Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OCHRANA PŘÍRODY Autor: Ing. Kateřina Fiedlerová (3

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OCHRANA PŘÍRODY Autor: Ing. Kateřina Fiedlerová (3"— Transkript prezentace:

1 OCHRANA PŘÍRODY Autor: Ing. Kateřina Fiedlerová (3
OCHRANA PŘÍRODY Autor: Ing. Kateřina Fiedlerová (3. ročník, zimní semestr, 1+1+0)

2 Ing. K. Fiedlerová (fiedlerova@fzp.ujep.cz)
KPV FŽP UJEP v Ústí nad Labem Konzultační hodiny (kancelář č. 410): pondělí 9:00 – 11:00 úterý 14:00 – 15:00 před event. po předepsaných konzultacích (po předchozí dohodě) v místě konání výuky Požadavky pro udělení zápočtu: 1. seminární práce 2. Docházka

3 Zadání seminární práce
Téma: Problematika ochrany přírody na lokální úrovni Rozsah práce: cca 5 – 6 stránek Termín odevzdání: nejpozději do 3. (předposlední) konzulatce Forma odevzdání: , nebo tištěná forma Obsah: Teoretická část (seznámení s problematikou, současné řešení atd.) Praktická část (vlastní práce) Závěr a doporučení (návrhy vlastního řešení problematiky) Použité materiály

4 Písemná zkouška Termín: dle domluvy se studenty
Rozsah: obsah konzultací Forma: otázky různé bodové hodnoty (A/N, zaškrtněte správnou odpověď, napište) Splnění: při dosažení 75 % bodů

5 Doporučená literatura a jiné studijní materiály:
Kořínek, M. (1999): Zoologická zahrada – knížka pro každého. 1. vydání, Rubico, Olomouc. Löw, J. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Metodika pro zpracování dokumentace. 1. vydání, DOPLNĚK, Brno. Moldan,, B. (1997): Příroda a civilizace. 1. vydání, SPN, Praha. Primack, R., B., Kindlmann, P., Jersáková, J. (2001): Biologické principy ochrany přírody. 1. vydání, Portál, Praha. Ritschelová, I., Hájek, M., Tošovská, E. (2002): Úvod do politiky životního prostředí. 1. vydání, UJEP FŽP, Ústí nad Labem. Rohon, P. (1984): Základy teorie životního prostředí. 1. vydání, ČVÚT, Praha.

6 Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení z.
ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 15/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Zákon č. 16/2004 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a o planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dnes z. č. 460/2004).

7 Mezinárodní úmluvy: Sdělení č. 396/1990 Sb. - Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) Sdělení č. 572/1992 Sb. - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) Sdělení č. 134/1999 Sb. - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD)

8 - č. 134/1999 Sb. - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)
Mezinárodní úmluvy: -         č. 396/1990 Sb. - Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) -         č. 572/1992 Sb. - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) -         č. 134/1999 Sb. - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) -         Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) -         Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) -         Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD) Internetové stránky: - (stránky MŽP) - (stránky AOPK) - (stránky Správy CHKO ČR) - (stránky KRNAPu) - (stránky NP Šumava) - (stránky NP Podyjí) - (stránky NP České Švýcarsko) doplňovány během výuky Internetové stránky: - (stránky MŽP) - (stránky AOPK) - (stránky Správy ochrany přírody ČR) - (stránky KRNAPu) - (stránky NP Šumava) - (stránky NP Podyjí) - (stránky NP České Švýcarsko) A další (doplňováno v průběhu konzultací)

9 HISTORIE VÝVOJE OCHRANY PŘÍRODY
Počátky existence lidské společnosti: příroda ovlivňována velmi slabě (sběr plodů, lov zvěře primitivními zbraněmi) Ovládnutí ohně: příroda ovlivňována ve větší míře (vypalování, lov – vymizení některých velkých savců, např. šavlozubého tygra, mamuta) Neolit: změna kočovného způsobu života člověka na způsob usedlý (ovlivňování a přizpůsobování okolní krajiny potřebám člověka) domestikace zvířat Nástup křesťanství: - člověk v pozici pána Země, jemuž Bůh přikázal, aby ji ovládal

