Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd."— Transkript prezentace:

1 1 Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd

2 2 Literatura k přednášce Giddens, A. (1999) Sociologie. Argo Rural Developments (CAP 2000 Working Document) European Commission: Directorate General for Agriculture (DGVI). Kayser, B La renaissance rurale (Sociologie des campagnes du monde occidental). Paris: Armand Colin. Majerová, V. a kol (2003) Český venkov 2003 (situace před vstupem do EU). Praha: PEF ČZU Majerová, V. a kol (2000). Sociologie venkova a zemědělství. Praha: PEF ČZU Perlín, R (1998). Typologie českého venkova. Zemědělská ekonomika 44 (8): Zákon 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje

3 3 K pochopení problematiky principů regionálního a sociálního rozvoje (i se zaměřením na oblast venkova) je třeba nejprve analyzovat koordináty, v nichž se regiony – regionální společnosti (a následně regiony venkovské – venkovské společnosti) nacházejí:

4 4 Region jako společnost v prostoru v čase kultura skupiny(seskupování) Region jako prostorově vymezená entita (co je region, typy regionů a jejich klasifikace) Region jako entita existující v čase (růst, rozvoj, vývoj, udržitelnost,cykličnost, fluktuace) a procesy ovlivňující regiony Ideály, normy a materiální statky v regionech (angažovanost,solidarita, důvěra, spolupráce, tolerance, politika, identita, vzdělání atd.) Skupinová /sociální/ struktura regionu (typy sociálních vazeb, spolky, sdružení, typy sociálních skupin v regionu. Vztahy lidí

5 5 Venkovská společnost (specifičnost) v prostoru v čase kultura skupiny(seskupování) Venkov a vesnice jako geo- graficko-demografické enti- ty (jejich vymezení), sepje- tí s přírodou, otevřenost pro- storu, převaha přírod. pro- středí, nízká hustota osídle- ní a zástavby, agro-leso-pas- tevecké užití prostoru Cyklické pojetí času (zdánlivá tradičnost - před- stavy o opožděnosti ve vý- voji; změny pod vlivem urbanizace, globalizace, kolektivizace Ideály, normy a mate- riální statky ve venkov- ském prostoru a čase (vztahy k přírodě,nedů- věra ke změnám,stabili- ta normativní kultury) Vesnice jako sociální entita (sociální vazby ve venkovském prosto- ru a čase) – sociální kate- gorie, agregát a skupina ve vlast. slova smyslu

6 6 Regiony/venkov jako společnost v prostoru

7 7 Regiony/venkov v prostoru Naše jednání je situováno v prostoru a čase. Prostor nelze oddělit od času, ale abychom mohli tyto záležitosti sledovat, musíme tak ideálně učinit Koncept regionu (vymezená část prostoru, území) a regionalizace (rozčlenění prostoru, území do oblastí s určitými hranicemi; svou roli zde hraje i čas)

8 8 Naše aktivity probíhají v časoprostorových zónách

9 9 Klasifikace regionů (jejich typy) Cílem je utvořit území. Taková klasifikace může ospravedlnit různou podporu pro tyto oblasti (např. pro méně příznivé oblasti), která je součástí regionální nebo venkovského rozvoje. Jako východisko se používá zónování (prostor i čas – složité) tak i rozčlenění prostoru (bez ohledu na čas – jednodušší)

10 10 Obecný model zónování (jednání v prostoru i čase a řád sídlení sturktury a geografického prostoru ) Jedním z prvních modelů zónování byla teorie centrálních míst (někdy spojována s lokalizační teorií): W. Christaller (30. léta 20. stol): racionálně geometricky seskupená sídla v homogenním prostředí. Novější typ zónování byl reakcí na rurální exodus (co dělat s rurálním exodem – 70. léta 20. století) a představuje určité praktiky pro potřeby regionální politiky (především rozvoje venkova) Kruhový model, kde kritériem zónování je vzdálenost od centra symbolizujícího administrativní centrum, ekonomická závislost/nezávislost na městském jádru (měřeno například strukturou ekonomických aktivit, dojížděním/nedojížděním za prací, službami, lokální výkonností atd, časovými kontakty) a předpoklady rozvoje (měřeno existujícími potenciály a schopnostmi jejich využití) Obtížně aplikovatelné k celému území národního státu nebo EU, protože je velice komplikované. Proto se používá při zónování mikroregionů

