Důkazy & praxe Preuves & Pratiques multitématický kongres congrés multithématique Prague sobota 8. října 2005 samedi 8 octobre 2005.

Prezentace na téma: "Důkazy & praxe Preuves & Pratiques multitématický kongres congrés multithématique Prague sobota 8. října 2005 samedi 8 octobre 2005."— Transkript prezentace:

1 Důkazy & praxe Preuves & Pratiques multitématický kongres congrés multithématique Prague sobota 8. října 2005 samedi 8 octobre 2005

2 Očkování seniorů proti chřipce - ano či ne? Dr.Martina Havlíčková

3 Proč je chřipka stále problém? Je stále přítomna v populaci Jediná virová infekce způsobující každoroční rozsáhlé epidemie Jediná virová infekce způsobující pandemie Onemocnění je často provázeno komplikacemi, především u starších osob a u malých dětí Virus má složitou morfologii a proměnlivé biologické vlastnosti V lidské populaci současný výskyt 3 typů a dvou subtypů Imunita typově a kmenově specifická Bezpečnou prevencí je pouze vakcinace Celosvětový problém zdravotní, sociální a ekonomický

4 Zdravotní dopad chřipky v mezipandemickém období USA - chřipka je každoročně příčinou cca 25-50 milionů onemocnění, 10 - 40 000 úmrtí a 114 000-150 000 hospitalizací. Přes 90% úmrtí a přes 50% hospitalizací je ve věkové skupině nad 65 let věku (SZO, Cox a spol. 2003, Thompson a spol. 2003) ČR - od roku 1990 do roku 2000 (podle Státního zdravotního ústavu): 24 131 úmrtí s dg pneumonie, 1 064 úmrtí s dg chřipka a 498 324 komplikací ARI (pouze za epidemická období) během každoroční chřipkové epidemie onemocní 10-15 % obyvatel odhad celosvětového dopadu chřipky za jeden kalendářní rok (SZO): 1 miliarda onemocnění 3-5 miliónů těžkých a komplikovaných průběhů infekce 250 000 - 500 000 úmrtí

5 Odhad celosvětového dopadu příští pandemie (podle SZO) Celkový počet případů infekce 1-2 miliardy osob Těžký průběh předpokládán u 5,3 - 12,3 milionů osob Úmrtí 1,5 - 3,5 milionů Enormní ekonomické náklady ?????? (SARS v období 2002/2003 s sebou přinesl ztráty cca 50 miliard USD)

6 Typy protichřipkových vakcín Standardní protichřipková vakcína určená pro interpandemické období je vždy trivakcína (obsahuje 3 referenční kmeny - H1N1, H3N2 a B, jejichž cirkulace se v daném období předpokládá, složení určuje SZO zvlášť pro severní a zvlášť pro jižní polokouli ) CELOVIRIONOVÁ VAKCÍNA - obsahuje nerozrušené viry chřipky (v ČR se nepoužívá) ŠTĚPENÁ VAKCÍNA - obsahuje vysoce purifikované části chřipkového virionu nesoucí na svém povrchu důležité antigeny - heamagglutinin a neuraminidásu (v ČR rutinně užívaná) SUBJEDNOTKOVÁ VAKCÍNA – obsahuje pouze izolované, povrchové antigeny viru chřipky ( v ČR rutinně užívána) Adjuvantní subjednotková vakcína – určena pro starší osoby (v ČR užívána) VIROSOMÁLNÍ VAKCÍNA : viru podobné partikule složené z virového obalu a postrádající genetický materiál, uchovávají si vazebnou aktivitu umožňující vazbu na buněčnou membránu, snadno biologicky odbouratelné, stimulují buněčnou i humorální imunitu

7 Kritéria EU pro hodnocení vakcín proti chřipce Sérokonverze – SC: procento vakcinovaných s minimálně 4x vzestupem protilátek Konverzní faktor – CF: GMT postvakcinační dělený GMP prevakcinačním Protekce – PR: počet osob v %, u nichž je postvakcinační titr protilátek ( hodnoceno v testu HIT) vyšší než 1:40 Kritérium: věk 18-60 60+ SC: >40% >30% CF: >2,5 > 2,0 PR: >70% >60%

8 Počet dávek protichřipkové vakcíny distribuované v různých částech světa

9 Důvody pro očkování osob nad 60 let věku proti chřipce Osoby nad 60 let věku patří mezi rizikové pacienty především pro signifikantně vyšší výskyt komplikací provázejících chřipkovou infekci, zejména sekundární bakteriální pneumonie a exacerbaci chronických stavů; podle některých autorů jsou tyto osoby samy o sobě rizikovou skupinou, i když nejsou z hlediska základní diagnosy či pobytu v instituci do definovaných rizikových skupin zařazeny.

10 Výsledky vybraných meta-analýz efekt vakcinace seniorů Prevence pneumonie 31% - 53% Prevence hospitalizace 18% - 50% Prevence úmrtí 30% - 68% Snížení incidence ARI/ILI 35% - 56% Zdroj: Gross a spol. 1995 Nichol a Goodman 2002 Trang Vu a spol. 2002 Nichol 2003

11 Cíle EU a SZO Každoroční vakcinace starší populace: 2005 – cca 50% 2010 – cca 75% V ČR v roce 2003: proočkovanost zhruba 7% (především ze skupiny zdravotně stigmatizovanýcha a institucionalizovaných)

12 Podíl lidí starších 65 let na očkovacích akcích je obecně velmi nízký: většinou se předpokládá, že jim vakcinace již nemůže přinést velký užitek. Opakovaně se však ukazuje, že zejména v případě chřipky je takový názor nepodložený.

13 Očkování proti chřipce - současná situace v ČR I Řídí se vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 439/2000 Sb. a její novelizací danou vyhláškou č. 30/2004: Pravidelné očkování: Osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN), domovech důchodců a domovech – penzionech pro důchodce Osoby umístěné v ÚSP (ústav sociální péče) se zdravotními indikacei (chronická onemocnění dýchacích cest, srdce, cév, ledvin či s diabetem) Zvláštní očkování Pracovníci LDN, domovů důchodců, domovů-penzionů a ÚSP ÚHRADA STÁTEM

14 Očkování proti chřipce - současná situace v ČR II ● S účinností od 1.7.2005 je platná vyhláška MZ č. 225/2005 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, kterou se mění vyhláška č. 589/2004 Sb. : ze zdravotního pojištění bude do výše 140,- Kč hrazena protichřipková vakcína pro: osoby nad 65 let věku, dále pro pacienty po splenektomii po nebo před výkonem, po transplantaci krvetvorných buněk, pro pacienty trpící závažným chronickým a farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin či diabetem, pokud nejsou očkováni proti chřipce v rámci pravidelného nebo zvláštního očkování podle vyhlášky MZ č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů

15 Prague Congrès multithématique de médecine générale Otázky ?- Odpovědi ! Questions ? - Réponses !