10 První snahy člověka o ochranu přírodního prostředí je nutno chápat spíše jako ochranu soukromého majetku. Jako nejstarší příklady pro naše území lze uvést: - “Majestas Carolina” - ustanovení zakazující kácení lesa nebo jeho mýcení ohněm - patent císaře Zikmunda o ochraně zvěře v královských lesích z století - dekret rakouské vlády omezující dobývání rašeliny z roku sněmovní usnesení o ochraně ptactva v Čechách z roku 1757

11 Koncem 18. a na počátku 19. století snahy o ochranu přírody nemotivované vlastnickými zájmy, ale kulturními až romantickými pohnutkami: - v r Josef Schwarzenberg vydává nařízení na ochranu medvědů na panství Krumlovském srpna 1838 Jiří Buquoy nařizuje uchovat část pralesovitých porostů na panství Nové Hrady (1. CHÚ) jako ukázku přirozených porostů pro příští generace (Žofínský prales a Hojná Voda) - v r zakládá Jan Schwarzenberg rezervaci pralesa na Boubíně

12 Snahy o praktickou ochranu přírody vedly v r. 1872 k vyhlášení 1
Snahy o praktickou ochranu přírody vedly v r k vyhlášení 1. národního parku na světě (Yellowstonský národní park v USA) Období před 1.SV a mezi válkami: - charakter ochrany „domoviny“ (řada vinařských, okrašlovacích, zahradnických apod. spolků) Začínají se objevovat nařízení definující roli státu na poli ochrany přírody: - nařízení z roku 1837 ukládající povinnost udržovat stromy a stromořadí při veřejných cestách - v roce 1901 předložen návrh na vydání zákona na ochranu a udržování přírodních památek - od roku 1903 jmenováni tzv. konzervátoři přírody (Rudolf Maximovič – zakladatel moderní české státní ochrany přírody)

13 Průlomem v historii české státní ochrany přírody bylo vydání zákona č
Průlomem v historii české státní ochrany přírody bylo vydání zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Poslední komplexní právní úpravou v této oblasti je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Počátky mezinárodní ochrany přírody: od 70. let 20. století jsou ochranářské problémy chápány globálně (rychlé mizení některých organismů, šíření znečištění mimo hranice státu) posun od pouhé „konzervace“ (zákaz vstupu a hospodaření) k aktivní ochraně (řízené hospodaření, omezený vstup za účelem výzkumu atd.) sepsáno mnoho mezinárodních úmluv (např. Ramsarská, CITES) větší zainteresovanost a zájem veřejnosti

14 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V ČR - definována především zákonem č
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V ČR - definována především zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími předpisy - podstata činnosti zakotvena již v Ústavě České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) v Článku 7: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“ - ochranu přírody a krajiny řeší i další legislativní normy, např. zejména zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) - ochranu přírody a krajiny, resp. ŽP zahrnují tzv. složkové zákony

15 ZÁKON Č / SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Dle zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, patří mezi státní instituce (orgány státní správy v ochraně přírody), které se zabývají ochranou přírody:

16 a) obecní úřady (OÚ) b) pověřené obecní úřady c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (mimo NP a CHKO) d) krajské úřady (KÚ) e) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (SNP a SCHKO) f) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) g) ministerstvo životního prostředí (MŽP) - zahrnuje příspěvkové organizace (výzkum, vývoj, informační a monitorovací činnost), např.: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Česká informační agentura ŽP (CENIA) Správa ochrany přírody ČR (SOP ČR dříve SCHKO ČR) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) h) újezdní úřady, ministerstvo obrany

17 Struktura státní správy v oblasti ŽP k 1. 1. 2004

18 Ochrana přírody je však obsahem činností i řady nevládních organizací.
V ČR mezi takovéto organizace patří např.: 1) Česká společnost pro životní prostředí (http://www.csvts.cz/cse) 2) Český svaz ochránců přírody (http://www.ecn.cz/csop) 3) Děti Země (http://www.detizeme.cz) 4) Ekologický právní servis (http://wwweps.cz) 5) Greenpeace (http://www.greenpeace.cz) 6) Hnutí Brontosaurus (http://www.brontosaurus.cz) 7) Hnutí Duha (http://www.hnutiduha.cz) 8) Společnost pro trvale udržitelný život (http://www.czp.cuni.cz/stuz) 9) Zelený kruh (http://www.zelenykruh.cz) Seznam nevládních neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí (http://cde.ecn.cz) Ekolink (http://www.ekolink.cz) - katalog odkazů na internetové stránky zabývající se životním prostředí a přírodou

