Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právní úprava platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, předseda představenstva společnosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právní úprava platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, předseda představenstva společnosti."— Transkript prezentace:

1 Právní úprava platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, předseda představenstva společnosti AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva SOS Dětské vesničky ČR, člen KDI Praha, AR 2010/2011

2 Právní úprava platebních služeb Program přednášky: 1) Úvod a přehled právních norem 2) Základní pojmy platebního styku 3) Kdo může poskytovat platební služby 4) Platební styk a platební služby

3 Úvod a přehled právních norem » Nařízení EP a Rady č. 924/2009, o přeshraničních převodech ve společenství; » Nařízení EP a Rady č. 1781/2006, o informacích o plátci doprovázející převody peněžních prostředků; » Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový; » Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; » Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; » Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;

4 Úvod a přehled právních norem »Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance; » Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech; » Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon » Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; » Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (novela zákona je ve 3. čtení – bude projednána dne 6. dubna 2011) » Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti;

5 Úvod a přehled právních norem » Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince; » Vyhláška č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy u bank při opravném zúčtování (předpokládá se její zrušení novelou zákona o platebním styku), » Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu;

6 Úvod a přehled právních norem » Vyhláška č. 32/2010 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování; » Všeobecné obchodní podmínky ČNB ze dne 7. června 1994, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku na těchto účtech; » INCOTERMS 2010; » Jednotná pravidla pro inkasa – URC 522; » Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy – UCP 500;

7 Úvod a přehled právních norem » Dodatek k UCP 500 pro elektronickou prezentaci – eUCP; » International Standby Practies – ISP 98; » Jednotná pravidla MOK pro mezibankovní úhrady dokumentárního akreditivu – URR 525; » Bill of Exchange Act (1882); Negotiable Instrument Law (1896); Uniform Commercial Code (1962) » Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání – publ. MOK č. 458;

8 Základní pojmy platebního styku Platební služba: výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u poskytovatele, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz – plátce, – příjemce, nebo – plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

9 Základní pojmy platebního styku provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz – plátce, – příjemce, nebo – plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků

10 Základní pojmy platebního styku provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), nebo provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

11 Základní pojmy platebního styku Platební službou však není např.: – přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí, – směnárenská činnost podle devizového zákona, – vydávání šeků, směnek nebo cenných papírů, poštovních poukázek, – platební transakce, které si poskytují poskytovatelé navzájem a řada dalších (taxativní výčet v zákoně).

12 Základní pojmy platebního styku Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve smyslu zvláštních právních předpisů, pokud je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.

13 Základní pojmy platebního styku Elektronické peníze je to peněžní hodnota, která představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, je uchovávaná na elektronicky, je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.

14 Základní pojmy platebního styku Platební příkaz: ● pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce, Platební prostředek: ● personalizované zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, kterým uživatel dává platební příkaz,

15 Základní pojmy platebního styku Platebn í syst é m: ● jde o syst é m s jednotnými pravidly, který slouž í k prov á děn í, z ú čtov á n í nebo vypoř á d á n í platebn í ch transakc í, Z ú čtov á n í : ● započten í vz á jemných peněžitých pohled á vek, nebo ● splněn í vz á jemných peněžitých dluhů převodem peněžn í ch prostředků, Spotřebitel: ● je to fyzick á osoba, kter á při uzav í r á n í a plněn í smlouvy nejedn á v r á mci sv é obchodn í nebo jin é podnikatelsk é činnosti,

16 Základní pojmy platebního styku Drobný podnikatel: ● jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. Eur. Podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně této smlouvy. Pokud drobný podnikatel na výzvu poskytovatele platebních služeb nedoloží ve stanovené lhůtě výše uvedené skutečnosti, platí ze zákona, že není drobným podnikatelem.

17 Základní pojmy platebního styku Plátce: ●je uživatel, z jehož účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který skládá hotovost k provedení platební transakce, Příjemce: ●uživatel, který je v platebním příkazu určen jako příjemce peněžních prostředků, Uživatel platebních služeb: ●je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí,

18 Základní pojmy platebního styku Jedinečný identifikátor: ● kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při provádění platebních transakcí, Poplatek: ● odměna účtovaná poskytovatelem platebních služeb uživateli platebních služeb a přímo nebo nepřímo spojený s platební transakcí, Mezibankovní poplatek: ● jedná se o odměnu placenou mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou platební transakci,

19 Základní pojmy platebního styku Inkaso: ● jedná se o platební službu pro odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce, pří níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb (tzv. metoda DMF nebo CMF), Inkasní systém: ● je to společný soubor pravidel, postupů a standardů dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění inkasních transakcí,

20 Kdo může poskytovat platební služby Jde o to, kdo může poskytovat platební služby. Jsou to: ● banky, ● spořitelní a úvěrní družstva, ● zahraniční banky a pobočky zahraničních bank, ● instituce elektronických peněz vč. zahraničních, ● vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, ● platební instituce vč.zahraničních, ● poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu ● ČNB + právnické osoby veřejného práva.

21 Kdo může poskytovat platební služby Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou: – banky, – zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, – spořitelní a úvěrní družstva, – instituce elektronických peněz, – zahraniční instituce elektronických peněz, – vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu – Česká národní banka, – právnické osoby veřejného práva.

22 Kdo může poskytovat platební služby Platební instituce: ● je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka. Na základě povolení může platební instituce dále: ● poskytovat služby související vč. úvěrů ● provozovat platební systém s výjimkou, kterou stanoví zákon (ne systém s neodvolatelností zúčtování).