11 11 Popis zón ZÓNA I -- městské jádro – symbol v obrázku: I ZÓNA II -- předměstí (správní připojení v jádru; výjimka velká města) – symbol v obrázku: IIa -- příměstí (správní oddělenost, ale není vůbec ekonomicky samostatné a oddělené od jádra symbol v obrázku: IIb

12 12 Popis zón ZÓNA III -- území pod tlakem města; hospodářsky závislé na městě (nemá vlastní ekonomické aktivity – viz dále model závislosti); řada problémů; může se rozvíjet pouze s výraznou pomocí (tzv. rezervní oblast) – symbol v obrázku: IIIa -- produktivní území (relativní ekonomická nezávislost na jádru) dobré šance pro rozvoj anebo se již rozvíjí – symbol v obrázku : IIIb

13 13 Popis zón ZÓNA IV -- marginální pustnoucí zóna (často odsouzena k dalšímu úpadku – symbol v obrázku: IVa -- marginální regenerující se území (podobně jako území pod tlakem města se jedná o tzv. rezervní oblast – může se rozvíjet pouze s výraznou pomocí – symbol v obrázku: IVb

14 14 otevřená uzavřenáV zónách II-IV se nacházejí sídla, které jsou otevřená (schopnost se rozvíjet) a uzavřená (bez schopnosti se rozvíjet) Zónami III and IV prochází turistická mezizóna (zde je výrazný problém rozvoje – masový nebo měkký turismus?) Masový a měkký turismus: H. Librová Pestří a zelení. Brno: Veronica, s (hlavně přehled s. 72)

15 15

16 16 Tento model se používá ke sledování životaschopnosti obcí pokud jde o:  Jejich umístění v prostoru i v čase (zóny ve vztahu k městským jádrům)  Ve vztahu k jejich vnitřním potenciálům pro čelení vlivům geograficko správního uspořádání (problém periferií)

17 17 klasifikovat venkovské regiony podle míry integrace s národním hospodářstvím Na základě modelu zónování (obecného modelu) můžeme klasifikovat venkovské regiony podle míry integrace s národním hospodářstvím

18 18 Integrované venkovské oblasti Rostoucí počet obyvatel Zaměstnání je založeno na sekundárním a terciárním sektoru, avšak zemědělství stále představuje klíčový způsob užití prostoru (půdy) Některé stojí tváří v tvář potenciálním hrozbám v oblasti životního prostředí, sociálního a kulturního dědictví, Některé (blízko velkých měst) riskují, že se stanou pouhými obytnými oblasti velkých měst (bez vlastního ekonomického aktivit) jiné se rozvíjejí vlastními silami Uvažujte, které zóny sem patříUvažujte, které zóny sem patří

19 19 Středně integrované venkovské oblasti Relativně vzdálené od městských center Různé promíchání primárních a sekundárních sektorů V mnoha zemích EU před rozšířením se v nich nacházely velké zemědělské podniky a velké výměry půdy

20 20 Odlehlé (vzdálené) venkovské oblasti Nejnižší hustota obyvatel Často nejnižší příjmy Převážně starší populace, která silně závisí na zemědělství Obecně zde existují nejméně odpovídající základní služby Topografické charakteristiky (hory) nebo vzdálenost od hlavních dopravních sítí často působí jako izolující faktory Uvažujte o které zóny se jednáUvažujte o které zóny se jedná

21 21 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik R. Perlín: komplexní analýza založená na studiu historického vývoje sociálně ekonomických charakteristik, urbanistické struktury, přírodního reliéfu, významných sociálních proměn atd. Vzhledem k obtížné kvantifikaci kritérií je zvolena metoda hodnocení dominantního vlivu většiny kritérií. Typologie nerespektuje hranice okresů a je tak blízko obecnému modelu „zónování“ (prostor i čas včetně vzdálenosti od sídel a ekonomické síly a rozvojových potenciálů) - jeho aplikace na ČR