19 v roce 1990 zakládajícím členem Českého svazu vědeckotechnických
ad 1) Česká společnost pro životní prostředí v roce 1990 zakládajícím členem Českého svazu vědeckotechnických společností (ČS VTS) - v roce 1994 přejmenována na Českou společnost pro životní prostředí - zaměření: příroda a městské prostředí (ZCHÚ ve vazbě na aglomerace a města, tvorba příměstské krajiny atd.) ekonomická a právní hlediska životního prostředí (praktické uplatnění ekonomických nástrojů, posuzování efektivnosti akcí k ochraně ŽP atd.) ekologická výchova (zaměřena na dospělou populaci) odpadové hospodářství (recyklace odpadů, jejich energetický a surovinový potenciál, regenerace obalů a jejich recyklace atd.) hodnocení vlivů na životní prostředí rekultivace informatika průmysl a životní prostředí

20 ad 2) Český svaz ochránců přírody - největší nevládní organizací v ČR sdružující zájemce o ochranu přírody a životní prostředí - úzce spolupracuje s orgány státní správy, s místními samosprávami, školami a dalšími nevládními organizacemi - zaměření: ochrana biodiverzity národní síť stanic pro handicapované živočichy otevřený národní program ČSOP: Místo pro přírodu (od roku koordinuje vytváření pozemkových spolků za účelem ochrany přírody a krajiny) ekologická výchova (tzv. ekocentra) práce s dětmi a mládeží (tzv. MOPíci) účast ve správních řízeních - členem IUCN (Světového svazu ochrany přírody), Eurosite (sdružení evropských organizací, zaměřených na ochranu přírody) a zakládajícím členem Českého národního komitétu UNEP (Programu OSN pro životní prostředí)

21 ad 3) Děti Země - organizace vznikla v roce 1989 - programy: doprava (např. Den bez aut) příroda (Akce Falco - střežení hnízd vzácných dravců) věc veřejná (Ropák roku) ad 4) Ekologický právní servis nevládní, nezisková organizace právníků, kteří chtějí právo využívat k prosazování veřejných zájmů (za veřejný zájem považují ochranu životního prostředí a lidských práv se zaměřením na účast veřejnosti při rozhodování, kontrolu činnosti orgánů veřejné moci a přístup občanů ke spravedlnosti)

22 ad 5) Greenpeace založeno v roce 1971 (protest proti atmosférickým testům atomových zbraní spolupracuje s uznávanými experty a laboratořemi, vede vědecké výzkumy a snaží se prosazovat řešení problémů a pozitivní změny, též spolupracuje s mnoha mezinárodními institucemi včetně OSN - kampaně: toxické znečištění genetické manipulace energetika ochrana velryb pralesy ochrana klimatu jaderné odzbrojení atd.

23 ad 6) Hnutí Brontosaurus
- v roce 1974 vznikla “Akce Brontosaourus” program výchovy k ekologickému myšlení a jednání (dodnes jedna z hlavních činností – pobytové víkendové a prázdninové akce v terénu) - samostatná organizace vznikla v roce 1990 ad 7) Hnutí Duha - vzniklo v roce 1988 - zabývá se: energetikou nerostnými surovinami odpady lesy (Týdny pro les) zemědělstvím rozvojem občanské společnosti vydáváním časopisu Sedmá generace

24 ad 8) Společnost pro trvale udržitelný život
vznikla v roce 1992 z iniciativy prvního ministra ŽP Československa J. Vavrouška - cíle: hledání cest směřujících k trvale udržitelnému vývoji lidské společnosti přibližování se ideálům humanismu a zároveň ideálům harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou zachovat život ve všech jeho formách a chránit přírodu jako celek, a to s vědomím odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím studium společenských aspektů a rizik předpokládaných budoucích změn - činnost zaměřena na: zkoumání a vytváření předpokladů trvale udržitelného způsobu života na místní, regionální, národní i globální úrovni pořádání pravidelných diskusí, seminářů a konferencí

25 ad 9) Zelený kruh - servisní organizace sdružující 22 subjektů působících v ČR - vznikl v roce informační a legislativní centrum, jehož základními cíli jsou: rozvoj občanského sektoru v oblasti ochrany životního prostředí posilování spolupráce a vzájemné komunikace environmentálních organizací zapojování veřejnosti do tvorby a implementace politiky životního prostředí zvyšování veřejného povědomí o činnosti environmentálních organizací a aktuálních problémech ochrany životního prostředí