23 Kdo může poskytovat platební služby Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli, který je právnickou osobou a má sídlo v ČR, který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené zákonem, jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty, jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

24 Kdo může poskytovat platební služby jehož řídicí a kontrolní systém je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili za účelem provedení platební transakce, jehož účetní závěrku ověřuje auditor splňující požadavky zákona upravujícího činnost auditorů, pokud zákon takové ověření vyžaduje…. a některé další podmínky stanovené zákonem.

25 Kdo může poskytovat platební služby Základní kapitál platební instituce se musí pohybovat minimálně v rozsahu od 20 to 125 tis. EUR. Podle jeho výše může platební instituce vykonávat příslušné činnosti. Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“), avšak nesmí klesnout pod zákonem stanovené hranice. Rozhodnutí vydá ČNB ve správním řízení nejpozději do 3 měsíců od zahájení řízení.

26 Kdo může poskytovat platební služby Základní principy platební instituce při realizaci platebních operací: » oddělené držení peněžních prostředků určených pro provádění platebních transakcí, » nebo jejich uložení u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva na samostatný účet, a to po uplynutí následujícího pracovního dne, kdy je obdržela.

27 Platební styk a platební služby Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo jiných poskytovatelů platebních služeb).

28 Platební styk a platební služby Obsahem takového právní vztahu, který je zprostředkován bankami nebo jinými poskytovateli platebních služeb, je souhrn práv a povinností spojených s uskutečňováním takových operací, při nichž poskytovatel platebních služeb (např. banka nebo platební instituce) na příkaz svých klientů provádí operace platebního styku klientem vybraným platebním instrumentem.

29 Platební styk a platební služby Subjektem jsou pak fyzické nebo právnické osoby, které stojí v roli klientů bank nebo uživatelů platebních služeb poskytovatelů platebních služeb na straně jedné, na straně druhé pak se jedná zejména o banky, spořitelní a úvěrní družstva a další poskytovatele platebních služeb. Objektem je poskytování platebních služeb a předmětem jsou peníze.

30 Platební styk a platební služby Formy platebního styku mohou být různé podle toho, jaké třídicí kritérium bude užito. Jde zejména o následující: » způsob placení, » území, » náležitostí průvodních dokumentů, » lhůty realizace, » vztah banky k převodu.

31 Platební styk a platební služby Podle způsobu placení: Hotovostní platební styk – mezi plátcem a příjemcem dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboží v obchodě při použití bankovek a mincí) Bezhotovostní platební styk – je vždy zprostředkován poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský převod ve formě příkazu k úhradě)

32 Platební styk a platební služby Podle způsobu placení: Elektronický platební styk – jedná se o platební styk zprostředkovaný platebním prostředkem, na kterém jsou peněžní prostředky uloženy v elektronické podobně ve formě elektronických peněz. Mezi plátcem a příjemcem dochází k předání elektronických peněz odepsáním z jeho nosiče – platebního prostředku ve prospěch příjemce (do jeho terminálu a následně jsou připsány jako bezhotovostní peníze na jeho účet u poskytovatele platebních služeb)

33 Platební styk a platební služby Podle území (teritoria): Vnitrostátní platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě; Přeshraniční platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech, ale pouze Evropského hospodářského prostoru. Zahraniční platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států EHP.

34 Platební styk a platební služby Podle náležitostí průvodních dokumentů: Nedokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb. Dokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet. Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které však nejsou považovány za platební službu.

35 Platební styk a platební služby Podle lhůty realizace: Expresní platební styk (přednostní) – vztah mezi plátce a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce připsání peněžních prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební účet příjemce. Standardní platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu peněžních prostředků od plátce k příjemci zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb podle předem dohodnutých podmínek.

36 Platební styk a platební služby Podle vztahu banky k převodu: Bezzávazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb platební transakci pouze zprostředkovává (např. hladká platba). Závazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemce, ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni povinnosti plátce.

37 Platební styk a platební služby Na podzim roku 2009 se v souvislosti s účinnosti zákona č. 284/2009 Sb., o platebním syku objevil nový ekonomický pojem, kterým je kategorie platební služby. Jaký je tedy rozdíl mezi pojmy platební službou a platebním stykem?

38 Platební styk a platební služby Z toho, co jsme si řekli, je tedy zřejmé, že platební styk lze považovat za pojem širší než platební služby s ohledem na skutečnost, že zahrnuje širší právní vztahy vznikající mezi subjekty – klientem a jeho bankou, jež jsou dány širší škálou užívaných platebních instrumentů. Toto tvrzení lze opřít o právní východiska, jež jsou dána v ZPS. Platební styk a služby s ním spojené mohou poskytovat jen banky nebo družstevní záložny podle zvláštních právních předpisů

39 Platební styk a platební služby Platební služba je pak kategorie, která v sobě obsahuje jen vybrané platební instrumenty a mohou je poskytovat i další subjekty. Např. mezi platební službu nepatří vydávání šeků a jeho zúčtování, realizace dokumentárního platebního styku jako platebně-zajišťovacího instrumentu, poskytnutí záruky nebo zajištění inkasa směnky.

40 Platební styk a platební služby ……. a více se nám do dnešní přednášky nevešlo…… Děkuji Vám za pozornost. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D. vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Praha mail:


Stáhnout ppt "Právní úprava platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, předseda představenstva společnosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google