22 22 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik Venkov v bohatých zemědělských oblastech (zachovalá venkovská struktura, dominantní vliv zemědělství nyní i do budoucna jako intenzívní hospodaření, dobrá infrastruktura, blízkost velkých měst, náboženství) Bohaté Sudety (brzy urbanizováno a rychle industrializováno /textil, sklo/, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců s relativně úspěšným dosídlením)

23 23 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik Chudé Sudety (nebylo nebo pozdě urbanizováno, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců a spuštění „železné opony“ - přerušení přirozených přeshraničních kontaktů, nedosídleno, protože se nejednalo o prioritní oblast zájmu: „první bojiště s NATO“ - málo investic, ale cenné životní prostředí; ztráta sociální soudržnosti a komunit)

24 24 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik Vnitřní periferie (tradiční česká venkovská oblast ve středních a vyšších polohách, mnoho malých sídel, odlehlost od rozhodujících center, v minulosti zdroj pracovních sil pro centra průmyslu; dojíždění za prací - problém dopravy) Příměstská zóna (nespojité oblasti kolem velkých měst typické suburbanizací a rurbanizací /venkovské osídlení a vztahy a struktury jsou vytěsňovány městem/) - satelitní městečka (nemají charakter vesnice), venkov zde ztrácí své funkce (nákupní mega-střediska)

25 25 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik Moravsko-slovenské pomezí (do střed ČSFR /procházejí všechna spojení/ - dobrý rozvoj, po r a orientací dopravy na Rakousko a Německo se stávají periferií; velké změny ekonomické, pomalé v sociálním jednání; důležité budou vztahy se Slovenskem v budoucnu)

26 26

27 27 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik Venkov v bohatých zemědělských oblastech (Polabí /od H králové až po Litoměřice/, dolní Pohoří /včetně Loun/, Moravské úvaly, jihovýchodní část Moravy /od Olomouce po Znojmo a Hodonín) Bohaté Sudety (pás podél severozápadní /odlišnost - uhlí Ceb až pánevní oblasti/, severní /Liberecko/ a severovýchodní hranice /Orlické hory a Jesenicko/ ČR) Chudé Sudety (pás osídlení podél jihozápadní a jižní hranice ČR /Tachov, český les, Plzeňsko, Šumava, Českokrumlovsko/

28 28 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik Vnitřní periferie (pás podél západních, jižních a východních hranic Středočeského kraje, zasahuje do prostoru Českomoravské vrchoviny /Rakovnicko, Příbramsko, Písek, Táborsko, Pelhřimovsko až oblasti na vrchovině/) Příměstská (subrubánní) zóna (především kolem Prahy a dalších velkých měst /Praha východ a Praha - západ, Beroun, Brno - venkov, Blansko; zázemí Ostravské aglomerace, Plzně, Olomouce, Č.Budějovic) Moravsko-slovenské pomezí (od Hodonína po Vsetín)

29 29 Rozčlenění podle velikosti, počtu a funkcí ve vztahu k obecnému modelu  Mikroregiony: nejmenší typ regionů, několik obcí s vlastní historií a tradicí (farnosti, obvody základních škol, obvody lékaře, policejní okrsek) často vznikají vzhledem k potřebě sdružování obcí do silnějších celků -- výhodnější vyjednávací pozice, spolupráce, dosažení na větší investice atd.  Mezoregiony: okres nebo jeho podstatná část, do centra lidé dojíždějí za prací a vyšší občanskou vybaveností (spádové oblasti)  Makoregiony: území několika okresů (územní celky schválené vládou, v jádrech jsou různé aktivity - vysoké školy, velké závody atd.)

