Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekotoxické účinky pesticidů II. Halogenované uhlovodíky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekotoxické účinky pesticidů II. Halogenované uhlovodíky."— Transkript prezentace:

1 Ekotoxické účinky pesticidů II. Halogenované uhlovodíky

2 Strukturální klasifikace Dichlordifenyletany DDT, DDD, dicofol, perthane, Methoxychlor, Methlochlor Cyklodieny Aldrin, Dieldrin, Heptachlor, Chlordan, Endosulfan Halogenované benzeny a cyklohexany Hexachlorcyklohexan, hexachlorbenzen, Lindan ToxafenSměs více než 200 látek – halogenace camphenu

3 Toxicita, vlastnosti  vysoce toxické  LD 50 (potkan, p.o.) < 50 mg/kg Aldrin LD 50 (potkan, p.o) = 39 mg/kg log K OW = 5,38 až 7,40 log K oc =5,38 až 7,38 K H =5,2 x atm-m 3 /mol při 25 °C T1/2 (půda - povrch) = 12 týdnů T1/2 (zaoraný) = týdnů Dieldrin LD 50 (potkan, p.o) = 38,3 mg/kg log K OW = 4,32 až 6,2 log K OC = 6,67 K H =4.9 x atm-m 3 /mol při 25 °C T1/2 (půda povrch - odpaření) = 2,5 roku

4 Toxicita, vlastnosti  vysoce toxické  LD 50 (potkan, p.o.) < 50 mg/kg Endrin LD 50 (potkan, p.o) = 3 mg/kg log K OW = 3,209 až 5,339 log K oc = 4,532 K H =5,0 x atm-m 3 /mol při 25 °C půda - odpaření % během 11 dní, zbylá část velmi stabilní Endosulfan LD 50 (potkan, p.o) = mg/kg log K OW = 3,83 až 4,79 T 1/2 (půda, -izomer) = 60 dní T 1/2 (půda, -izomer) = 900 dní

5 Toxicita, vlastnosti  středně toxické  LD 50 (potkan, p.o.) mg/kg Chlordan LD 50 (potkan, p.o) = 200 mg/kg log K OW = 6,00 log K oc = 4,58 - 5,57 K H =4,8 x atm-m 3 /mol při 25 °C T 1/2 (půda) = 2 až 3 dny, stopy přetrvávají až 20 let Heptachlor LD 50 (potkan, p.o) = 40 mg/kg log K OW = ,5 log Koc = 4,38 K H = 2,3 x atm-m 3 /mol T 1/2 (půda) = 6 měsíců až 3,5 let, 16 let po aplikaci v půdě 10 % dávky

6 Toxicita, vlastnosti  středně toxické  LD 50 (potkan, p.o.) mg/kg Toxafen LD 50 (potkan, p.o) = 50 mg/kg log K OW = log K oc = K H =0, ,21 atm-m 3 /mol při 25 °C T 1/2 (půda) = 100 dní až 14 let DDT LD 50 (potkan, p.o) = mg/kg log K OW = log Koc = K H = 1.29 x atm-m 3 /mol T 1/2 (půda) = 2 až 15 let

7 Toxicita, vlastnosti  středně toxické  LD 50 (potkan, p.o.) mg/kg Mirex LD 50 (potkan, p.o) = 235 mg/kg log K OW = 5,28 log K oc = 3,76 K H = 3 x atm-m 3 /mol T 1/2 (půda) = 12 let Lindan LD 50 (potkan, p.o) = mg/kg log K OW = 3,8 T 1/2 (půda) = 1 až 2 roky

8 Toxicita, vlastnosti  nízko toxické  LD 50 (potkan, p.o.) mg/kg Hexachlorbenzen LD 50 (potkan, p.o) = mg/kg log K OW = log K oc = K H = 7,1 x atm-m 3 /mol T 1/2 (půda) = 3 až 6 let Methoxychlor LD 50 (potkan, p.o) = až mg/kg T 1/2 (půda) = 120 dní

9 Rozdělovací koeficienty Vzduch (p x ) Voda (s w ) Organická složka půdy K OA K OW K AW K OW – rozdělovací koeficient oktanol-voda K OW = C oktanol / C voda [mol.L -1 ]/[mol.L -1 ] =[1] K AW – rozdělovací koeficient voda-vzduch → K H (Henryho konstanta-závisí na teplotě) K AW = C oktanol / C voda [mol.L -1 ]/[mol.L -1 ] =[1] K H = p vzduch / C voda [Pa/mol.L -1 ] K OA – rozdělovací koeficient oktanol- vzduch K OA = K OW RT/K H [1] s w - rozpustnost látky ve vodě [mg.L -1 ] p – parciální tlak látky ve vzduchu (Pa) Harison R.H., Principles of Environmental Chemistry, RSC Publishing., str. 286 (2007)