26 Ochranu přírody a krajiny v ČR řeší zákon č. 114/1992 Sb
Ochranu přírody a krajiny v ČR řeší zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dle tohoto zákona se ochranou rozumí péče o: volně žijící živočichy a jejich společenstva, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, ekologické systémy a krajinné celky, vzhled a přístupnost krajiny. Ochranu v ČR lze tak rozdělit na ochranu: - územní a druhovou - obecnou a zvláštní

27 ÚZEMNÍ OCHRANA ZVLÁŠTNÍ ÚZEMNÍ OCHRANA obecně: - chráněná území lze zřizovat různými způsoby: - státní (národní, regionální, lokální) iniciativa - koupě pozemků soukromými osobami nebo ochranářskými org. - kombinace založená na spolupráci (finanční prostředky, školení, vědecké a správní expertizy – zřízení nového CHÚ) - nutno stanovit povolenou míru lidských zásahů v novém CHÚ (klasifikace CHÚ dle světového svazu ochrany přírody IUCN)

28 Klasifikace chráněných území dle Světového svazu ochrany přírody IUCN (zdroj: Primack, R., B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody)

29 Zdroj: WRI (World Resources Institute = Světový ústav zdrojů) 2005 - http:// www. wri.org

30 Zastoupení chráněných území definovaných IUCN v Evropě v roce 2003 (zdroj:United Nations List of Protected Areas Světové centrum monitoringu ochrany přírody Program OSN pro životní prostředí (Unep-WCMC), on.line na:

31 ČR přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením - přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo cenná území - zajišťuje se ochranou a vytvářením sítě zvláště chráněných území (ZCHÚ), která se dělí na velkoplošná (VZCHÚ) a maloplošná (MZCHÚ) (zdroj: aktualizovaná Statistická ročenka ŽP ČR k )

32 Národní parky - celosvětově užívaná kategorie
- mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy - veškeré využívání podřízeno zachování a zlepšení přírodního prostředí - mají samostatný správní orgán – správu národního parku (koordinuje a řídí všechny hlavní aktivity) - zřizovány zákonem - území členěno do tří zón odstupňované ochrany (nejpřísnější režim v 1. zóně) - chování v NP určuje tzv. návštěvní řád Na území ČR jsou vyhlášeny 4 NP:

33 Přehled a rozlohy národních parků
Národní park Rok vyhlášení Rozloha v ha Krkonošský národní park (KRNAP) 1963 36 300 Národní park Šumava 1991 69 000 Národní park Podyjí 6 300 Národní park České Švýcarsko 2000 7 900 Rozloha celkem Podíl z rozlohy ČR v % 1,51 %

34 Krkonošský národní park
- vyhlášen v roce 1963 (2. v ČSSR, 1. TRNAP) - sídlo ve Vrchlabí - biosférická rezervace UNESCO, od roku 1978 CHOPAV - bilaterální CHÚ (navazuje na polský Karkonoski park narodowy) - prvohorního původu, ve třetihorách tvorba údolí, ve čtvrtohorách krajina dotvořena ledovcem - stopy zalednění (zbytky morén, karů, kamenná moře) - geomorfologie: Krkonošsko-jesenická (Sudetská) soustava v rámci České vysočiny hercynské pohoří vyvrásněné v prvohorách - výrazně překračuje horní (alpinskou) hranici lesa (1250 m n. m.) - řada glaciálních reliktů (všivec sudetský, kontryhel mlhový) a endemitů (jestřábníky, zvonek krkonošský, jeřáb sudetský) - vegetační stupně: submontánní (podhorský) m n. m. - listnaté a smíšené lesy montánní (horský) m n. m. - smrkové lesy, horské louky subalpinský m n. m. - klečové porosty, rašeliniště, ledovcové kary alpinský m n. m. - lišejníková, travnatá a kamenitá tundra

35 - výskyt přes 1 300 druhů kvetoucích rostlin a cca 240 druhů obratlovců (57 savců,
165 ptáků) - lesnatost 67 % - problémy: - přístupnost Sněžky - stávající lanová dráha dosluhuje - požadavek na přehodnocení stávajícího stavu vysokohorského zalesňování (redukovat klečové výsadby na lokalitách hodnotných z hlediska zachování diverzity geomorfologických mrazových jevů a na botanických lokalitách)