30 30 Zvláštní typ regionů - Euroregion EuroregionEuroregion (spojuje přeshraniční oblasti a je tak určen pro pro přeshraniční spolupráci -- koordinace přeshraničních aktivit na regionální úrovni; členy mohou být obce, okresy, komory, které organizují horizontální partnerství a mají intenzivní kontakty se svými kolegy na druhé straně hranice;

31 31 Zvláštní typ regionů – Euroregion Euroregion:Euroregion: Hlavní aktivity: koordinace přeshraničních procesů posilování sociálních sítí partnerů v regionech zkušenosti občanů s evropskou integrací „bleskosvod“ pro řešení každodenních problémů občanů regionu reprezentace zájmů regionů na národní a evropské úrovni identifikace, koordinace, příprava a provádění projektů financovaných EU podpora pracovních skupin v oblasti hospodářství, vzdělávání, kultury, dopravy, turistiky

32 32

33 33

34 34 Zvláštní typ regionů - Euroregion Přeshraniční spolupráce v ČR česko-německá: Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis, Šumava české-polská: Nisa, Glacensis, Praděd., Silesia, Těšínské Slezsko, Beskydy česko-slovenská: Beskydy, Bílé Karpaty, Pomoraví česko-rakouská: Pomoraví, Silva Nortica, Šumava Od r budou tvořit jádro nového Cíle EU: EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (viz příloha 22 – nutno se seznámit jako povinný doplněk ke kapitole 4 ve skriptech: programovací období : OP Nadnárodní spolupráce a OP Meziregionální spolupráce)

35 35 Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) Vznikl pro potřeby použití pro mezinárodní a národní srovnání Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ( ) o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)

36 36 Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) Klasifikační kritéria: 1 krok: správní jednotky jako geografická oblast se správním orgánem s pravomocí přijímat správní nebo politická rozhodnutí pro tuto oblast v právním a institucionálním rámci členského státu - u nás kraje). 2. Krok: velikost správní jednotky v populačních hranicích

37 37 Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) Počty obyvatel správní jednotky a NUTS ÚroveňMinimumMaximum NUTS1 3 miliony 7 milionů NUTS miliony NUTS

38 38 Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) 3. Krok Neexistují-li pro danou úroveň NUTS žádné správní jednotky vhodného rozsahu je tato úroveň NUTS stanovena spojením vhodného počtu stávajících menších sousedních správních jednotek. Tato agregace zohledňuje příslušná kritéria, jako jsou geografické, socioekonomické, historické, kulturní nebo enviromentální aspekty.

39 39 Nejběžnější rozčlenění prostoru (nejpoužívanější v ČR z hlediska regionálního rozvoje) Klasifikace NUTS je hierarchická. Jednotlivé členské státy rozděluje na územní jednotky úrovně NUTS 1, tyto jednotky se rozdělují na územní jednotky úrovně NUTS 2 a tyto jednotky jsou dále rozděleny na územní jednotky úrovně NUTS 3 (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 jasně mluví pouze o těchto 3 úrovních)

40 40 Nejběžnější rozčlenění prostoru (nejpoužívanější v ČR z hlediska regionálního rozvoje) Nižší územní členění. LAU (Local Administrative Units: místní administrativní jednotky) – v ČR se jedná o dřívější NUTS 4 (okresy) – vyšší úroveň LAU – LAU1, a NUTS 5 (obce) - LAU2 (nižší úroveň) LAU 1 (NUTS 4) jsou definovány pro téměř všechny země EU, LAU 2 (NUTS 5) představují obcí v EU25

41 41 NUTS (Nomenclature des Unités Territoriales Statistique) klasifikace NUTS 0 – národní státyNUTS 0 – národní státy NUTS 1 – území (jako Länders v Německu, území Česka (území s 3-7 mil. obyvatel)NUTS 1 – území (jako Länders v Německu, území Česka (území s 3-7 mil. obyvatel) NUTS 2 – region/oblast (jako Comunidades autonomas ve Španělsku, v Česku propojení dvou až tří krajů) – region/oblast s – 3 mil. obyvatel; u nás 8 regionů soudržnostiNUTS 2 – region/oblast (jako Comunidades autonomas ve Španělsku, v Česku propojení dvou až tří krajů) – region/oblast s – 3 mil. obyvatel; u nás 8 regionů soudržnosti NUTS 3 – kraje (jako Swedish Län, v Česku: vyšší územně správní celky) kraje se – obyvateli; u nás 14 krajůNUTS 3 – kraje (jako Swedish Län, v Česku: vyšší územně správní celky) kraje se – obyvateli; u nás 14 krajů NUTS 4 (LAU1)– okresy: u nás 77 (jako administrativní jednotka zrušeny k )NUTS 4 (LAU1)– okresy: u nás 77 (jako administrativní jednotka zrušeny k ) NUTS 5 (LAU2) – obce (u nás kolem 6250)NUTS 5 (LAU2) – obce (u nás kolem 6250)

