Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Římská mytologie Struktura hodiny 1. Pojem mýtus, mytologie 2. Římané a mytologie 3. Kněží 4. Rodinné obřady 5. Veřejné bohoslužby 6. Převzatá božstva.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Římská mytologie Struktura hodiny 1. Pojem mýtus, mytologie 2. Římané a mytologie 3. Kněží 4. Rodinné obřady 5. Veřejné bohoslužby 6. Převzatá božstva."— Transkript prezentace:

1

2 Římská mytologie

3 Struktura hodiny 1. Pojem mýtus, mytologie 2. Římané a mytologie 3. Kněží 4. Rodinné obřady 5. Veřejné bohoslužby 6. Převzatá božstva 7. Únos Sabinek

4 Mýtus – bájné vyprávění, v němž vystupují přírodní živly a nadpřirozené bytosti. Mýty dávaly odpověď na základní otázku o vzniku světa, člověka a bohů. Všichni lidé je znali a věřili jim, protože poskytovaly jistotu před neznámým vesmírem. Mytologie mythos – bájné vyprávění logos – rozumný projev nebo věta

5 Mýty máme k tomu, abychom jim svou obrazotvorností vdechovali duši. Albert Camus

6 2. Římané a mytologie Říman obdařený praktickým duchem dával přednost činu a konkrétnímu výsledku před abstraktním myšlením. Byl přísně vychován matkou i otcem, měl smysl pro povinnost, projevoval oddanost vlasti a dobyvatelskou ctižádost. Ideál rázného a vytrvalého muže přetrval v různých podo- bách po dlouhá staletí. Římané nevytvořili v pravém slova smyslu vlastní mytologii, ale přejímali báje od jiných národů, zejména od Řeků. Obávali se moci bohů a velkou váhu přikládali nejrůzněj- ším znamením. Jejich náboženství bylo spíše vzájemnou úmluvou: JÁ DÁM TOBĚ A TY DÁŠ MNĚ.

7 3. Kněží V čele vlivného státního kněžstva stál nejvyšší pontifex, kte- rý byl v úřadě doživotně, určoval příznivé i nepříznivé hry, kalendář svátků. Pontifiků bylo celkem 15, sestavovali kro- niku politických a náboženských událostí v roce (Annales). Vestálky – 6 kněžek, úkolem bylo bdít nad ohněm a bůžky obce, byly vybírány už v dětském věku, slib čistoty skládaly na 30 let. Pokud jej porušily, byly zaživa pohřbeny.

8 4. Rodinné obřady Římané uctívali bohy, kteří chránili dům a rodinu. Jejich ol- tář stál v blízkosti ohniště. Dva penáti střežili spíž, larové byli ochránci obydlí. Genius ochraňoval otce rodiny a manžel- ské lože (byl zobrazován jako had nebo muž v tóze). Dobří ochránci Manové byli duše zemřelých předků. Domácí oltář (lararium), uprostřed Genius, po stranách larové.

9 5. Veřejné bohoslužby Každý dům měl své ohniště a své ohniště mělo ve Vestině chrámu i město. Římský lid jako celek měl svého ochránce, své lary a penáty. V císařské době bylo město Řím zbož- štěno a jemu i Fortuně (jeho Osudu) se zasvěcovaly chrámy. Vestin chrám

10 Nad městem bděli velcí bohové (Ianus, Saturnus, Mars) a především Jupiter, který vládl nebeským jevům a bděl nad úrodností půdy. Ve své svatyni na Kapitolu chránil měs- to, rozhodoval o vyhlášení války a o návratu vojevůdců. Kapitol

11 Juno Minerva Jupiter, Juno a Minerva - bohové ochraňující Řím, tvořil tzv. kapitolskou trojici (byl jim zasvěcen chrám na Kapitolu)

12 Saturnus – bůh zeměděl- ství a sklizně Mars - nejvýzn. bůh - syn Jova a Junony - pravý otec Romula a Rema

13 Římské chrámy sloužily i občanům: v Saturnově chrámu byl uložen státní poklad, dveře Ianova chrámu oznamovaly válku nebo mír, chrámu Martovy manželky Bellony byli při- Jímáni cizí vyslanci a vítězní vojevůdci. Lid se účastnil velkých náboženských svátků. V tyto dny se nepracovalo. Římané milovali pestrou podívanou, napřík- lad slavnostní průvody a oběti Martovi nebo Jupiterovi. Gladiátorské hry se vyvinuly z obřadů k uctění zemřelých. Při hrách se zachovaly stopy původního kultu – mrtvá těla odklízel sluha oblečený v kos- týmu podsvětního boha ORCA.

14 6. Převzatá božstva Římské náboženství se utvářelo po několik staletí a v těžkých dobách přejímalo prvky náboženství jiných národů – Latinů, Etrusků a zejména Řeků. Postupně byla tradiční římská bož- stva uměle připodobňována cizím bohům. Ve skutečnosti však existovaly rozdíly v podstatě a funkci jednotlivých bo- hů. Charaktery řeckých bohů se zjednodušily, některá stará římská božstva vymizela, Iana a Saturna nahradil Jupiter. „Římští bohové neznali krutost ani zlobu. Byly to skromné, důvěrně známé bytosti, snažící se plnit svou ochranitelskou úlohu. Vyžadovaly patřičnou úctu, ale nepodléhaly vrtochům.“ ALBERT GRENIER

15 Římští a řečtí bohové Jupiter …………. Zeus Juno …………… Héra Neptun ……….. Poseidón Pluto, Orcus …. Hádés Venuše …………Afodíté Ceres ………….. Démétér Proserpina ……. Persefoné Minerva ………. Athéna Liber, Bakchus.. Dionýsos Mars …………… Arés Saturn …………. Kronos Vesta ………….. Hestiá

16 7. Únos Sabinek Po založení Říma do města přicházely spousty lidí odevšad. Romula a jeho národ trápilo, že nemají dost žen. Okolní stá- ty nechtěly o příbuzenských svazcích ani slyšet, bály se rostoucího města. Nakonec Romulus dostal nápad. Na Neptunovu počest se konaly velké hry a sousedé Říma v hojném počtu přijali pozvání. Také Sabinové, kteří se ubytovali v římských domech. Když byly hry v nejlepším, římští mladíci se vrhli na sabinské dívky a unesli je. Mladí Římané byli rádi, že našli manželky a k dív- kám se chovali velice hezky. Proto si brzy získali jejich srdce. Rozzlobené okolní kmeny na Řím sice zaútočily, ale neús- pěšně. Sabinům se podařilo dostat do opevněného města lstí. ( pomohla jim vestálka Tarpeia, po níž je pojmenována skála pod pevností. Římané dlouho udržovali zvyk svrhávat z Tarpejské skály odsouzence k smrti, kteří se provinili vlastizradou)

17

18 Římané byli zmateni. Došlo k bitvě. Když vrcholila, dopros- třed vřavy se vrhly neohroženě Sabinky a prosily své otce a manžely, aby se navzájem nevraždili. Udivení muži přestali bojovat, velitelé uzavřeli mír a oba národy se usmířily. Vláda byla svěřena Romulovi, který se o ni podělil s králem Sabinů Tatiem. Římané se pak zavázali, že budou vždy ke svým ženám chovat úctu.


Stáhnout ppt "Římská mytologie Struktura hodiny 1. Pojem mýtus, mytologie 2. Římané a mytologie 3. Kněží 4. Rodinné obřady 5. Veřejné bohoslužby 6. Převzatá božstva."

Podobné prezentace


Reklamy Google