36 Národní park Šumava - vznikl v roce 1991 na části CHKO Šumava
- sídlo ve Vimperku - od roku 1990 biosfériská rezervace UNESCO - bilaterální území (německý národní park Bavorský les) - vyvrásněn v mladších prvohorách, ve čtvrtohorách zalednění – ledovcová jezera (Černé, Čertovo, Plešné atd.) - malé výškové rozdíly, typická nadmořská výška kolem 1000 m n. m. - významná pramenná oblast - charakteristika: 1. Výrazné zastoupení lesních druhů typických pro výškové vegetační stupně Šumavy: - smrkové bučiny (cca m) - bukové smrčiny (cca m ) - klimatické smrčiny (nad m ) 2. Nižší druhová bohatost v závislosti na horninovém krystalickém podloží (žuly, ruly) a nedostatku vápníku. 3. Obohacení šumavské flóry o alpské druhy (např. hořec šumavský) díky migračním vlnám z dob poledových.

37 4. Zastoupení i druhů pro Šumavu endemických (např
4. Zastoupení i druhů pro Šumavu endemických (např. hořeček český) a glaciálně reliktních (bříza zakrslá). 5. Významné zastoupení různých typů azonální vegetace (díky extrémním půdním podmínkám a vysoké hladině podzemních vod): - rašeliniště - vrchoviště údolního typu ( nivy, luhy ) se stromovitou i keřovitou borovicí blatkou - vrchoviště horská (slatě) s "bažinnou klečí" - suťové svahy, kamenná moře s reliktními bory, a.j. - stěny jezerních karů - přirozená nelesní až vzácná subalpinská vegetace pod horní hranicí lesa 6. Společenstva historicky vzniklého bezlesí - naprosto převažující část území NP je kryta lesem (81 %), 9 % plochy tvoří zemědělské pozemky, asi 10 % zaujímají ostatní bezlesé plochy, zastavěná území obcí, komunikace, vodní plochy. - problémy: dálkové přenosy imisí - znečištění ovzduší, oslabení lesních ekosystémů existence podílu geneticky nevhodných lesních porostů kulturního charakteru se zvýšenou náchylností k poškozování imisemi, škůdci, apod. zvyšující se tlak na využívání území, (restituce, privatizace, zahušťování výstavby a pod.) vzhledem k turistické i ekonomické atraktivitě nedořešený způsob péče o nelesní ekosystémy z hlediska zachování druhové diverzity

38 Národní park Podyjí - vyhlášen v roce 1991 (nejprve v roce 1978 CHKO Podyjí) - sídlo správy je ve Znojmě - bilaterální NP s rakouským NP Thayatal - pahorkatinný charakter s meandry řeky Dyje (kaňonovité údolí s až 150 m vysokými kolmými srázy) - výskyt teplotní inverze – řada alpských druhů - skladba vegetace: jedlobučiny a bukové doubravy v chladnějších oblastech dubohabřiny a lesostepi v teplejších oblastech prvky Hercynské a Panonské flóry - lesnatost cca 84 % - zastoupení zemědělské plochy je cca 9 % a ostatní plochy zaujímají cca 7 %

39 Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v České republice
rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a TTP, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení vyhlašuje vláda nařízením - hospodářské využívání území CHKO podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO každá CHKO má vlastní správu (všechny jsou pak centrálně řízeny Správou ochrany přírody ČR mimo CHKO Šumava, ta je organizačně začleněna pod správu NP Šumava) ochranné podmínky stanoveny pro jednotlivé zóny odstupňované ochrany v zákoně

40 Zóny a plány péče v ZCHÚ ZÓNY - vymezují se zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody (I. zóna má nejpřísnější režim ochrany) (rozsah I. zóny je 11 % celkové plochy všech CHKO) - vymezení a změny zón ochrany přírody stanoví MŽP vyhláškou PLÁNY - určují management a využívání ZCHÚ - obsahují krátkodobé i dlouhodobé úkoly a návrhy opatření k ochraně volně žijících Ž a planě rostoucích R, lesů a půdy, ekologické limity využívání (osídlení, doprava, turistika, hospodářské využívání) atd. - zpracování zajišťuje: územně příslušná správa CHKO KÚ (pro PR a PP mimo VZCHÚ)

