor služeb v Evropské unii: zaměstnává téměř 100 milionů osob (tj. více než 65% práceschopného obyvatelstva) vytváří více než dvoutřetinový podíl na hrubém domácím produktu. má vysokou dynamikou růstu

26 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK volný pohyb služeb přináší podobné výhody jako volný pohyb zboží. (větší trh pro poskytovatele, větší nabídku pro zákazníky) představuje zejména svobodu faktického přenosu služby přes hranici sektor služeb spadá také do dalších oblastí, (např. právo podnikat a usadit se v jiné zemi ad.)

27 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Jeden z důvodů pomalého pokroku v liberalizaci služeb představuje vlastní charakteristika služeb, a to: nehmatatelnost, neskladovatelnost, nepřenositelnost produktu, heterogenita a další, které značně komplikují ohodnocování kvality. Tento problém v některých případech vede k nutnosti zavedení regulačních opatření.

28 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK po vstupu ČR do EU bude poskytovateli služeb stačit získat licenci k podnikání v České republice dále bude moci poskytovat služby již v rámci celé Unie naopak princip domácí kontroly uplatňovaný v mnoha kategoriích služeb znamená, že podnikatel bude moci vést účetnictví i pro své pobočky a dceřinné společnosti pouze ve státě svého sídla

29 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK dopady JVT v sektoru služeb jsou podstatně nižší než v případě zboží. důvod: v mnoha kategoriích služeb je nutná shoda produkce a spotřeby v čase a prostoru (tzn. služba je nepřenosná)

30 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Volný pohyb kapitálu jedna ze čtyř základních svobod, bez níž by zbývající svobody – volný pohyb zboží, služeb a osob – nemohly plně fungovat Umožňuje: efektivní alokaci kapitálu optimální distribuci investic a úspor větší výběr, výhodné finanční podmínky

31 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Regulační opatření: omezení pohybu kapitálu v rámci Evropské unie představují především případy ospravedlnitelné na základě daňových kontrol a kontrol obezřetného finančního dohledu.

32 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Volný pohyb osob neznamená pouze přemísťování osob v rámci Společenství, ale také možnost změnit místo pobytu za účelem výkonu pracovní činnosti nebo podnikání, tedy možnost se usadit, pracovat, nebo podnikat na území kteréhokoliv členského státu

33 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Sociální aspekty volného pohybu osob 1)Sociální zabezpečení pracovníků Směrnice vztahující se k volnému pohybu pracovníků se týkají čtyř oblastí (viz. Příloha 2) : rovné příležitosti pro muže a ženy koordinace systémů sociálního zabezpečení pracovníků zdraví a bezpečnost při práci pracovní právo a pracovní podmínky

34 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK 2) Uznávání odborné kvalifikace Podobně jako u technických požadavků na výrobky, lze rozlišit tzv. starý a nový přístup: Starý přístup: směrnice – přesné určení podmínek pro uznávání diplomů a vysvědčení u vybraných typů povolání (nevyhovující) Nový přístup: všeobecně uznávány vysokoškolské diplomy (min. 3-leté studium), uzavřená středoškolská vzdělání i osvědčení o odborném výcviku.

35 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Hospodářská soutěž vnitřní trh neznamená jen odstranění národních bariér, které bránily volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu je to především prostor, v němž je udržováno konkurenční prostředí a je ochraňována hospodářská soutěž s přesně definovanými pravidly. politika hospodářské soutěže byla ustavena koncem 50. let tvoří podstatnou součást evropské integrace

36 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Nosnou konstrukci politiky hospodářské soutěže tvoří dva články smlouvy o ES, které se zabývají kartely a zneužíváním dominantního postavení. 1)První z nich postihuje nekalé praktiky několika podniků najednou, 2)druhý pak individuální jednání podniku.

