Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PROJEKT – ZEM Ě D Ě LSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní Vypracovali: Jaroslav Skoupil Asim Mammadov Mariana Chu Kamila Bakajsová Česka zemědělská univerzita v.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PROJEKT – ZEM Ě D Ě LSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní Vypracovali: Jaroslav Skoupil Asim Mammadov Mariana Chu Kamila Bakajsová Česka zemědělská univerzita v."— Transkript prezentace:

1 PROJEKT – ZEM Ě D Ě LSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní Vypracovali: Jaroslav Skoupil Asim Mammadov Mariana Chu Kamila Bakajsová Česka zemědělská univerzita v Praze katedra agroekologie a biometeorologie

2 Obecná charakteristika Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR  Hlavní plevele  Choroby  Škůdci Osevní postup a zpracování půdy Škodlivé organizmy  Trend vývoje osevních ploch  Trend vývoje realizačních cen

3 Hospodářské využití: výroba sladu, krmné účely, výroba krup a mouky Botanická čeleď:lipnicovité rostliny Geografický původ:Přední Asie, východní Asie (Čína, Indie) Světové rozšíření:EU, Ruská federace, Kanada, Austrálie, Turecko, Ukrajina, Čína, Indie Hospodářská skupina plodin: zrniny Obecná charakteristika

4  Pěstování je možné ve všech výrobních oblastech, ale kvalitní sladovnický ječmen lze vypěstovat pouze v:  Kukuřičné oblasti – podoblasti K1 – K5; hlavně na jižní Moravě;  Řepařské oblasti – podoblasti Ř1 – Ř5; hlavně v Polabí, Poohří, Haná;  Osevní plocha ha  Podíl na orné půdě – 9,8% Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR

5 - Dlouhodobý trend snižování osevních ploch v ČR - Průměrný výnos 4,36 (t/ha) Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR

6 Aktuální realizační cena (Kč/t ) Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR

7  Nejvhodnější předplodiny okopaniny:cukrovka, brambory  Nejčastěji zařazení po: obilovině nebo kukuřici  Další možné předplodiny: olejniny, luskoviny, řepka ozimá, mák  Nevhodné předplodiny:jeteloviny  Jako předplodina pro ostatní obilniny má špatný účinek. Hlavní důvod je přenos chorob. Osevní postup a zpracování půdy

8  Termín setí ječmene jarního je co nejdříve na jaře, jakmile to stav půdy dovolí.  Extrémně rané setí (únor, začátek března) je problematické - je zde riziko výskytu dlouhotrvajícího studeného a mokrého období  Ječmen jarní dozrává v červenci až srpnu. Sklizeň se provádí zásadně v plné zralosti zrna.  Předčasná sklizeň má za následek snížení výnosu i jakosti.  Naopak při opožděné sklizni dochází k větším ztrátám lámáním stébel a mohou se projevit plísně a porůstání v klasech. Osevní postup a zpracování půdy

9  Po sklizni předplodiny je vhodné provést podmítku, nejlépe talířovými podmítači nebo radličkovými kypřiči  Při použití tradiční technologie přípravy půdy by kvalitní podzimní středně hluboká orba měla být provedena nejpozději do poloviny listopadu, nejvhodnější je použití oboustranného pluhu. Osevní postup a zpracování půdy

10  Předseťovou přípravu je vhodné provést co nejdříve na jaře. Při klasickém postupu je nejlépe předseťovou přípravu začít těžkými branami (provzdušnění, prohřátí půdy), potom pole urovnat branami a smykem)  Výsev jarního ječmene by měl být proveden co nejdříve, ale vždy připravené vyzrálé půdy. Osevní postup a zpracování půdy

11  Na jaře se provádí příprava seťového lůžka a setí při jedné operaci.  Seťové lůžko pro setí jarního ječmene by mělo být vytvořeno v hloubce 3-5 cm. Hloubka setí se doporučuje ne větší než 3 cm, na písčitých půdách do 4 cm. Rozmístění zrn na ploše by mělo být co nejstejnoměrnější, vhodné jsou proto úzkořádkové nebo páskové secí stroje. Velmi důležité je dodržení doporučeného výsevního množství. Osevní postup a zpracování půdy

12 Oves hluchý Svízel přítula Heřmánkovec nevonný Ježatka kuří noha Pcháč oset Pýr plazivý Škodlivé organizmy

13 Padlí travní Hnědá skvrnitost Rez ječná Ramularie Fusarióza Škodlivé organizmy

14 Mšice - škodí na rostlinách ječmene sáním na listech a listových pochvách, případně i v klasech Kohoutci - škodí jejich larvy, které vyžírají listy v podobě podélných proužků Třásněnky - Nymfy a dospělci třásněnek vysávají povrchové buňky listů, kvítků, klasů nebo malých plůdků. Protože do těchto buněk proniká vzduch, list je potom stříbřitě kropenatý. Později se barví do hněda a usychá. Vrtalka - klade vajíčka do listových čepelí, larvy vyžírají listová pletiva mezi horní a dolní pokožkou a způsobují zasychání listů Škodlivé organizmy

15


Stáhnout ppt "PROJEKT – ZEM Ě D Ě LSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní Vypracovali: Jaroslav Skoupil Asim Mammadov Mariana Chu Kamila Bakajsová Česka zemědělská univerzita v."

Podobné prezentace


Reklamy Google