Politika ochrany klimatu EU a vliv na sektor energetiky Praha, 19. června 2008.

Prezentace na téma: "Politika ochrany klimatu EU a vliv na sektor energetiky Praha, 19. června 2008."— Transkript prezentace:

1 Politika ochrany klimatu EU a vliv na sektor energetiky Praha, 19. června 2008

2 Obsah 1Úvod – východiska klimatické politiky EU 2Uhlíkové trhy v Evropě a ve světě 3 Konkrétní opatření klimaticko-energetického balíčku a co znamenají pro energetiku o EU ETS revize o OZE o Carbon Capture and Storage 4Závěry

3 Obsah 1Úvod – východiska klimatické politiky EU 2Uhlíkové trhy v Evropě a ve světě 3 Konkrétní opatření klimaticko-energetického balíčku a co znamenají pro energetiku o EU ETS revize o OZE o Carbon Capture and Storage 4Závěry

4 Evropská unie si chce udržet vůdčí pozici v oblasti snižování emisí skleníkových plynů…  revize EU ETS směrnice (směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů)  návrh směrnice o obnovitelných zdrojích (včetně návrhu tzv. burden sharing – rozdělení 20% závazku EU mezi jednotlivé členské státy)  návrh směrnice o CCS (carbon capture and storage) a sdělení Komise týkající se podpory demonstračních jednotek CCS pro výrobu energie z fosilních paliv  „Effort Sharing“ Decision – rozhodnutí EP a Rady o podílu jednotlivých MS na dosažení celkového cíle EU snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo ETS  dosažení snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU do roku 2020 o 20-30% oproti roku 1990  zvýšení energetické účinnosti v EU o 20% oproti projekcím do roku 2020  zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020 Politické zadání Klimaticko-energetický balíček Evropské komise z 23. ledna 2008 Závěry zasedání Evropské rady (březen 2007): Konkrétní legislativní návrhy

5 … což pro sektor energetiky představuje několik zásadních informací a z toho vyplývajících rozhodnutí Firmy se musí chovat pragmaticky a identifikovat vznikající příležitosti a ohrožení Klíčový efekt regulace CO 2 se projeví v hodnotě energeticky náročných firem Legislativě je třeba věnovat pozornost už ve fázi jejího vzniku, mít konkrétní argumentaci Výrazné redukce emisí CO 2 vyžadují dlouhodobé a stabilní prostředí pro efektivní investice

6 Deutsche Bank  V optimistickém scénáři se podaří splnit pouze cíl omezení emisí  Podaří se zrealizovat pouze 25% cíle zvyšování energetické účinnosti  Podíl obnovitelných zdrojů dosáhne maximálně 65% deklarovaného cíle  Cena povolenek může narůst až na 70EUR/tCO 2, což se odrazí ve vyšších cenách elektřiny UBS  Striktní redukce emisí povede k masivnímu odstavování uhelných elektráren a jejich náhradě plynovými zdroji  Závislost na dováženém plynu zvýší riziko v bezpečnosti zásobování  Splnění emisních cílů je možné při rozvoji jaderné energetiky a podpoře obnovitelných zdrojů Pohled analytiků - dají se tyto cíle v navrhovaném časovém horizontu nákladově efektivním způsobem za současného zachování konkurenceschopnosti naplnit?  Efektivnost a rychlost naplňování cílů úzce souvisí s cenami ušlechtilejších paliv (ropa, zemní plyn), které jsou volatilní.  Naplňování cílů je třeba vidět v kontextu trvale rostoucí poptávky po elektřině a potenciálním nedostatku kapacit pro její naplnění ve středně a dlouhodobém horizontu. Zdroje:DB: Carbon Emissions: A Big Need for Fuel Switching over 2008-2020, 10.3.2008 UBS: UBS Investment Research: Half of coal generation shut by 2015, 22.2.2008