42 42

43 43

44 44

45 45

46 46 Jednoduchý model rozčlenění prostoru ve vztahu k venkovu (stupěň rurality) Rozlišuje venkovské a městské obce na základě hustoty obyvatel (v obcích nebo regionech) Rozlišuje městské a venkovské oblasti a obce Klasifikace je založena na hustotě populace v obcích a v regionech Snadnější aplikace pro mezinárodní srovnání a strukturální intervence -- pro politiku rozvoje venkova -- Programy směřující k obnově venkova

47 47 Určení venkovských oblastí Krok 1: metodologie OECD modifikovaná k EU: na úrovni NUTS 5 identifikuje venkovské obce jako ty obce, jejichž hustota obyvatelstva je pod 100 obyvatel na km2 (V ČR se někdy používá i 120 obyv./km2) Krok 2 – první úroveň klasifikace: venkovské území je území s více než 37.5% obyvatelstva daného území žijícího ve venkovských obcích (tj. obcích s méně než 100 obyvateli /příp. 120/ na km2)

48 48 Definice venkovských oblastí (stupeň rurality podle metodiky EU) Krok 3 – druhá úroveň klasifikace: stupeň rurality v daném území:  Převážně venkovské regiony  Převážně venkovské regiony (více než 50% populace žije ve venkovských obcích)- PRR (predominantly rural regions)  Z podstatné části venkovské regiony (venkovské reigony)  Z podstatné části venkovské regiony (venkovské reigony): 15%-50% populace žije ve venkovských obcích – SRR (significantly rural regions)  Převážně městské regiony  Převážně městské regiony: méně než 15% populace žije ve venkovských obcích –PUR (predominantly urban regions)

49 49

50 50 Domácí úkol: V určitém regionu žije obyvatel. V obci A s katastrem 2 km 2 žije 500 obyvatel, v obci B s katastrem 6 km 2 žije 500 obyvatel, v obci C s katastrem 3 km 2 žije 400 obyvatel, v obci D s katastrem 22 km 2 žije 2000 obyvatel, v obci E s katastrem 35 km 2 žije 7000 obyvatel, v obci F s katastrem 5 km 2 žije 1500 obyvatel a v G žije na katastru 10 km obyvatel. Určete o jaký stupeň rurality se u daného regionu jedná (podle metodiky v EU)

51 51 NUTS 3 Obyvatelstvo v %

52 52 NUTS 3 Rozloha v %

53 53

54 54 Rozčlenění podle hustoty obyvatelstva (míra urbanizace)  Hustě osídlené oblasti: skupina k sobě přiléhajících obcí, každá s hustotou obyvatelstva vyšší než 500 ob/km2 a celkový počet obyvatel celé oblasti je nejméně  Středně osídlené oblasti: skupina obcí, každá s hustotu obyvatelstva vyšší než 100 ob/km2 nepatřící však do hustě osídlené oblasti. Celkový počet obyvatel oblasti musí být nejméně obyvatel nebo musí přiléhat k hustě osídlené oblasti  Řídce osídlené oblasti: skupiny obcí, které nelze klasifikovat ani jako středně ani jako hustě osídlené oblasti

55 55 Rozčlenění v souladu se zákonem 248/2000 Sb o podpoře regionálního rozvje (podle úprav z r. 2003) - rozčlenění podle charakteru zaostávání

56 56 Regiony se soustředěnou podporou státu se podle charakteru svého zaostávaní dělí na Strukturálně postižené regiony Hospodářsky slabé regiony Venkovské regiony Ostatní regiony Obecné vymezení viz zákon nebo skripta

57 57 Současné konkrétní vymezení regionů se soustředěnou podporou státu

58 58 Strukturálně postižené regiony jsou území s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací, spojenou s nadprůměrnou nezaměstnaností.