37 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Smlouva o založení ES zakazuje : 1.veškeré dohody mezi podniky a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu 2.zneužívání dominantního postavení (např. přímé nebo nepřímé vnucování nepřiměřených nákupních/ prodejních cen, nebo jiných obchodních podmínek)

38 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK výše uvedené zákazy se netýkají pouze horizontálních dohod mezi konkurenty, ale rovněž vertikálních dohod mezi podniky, které si vzájemně nekonkurují ( např. dodavatel-producent apod.) „blokové výjimky“ - umožňují některé druhy dohod mezi podniky považovat za slučitelné (např. smlouvy o výhradním nákupu, smlouvy o franšíze apod.) veřejné podniky (energetika, komunikace atd.) nejsou vyňaty ze společných pravidel soutěže

39 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Státní podpora Římská smlouva Společenství podporu státu zakazuje (jednostranné zvýhodnění, nerovné podmínky) zákaz státních podpor není absolutní, existují přesně definované výjimky: automatické(např. uhrazení škod po mimořádných událostech) specifické(např. podpora podniků v regionech s vysokou nezaměstnaností, podpora výzkumu/inovací aj.)

40 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Veřejné zakázky kontrakty ve veřejném zájmu, které uzavírá veřejný subjekt (nebo tzv. distribuční společnost – energie, komunikace apod.) Veřejným zadavatelem je tedy stát, územní celek a každá instituce veřejného práva, tj. právnická osoba vytvořená k plnění úkolů ve veřejném zájmu, která je převážně financována z veřejných zdrojů a podléhá veřejnému dohledu.

41 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK CÍLE: efektivnější využívání veřejných prostředků menší prostor pro korupci a protekci větší potenciál trhu pro firmy, více obchodních příležitostí bariéra diskriminaci zakázek na základě země svého původu

42 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK 3 postupy výběru dodavatele: 1.otevřený (jakákoli firma může podat nabídku na základě veřejného oznámení), 2.omezený (nabídku podávají pouze zájemci oslovení zadavatelem), 3.vyjednávaný (zadavatel sám vyjednává podmínky dodávek s vybranými firmami). zvolený postup musí být zveřejněn předem pravidlem bývá otevřené výběrové řízení (jiné připuštěno jen výjimečně, ve zdůvodněných případech)

43 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Základní údaje o kontraktu jsou publikovány v Úředním věstníku ES. (Official Journal) Technické specifikace zakázky musejí být přednostně uváděny v evropských normách Rozhodující roli mezi kvalifikačními kritérii pro výběr dodavatele musí hrát cena, příp. celková ekonomická výhodnost Zadavatel nesmí nikdy vybrat dodavatele na základě jiných, než zveřejněných kritérií.

44 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Ochrana životního prostředí Princip trvale udržitelného rozvoje je jedním z prioritních dlouhodobých cílů Evropské unie. Vysoké požadavky na :  ekologickou ochranu,  prevenci znečišťování,  náhradu ekologických škod znečišťovatelem

45 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Právo ES v oblasti životního prostředí zahrnuje: výrobky samotné (hlučnost, emise, složení, atd.) výrobní procesy (provoz, odpady, zásobování aj.) ochranu jednotlivých složek životního prostředí (vzduch, voda, půda, přírodní zdroje) administrativní postupy (poskytování informací, posuzování vlivu na ŽP ad).

46 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Ekologické řízení a nezávislý ekologický audit firmy (tzv. EMAS) systém řízení podniků zohledňující dopady na životní prostředí cíl: soulad řízení výrobních aktivit s řešením jejich negativních vlivů na životní prostředí přínos: pozitivní dopad na životní prostředí, zvyšování ekonomických efektů, významný konkurenční prvek

47 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Některé výhody jednotného trhu pro české podnikatele rozsáhlý trh pro české zboží (380 milionů spotřebitelů; 40 % světového obchodu) zásada vzájemného uznávání průkazů o shodě výrobků snížení vývozních administrativních procedur lepší vymahatelnost práva

48 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Možné nevýhody jednotného trhu pro české podnikatele vyšší konkurence, tlak na zvyšování kvality a produktivity vyšší mzdy zaměstnanců náklady spojené s legislativními změnami (např. v oblasti ŽP, bezpečnosti práce aj.)

