Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vývoj veřejné správy zrod státu a jeho správy administrativní stát veřejná správa v podmínkách globalizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vývoj veřejné správy zrod státu a jeho správy administrativní stát veřejná správa v podmínkách globalizace."— Transkript prezentace:

1 Vývoj veřejné správy zrod státu a jeho správy administrativní stát veřejná správa v podmínkách globalizace

2 Zrod státu a jeho správy podmínky pro zrod státu a jeho správního systému – zemědělství, vznik agrární společnosti první státní útvary – oblasti tzv. „úrodného půlměsíce“ (Nil, Jordán, Eufrat, Tigris) – nutnost organizace práce na stavbě zavodňovacích kanálů před vznikem státu – princip personality (spojení s rodem, kmenem – nikoli s územím) postupně po vzniku státu – princip teritoriality (územní organizace obyvatelstva – dělení obyvatelstva dle území nikoli pokrevního příbuzenství)

3 Oblast velkých řek zemědělská půda – občinové, státní vlastnictví  nevytvořila se vrstva občanů (svobodných vlastníků) podílejících se na politickém rozhodování královská administrativa (velmožové, královští úředníci, kněží) ovládala nejen otroky, ale i formálně svobodné obyvatele  vrchnostenský charakter správy

4 Řecko starověké Řecko (městské státy)  soukromé vlastnictví půdy  vlastníci půdy (svobodní občané)  kolektivní rozhodování a participace svobodných občanů (systém nebyrokratické veřejné správy) dominance politiky (politického jednání) – u Platóna nad zákony, systém přímé demokracie (shromáždění občanů – ekklésiá) a rozhodování o jednotlivostech: „nebyrokratická správa“ [In. Pomahač].

5 Řím republikánský Řím  rovněž se opíral o svobodné vlastníky půdy  správní systém pro správu města bylo nutno přeměnit na správu rozsáhlé říše systém římského práva, poprvé úzký vztah mezi správou a právem (administrativní právo), vliv právníků na definování podoby správy. počátky nomenklatury a kariérního řádu – „cursus honorum“ – služební postup

6 Středověk propletenec veřejných a soukromých vztahů, základem osobní smlouva mezi pánem a vazalem (feudum): patrimoniální správa královský dvůr: rozšíření domácnosti i správní centrum. lenní systém  panovník přiděloval půdu jako léno (leník byl závislý na lenním pánovi, ten opět dále na někom mocnějším  panské společenství)

7 Středověk přemyslovský stát – tradiční koncepce: zásadní změna ve 13.stol., předtím země ve vlastnictví knížete (soustava hradišť), postupně zcizování správních a dvorských úřadů a lén: vytvoření klasických feudálních svazků. správa středověkých evropských států – panské právo (bannus) integrující veřejné pravomoci a moc hospodářskou, vojenskou a soudní – panským právem disponovala královská vláda i šlechta a mnohdy města + panské společenství (←) feudální správní systém – značně rigidní  postupné změny – moderní stát

8 Novověk moderní stát – období renesance ( století) centralizace politické a vojenské moci, zefektivnění daňového systému, postupné nahrazování feudálních správních struktur moderním úřednickým aparátem

9 Novověk potřeby novověkých států: profesionální armáda, nutnost odpovídajícího daňového výběru: institucionální reformy. Velká Británie: postupné vytváření konstituční a parlamentní monarchie (problémy i revoluce), svrchovanost „krále v parlamentu“, tradice samosprávy a volených správních a soudních funkcí, ale i centralizace (1707) kontinentální státy: absolutistické monarchie, centralizace, racionalizace správy, potlačení stavovských pravomocí.

10 Novověk Francie: absolutní monarchie, Státní rada (Conseil d´État) jako nejvyšší správní orgán: ministři a intendanti - parlamenty jako soudně-správní orgány. Prusko: příklad centralistických a absolutistických reforem (Fridrich Vilém I.) – „Generální vrchní válečné, finanční a dominikální direktorium“ Habsburská monarchie: reformy Marie Terezie a Josefa II., řada centralizačních pokusů, problém uherské části říše.

11 Liberální stát – 19.stol. konstitucionalismus právní stát teorie společenské smlouvy – stát jako instituce, která zajišťuje určité služby pro obyvatelstvo

12 Konstitucionalismus požadavek omezit absolutní moc vyústil v potřebu změnit nositele moci ve státě, aby vládl nikoli podle své vůle, ale podle stanovených pravidel použití jakéhokoli druhu státní moci musí být kontrolováno právem ústava, jejímž konstituujícím činitelem je lid, určuje pravidla a meze moci orgánů a institucí současný konstitucionalismus se naplňuje existencí demokratické ústavy obsahující dělbu moci ve státě a zaručující základní lidská práva a svobody

