Vliv zemědělské produkce na životní prostředí

Prezentace na téma: "Vliv zemědělské produkce na životní prostředí"— Transkript prezentace:

1 Vliv zemědělské produkce na životní prostředí

2 Negativní vlivy ZP podílí se na znečišťování ŽP zejména :
- zatěžováním podzemních vod dusičnany - zatěžováním půdy rizikovými prvky a organickými látkami - emise amoniaku a jiných plynů do ovzduší

3 Negativní vlivy další negativní vlivy : - odpadové vody - odpady
- nevhodné zásahy meliorační - pěstování nevhodných plodin - likvidace přirozených protierozních zábran - těžká mechanizace..

4 Rizikové chemické látky v půdě
těžké kovy - Cd, Cr, Hg, Pb význam - toxicita, kumulace , omezení mikrobiální aktivity v povrchové vrstvě půdy, vazba na primární produkty  potraviny vstupy : - přirozený obsah - zvětrávání hornin - atmosférický spad (nepřímé ovlivnění) - používání hnojiv hodnocení podle limitů v legislativě

5 Dusičnany znečištění povrchových a podzemních vod a rostlin (zemědělství má 60% podíl) snadno rozpustné  nevážou se v půdě a vymývají se nadbytek hnojiva nebo nevhodné načasování nejedovaté, ale v trávicím traktu se mění na dusitany - účast na vzniku karcinogenních látek

6 Dusičnany snížení a prevence znečištění = aplikace tzv. „nitrátové směrnice“ ( kritériem pro znečištění je překročení limitu 50 mg NO3.l-1) : - vymezení zranitelných oblastí a pro ně zásady správné zemědělské praxe - zásady pro používání hnojiv

7 Prevence a omezování znečištění
nový přístup - neřešit instalací koncových zařízení, ale předcházet a omezovat úpravou výrobní technologie, změnou systému řízení, vzdělávání pracovníků (tzv. nejlepších dostupných technik = BAT) na podkladě legislativy EU a zákona o integrované prevenci č. 76/2002 Sb.

8 Prevence a omezování znečištění
jedná se o provozy živočišné výroby a zpracování živočišných a rostlinných produktů nad určenou kapacitu příklady BAT - zásady správné (dobré) zemědělské praxe, na úsporu vody, pro aplikaci hnoje....

9 INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ
Konference o ŽP v Rio de Janeiru v roce 1992 – přijata deklarace o právu veřejnosti na informace o ŽP Aarhuská úmluva – ČR podepsalo v r. 2004, smluvní státy se zavázali veřejně šířit údaje o emisích Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek – podepsaný v roce 2003 Rozhodnutí 479/2000 ES, které stanovuje požadavky Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER)

10 Přínosy zavedení IRZ: Veřejné využití – dostupnost informací z IRZ pomocí Internetu ( a z něj vyplývající veřejná kontrola Využití průmyslovými a zemědělskými podniky – dojde ke zjednodušení a usnadnění plnění ohlašovacích povinností, které se budou vykonávat efektivně, jednoduše a transparentně. Rozšíření dat z registru povede k soutěžení mezi producenty znečištění v redukci úniků. Využití orgány státní správy – jeden z nástrojů účinné a efektivní politiky k ochraně ŽP

11 Zásady správné zemědělské praxe
v současné době jsou navrhovány nebo schváleny ZSZP - podle zákona na ochranu ovzduší, pro ochranu vod před znečištěním dusičnany (povinné ve zranitelných oblastech), - v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova, - pro systém přímých podpor (a další se připravují) náplní jsou doporučení a požadavky na hospodaření - plán hnojení, evidence spotřeby vody, krmiv a energie, vzniku odpadů, o aplikaci hnojiv ...