49 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Použité informační zdroje: (Ministerstvo zahraničních věcí ČR - EU)www.euroskop.cz Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění (Prof.Ing. Luděk Urban, CSc.) Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie Veřejné zakázky v Evropské unii (RRA/EIC Plzeň) Bílá kniha (Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie), vyd. Ústav mezinárodních vztahů Příprava českých MSP na vstup do jednotného trhu EU, vyd. HK ČR Všechny publikace a další informační zdroje jsou dostupné v Euro Info Centru Ostrava.

50 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Přestávka (13:00 – 13:45)

51 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Podnikání v podmínkách Evropské unie (2. část)

52 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK OBSAH prezentace (2. část): Podpora malého a středního podnikání Programy pro podnikatele Přehled informačních zdrojů Účast v programu – příprava projektu Několik zásad přípravy projektu Ukázka projektové žádosti Příklad vyplněné projektové žádosti

53 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Podpora malého a středního podnikání Malé a střední podniky vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu a jsou schopny: zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn, působit jako subdodavatelé velkých podniků, vytvářet podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií, vytvářet pracovní příležitosti za nízkých kapitálových nákladů,

54 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK rychleji se adaptovat na požadavky a výkyvy trhu, vyplňovat okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé, decentralizovat podnikatelské aktivity napomáhat rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí. Možnost využití potenciálu malých a středních podniků v ekonomice je do značné míry závislá na prostředí, kterým jsou obklopeny (legislativa, přístup k financím, konkurence velkých firem apod.).

55 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Cíle politiky MSP (do r. 2004, MPO) Umožnit fungování sektoru malých a středních podniků tak, aby tento sektor přispíval ke: zvyšování výkonnosti národního hospodářství, zvyšování technologické úrovně konkurenceschopnosti snižování nezaměstnanosti regionální, sociální a ekonomické diferenciaci (podrobnosti viz. Příloha 3)

56 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Možné zdroje finanční podpory podniků z českých a evropských programů: EU: PHARE (předstrukturální nástroj finanční podpory) SAPARD (předstrukturální nástroj finanční podpory) ______________________________ Nový víceletý program v oblasti podnikání (zejména pro malé a střední podnikatele) New Multiannual Programme for enterprise and entrepreneurship, in particular SMEs (MAP ), 6. rámcový program pro výzkum a technologický vývoj 6th Framework Programme (6FP, )

57 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK ČR: programy ČMZRB operační programy Malé půjčky Poradenství Leonardo (vzdělávání) jiné (např. Design, Marketing)

58 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Programy ČMZRB (2003): a)záruční a úvěrové programy Záruka Kredit Start b)příspěvkové programy Trh Kooperace Vesnice Regenerace Special

59 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Operační programy Sektorové operační programy Regionální operační programy (ROP) (Společný regionální operační program, SROP)

60 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Sektorové operační programy (SOP): Na základě usnesení vlády (102/2002) jsou připravovány tyto sektorové operační programy: 1.SOP Průmysl 2.SOP Rozvoj lidských zdrojů 3.SOP Rozvoj venkova a zemědělství 4.SOP Životní prostředí 5.SOP Cestovní ruch a lázeňství 6.SOP Doprava, telekomunikace, pošta

61 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Společný regionální program, SROP Moravskoslezský kraj Cíle rozvojových programů vycházející z opatření programu rozvoje kraje: vytváření podmínek pro investice rozvoj malých a středních podniků rozvoj průmyslových inovací restrukturalizace rozvoj zahraničního obchodu a přeshraniční průmyslové spolupráce dopravní a technická infrastruktura

62 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK podpora zaměstnanosti a vzdělávání, kultura, sport a volný čas podpora sociální oblasti a zdravotnictví ochrana životního prostředí, řešení starých ekologických zátěží, environmentální osvěta podpora infrastruktury a podnikání v cestovním ruchu rozvoj zemědělského a lesnického hospodaření a rozvoj venkova

63 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Moravskoslezský kraj bude blíže specifikovat: oblast finanční podpory v podmínkách jednotlivých programů, konkrétní název rozvojového programu, cíle, příjemce a formy podpory, maximální a minimální výši podpory, podmínky k získání. Finanční podporu lze získat na základě přihlášení vlastního projektu a jeho úspěšného přijetí.