59 59 Strukturálně postižené regiony Vymezení (pro ): 1) Podíl zaměstnanosti v průmyslu v roce 1995 na celkové zaměstnanosti 2) Vývoj zaměstnanosti v průmyslu v roce 1999, 2000, 2001 vzhledem k základnímu roku ) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k roku 1999, 2000, ) Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v roce 1999, 2000, 2001 Stanovené váhy:v1 = 0,3; v2 = 0,2; v3 = 0,4; v4 = 0,1

60 60 Strukturálně postižené regiony : Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava- město, Louny, Bruntál, Frýdek- Místek, Jeseník, Nový Jičín : Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava- město, Frýdek-Místek, Nový Jičín

61 61 Hospodářsky slabé regiony území charakteristická nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení, nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím

62 62 Hospodářsky slabé regiony Vymezení (pro ): 1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k roku 1999, 2000, ) Daňové příjmy na 1 obyvatele v roce 1999, 2000, ) Průměrná mzda v okrese v roce 1999, 2000, ) Podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti v roce ) Vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v roce 1999, 2000, 2001 oproti základnímu roku ) Hustota osídlení (počet obyvatel na 1 km 2 ) v roce 1999, 2000, 2001 Stanovené váhy: v1=0,3;v2=0,2;v3=0,2; v4=0,1;v5=0,15;v6=0,05

63 63 Hospodářsky slabé regiony : Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov + vojenské újezdy Ralsko a Mladá Pozn: okresy Bruntál, Jeseník, Teplice, Louny a Most dle zásady, že soustředěná podpora může být poskytována konkrétnímu území jen v rámci jednoho typu podpory, jsou vzhledem ke svému zařazení do strukturálně postižených regionů, z vybraných hospodářsky slabých regionů vyňaty a jsou nahrazeny dalšími okresy, které se umístily v pořadí hned za nimi.

64 64 Hospodářsky slabé regiony : Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá

65 65 Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností území okresů ve kterých souhrnné hodnocení nezaměstnanosti překračuje o 30 a více procentních bodů průměrnou hodnotu za území celé České republiky, a která nejsou zařazena mezi strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony.

66 66 Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností Vymezení (pro ):Vymezení (pro ): 1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k , 2000, 2001, 2002 Okresy: Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice (i pro )

67 67 Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností – obce s rozšířenou působností : Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřice n. Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky

68 68

69 69 Socio-ekonomické a socio- demografické charakteristiky méně příznivých venkovských oblastí (použito při přípravě Plánu SAPARD)

70 70 Socio-ekonomické a socio-demografické charakteristiky méně příznivých venkovských oblastí Nízká hustota obyvatelstvaNízká hustota obyvatelstva ( tj. nižší než ½ průměru ČR=65,5 obyv./km 2 v roce 1997; 64,6 obyv./km 2 k ) = sociodemografický Vysoká úroveň nezaměstnanostiVysoká úroveň nezaměstnanosti ( tj. vyšší míra nezaměstnanosti než průměr zemí EU=11,3 v roce 1997; 8,0% v roce 2003) = socioekonomický Nízký HDPNízký HDP (tj. HDP/ob. nižší než 75% HDP/ob. V ČR v daném roce) = socioekonomický

71 71 Socio-ekonomické a socio-demografické charakteristiky méně příznivých venkovských oblastí Nízký příjem (důchod) ze v zemědělstvíNízký příjem (důchod) ze v zemědělství (tj. průměrný příjem pracujících v zemědělství nižší než 80% průměrného příjmu v zemědělství za ČR v daném roce) = socioekonomický Nepříznivá věková strukturaNepříznivá věková struktura (tj. a) poměr věkových skupin : 60-64, který přesahuje 110% průměru ČR; b) poměr věkových skupin 5-14 : let, který nedosahuje 119% průměru ČR) = sociodemografický Negativní populační vývojNegativní populační vývoj (tj. takový, kdy meziroční úbytek obyvatelstva přesahuje 0,5% při sledování desetiletého vývoje) = sociodemografický

