Tematický okruh Tradice, předmět: Společenská kultura

Prezentace na téma: "Tematický okruh Tradice, předmět: Společenská kultura"— Transkript prezentace:

1 Tematický okruh Tradice, předmět: Společenská kultura
Informace shromáždili studenti 3. A, Academia Mercurii, Náchod

2 Velikonoce – kdo kdy proč jak kde?
Tradice Velikonoc Současná podoba a její původ: Judaismus Křesťanství Pohanství Doba předvelikonoční Pašijový týden Velikonoční zvyky v zahraničí Velikonoční symboly Výpočet data Velikonoc Současná podoba – výhled do budoucnosti?

3 Na úvod několik otázek …
Řek‘ Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas, dnes v noci tiše vytratí se každý z nás, mává, mává, nám všem svobodná zem … SPIRITUÁL KVINTET ZPÍVÁ O PŮVODNÍM PŘÍBĚHU VELIKONOC – O VELIKÉ NOCI, KDY NÁROD ŽIDŮ ZA VELMI ZVLÁŠTNÍCH OKOLNOSTÍ BYL PROPUŠTĚN FARAONEM Z EGYPTSKÉHO OTROCTVÍ … Jak k tomu došlo?

4 A JAK TEN STARÝ PŘÍBĚH SOUVISÍ S KŘESŤANSKÝMI VELIKONOCEMI?
Ten starý příběh z Bible vám tu vykládám, ať každý ví, že rozhodnout se musí sám. Mává, mává nám všem svobodná zem … A JAK TEN STARÝ PŘÍBĚH SOUVISÍ S KŘESŤANSKÝMI VELIKONOCEMI? A JAK S POHANSKÝMI ZVYKY? A JAKÉ TRADICE DODRŽUJÍ ZA HRANICEMI? O ČEM VŠEM VELIKONOCE VYPRÁVĚJÍ?

5 I. Judaismus Čteme ve Starém zákoně v knize Exodus = neboli Vyjití: RAN … MOŘE SE ROZESTOUPILO … Izraelský národ byl dlouhá staletí otrokem v egyptské zemi. Faraon uvalil na Židy břemeno těžké otrocké práce a na jejich žádosti o ulehčení pracovních podmínek reagoval jejich zpřísněním. Lid trpěl nejenom fyzicky, ale též duchovně. Egypťané se klaněli bohům se zvířecími hlavami a celé jejich duchovno nebylo orientováno na přítomný život, ale na život v říši mrtvých. Hrobky faraónů byly velkolepější než jejich paláce.

6 Na Mojžíšův požadavek vznesený vůči faraonovi, aby propustil lid sloužit izraelskému jedinému Bohu, přišla zamítavá odpověď. Tvrdý postoj faraonova srdce přivolal Boží soud v podobě deseti egyptských ran.

7 Rány dopadaly na životní prostředí, na životy zvířat, lidské zdraví a na závěr také na lidské životy. Na poslední ránu, pobití egyptských prvorozených, Bůh Izraelce připravil. Měli zabít beránka a jeho krví potřít zárubně dveří svých obydlí. Když potom během oné Velké noci jedli beránka, Egyptem procházel „zhoubce“ a zabíjel prvorozené ve všech domech, jejichž veřeje nebyly potřené krví beránka. Tato katastrofa přinutila zatvrzelého faraona propustit Izraelce, neboť zemřel i jeho syn.

8 Izrael vyšel z Egypta a vydal se na cestu pouští do země, kterou Hospodin zaslíbil jejich praotci Abrahámovi. Když byla izraelská pospolitost dostihnuta vojskem faraona, který změnil názor a rozhodl se Izrael zmasakrovat, sestoupil oblakový sloup a postavil se mezi Izraelce a Egypťany. Následoval zázračný přechod Židů přes Rudé moře, které se rozestoupilo, když proti němu Mojžíš vztáhl svou ruku. Z druhého břehu moře Izrael pozoroval, jak v jeho vodách potom zahynulo celé faraonovo vojsko. Židovské Velikonoce – PESACH - jsou připomenutím tohoto slavného biblického příběhu.