12 Další vývoj zemědělství
základním nástrojem pro podporu zemědělství je tzv. společná zemědělská politika - k tomu slouží finanční prostředky z EU rozdělování formou prostřednictvím podpůrných programů, např. Horizontální plán rozvoje venkova

13 Další vývoj zemědělství
HRDP : - zachovat zemědělství ve znevýhodněných oblastech - udržovat a chránit ŽP s důrazem na vodní složku - zlepšit strukturu pracovníků (věk, vzdělání) - alternativní využití zemědělské půdy (zalesnění) - podpora obnovitelných zdrojů

14 GIS v Zemědělství

15 Evropská unie zavádí GIS pro podporu zemědělství
„Agenda 2000“, která je součástí CAP, představuje radikální reformu, neboť prosazuje, aby základem pro další vývoj byla cesta trvale udržitelného rozvoje. Součástí Agendy 2000 je pasáž, která požaduje po členech, aby začlenili do svých správních agend technologii informačních systémů, jejímž základem bude GIS. Identifikační systém pro zemědělské plochy bude založen na bázi map, dokumentech se seznamem ploch nebo jiných kartografických zdrojích v měřítku 1 : Pro základní data ze Zeměměřického úřadu, tj. topografická data a letecké snímky, je vyžadováno, aby vyhovovala standardům konsorcia Open GIS (OGC) a ISO.

16 Místo GIS ve vládním resortu zemědělství
Vládní instituce působící v oblasti zemědělství používají GIS pro ochranné, informační a kontrolní aktivity. zabezpečování dostatečných zásob potravin monitorování zemědělských praktik a životního prostředí tak, aby se udržovala rovnováha mezi potřebami zemědělství a okolního prostředí programy monitorování škůdců GIS je efektivní nástroj pro šíření informací, na jejichž základě mohou farmáři zvyšovat svou produktivitu. monitoring kvality života na venkově

17 GIS v kategorizaci oblastí ČR
Na základě kritérií v Nařízení Rady číslo 1257/1999 ze 17. května 1999 byli na základě přírodních, klimatických, demografických a sociálních podmínek zatříděny oblasti ČR do oblastí charakterizovaných limitujícími faktory. Pro tyto oblasti (hodnocené katastry) byl zpracován postup optimalizace skladby kultur.

18 Využití GIS v zemědělství
Evidence zemědělských dat (informace o pozemku, přehled pěstovaných plodin, přehled produkce, výskyt plevelů, chorob a škůdců, použité pesticidy, hnojiva, osiva, údaje AZP a agrobiologická kontrola) Modelování výnosů Návrh restrukturalizace zemědělské výroby

19 Odhady zemědělské produkce pomocí GIS
Konečné odhady produkce se využívají různě, zejména pro:  stanovení podmínek pro úrodu a včasného varování monitorování zemědělství a zajištění potravin; stanovení potřeb potravin pro mezistátní výpomoc monitorování katastrof a programy pro pomoc potravinami trendy trhu a analýzy obchodní politiku a podporu vývozu

20

21 GIS umožňují propojení digitálních map s databázovými informacemi a efektivnou práci s nimi

22 Příklad aplikace GIS v zemědělství

23 Kategorizace správních katastrů ČR
Pěstitelské oblasti byly označené jako pro zemědělství vhodné V a nevhodné N, co slouží jako podklad pro optimalizaci zastoupení jednotlivých kultur V1 Velmi vhodná: toto území nemá průkazná omezení pro produkci většiny plodin V2 Vhodná: patrné omezující vlivy u některých faktorů V3 Podmíněně vhodná: území charakterizována značnou přítomností limitujících faktorů průkazně omezujících zemědělskou produkci. Tyto plochy jsou pouze podmínečně vhodné pro použití standardní pěstitelských technologií, lze zde využít změnu kultur. N1 nevhodná: území jsou charakterizována více parametry omezujícími zemědělskou produkci s vyloučením klasických zemědělských produkčních technologií. N2 zcela nevhodná: Vylučující zcela zemědělské produkční technologie.

24 Kategorizace vychází z metodiky, která zahrnuje:
obrazovou analýzu pomocí moderních nástrojů GIS využití digitálního modelu terénu databáze CORINE Land Cover (MŽP ČR) databáze katastrálních území SMS (MZe ČR) Pomocí výpočetní techniky byla provedena syntéza údajů a vytvořena nová informační vrstva využitelná pro kategorizaci katastrálních území a pro jejich objektivní zatřídění podle různých produkčních podmínek. Na základě tohoto hodnocení byla ve spolupráci s agrárními komorami severozápadních Čech zpracována studie restrukturalizace zemědělské výroby pro tuto oblast a navrženy alternativní přístupy k rozvoji zemědělské výroby