10 Rozdělovací koeficient oktanol-voda K ow BCF = C tkáň / C voda  n-oktanol slouží jako modelová látka reprezentující vlastnosti tuků a fosfolipidů obsažených v buněčných membránách nebo organických podílů půdy – má podobný atomární poměr C a O jako mastné kyseliny (8:1)  K OW - slouží jako míra hydrofobních vlastností látek (K OW více ovlivněn nerozpustností látky ve vodě, než její rozpustností v tucích)  slouží k odhadu biokoncentračního faktoru BCF (biokoncentrace - míra přestupu látky z vodního prostředí do vodního organismu)  např. pro ryby (tuk okolo 5% tělesné hmotnosti) byl Mackayem navržen empirický vztah BCF = 0,048 K OW  lineární závislost mezi BCF a K OW přestává platit pro superhydrofobní látky (log K OW > 7) – tyto látky prakticky neprostupují biomembránami Harison R.H., Principles of Environmental Chemistry, RSC Publishing., str. 287 (2007)

11 Girard J.E., Principles of Environmental Chemistry, Jones and Bartlett Publishers Ltd., str. 453 (2005)

12 Biokoncentrace (bioconcentration) Přestup látky z vnějšího prostředí (vody) do organismu Bioobohacování (biomagnification) Příjem látky potravou Bioakumulace (bioaccumulation) Nárůst koncentrace látky v trofickém řetězci vlivem biokoncentrace a bioobohacování

13 Sorpce na částice půdy K P = C pevná fáze / C půdní voda  míra sorpce v půdách je pozitivně korelována s hodnotou K OW a celkovým obsahem organického uhlíku (TOC) v půdě  sorpční koeficient  sorpční koeficient normalizovaný na obsah uhlíku (F p - hmotnostní podíl uhlíku v dané půdě) K OC = K p / F p  empirický vztah mezi K OW a K OC log K OC = 0,69 K OW + 0,22 Girard J.E., Principles of Environmental Chemistry, Jones and Bartlett Publishers Ltd., str. 455 (2005)

14 Stockholmská úmluva  ČR podepsala a ratifikovala úmluvu 5. února 2002  Mezinárodní dohoda podepsaná pod patronátem UNEP 23. května 2001 ve Stockholmu  předmětem úmluvy je omezení či zákaz výroby, používání a vypouštění POPs (Persitentní organické polutanty)  Annex A – látky, u nichž je požadováno ukončení výroby a používání United Nations Environment Programme  V platnost vstoupila 17. května 2004  Annex B – látky, u nichž je požadováno omezení výroby a používání  Annex C – látky, u nichž je požadováno omezení úniků (nevyrábí se záměrně)

15 Stockholmská úmluva  Annex A Aldrin Dieldrin Chlordan Endrin Heptachlor Hexachlorbenzen (HCB) Mirex Toxafen PCB (polychlorované bifenyly)  Annex B DDT  Annex C PCDD (polychlorované dibenzodioxiny) PCDF (polychlorované dibenzofurany)  Dodatek (4. konference smluvních stran – Ženeva 2009) Hexabromobifenyl (HBB) Penta- a oktabromovaný difenyléter (penta-BDE, okta-BDE) Pentachlorbenzen Lindan,  -,  - hexachlorcyklohexan Chlordecon PFOS

16 Stockholmská úmluva Annex D  kriteria pro zařazení látky do skupiny možných perzistentních organických polutantů (POPs) 1.Perzistence T 1/2 - poločas rozpadu (doba za kterou se množství látky v dané složce prostředí sníží na polovinu) T 1/2 ovlivněn vlastnostmi látky i vlastnostmi prostředí, koncentrace látky v prostředí snižována degradačními procesy POPs – T 1/2 (půda nebo sedimenty) větší než 6 měsíců nebo T 1/2 (voda) větší než 2 měsíce Složka ŽPDegradační proces VzduchFotolýza Fotooxidace Povrchová vodaAerobní biodegradace Hydrolýza Fotolýza Fotooxidace PůdaAerobní biodegradace Hydrolýza Fotolýza (povrch) Redox-reakce SedimentyAnaerobní biodegradace