7 1Úvod – východiska klimatické politiky EU 2Uhlíkové trhy v Evropě a ve světě 3 Konkrétní opatření klimaticko-energetického balíčku a co znamenají pro energetiku o EU ETS revize o OZE o Carbon Capture and Storage 4Závěry

8 Obchodování s povolenkami v systému EU ETS je v současnosti hlavním hybatelem globálního obchodování se skleníkovými plyny a do budoucna se tato pozice ještě zesílí  Obchody s povolenkami a kredity vzrostly mezi roky 2006 a 2007 o 80% Objemy obchodů v roce 2007:  EU ETS: €28 mld  JI/CDM: €12 mld Hodnota emisních trhů v roce 2010 mohla dosáhnout €60 mld v roce 2020 pak €300 - 600 mld (odhad Deutsche Bank). Zdroj: World Bank, PointCarbon, Deutsche Bank Srovnání s ostatními trhy Likvidita trhu Obchodovaný objem Zemní plyn UK Ropa Brent Devizové trhy EU ETS je dnes nejrychleji rostoucí trh s komoditami €28 mld ročně €2,500 mld ročně €1,500 mld denně €500 mil ročně

9 Přestože jsou mezinárodní jednání komplikovaná, trhy s emisemi se rozvíjejí i v globálním měřítku a vzájemně se propojují CDM v Asii : 61% objemu všech projektů CDM v Africe : 3% objemu všech projektů CDM v Jižní Americe : 36% objemu všech projektů  Kjótský protokol (od 2008, globální)  EU ETS (2005, EU) + Norsko (2008)  Chicago Climate Exchange (2002, USA)  New South Wales (2003, Austrálie)  RGGI (USA, 2009)  Švýcarsko (2009)  Nový Zéland (? 2009)  Austrálie (?)  Japonsko (?)  Kalifornie (? 2009)  Federální Cap-and-Trade v USA (?) Současné systémy emisního obchodování ve světě: Připravované a diskutované systémy obchodování:

10 Očekávaný vývoj na mezinárodní scéně – ČR bude předsedat EU v době vrcholících jednání v rámci Kjótského protokolu i diskusí připravované legislativy v EU

11 1Úvod – východiska klimatické politiky EU 2Uhlíkové trhy v Evropě a ve světě 3 Konkrétní opatření klimaticko-energetického balíčku a co znamenají pro energetiku o EU ETS revize o OZE o Carbon Capture and Storage 4Závěry

12 Shrnutí opatření Klimaticko-energetického balíčku Evropské komise z 23. ledna 2008 – 4 klíčové oblasti  revize EU ETS směrnice (směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů)  návrh směrnice o obnovitelných zdrojích (včetně návrhu tzv. burden sharing – rozdělení 20% závazku EU mezi jednotlivé členské státy)  návrh směrnice o CCS (carbon capture and storage)  sdělení Komise týkající se podpory demonstračních jednotek pro výrobu energie z fosilních paliv  „Effort Sharing“ Decision – rozhodnutí EP a Rady o podílu jednotlivých MS na dosažení celkového cíle EU snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo ETS

13 Vývoj systému obchodování s povolenkami (EU ETS) 2005 - 20072008 - 20122013 - 2020  2 roky („zkušební období“)   NAP EU-25 (2007: EU-27)  Množství omezeno vyjednáváním s Evropskou komisí  95-100% zdarma  aukce dobrovolná do výše 5%  žádné JI a CDM kredity Návrh Množství povolenek v systému (CAP) Délka obchodovacího období Forma alokace JI a CDM limit  5 let   NAP EU-27 (2007: EU-27)  Množství „určeno“ Evropskou komisí na základě emisí 2005  De facto nulové vyjednávání  90-100% zdarma  aukce dobrovolná do výše 10%  Množstevní limit (ČR: 10%)  8 let  Celková suma určena centrálně pro EU-27, dále se člení  Povolenky do aukce  Povolenky zdarma dle klíče zohledňujícího HDP  Energetika: 100% aukce  Ostatní: 20% aukce a postupný nárůst  Omezeno (nevyužitý limit z let 2008- 2012) ! !   EU ETS revize

14 Revize směrnice o obchodování s povolenkami  Cena povolenky motivuje k redukcím  Větší stabilita a predikovatelnost systému  Energetika jako jediný sektor 100% aukce od roku 2013  Omezení využití JI a CDM kreditů   ! !