64 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Přehled informačních zdrojů Phare SAPARD programy ČMZRB Malé půjčky Poradenství (RPIC ČR)

65 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Sektorové operační programy Rozvojové programy MS kraje

66 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Vzdělávání (NVF, včetně prog. Leonardo ) Leonardo (Vocational Training ) 6. rámcový program - 6FP New Multiannual Programme (EU) mult_entr_programme/overview.htmhttp://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/ mult_entr_programme/overview.htm Europraxis (evropské programy/granty)

67 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Účast v programu – příprava projektu viz. vzdělávací modul PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ

68 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Několik zásad úspěšné přípravy projektu Definovat problém, který má být projektem řešen Stanovit hlavní cíl projektu Strukturovat hlavní cíl do dílčích cílů Stanovit aktivity, kterými má být dílčích cílů dosaženo a harmonogram jejich realizace Stanovit výstupy projektu Určit potřebné vstupy pro realizaci projektu – finanční, materiální, lidské

69 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Několik zásad úspěšné přípravy projektu Pro všechny fáze definování projektu použít techniky SMART  Specific (konkrétní)  Measurable (měřitelný)  Assignable (adresný)  Realistic (realistický)  Time relevant (termínovaný)

70 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Ukázka projektové žádosti Výzva k podávání žádostí projektů financovaných z Fondu rozvoje lidských zdrojů v regionu Moravskoslezsko Vyhlašovatel: MMR ČR, MPSV ČR Termín odevzdání žádostí:

71 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK financované aktivity: 1.Udržitelná zaměstnanost a adaptabilita lid. zdrojů 2.Sociální integrace a rovné příležitosti 3.Rozvoj celoživotního vzdělávání 4.Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu (Příloha 5 – 12)

72 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Příklad vyplněné projektové žádosti Agentura pro regionální rozvoj, a. s., Ostrava: „Pracovní fóra rozvoje lidských zdrojů regionu NUTS II Moravskoslezsko“ Žádost podána na základě výzvy v regionu Moravskoslezsko (Fond rozvoje lidských zdrojů) - viz. předchozí ukázka formuláře Projekt byl úspěšně přijat

73 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK „Pracovní fóra rozvoje lidských zdrojů regionu NUTS II Moravskoslezsko“ Příklad obsahuje: Žádost Logický rámec (ČJ) Logframe (AJ) Rozpočet I Rozpočet II (Zdroje) (Příloha 13 – 17)

74 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Zpracování projektové žádosti Ukázka formuláře žádosti: 5.příloha: Výzva k předkládání projektů 6.příloha: Žádost o poskytnutí grantu 7.příloha: Pokyny pro žadatele 8.příloha: Logický rámec (ČJ) 9.příloha: Logical framework (AJ) 10.příloha: Diety 11.příloha: Rozpočet I 12.příloha: Rozpočet II Příklad vyplněné žádosti: 13.příloha: Žádost – Pracovní fóra lidských zdrojů (PFLZ) 14.příloha: PFLZ – logický rámec (ČJ) 15.příloha: PFLZ – logframe (AJ) 16.příloha: PFLZ – Rozpočet (I.) 17.příloha: PFLZ – Zdroje (II.)

75 DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Děkuji za pozornost. Jméno trenéra Tel.:… … …


Stáhnout ppt "DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Podnikání v podmínkách Evropské unie (1. část)"

Podobné prezentace


Reklamy Google