41 - plány péče se zpracovávají na období deseti až patnácti let - před schválením projednány s vlastníky a nájemci pozemků po schválení závazné pro jiné druhy plánovacích dokumentů (LHP, LHO, ÚPD) zdroje pro vytvoření: inventarizační průzkumy odborné materiály o území uloženy: u příslušné správy CHKO v Ústředním seznamu ochrany přírody realizace finančně zajišťována několika různými způsoby: dotační program MŽP Program péče o krajinu – dotační titul D (v roce 2004 čerpáno cca 130,42 mil. Kč - zdroj: Statistická ročenka ŽP ČR 2005)

42 Současný stav v ČR na území ČR k dnešnímu dni vyhlášeno 25 CHKO (z toho 24 spadá do působnosti Správy ochrany přírody ČR (SOP ČR); CHKO Šumava do působnosti SNP Šumava) celková rozloha CHKO je cca 13 % rozlohy státu

43 Přehled a rozlohy CHKO ČR Pozn. : od 1. 8
Přehled a rozlohy CHKO ČR Pozn.: od též CHKO Český les s rozlohou ha

44 Velkoplošná zvláště chráněná území k 31. 12. 2004

45

46 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (NPR)
- nejvýznamnější kategorie MCHÚ poskytuje ochranu jedinečným přírodním ES nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, ojedinělým v mezinárodním nebo národním měřítku svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů - cílem je uchování nebo zlepšení stavu ES i dynamických procesů v nich - zřizuje obecně závazným předpisem (vyhláškou) MŽP - ochranné podmínky stanoveny zákonem pokud není vyhlášeno ochranné pásmo ze zákona platí, že je jím území do vzdálenosti 50 m od hraniční linie vymezující území NPR vstup možný jen po vyznačených cestách a na vyhrazená místa - označují se velkým státní znakem ČR s uvedením kategorie území

47 K vyhlášeno 118 území. Nejvýznamnější v rámci ČR: Černé a Čertovo jezero (Šumava) Boubínský prales (Šumava) Známé NPR v rámci SČ: Milešovka (okres Teplice) Oblík, Raná (okres Louny) Sedlo (Litoměřice)

48 PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR)
určena k ochraně ES význačných pro určitý region či geografickou oblast obdobné základní ochranné podmínky jako NPR  vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný KÚ označují se malým státním znakem ČR s uvedením kategorie území - k vyhlášeno 787 Mezi známé PR patří: Kozí vrch, Sluneční stráň (okres Ústí nad Labem) Kalvárie, Holý vrch (okres Litoměřice) Milá (okres Most) Březina (hranice okresu Teplice a Litoměřice)

49 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (NPP)
- zpravidla území menší rozlohy - cílem je zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty předmětem ochrany může být geologický nebo geomorfologický útvar (jeskyně, geologický profil), naleziště vzácných nerostů, výskyt ohrožených druhů živočichů či rostlin ve fragmentárně zachovalém – nereprezentativním ES, nebo útvar zformovaný člověkem (historicky cenné parkové úpravy krajinných úseků, arboreta, apod.) - vyhlašuje MŽP obecně závazným předpisem (vyhláškou) - označují se velkým státním znakem ČR s uvedením kategorie území k vyhlášeno 104

50 V rámci ČR jsou známe např.: Kozákov
Babiččino údolí Příkladem NPP jsou: Vrkoč (okres Ústí nad Labem) Panská skála (okres Česká Lípa) Peklo (okres Česká Lípa) Bílé stráně (okres Litoměřice) Zlatý vrch (okres Děčín)

51 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (PP) - obdoba NPP, avšak pouze s regionálním významem podobně jako u PR zřizuje jejich ochranu příslušný KÚ k označení se užívá malý státní znak ČR s uvedením kategorie území k vyhlášeno území a objektů Mezi PP jsou řazeny např.: Magnetovec - Skalní hřib (okres Ústí nad Labem) Radobýl (okres Litoměřice) Jílovské tisy (okres Děčín) Farská louka (okres Česká Lípa) Štěpánská hora (okres Teplice) Lužické šípáky (okres Most).