9 Slavnostní sederová večeře je dodnes pro Židy připomínkou vyvedení Izraele z Egypta – má svůj řád

10 Seder – sederová večeře
Mnoho ze sederového rituálu je proto pojato tak, aby vzbudilo zájem a zvědavost dětí. Vyprávění začíná čtyřmi otázkami. Ty má položit nejmladší dítě a jeho otec mu na ně odpoví. První z nich: „Proč je tato noc odlišná od všech ostatních nocí?“ SEDER, doslova „pořádek, uspořádání pro slavnostní večeři pro první noc(i) svátku Pesach Základem sederu je biblické nařízení učit děti o významu vysvobození židovského národa z egyptského otroctví: „ V onen den svému synovi oznámíš: „To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta“. “ — Bible, Exodus 13:8

11 II. Křesťanství Velikonoční souvislost judaismu a křesťanství?
Byly to právě velikonoční svátky, během kterých došlo k ukřižování Ježíše Krista - „Beránka Božího, který snímá hřích světa“. Ti, kteří „pomazali“ brány svého života krví jeho oběti na kříži (uvěřili v něj), jsou zachraňováni před smrtí pro vlastní vinu (paralela judaismus). Tento svět je připodobněný k biblickému Egyptu a hřích, který drží lidi v otroctví, je jako krutý a nemilosrdný faraon. Nový zákon přirovnává izraelský přechod Rudého moře ke křesťanskému křtu, který je rovněž rozloučením se starým životem v otroctví a vykročením k novému životu následování Boha

12 Veliko-noce – původ slova?
VELIKÁ NOC (PODOBNĚ jako Vá-noce): v judaismu svátky zvané pesach - slaví se po 1. jarním novoluní a připomínají velikou noc, kdy byl Izrael (Židé) vyveden z egyptského otroctví v křesťanství Velikonoce - veliká noc, kdy byl po ukřižování vzkříšen z mrtvých Ježíš Kristus - návaznost na judaismus - zlomení  otroctví zla.

13 IV. Předvelikonoční doba
příprava na Velikonoce čtyřicetidenní postní dobou začíná Popeleční středou (znamení popela – znamení pokání, biblický text o stvoření člověka: Prach jsi a v prach se navrátíš…) končí šestou postní nedělí – Květnou doba pokání, meditace, rozjímání nad vlastním životem a nad texty Bible příprava katechumenů (nových křestanů) ke křtu - oblékali bílá roucha - symbol nového života velké množství lidových zvyků, pověr, tradic po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní až do Letnic – kdy se připomíná novozákonní Seslání Ducha svatého – vznik církve

14 Půst není myšleno jen odepření si jídla …
zřeknutí se čehokoliv, co je v našem životě postradatelné, zbytečné nebo překážející, co nás omezuje … skrze něj dáváme ve svém životě větší prostor meditaci, poznání Boha a poznání sama sebe...

15 Velikonocům předchází
6 postních týdnů (40 dní) Názvy postních nedělí: latinsky církevní názvy podle biblických textů, které se v tu neděli čtou česky lidové názvy podle zvyků

16 1. ČERNÁ NEDĚLE INVOCAVIT (Invocavit me = Povolal mne)
ženy odkládaly pestré oblečení, oblékaly tmavé šaty a šátky lidové názvy pro tuto neděli pučálka (= pokrm, namočený a usmažený hrách), pytlová, liščí zvyky: pečivo z pšeničného těsta kynutého pod vodou, preclíky sypané solí a mákem navlékané na vrbové proutky - svázané červenou mašlí - zdobení stromů pro děti s legendou, že je v noci nadělila liška – symbol prosperity

17 2. PRAŽNÁ NEDĚLE - REMINISCERE (Reminiscere miserationum tuarum = Rozpomeň se na své smilování)
podle pokrmu „pražmo“(upražená obilná zrna nebo klasy), polévka „praženka“ lidový název: sazometná – smýčilo se, bílilo, uklízelo – příprava na příchod jara a čistotu

18 3. KÝCHAVÁ NEDĚLE - OCULI (Oculi mei semper ad Dominum = Mé oči stále vyhlíží Pána)
v tomto období mor - kýchnutí znamenalo smrt - lidé si začali přát: „Pomáhej Pán Bůh“ nebo „Pozdrav Tě Pán Bůh“ - později znakem dobrého chování + spousta pověr (ve východních Čechách: kdo si kýchne třikrát, bude zdravý celý rok…)

19 4. DRUŽEBNÁ NEDĚLE - LAETARE (Laetare Ierusalem = Raduj se, Jeruzaléme)
texty o naději, záchraně – jedinou postní neděli se zdobí kostely květy, pořádaly se lidové zábavy s tancem družba spolu se ženichem navštívil domácnost vyhlídnuté nevěsty a předjednával tam námluvy

20 5. SMRTONOSTNÁ NEDĚLE - JUDICA (Iudica me Deus = Zjednej mi právo, Bože)
myšlenky věřících se mají plně soustředit na umučení a smrt Krista ze vsi se vynášela postava smrti a zimy - Smrtka (Morana) zpět se vraceli s "lítem" - malým zeleným stromkem ověnčeným různými ozdobami – symbol léta se zpěvem se koledovalo – pověry o úmrtí v rodině při neúčasti - zvyk pocházel z pohanství a církev jej zakazovala