15 2008-2012 :  Roční deficit může být cca.: 180 - 250 Mt CO 2  Deficit pocítí zvláště velká energetika Post 2012 :  Aby EU splnila své cíle do roku 2020 Fáze 3 ještě přísnější  Posílení alokace pomocí aukcí, a to zvláště v sektoru energetiky  Na základě předpokladu přísné alokace povolenek CO 2 v NAP3 a možnosti „bankingu“ povolenek z NAP2 do NAP3 postupný růst ceny povolenek. Výhledy analytiků na EU ETS po roce 2012 : růst cen povolenek

16 Obnovitelné zdroje energie  Vyšší flexibilita - nově možnost obchodovat s certifikáty výroby z OZE  Principy obchodování s certifikáty ale nejasné a komplikované  Není známo jak bude určen příspěvek konkrétních firem na plnění národního cíle  ! !  Osud biopaliv ? (Méně biopaliv = vyšší tlak na energetiku) !

17 Carbon capture and storage  Slibná technologie – výroba energie z uhlí a současně redukce emisí CO 2  CCS smí být v demonstrační fázi příjemcem veřejné podpory  Komerčně není CCS „ready“ – bez veřejné podpory to nepůjde  !  Otázka kontextu energetické politiky – jaký mix zdrojů je optimální? ! 

18 1Úvod – východiska klimatické politiky EU 2Uhlíkové trhy v Evropě a ve světě 3 Konkrétní opatření klimaticko-energetického balíčku a co znamenají pro energetiku o EU ETS revize o OZE o Carbon Capture and Storage 4Závěry

19 Situaci je navíc třeba vidět v komplexních souvislostech - Evropská unie si vytyčila 3 hlavní cíle pro sektor energetiky Klimaticko- energetický balíček Liberalizační balíčky Diversifikace dodávek Liberalizace trhu s elektřinou Bezpečnost zásobování Snižování emisí „Dostatek cenově přijatelné elektřiny na liberalizovaném trhu za současného snížení emisí skleníkových plynů“

20  Klimaticko – energetický balíček je jedním z nejdůležitějších návrhů legislativy posledních let  Průmysl je připraven čelit novým výzvám, ale pro skutečně efektivní přechod k nízkouhlíkové energetice je třeba vytvořit vhodné podmínky: o Systém EU ETS musí být motivační k redukcím, nikoliv diskriminační o Větší míra flexibility je pro průmysl potřebná o Politiky musí být vzájemně sladěny, aby nedocházelo ke konfliktům o Spolupráce státu a průmyslu při podpoře moderních technologií je klíčem k dlouhodobým redukcím a modernizaci ekonomiky  Jak vysokou cenu za redukci emisí jsme připraveni zaplatit? Závěry

21 Funded by Member Committee annual subscriptions Subscriptions set by EA-approved formula Based on energy consumption, production, GNI Additional funding: Congress Direct corporate contributions Patrons Programme - WEC Foundation Publication sales Partnership royalties Energetický komitét ČR / WEC Budova ČEPS, Elektrárenská 2 CZ-101 52 Praha 10 Tel: +420 211 044 870 Fax: +420 211 044 330 E-mail: info@wec.cz Website: www.wec.cz World Energy Council 1-4 Warwick Street, London W1B 5LT Tel: +44 20-7734 5996 Fax: +44 20-7734 5926 E-mail: info@worldenergy.orginfo@worldenergy.org Website: www.worldenergy.org