13 Právní stát právo je významným prostředkem organizace společnosti moc je vázána právem a uplatňuje se jen na základě zákona a v jeho mezích moc je rozdělena horizontálně a vertikálně, respektuje lidská práva moc se vytváří a uskutečňuje demokratickým způsobem a v demokratickém prostředí

14 Vývoj správní vědy 17. stol. merkantilismus: organizace vojska a výběr daní vyžaduje efektivní a organizovanou státní správu, jednající ve státním zájmu 18. stol. kameralistika: disciplína zabývající se metodami racionální správy státu v podmínkách osvíceného absolutismu 19. stol. konstituce správního práva a jeho studia

15 Hlavní teoretické přístupy ve správní vědě tradiční: legalistický přístup ke zkoumání, identifikace správní vědy s analýzou správního práva - předmětem právní normy, dedukcí se interpretuje jejich výklad moderní: správní věda je samostatný obor. Předmětem zkoumání je správa jako druh řízení, je analyzována nejen abstraktně, ale v konkrétních souvislostech. Metody také komparativní a induktivní. Multidisciplinární charakter (právo, teorie řízení, sociologie, psychologie).

16 Max Weber – byrokratický stát rozdíl mezi tradičním a racionálním panstvím (autoritou, legitimitou) se kryje s rozdílem mezi patrimoniální a byrokratickou správou patrimoniální správa soustředěna kolem patriarchálního vztahu mezi pánem a klienty či poddanými. Souběh soukromého a veřejného (vlastnictví úřadu) byrokratická správa rozhoduje podle neosobních norem věcného charakteru, jimž jsou podřízeni všichni

17 Znaky moderní byrokracie (Weber) byrokratická správa je nepřetržité vyřizování záležitostí na základě víceméně pevných a víceméně vyčerpávajících pravidel abstraktního charakteru členové byrokratické aparátu mají pevně stanovené kompetence, jež jsou dány obsahem jejich kvalifikace existuje princip úřední hierarchie, který umožňuje kontrolu a dohled vyšších úřadů nad nižšími a naopak právo odvolání či stížnosti nižších úřadů vůči vyšším

18 Znaky moderní byrokracie (Weber) ovládnutí pravidel, na jejichž základě se rozhoduje, vyžaduje zpravidla odborné vyškolení. Znalost příslušných pravidel představuje základ specializovaného vědění úředníků úřední jednání je fixováno písemnou formou, přičemž písemná akta zhotovuje štáb podřízených úředníků materiální správní prostředky nejsou ve vlastnictví úředníků. Úřední a soukromý majetek je oddělen, právě tak jako je oddělen úřad od bydliště úředníka. Podobně jednoznačně je ohraničena i pracovní doba úředníka ve vztahu k jeho volnému času

19 Důsledky pro postavení úředníka výkon úřadu je pro úředníka hlavním zdrojem obživy - neoficiální závazek věrnosti úředník je jmenován nadřízenými, nikoli volen spravovanými úředník požívá „stavovského ocenění“ - jeho postavení je garantováno předpisy a právně faktická doživotnost úředního postavení možnost kariéry a zakotvení jejího průběhu v předpisech

20 Public Administration School v USA (Woodrow Wilson) správa se vyvíjí spíše jako věda než jako umění (politika) oddělení politiky a správy, pokud jde o funkce a role ve vládě zkladní metody veřejné správy se odvíjejí od použití metod vedení podniku s důrazem na úspornost a účinnost

21 Dysfunkce byrokracie: Robert Merton a ritualismus byrokracie souhlas s Weberem, pokud jde o strukturu a znaky byrokratického aparátu, nesouhlas s funkčností byrokracie podporuje ritualizované jednání a procedury, toto úzkostlivé dodržování pravidel („trénovaná neschopnost“ – tendence opakovat naučený postup bez ohledu na měnící se situaci). Zájem o dodržování pravidel se ale může dostat do rozporu s cíly organizace. dodržování pravidel, které původně bylo prostředkem k dosažení racionální správy, se samo stává hlavním cílem – „přemístění cílů“

22 Herbert Simon a teorie omezené racionality spadá do nových pohledů na organizované chování a jednání lidí (je namířena proti modelu „homo economicus“) lidé v praktickém životě nehledají optimální řešení problémů, ale spokojí se s prvním, které vypadá uspokojivě člověk není schopen řešit složité problémy komplexně ale jen sekvenčně, přičemž jednotlivé kroky mají podobu alespoň uspokojivých řešení

23 Omezení stupně rozumnosti lidského jednání lidé nemohou znát všechny možné důsledky všech alternativ svého jednání lidé mají omezenou představivost ohledně budoucího vývoje svých vlastních hodnot lidé si nedokáží představit všechny možné alternativy svého jednání rozhodování je dále komplikováno prolínáním dvou typů soudů: faktických a hodnotových, přičemž hodnotové nemohou být empiricky testovány 