17 Křivky poklesu koncentrace pesticidů v půdě Dny po aplikaci Koncentrace herbicidu (ppm) Dny po aplikaci Log C látky v půdě Log C odpovídající zádrži veškerého množství látky v půdě prudký pokles koncentrace během aplikace a vegetační doby (foto- a biodegradace, vypařování apod.) pomalý exp. pokles

18 Stockholmská úmluva Annex D  kriteria pro zařazení látky do skupiny možných perzistentních organických polutantů 2.Bioakumulace biokoncentrační faktor (BCF) nebo bioakumulační faktor (BAF) pro vodní živočichy je větší než log K OW je větší než 5 vysoká míra bioakumulace u jiných než vodních živočichů 3.Potenciál pro dálkový transport významné koncentrace chemikálie změřené v místech vzdálených od místa úniku data z monitoringu ukazují, že může nastat dálkový přenos vodou, vzduchem nebo stěhovavými druhy organismů u látek přenášených vzduchem je T 1/2 větší než dva dny

19 Globální destilace Rovník vypařování >> depozice Střední zeměpisné šířky sezónní kolísání poměru vypařování a depozice Polární oblasti depozice >> vypařování Dálkový atmosférický transport Dálkový oceánický transport retence a degradace Grasshopping 1 - nízká volatilita (Benzo[a]pyren) 2 - střední volatilita (DDT) 3 - vysoká volatilita (HCB) opakované ustavování rovnováhy mezi vypařeným a kondenzovaným podílem látky

20 Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Akční potenciál (AP)  skoková změna membránového potenciálu v iniciálním segmentu neuronu způsobená pohybem Na + a K + iontů skrz elektricky řízené iontové kanály  AP se šíří dolů po axonu směrem k synapsi (netěsné spojení dvou nervových buněk)

21

22 Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Synapse  poté co AP dosáhne nervového zakončení, dojde k vyplavení neurotransmiterů do synaptické štěrbiny  neurotransmitery - vazba na chemicky řízené iontové kanály v membráně postsynaptické buňky  podle typu neurotransmiteru a receptoru - excitační či inhibiční signál

23 Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Acetylcholin GABA Scharf M.E., Encyklopedia of Pest Management - Neuorological Effects of Insecticides, Marcel Dekker Inc. (2003)

24 Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) DDT  ovlivnění elektricky řízených iontových Na + kanálů v axonech nervů periferní i centrální nervové soustavy  časové posuny při otevírání a zavírání Na + kanálů - porušení synchronizace procesů nutných pro fyziologicky normální průběh akčního potenciálu (AP) prodloužení doby po kterou je Na + kanál otevřen na konci AP nedochází k ustavení klidového membránového potenciálu - membrána zůstává částečně depolarizovaná další AP vzniká při nižších aktivačních potenciálech, nebo spontánně  nadměrná excitace nervů (zejména senzorických, méně motorických) hyperaktivita, hyperexcitabilita, tremor (třes) a křeče zasažena i vyšší nervová centra (savci - smrt vlivem selhání dechu)

25 Akční potenciál - vliv DDT

26 Neurotoxicita (Akutní účinek halogenovaných pesticidů) Cyklodieny a insekticidy na bázi hexachlocyklohexanu  antagonisté chemicky řízených Cl - iontových kanálů postsynabtických neuronů (inhibice GABA receptorů)  blokáda inhibičních nervových drah vede k neuroexcitaci  následkem u savců je anorexie, slinění, zvracení a křeče Cl -

27 DDT - malárie Malárie  infekční onemocnění způsobené parazitickým prvokem rodu Plasmodium  na člověka je přenášena zejména komáry rodu Anopheles  mortalita , z toho 91% Afrika, 85% děti do 5-ti let  symptomy - horečka, třes, bolest kloubů, zvracení, hemolytická anemie, selhání ledvin (krev v moči), křeče  cyklické opakování záchvatů zimnice střídané horečkou (silné pocení) trvající 4 až 6 hodin (P. falciparum - zkracování prodlevy mezi záchvaty až k jejich vymizení)  poškození mozku zejména u dětí