21 6. KVĚTNÁ NEDĚLE - DE PASSIONE (Palmarum - De passione Domini – O utrpení Páně)
připomíná den příchodu Krista do Jeruzaléma před ukřižováním, kdy byl vítán lidmi zelenými ratolestmi palem házenými na cestu v katolických kostelech obřad svěcení ratolestí (kočiček)

22 V. PAŠIJOVÝ TÝDEN Pašije (z lat. passio – „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují se tak čtené (i zpívané) evangelijní příběhy a jimi inspirované texty, v nichž jsou mezi čtenáře rozděleny role osob v textu. Po postních nedělích přichází tzv. Pašijový týden: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Pondělí velikonoční

23 Škaredá středa Nový zákon: Jidáš se rozhodl, že zradí Ježíše Lidové zvyky: neměl by se nikdo mračit, aby se nemračil celý rok Zelený čtvrtek Nový zákon: Ježíš slaví se svými učedníky pesach – tzv. Poslední večeře Církevní a lidové zvyky: přestávaly zvonit zvony a nahradily je klapačky hospodyně vstávaly brzy, aby zametly dům, modlitby rodiny před východem slunce, ranní mytí v rose pro zdraví název Zelený je odvozen od kněžského roucha, které se tento den oblékalo

24 Velký pátek Nový zákon: zatčení, odsouzení a ukřižování Krista Církevní a lidové zvyky: projevení úcty ke kříži, podle pověr magická síla země a zázraky – otvírání země, nález pokladů  Bílá sobota Nový zákon: nalezení prázdného Kristova hrobu, zpráva o vzkříšení pro nejbližší Církevní a lidové zvyky: zapaluje se tzv. paškál (Velikonoční svíce), posvěcení ohně

25 Boží hod velikonoční – velikonoční neděle
oslava vzkříšení, svěcení pokrmu - ve východních Čechách se z jídel obětovalo zvěři, sadu, vodě podobně jako o Vánocích Pondělí velikonoční – není církevním svátkem, ale odráží pohanské pojetí Velikonoc den spojený s pomlázkou a koledou v rytmu práce (především v zemědělství) nová síla –země obnovena velikonoční hodování chlapec, který přišel jako první do domu byl nejvíce obdarován

26 III. Pohanství v rytmu ročních období předěl – konec zimy a příchod jara začátek jarních prací a zajištění nové úrody a spokojenosti a blahobytu celé společnosti a rodiny omlazení, symbolika jara, nového narození, plodnosti, ztráta vlády zimy – smrti, vítězství života často i v symbolické rovině zima – smrt, temnota, zlo a jeho služebníci (na severu čarodějnice, u nás Morana) – jaro léto – život, síla, zrození, obnova – dobré síly, u nás Vesna

27 VI. VELIKONOČNÍ ZVYKY V ZAHRANIČÍ

28 Norsko “God Påske“ tak vás Norové pozdraví kolem Velikonoc
v zemi od Svinesundu po Kirkenes, stále tak silně věřící, se kostely už neplní tolik, co dříve Tradice církevních svátků se mění v hromadný úprk z měst do hor. Není snad Nora, který by se o Velikonocích „nesvezl“ na lyžích či nevyrazil na túru do hor.

29 Finsko “Pääsiäinen!” příchod jara, ačkoliv zde vládne zima nejstarším velikonočním jídlem - mísa mämmi = tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu příběhy a pohádky o čarodějnicích - lidové tradice z dob pohanství čarodějnice létají mezi Velkým pátkem a Božím hodem velikonočním holčičky a někdy i chlapci oblečení jako čarodějnice přednášejí koledy a dostávají peníze a cukroví

30 Švédsko “Glad Pĺsk!” hojnost velikonočních pohanských zvyků a pověr Na Škaredou středu nutno zajistil obydlí a majetek před rejdy čarodějnic Zelený čtvrtek byl dnem, kde kulminovala moc čarodějnic (kulminace zla i v novozákonním čtení: v noci zatknutí Ježíše, výslechy, mučení…) třeba chránit děti podle pověr čarodějnice vyrážely na své rejdy, které směřovaly na kouzelný vrch Blåkulla

31 Irsko Velikonoce posvátným časem - půst a modlitby.
vajíčka, která slepice snesly na Velký pátek, jsou označena křížkem a každý sní alespoň jedno z těchto vajec na Boží hod velikonoční. Na Bílou sobotu tzv. slanečkové průvody - lidé se jimi nabažili v průběhu půstu před Velikonocemi… na Boží hod velikonoční se v Irsku tančí v ulicích a tanečníci soutěží o koláče. závody v kutálení vajíček Národní svátek sv. Patrika