24  smyslem organizace je tedy snížit zátěž členů organizací při rozhodování: omezit rozsah rozhodování a minimalizovat „zóny nejistoty“ dělba práce – soustředit rozhodnutí na dílčí aspekty normy a pravidla – limitují nutnost rozhodovat o každém kroku hierarchie – omezuje rozhodování ve vertikální rovině

25 Michel Crozier: byrokratický fenomén neosobní pravidla a centralistická organizace nemají předpokládaný „dehumanizační“ potenciál striktní pravidla znamenají ochranu před libovůlí nadřízených i tlakem podřízených; každý je osvobozen od pout osobní závislosti, ale zároveň také zbaven iniciativy a izolován rozhodování činěno v centru: vyšší úředníci zbaveni tlaku ze strany spravovaných; zároveň to ale znamená izolaci a nedostatek informací: vyšší úředníci tedy připisují větší význam problémům spjatým s organizací a její strukturou než problémům oblasti, již má organizace spravovat 

26  nižší úředníci poskytují vyšším ochranou slupku: chrání je před poznáním důsledků jejich rozhodnutí důsledek: byrokracie představuje kombinaci relativní nezávislosti a bezpečí, ochraňuje úředníka, pokud nevyvíjí iniciativu; izolace od reality, nedostatek informací, špatná komunikace, jediný tlak na úředníka představuje skupina stejně postavených „zablokovaná společnost“ – dle Croziera až 2/3 úředníků představují „ochrannou mezivrstvu“

27 NPM (New Public Management) – Nové modely veřejné správy vlivem studia VS, sociologie byrokracie a také vlivem ropné krize (krize welfare state) se koncem 70. let spustila vlna správních reforem redukce výdajů, decentralizace a orientace na výkon

28 Společné předpoklady a charakteristiky nových modelů VS rozlišení politiky a správy je zavádějící a nesprávné veřejné instituce nefungují na principu racionální volby, pouze omezené racionality implementace opatření shora dolů nefunguje, a proto veřejný sektor není schopen automaticky splnit vytčené cíle veřejná správa je nejlépe vykonávána samostatně řízenými správními orgány úředníci by neměli být svázáni procesními nařízeními, protože základním cílem je splnění úkolů a efektivnost 

29  centralizace ve veřejném sektoru může vést ke strnulosti a hierarchie ve veřejné správě může vést k implementačnímu deficitu (neschopnosti rozhodnutí uskutečnit) zaměstnanci ve veřejné správě nemají zvláštní motivaci, ale chovají se tak, aby maximalizovali vlastní zájmy, jako jsou příjem, prestiž a moc

30 Prvky NPM zaměření na efektivní využití zdrojů pro dosažení potřebné kvality poskytovaných veřejných služeb konkurenční prostředí mezi veřejným a soukromým sektorem při poskytování služeb tržně orientovaný přístup, v němž jsou občané vnímáni jako spotřebitelé, kteří rozhodují o „nákupu“ služeb osobní zodpovědnost úředníka za výsledky

31 90. léta: Reinventing Government (David Osborne) sloužit spíše než řídit veřejný zájem je cílem, nikoliv produktem činnosti státních zaměstnanců myslet strategicky, chovat se demokraticky sloužit občanům, ne zákazníkům zodpovědnost není jednoduchá vážit si lidí, nejen jejich výkonnosti vážit si občanství a státní služby více než podnikání

32 Veřejná správa v podmínkách globalizace 20. století – projevují se slabiny administrativního státu a moderního pojetí byrokracie procesy globalizace, růst významu participace občanů na rozhodování a správních procesech (nebo alespoň snaha), pronikání prvků řízení ze soukromé sféry do veřejné správy 

33 Veřejná správa v podmínkách globalizace druhá polovina 20. století - reformy veřejné správy (západní Evropa, USA, Japonsko…) decentralizace, restrukturalizace, zavádění nových technologií do veřejné správy střední a východní Evropa – jiný charakter reforem – přechod k pluralitním politickým systémům, přechod od centralizované státní správy k decentralizované veřejné správě

34 Současná diskuse pojem „governance“ (od 90.let) – reakce na vzrůstající složitost a provázanost rozhodovacích procesů, komplikovanost institucionální struktury v moderní společnosti. Posun od „government“ ke „governance“, od centrální pozice vlády ve vývoji společnosti k vzájemné závislosti a ovlivňování v síti aktérů (soukromý sektor, nevládní organizace, zájmové organizace apod.) vláda není jednotná entita ale konglomerát aktérů vláda je jedním z aktérů ovlivňujících vývoj společnosti, nikoli centrum moci v hierarchicky uspořádané struktuře vládní intervence jsou součástí politických sítí – mocenských pozic, jednání a záměrů celé řady dalších účastníků


Stáhnout ppt "Vývoj veřejné správy zrod státu a jeho správy administrativní stát veřejná správa v podmínkách globalizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google