28 Plasmodium falciparum

29 Incidence malárie 2004 (WHO) Sudan

30 Malárie - incidence- Sudan zdroj: World malaria report 2008

31 Malárie - incidence- Sudan zdroj: World malaria report 2008

32 Malárie - Velká Británie Copyright ©2008 BMJ Publishing Group Ltd. Smith, A. D et al. BMJ 2008;337:a120

33 DDT - malárie Hubení komárů rodu Anopheles  komár identifikován jako přenašeč malárie roku 1897 sirem Ronaldem Rossem (Nobelova cena )  před 2. sv. válkou bylo množení komárů omezováno vysoušením mokřadů, chovem ryb požírajících larvy, hubením larev s použitím oleje a Pařížské zeleni - úspěšné spíše v Evropě Pařížská zeleň  Celosvětový program pro vymýcení malárie pod záštitou WHO v letech vymýcena malárie v USA, SSSR a Evropě podstatná redukce výskytu v jihovýchodní Africe, Indii a Jižní Americe hlavním prostředkem DDT

34 InsecticidTřídaDávkování (g/m 2 ) Účinek (měsíce) Cena - (US$) 1 domácnost 6 měsíců DDTHal. uhlovodík1–2>61,60 FenitrothionOrganofosfát23–614,80 MalathionOrganofosfát22–38,20 Pirimiphos-methylOrganofosfát1–22–3 PropoxurKarbamát1–23–618,80 BendiocarbKarbamát0.1–0.42–613,80 Alpha-cypermethrinPyretroid0.02–0.034–6 CyfluthrinPyretroid0.02–0.053–6 DeltamethrinPyretroid0.02–0.0253–61,60 EtofenproxPyretroid0.1–0.33–6 Lambda-cyhalothrinPyretroid0.02–0.033–68,60 BifenthrinPyretroid0.025–0.053–6 Insekticidy doporučené WHO pro IRS

35 DDT - malárie IRS (Indoor residual spraying)  aplikace roztoku insekticidu na vnitřní stěny příbytků postavených z pórovitých materiálů (hlína, dřevo) - po nasátí komáři odpočívají a tráví krev na stěnách příbytku, kde se otráví insekticidem dříve, než stihnou nakazit dalšího člověka toxikodynamická odolnost komárů selekce exofylních(odpočívající uvnitř domů) jedinců na úkor exofilních (odpočívající venku)

36 DDT - malárie ITN (Insecticide treated nets)  moskytiéry napuštěné insekticidem schopným zabít komára dříve, než si najde cestu skrz síť napuštění insekticidem poskytuje o 20 % lepší ochranu než samotná síť a o 70 % lepší ochranu než žádná ochrana konvenční sítě - vydrží 3 deště nebo 1 rok v suchu LLINs (long lasting insecticidal net) - 20 dešťů nebo 3 roky nejčastěji se používají insekticidy ze skupiny pyrethroidů (kombinovaný repelentní a hubící účinek)

37 Mabaso et. al, Tropical Medicine and International Health 9 (8), (2004) Vliv IRS (Indoor residual spraying) na počet případů malárie u dětí

38 Procento dětí trávících noc pod sítí ( ) Monash et. al, Am. J. Trop. Med. Hyg. 71 (supl 2), (2004)

39 DDT - vliv na lidské zdraví  většina epidemiologického výzkumu o vlivu dlouhodobé expozice DDT na lidské zdraví trpí zásadními metodologickými nedostatky malý počet respondentů, nejednoznačné určení expozice "healthy worker" effect - srovnání výskytu onemocnění u pracovníků aplikujících pesticidy s běžnou populací trpí zkreslením důsledku průměrně nižší nemocnosti aktivně pracujících lidí v porovnání s průměrnou populace Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)  reprodukční toxicita DDT - prokazatelně estrogenní aktivita DDE (metabolit) - antiandrogenní aktivita někteří autoři tvrdí, že celková estrogenní aktivita všech průmyslových chemikálií přijímaných v potravě je zanedbatelná v porovnání s účinkem fytoestrogenů

40 Aerobic dehydrochloration Anaerobic reductive dechloration DDE Dichloro-Difenyl-dichloro-Ethylen DDT Dichloro-Difenyl-Trichloroethan DDD Dichloro-Difenyl-Dichloroethan DDT a metabolity

41 DDT - vliv na lidské zdraví  reprodukční toxicita některé studie (ne všechny) ukazují na možný vliv DDT na kvalitu semene statisticky významný vztah mezi koncentrací DDE v krevním séru matek a incidencí předčasných porodů (studie respondentů) Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)  hustota kostní tkáně dvě průřezové studie s malým počtem respondentů ukazují na slabou asociaci mezi koncentrací DDE v séru a sníženou hustotou kostní tkáně, třetí studie nikoli