52 Maloplošná zvláště chráněná území k 31. 12. 2004

53 EVIDENCE A OZNAČOVÁNÍ ZCHÚ
ZCHÚ (stejně jako evropsky významné lokality, ptačí oblasti a území chráněná na základě smluvní ochrany) evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody (vede AOPK ČR) Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) (zdroj:

54

55 každé ZCHÚ i jeho ochranné pásmo je definováno:
každé ZCHÚ i jeho ochranné pásmo je definováno: výčtem katastrálních parcel zákresem ve výseku katastrální nebo pozemkové mapy - v terénu červenými pruhy ve výši 1, 5 m umístěnými na sloupcích nebo kmenech stromů, tak, že jeden pruh probíhá po celém obvodu sloupku (kmene), druhý jen z vnější strany chráněného území (při pohledu zevnitř je tedy viditelný jen jeden pruh, při pohledu zvenčí oba dva) a) MZCHÚ - značení po celé délce hranice b) VZCHÚ - vyznačeny pouze na hlavních přístupových cestách a v místech se zvýšenou návštěvností (jedná se tedy o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou, přičemž dolní červený pruh vyznačuje pouze příslušnou výseč nechráněného území, zatímco horní pruh probíhá po celém obvodu)

56 Označování zvláště chráněných územích
ZCHÚ ano ZCHÚ ne

57 na přístupové cesty a exponovaná místa se umisťují:
na přístupové cesty a exponovaná místa se umisťují: tabule se státním znakem a označením kategorie CHÚ informační tabule (v častěji navštěvovaných územích) Tabule se státním znakem a označením kategorie CHÚ

58 OBECNÁ ÚZEMNÍ OCHRANA - zahrnuje ochranu těch území, která nebyla definována jako ZCHÚ (tzv. volná krajina) - lze definovat jako posuzování a stanovení limitů pro lidskou činnost a hledání způsobů, jimiž lze omezit nepříznivý vliv čl. na přírodní systémy - zajišťována: · účastí na tvorbě a schvalování LHP a LHO · spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení · účastí na ochraně půdy, zejména při pozemkových úpravách, · ovlivňováním vodního hospodaření v krajině · obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ES (např. při rekultivacích) · ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace nutno zohledňovat i další právní normy, předpisy apod.

59 do obecné územní ochrany lze zařadit:. významné krajinné prvky (VKP)
do obecné územní ochrany lze zařadit: významné krajinné prvky (VKP) územní systémy ekologické stability (ÚSES) přechodně chráněné plochy přírodní parky ochranu krajinného rázu

60 VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK (VKP)
ekologicky, geomorfologicky, esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení ekologické rovnováhy - ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou to: - lesy - vodní toky - jezera - rašeliniště - rybníky - údolní nivy - jiné části krajiny, které zaregistruje OOP, zejména: mokřady stepní trávníky remízy meze trvalé travní plochy umělé i přirozené skalní útvary naleziště nerostů a zkamenělin, výchozy a odkryvy cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně histor. zahrad

61 chráněn před poškozením a ničením
- využívá se pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce - k zásahům (zejména k: umísťování staveb pozemkovým úpravám změnám kultur pozemků odvodňování pozemků úpravám vodních toků a nádrží těžbě nerostů) si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko OOP - registrují pověřené obecní úřady

62 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)
- vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ES, které udržují přírodní rovnováhu - síť skladebných částí (biocenter, biokoridorů a interakčních prvků), účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií - skladebnými částmi ÚSES jsou: biocentrum - biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného nebo přírodě blízkého ES biokoridor - neumožňuje trvalou existenci rozhodující části organismů pouze jejich migraci mezi biocentry interakční prvek - velikostí a stavem ekologických podmínek doplňuje dílčím způsobem ekologické niky těch druhů organismů, které jsou schopny se zapojovat do okolních, méně stabilních společenstev

63

64  EECONET = evropská ekologická síť (European Ecological Network) - koncept začleněn do Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (schváleno v roce 1998) - klade si za cíl vytvořit společnou územně propojenou síť, zabezpečující ochranu, obnovu a nerušený vývoj ES a krajin nesporného evropského významu, integrovanou s ostatními způsoby využití - sestává se z :  1) klíčová území - nejcennější ukázky přírodní krajiny - v ČR vymezeno 25 o celkové výměře 4,44 % 2) ekologické koridory - propojují klíčová území, slouží k dálkové migraci org. 3) zón zvýšené péče o krajinu - izolují klíčová území a ekologické koridory od negativních vlivů zvenčí, zajišťují příznivé prostředí pro obnovu, možnosti pro „měkkou“ turistiku a rekreaci - cca 20 – 25 %