32 Itálie pečené jehněčí, preclíky (zkroucený tvar má představovat založené ruce při modlitbě), čokoládová velikonoční vajíčka karneval od ledna do Popeleční středy - pestré průvody, maškarády, tance, hudba symbolem karnevalu je „obtloustlý muž“, což má symbolizovat hody, které se v tomto období konají Quaresima, neboli půst, je reprezentována jako stará hubená žena - děti dostávají postavičku staré ženy, která má sedm nohou, což představuje sedm týdnů půstu

33 Polsko "Wielkanoc", což značí "velkou noc", neboli noc vzkříšení Krista velikonočním symbolem tzv. požehnaný košík - košíky, do nichž vloží kraslice, chléb, koláč, sůl, pepř a bílé klobásky a s tímto košíkem pak jdou do kostela a nechají si ho požehnat vejce znamenají, že Kristus vstal z mrtvých, chléb a sůl jsou pro dobré zdraví a bohatý život, o párcích se předpokládá, že jsou s nástupem jara žádostí o dostatek jídla a plodnosti Na Velikonoční pondělí chlapci vymrskávají děvčata malou vrbovou větvičkou. Děvčata se jim pak mohou pomstít o den později.

34 Francie tradice čokoládových velikonočních vajíček pro děti je ve Francii hodně rozšířená - čokoládová vajíčka, čokoládové slepičky, čokoládové zvony atd. legenda říká, že zvony, které se v pátek vrací do Říma, naberou vajíčka, aby je v neděli při zpáteční cestě rozházely po zahradách dětem pak nezbývá nic jiného než tyto vajíčka hledat 

35 Řecko venkovní hostiny - grilované jehněčí, vajíčka, chléb, saláty a koláče po celý tento den u sebe lidé nosí kraslice, a když potkají své známé, tak si s kraslicemi ťuknou a řeknou : "Kristus vstal z mrtvých" Řekové jí kulatý placatý bochánek (Christopsomon), na kterém je kříž a na červeno nabarvená vajíčka

36 Rusko v minulosti oficiální slavení Velikonoc zakázáno
předchází období masopustu = Máselnice – čas setkávání a hodování – typickým jídlem lívance zima odháněna hromadně – lidé se s ní loučí Velikonoce se slaví o týden později než u nás – vypočítáváno podle starého juliánského kalendáře  vajíčka se barví především rudou barvou – symbolika Kristovy krve vajíčka se rozbíjejí hřebíky – symbolika ukřižování

37 Velká Británie pořádání jarních závodů osmiveslic univerzit z Cambridge a Oxfordu na Temži v Londýně oslava jarní rovnodennosti docela zvláštní tradice palačinkových závodů - závodí ženy - mužům je tato tradice odpírána S britskou královskou rodinou je spojen jeden tradiční velikonoční zvyk. Už ve dvanáctém století v den před Velkým pátkem obdarovávali angličtí panovníci chudé. Zvyk se změnil v patnáctém století tak, že se počet obdarovaných shodoval s věkem panovníka. Mince speciálně ražené pro tuto příležitost nyní nedostávají už jen chudí, ale také sirotci, vdovy a lidé, kteří se aktivně věnují dobročinné práci.

38 VII. Velikonoční symboly

39 vajíčko symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje
v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době v křesťanství i symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, symbol nesmrtelnosti

40 zajíček zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara
avšak např. v byzancké ikonografii představoval zajíc Krista symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre - Easter, anglický název křesťanských Velikonoc podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce - on pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták …

41 Pomlázka a koleda na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami podle tradice muži při hodování pronášejí koledy

42 pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy - žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost v některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody jiný výklad pomlázky - odvozeno od pomlazení, tj omlazení - mladé proutí s největším podílem "životní síly“ + vajíčko, prastarý symbol nového života. původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých - za toto byli koledníci odměňováni - vprůběhu doby se stala "lepší" formou žebroty chudší části obyvatelstva

43 VIII. Výpočet data Velikonoc – kdy?
nejsou určeny pevným datem jako např. Vánoce, ale měsíčními fázemi židovské VELIKONOCE (PESACH) se slaví 14. dne měsíce nisanu bez ohledu na to, na který den v týdnu připadají v křesťanských církvích se VELIKONOCE slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu) v období od 22. března do 25. dubna pravoslavné VELIKONOCE, kterým se zde říká PASCHA, jsou proti katolickým většinou opožděny (většinou o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář

44 IX. Současná podoba Velikonoc?
regionálně zachováván folklór – tradice hudby, lidové slovesnosti, krojů, zvyků – rozměr soudržnosti lidského společenství (také předmět turistiky)

45 Náboženský obsah pro křesťany (u nás pro katolíky a protestanty, pravoslavní málo zastoupeni, Židé rovněž) – také tradice a stmelování daného lidského společenství

46 A hojně kýč romantiky, náboženství a přírody