42 DDT - vliv na lidské zdraví  hormonálně senzitivní nádory řada případových a malých analytických studií z 90-tých let naznačuje vztah mezi expozicí DDT a rakovinou prsu studie případů a kontrol tento vztah nepotvrzují - teorie o působení metabolitů DDT jako promotorů karcinogeneze, teorie indukce oxidativního stresu modernější lépe navržené a provedené studie tyto teorie nepotvrzují vliv DDT na rakovinu endometria a prostaty neprokazný Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)  rakovina slinivky - diabetes studie případů a kontrol mezi pracovníky chemického průmyslu a další mezi pracovníky aplikujícími insekticidy ukazuje na vztah mezi expozicí DDT a rakovinou slinivky břišní studie sledující vztah koncentrace DDE v séru a rakoviny slinivky neprůkazná po započítání vlivu PCB

43 DDT - vliv na lidské zdraví  neurotoxicita review několika studií Collosio at. all. prezentuje závěr, že expozice DDT může být spojen s permanentním zhoršením neurobehaviorálních funkcí a zvýšeným výskytem psychiatrických onemocnění (malý počet studií zahrnutých v review a nejasné postupy hodnocení expozice, možný vliv jiných skupin pesticidů např. organofosfátů) studie penzionovaných pracovníků programů boje proti malárii - zhoršené neurobehaviorální funkce korelující s dobou práce s DDT Beard J., Science of the Total Environment 355, 78– 89, (2006)  imunita nejméně jedna průřezová studie ukazuje na vztah expozice DDT a zhoršení některých imunologicky důležitých parametrů

44 DDT - ekotoxicita  Nad rozsáhlými plochami Spojených států přichází jaro nevítáno probouzejícím se ptactvem a časná rána jež dříve bývala naplněna krásou ptačího zpěvu jsou nyní tak podivně tichá..... Rachael Carson (1962) Silent Spring

45 DDT - vaječné skořápky Ratcliffe, 1967 – Británie- srovnání tloušťky skořápek vajec sokola stěhovavého (Falco peregrinus) uložených v muzeu z let 1905 (před DDT) až 1965 (po DDT) a konstatoval náhlý a trvalý pokles hodnot až o 18% po roce 1947 Mastalerz P., The true story of DDT, PCB a dioxin, WYDAWNICTWO CHEMICZNE, (2005) Hickey a Anderson, 1967 – korelace mezi tloušťkou skořápky a zbytkovou úrovní DDT u vajec racka stříbřitého (Larus argentatus) Wiemeyer a Porter, 1970 – vliv DDE na ztenčení skořápek vajec poštolky pestré (Falco sparverius)

46 DDT - vaječné skořápky Bitman a kol., experiment křepelka japonská (Coturnix japonica) krmená potravou s DDT snáší vajíčka se ztenčenou skořápkou, skořápka má také nižší obsah Ca časopis Nature 224, 44–46 (1969) časopis Science 168, (1970) Edwards J.G., Journal of American Physicians and Surgeons 9 (3) (2004) Bitman a kol., experiment potrava s obsahem 2,7% Ca a stejnými dávkami DDT jako v prvním pokusu - ztenčení skořápek nepozorováno práce v časopise Science zamítnuta !!! uveřejněna v časopise Poultry Science 50, 656–659 (1971) při experimentu bylo v potravě pouze 0,56% Ca, normální potrava však obsahuje 2,5% Ca !!!

47 DDT - vaječné skořápky Lundholm 1997 popis biochemického účinku DDE (Dichlorodifenyl-Dichloro- Ethylen) na tvorbu vaječné skořápky DDE ovlivňuje tvorbu hormonu prostaglandinu E 2, který řídí přísun Ca 2+ do speciálních žláz (egg sshell glands) v děloze ptáků, kde se tvoří skořápka inhibice tvorby PGE 2 probíhá prostřednictvím inhibice enzymu prostaglandin syntetázy (PGS) inhibici tohoto enzymu nezpůsobuje DDT ani žádné další jeho metabolity, DDE způsobuje tento efekt v koncentračních úrovních, které nepůsobí jiné pozorovatelné zdravotní potíže koncentrace DDE, které způsobují inhibici PGS u divoké kachny, nemají žádný účinek na PGS drůbeže Lundholm C.E., Comp. Biol. Physiol. Vol. 118C, No. 2, pp , 1997