65 Síť EECONET v ČR (zdroj: Primack, R. , B. a kol
Síť EECONET v ČR (zdroj: Primack, R., B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody)

66 PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÉ PLOCHY
- území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných R nebo Ž druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů - vyhlášení: OOP rozhodnutím na předem stanovenou dobu popř. na opakované období (doba hnízdění apod.) omezení využití území i z jiných vážných důvodů (vědecké, studijní, informační) PŘÍRODNÍ PARK - vyhlašuje se za účelem ochrany specificky utvářeného krajinného rázu s estetickými i přírodními hodnotami (nejsou takového významu, aby bylo nutné zřizovat ZCHÚ) - zřizuje KÚ obecně závazným předpisem

67 V rámci ČR bylo vyhlášeno 135 přírodních parků
V oblasti S až SZ Čech to jsou: Východní Krušné hory okr. Ústí nad Labem, Teplice Smrčiny okr. Cheb Přebuz okr. Sokolov Leopoldovy Hamry okr. Cheb, Sokolov Kamenné vrchy okr. Cheb Halštrov okr. Cheb 505 Doupovská pahorkatina okr. Chomutov

68 OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU
krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti ochrana zaměřena na ochranu identity kulturní krajiny v souladu s Evropskou úmluvou o krajině těžiště ochrany leží ve volné krajině, tj. mimo intravilány

69 co určuje krajinný ráz:
co určuje krajinný ráz: - přírodní charakteristiky: kvalitativní parametry zastoupených ekosystémů, četnost jednotlivých typů ekosystémů (biologická rozmanitost), geomorfologie krajiny, charakter vazeb mezi ekosystémy, přírodní dominanty krajiny - kulturně-historické charakteristiky: přítomnost památkových objektů, cenné vesnické zástavby, památkové zóny nebo rezervace kulturních dominant, historický a kulturní významná místa - krajinnářsko-estetické charakteristiky: prostorové uspořádání – krajinná scéna, vymezení prostorů, průhledy do dalších prostorů, přírodní a architektonické dominanty, vztah zástavby a přírodního prostředí, charakter vodních toků a ploch, podíl rozptýlené zeleně, mozaikové maloplošné střídání lesů, polí a luk atd.

70 Hodnocení: Existuje několik metodik: 1) Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (metodické doporučení), AOPK ČR 1999, I. Míchal a kol. 2) Metodika hodnocení krajinného rázu, SCHKO ČR 1997, R. Bukáček, P. Matějka a kol. 3) Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, ČVUT 2004, Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P.

71 Natura celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit - soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy R, Ž a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU - tvořena: 1) ptačími oblastmi 2) evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území

72

73 - povinnost vyplývá ze směrnice Rady EU:
č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) (zřizovány pro 47 ohrožených druhů ptáků jmenovaných v příloze I, jsou vyhlašovány nařízením vlády) č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“) (k ochraně ohrožených druhů rostlin, živočichů (vyjma ptáků) a přírodních stanovišť) - lokality specifikované v příslušných přílohách směrnic - rozlišovány: oblasti ochrany ptactva (SPA) podle směrnice o ptácích zvláštní oblasti ochrany (SAC) podle směrnice o stanovištích - velikosti a počty těchto území musí být takové, aby bylo zajištěno zachování vybraných druhů a stanovišť na území celého státu v příznivém stavu, tedy ve stavu stejném nebo lepším než v okamžiku vyhlášení - výběr lokalit se provádí pouze podle odborných údajů a na základě vědeckých kritérií

74 - cílem je: 1) zabezpečit ochranu nejvýznamnějších lokalit evrop. přírody 2) zabezpečit ochranu nejvíce ohrožených druhů R, Ž 3) zachování, popř. zlepšení celkového stavu přírodních stanovišť a druhů R, Ž na území ČR 4) sladění zájmů ochrany přírody s šetrným hospodařením 5) začlenění cenných přírodních lokalit v ČR do celoevropského přírodního dědictví za celkovou přípravu soustavy Natura 2000 v ČR odpovídá MŽP, které pověřilo přípravou odborných podkladů AOPK ČR