72 72 Charakteristika českého venkova

73 73 Charakteristika českého venkova Asi sídel  6245 obcí – rok 2006 (nejnižší administrativní jednotky) – počet se samozřejmě mění; stav v r. 2002: 6254; v r. 2003: 6249 obcí  Základní formy sídel:  MĚSTO: 527 v r i 2006 (390 má více než 3000 obyv. 3 do 1000 obyv.), 524 měst (2002) a 526 v r. 2003,  VES (vesnice): 5718 vesnic (2006) do července 2006, či 5723 (2003)  MĚSTYS (od července 2006 – novela zák. 128/2000; zažádalo předsedu Poslanecké sněmovny 120 z 390 před r. 1954), možnost žádat mají i další obce; bez nové působnosti, pouze změna razítka a hlavičkových papírů  HISTORICKÉ MĚSTO: 95 (všechny pod 3000 obyv. – opět žádost k předsedovi poslanecké sněmovny na základě novely zákona 128/2000)

74 74 Sociálně geografické termíny  Sídlení soustava  Sídlení soustava:  množina sídel a prostorových vztahů mezi nimi. Je podmíněna přírodními podmínkami, rozmístěním přírodních zdrojů surovin a energií, územní dělbou práce, uspořádáním komunikační sítě a společenskopolitickým vývojem  Struktura osídlení  Struktura osídlení:  týká se sídel (tj. i sídelní soustavy) včetně diferenciace obyvatelstva

75 75 Sociálně geografické termíny  Sídlo:  prostorově oddělené seskupení lidských obydlí (domů), hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém území, spojené s koncentrací lidských činností, s nejrůznějšími funkcemi (průmyslová, zemědělská, dopravní, těžební, lázeňská, rekreační, správní, vojenská, vzdělávací, zábavní) a specifickou komunitou fungující na na bázi sociální směny, rodinných, pracovních a zájmových vztahů  prostorově oddělená forma trvalého osídlení (obytné budovy a různý stupeň vybavenosti)

76 76 Sociálně geografické termíny  Samota:  sídlo s počtem obyvatel menším než 10  Obec:  základní administrativní jednotka, může se sestávat i z více sídel  Vesnice:  relativně kompaktní seskupení obytných budov, zpravidla se základní vybaveností a a závislostí na hospodářském využívání půdy

77 77 Co je v Česku vesnice  Velikost do 2000 (sociologové) Do 5000 (sociální geografové) Město má více než obyvatel (TERPLAN)  Infrastruktura (vybavenost) Technická (sítě) Občanská (služby) Hospodářská (průmysl, zemědělství, služby, pracovní příležitosti Bydlení  Co nemá statut města  Co nemá statut města (splňuje kriteria dané předpisem /především infrastruktura/, aby obec mohla obsluhovat region s 5,000 – 10,000 obyvateli).

78 78 Co je v Česku vesnice a co město  Podle zákona 128/2000 (Zákon o obcích /obecní zřízení/) je městem sídlo nad 3000 obyvatel  Dříve: sídlení prostorový útvar s větším počtem obyvatel, z nichž většina nepřísluší k primárnímu sektoru, charakteristický způsob zástavby, výrazná rozvinutá výrobní zařízení a služby sloužící i pro jeho zázemí

79 79 Venkov (kvalitativní vymezení) Evropská charta pro venkov, přijatá Parlamentním shromážděním Rady Evropy, definuje rurální oblasti jako ten rozsah vnitrozemské a pobřežní krajiny zahrnující i malá města a vesnice, kde je hlavní její část používána pro: zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a rybářství ekonomické a kulturní aktivity tamních obyvatel rekreaci a oddych jiné účely jako je bydlení

80 80 Kvalitativní vymezení venkova B. Kayser (francouzský sociální geograf):  Nízká hustota obyvatelstva  Nízká hustota zástavby (často prostorově separovaná – půdorys vesnice (kruhová kolem návsi, rozptýlená v horách, podél silnice)  Agro-leso-pastevecké užití prostoru  Příslušnost k malým komunitách (to vysvětluje venkovské jednání)  Reprezentace prostřednictvím rurální kultury


Stáhnout ppt "1 Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd."

Podobné prezentace


Reklamy Google