48 Vliv DDE na tvorbu skořápky Lundholm C.E., Comp. Biol. Physiol. Vol. 118C, No. 2, pp , 1997 KrevSlizniceDěložní dutina HCO 3 - Ca 2+ CO 3 2- CaCO 3 +H + H+H+ H+H+ Ca 2+ HCO 3 - Ca 2+ Cl - Ca 2+ Na + K+K+ K+K+ CO 2 +H 2 O ↔ H 2 CO 3 ↔ H + + HCO 3 - FL AA PGE 2 p,p’-DDE PLA 2 PGS PL - fosfolipidy AA - kyselina arachidová PGE 2 - prostaglandin (hormon)PGS - prostaglandinsyntetáza (enzym) PLA 2 - fosfolipáza (enzym)

49 DDT - vaječné skořápky Nejednoznačnost vlivu DDT na tloušťku vaječných skořápek tenké skořápky se mohou u ptáků objevit vlivem stresu a zajetí, po expozici olovu, rtuti a parathionu, dále vlivem nedostatku Ca, P, vitamínu D, světla a vody pro úspěšné vysezení je kritické ztenčení skořápky o 10 až 15% (u křepelky může snížení Ca v potravě o 50 %, snížit tloušťku skořápky až o 9%) některé studie ukázali silnou variaci průměrné tloušťky skořápek v oblastech se stejně vysokou koncentrací DDT tloušťka skořápek orla bělohlavého (Haliaeetus leucocephalus) rostla v průběhu 60-tých letech 20 století navzdory masivnímu používání DDT Mastalerz P., The true story of DDT, PCB a dioxin, WYDAWNICTWO CHEMICZNE, (2005)

50 DDT - vaječné skořápky K. E. Clark, Y. Zhao, C. M. Kane, Arch Environ Contam Toxicol 57, 174–184 (2009) nová analýza vzorků vaječných skořápek sokola stěhovavého (Falco peregrinus) z let 1993 až 1999 ze států New Jersey, Pennsylvania, Delaware, Maryland a Virginia tloušťka skořápek byla negativně korelována s obsahem DDE, DDT a PCB ve vzorcích ztenčení skořápek nemělo vliv na úspěšnost hnízdění !!! K. Falka, S. Moller, W. G. Mattox, Science of the Total Environment 355, 127– 134 (2006) studium grónské populace sokola stěhovavého mezi lety 1972 až 2003 průměrný roční nárůst o 0,19% extrapolací dat učiněn odhad, že pro populaci kritické ztenčení skořápky o 17% muselo nastat kolem roku 1950 a nemohlo být ovlivněno používáním DDT

51

52 L. J. Guillette, Jr., A. R. Woodward, D. A. Crain, D. B. Pickford, A. A. Rooney, H. F. Percival. Gen. Comp. Endocrinol. 116, 356–372 (1999). DDT a aligátoři v jezeře Apopka  Apopka – jezero na Floridě  morfologické změny samčích pohlavních orgánů u aligátorů  změny v koncentraci a metabolismu enzymů Dicofol  jako příčina označeny látky dicofol (pesticid – halogenovaný uhlovodík) a metabolity pesticidu DDT (zejména DDE)  srovnání koncentrace hormonů u samců aligátora ze znečištěné oblasti (Apopka) a čisté oblasti (Woodruf), ukazuje na nižší koncentraci samčích hormonů testosteronu a dehydrotestosteronu (antiandrogenní efekt) a naopak na nadbytek samičího hormonu 17  - estradiolu (estrogenní efekt) u samců z Apopky

53

54

55 DDT a aligátoři v jezeře Apopka  v jezeře další látky s možným edtrogenním účinkem odpad ze zpracování citrusů s vysokým obsahem fytoestrogenů komunální odpad s vysokým obsahem metabolitů z hormonálních přípravků proti početí infekce - bakterie Aeromonas liquifasciens  estrogenní aktivita hormonu 17  - estradiolu je až krát vyšší než estrogenní aktivita bioflavonoidů a průměrně krát vyšší než aktivita halogenovaných pesticidů  denní příjem flavonoidů je 102  g/den, příjem pesticidů je 2,  g/den - ekvivalentní estrogenní dávka získaná z flavonoidů je 40 mil. krát vyšší než z pesticidů s estrogenní aktivitou.... Edwards J.G., Journal of American Physicians and Surgeons 9 (3) (2004)


Stáhnout ppt "Ekotoxické účinky pesticidů II. Halogenované uhlovodíky."

Podobné prezentace


Reklamy Google