25 Dálkový průzkum Země = DPZ
Umění, věda a technologie na získávání spolehlivých informací o fyzikálních objektech a jejich okolí pomocí záznamu, měření a interpretace snímků a digitálních záznamů, které se získávají pomocí nekontaktních snímacích systémů Údaje DPZ jsou obvykle získány z leteckých nebo družicových nosičů DPZ = zdroj dat pro GIS

26 DPZ - co všechno se sleduje s ohledem na zemědělství
rozpoznávání druhů plodin – určování plochy plodin pro plánování zemědělské produkce (souvislost s globalizací) mapování stavu porostů mapování rozšíření chorob, plevelů, škůdců mapování úrodnosti půdy rozpoznávání hranic parcel analýza dat => modelování výnosů

27 Přehled relevantních projektů, ve kterých byl využit DPZ:
Podpora rozšíření evropského programu MARS pro předpověď výnosů zemědělských plodin Kontrola zemědělských dotací pomocí dálkového průzkumu Země Vývoj agro-environmentálních indikátorů pro hodnocení změn venkovské krajiny Monitorování poškození porostů způsobených lesní zvěří pomocí DPZ Monografie zemědělských plodin v kandidátských zemích EU Využití dálkového průzkumu Země v zemědělské statistice

28 Precizní zemědělství = systém řízení hospodaření na pozemcích, využívající přesných informací o půdě případně o stavu porostu na různých místech jednoho pozemku. Na základě těchto přesných informací jsou realizovány diferencované zásahy na půdě či na porostech. V čem se tolik odlišuje od klasických (konvenčních nebo integrovaných) systémů hospodaření? v celkovém pohledu a chápání produkční jednotky, tj. pole, ev. části pozemku ve využívání odlišných postupů technologií i techniky

29 Precizní hospodaření má za cíl:
zlepšení produkční účinnosti porostu redukci nezdravého působení zemědělských chemikálií na životní prostředí usměrněnými vstupy (výsevky, dávkami hnojiv, aplikací pesticidů) A to podle specifických podmínek každé jednotlivé zóny na poli. Vyžaduje to rozdělit jednotlivá pole na zóny pro relativně homogenní obhospodařování. Tyto zóny potom mohou být ošetřeny vzájemně odlišně.

30 Základní technologie využívané v precizním hospodaření zahrnují:
1. Systémy umožňující přesné určení geografické polohy (GPS - Global Position System) 2. Sklizňové a analytické senzory a monitory (yield meter, N-sensor, NIR- near infrared sensor atd.) 3. Prostorové informační systémy (GIS - Geografic Information Systems) 4. Technologie dálkového snímkování (remote sensing) 5. Variabilní aplikační technologie

31 V současné době je hlavní pozornost zaměřena na:
konstrukci a využívání nejrůznějších analytických, detekčních a kontrolních senzorů (real time sensor), výnosové senzory pro různé plodiny, přesnost senzorů (výnosových, aplikačních) řešení problematiky variability přírodních zdrojů, tj. vztahů prostorové a časové variability půdních a plodinových parametrů, analýzu prostorových a časových dat a nejrůznější interpretační techniky (mapování a informační vrstvy), méně již na různé techniky vzorkování snímkování porostů a půdy - využívání hlavně leteckých fotografií (černobílých, barevných, NIR-near infra red, půdních radarů, hyperspektrální snímky, digitální kamery) vývoj systémů pořizování, zpracování a interpretaci prostorových dat vývoj operačních strategií pro diferencované hospodaření půdou a plodinami, modelování výnosů plodin a podpůrné rozhodovací systémy, systémy interpretace výnosových map, mapování plevelů, chorob a škůdců a systémy ochrany ekonomiku a ziskovost systému precizního hospodaření, srovnání mezi konvenčními a variabilními aplikačními technologiemi

32

33 Postup práce v PZ: Pole se rozdělí na zóny podle sledovaného hlediska
Při zákroku na pozemku je stroj navigován GPS a pomocí GSM palubní počítač vydá pokyn stroji pro příslušné místo které přejíždí s jakým účinkem má pracovat.

34 Přednosti precizního zemědělství:
Vede k ekologické šetrnosti Vede k energetické úspoře. Vede k úspoře nákladů (úspora nákladů na pesticidy je např. až 50%) Vede k trvalé udržitelnosti !!