Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ÚSTAVNOST A DEMOKRACIE Nedílne pojmy Pro ústavnost je obsahovo určující demokracie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ÚSTAVNOST A DEMOKRACIE Nedílne pojmy Pro ústavnost je obsahovo určující demokracie."— Transkript prezentace:

1 ÚSTAVNOST A DEMOKRACIE Nedílne pojmy Pro ústavnost je obsahovo určující demokracie

2 VZTAH OBČANŮ A STÁTU  Vztah občan a státní moc na určitém území, na němž vykonáva stát svou suverenitu  Západoevropské a americké ponětí – aktuálne pro současnost  Na úrovni demokratického státu  Založeného na princípu suverenity lidu, resp. vlády lidu

3 DEMOKRATICKÁ VLÁDA Vláda lidu Občan-stát Uspořádaní státní moci Ustanovování státních orgánů

4 VLÁDA LIDU  1.2. proklamace uskutečnění t.j. nastolení vlády lidu vlády lidu nerealizovatelný ideál - pluralitní demokracie – faktický obraz demokracie ve svetě

5 PLURALITNÍ DEMOKRACIE ZNAKY  Možnost občana volit  Občanské práva jsou dostupné značné časti společnosti KVALITU ovlyvňuje  Kvalita politických strán  Vedení politických strán  Uskutečňování občanských a lidských práv  Kvalita zájmových organizací  Kvalita volebního systému  Politické a státnicke osobnosti

6 REPREZENTATÍVNÍ DEMOKRACIE  Vůle lidu je koncentrovaná  Její ztělesněním je poslanec, senátor a pod.  Koncepce ideální reprezentatívní demokracie: Alexander Hamilton, The Federalist: Zástupce nemůže mít nikdy více prav než zastupovaný t.j. Lid jako soubor občanů  Občané jsou postaveni výše než jimi zvolení reprezentanti – zástupci, jejichž poslánim je sloužit občanům

7 OBČANSKÁ SPOLEČNOST  1. soubor individualit, prostředníkem z hlediska ustanovování státni moci jsou politické strany (liberalistický přístup) občanpolitická stranastát

8  2. sociologicko-ekonomický přístup  společnost je rozčleněná do zájmových skupin, vrstev nebo tříd, které artikulují své zájmy – majetkové, profesní, státní, teritoriální, regionální atd. Negatívní dopad – komunizmus a fašizmus  teórie společenských tříd, Maurice Duverger  „třída je kategórie lidí, jejichž podmínky pŕi narození jsou srovnatelné navzájem, ale odlišné od podmínek narození v ostatních skupinách“

9 TŘÍDY PODLA DUVERGERA  Delení podle:  1. stupně bohatsví  2. typu vlastníctví  3. právních výsad  4. stupně kultúry  Koncepce (Rober a Helen Lyndovy): třída vyšší, střední a nižší ( v každé je i vyšší a nižší – podle výše ročních důchodů a životního standardu a stylu)  Všichni příjmame koncepci tříd a stotožňujeme se s našim zarazením do příslušních tříd (Robert A. Dahl – výskum)

10 KONTROLA STÁTNÍ MOCI  Osobitní koncepce (Y. R. Simon)  „demokracie je politický režim, který se pokouši realizovat demokratické ideje tím, že podřizuje osoby vládnoucí kontrole ovládaných“  Redukuje demokracii jen na politický režim – pokus zavést kontrolu orgánů státní moci  Kritika tradičné demokracie (t.j. demokratického optimizmu): t.j. „víru, že nejprimitívnější část společnosti, která je největší, je právě svou primitívnosti nadána nejvyšší moudrosti“

11 Simon tvrdí:  Je naivní myslet si, že svět spasí elita majetku, stejně tak jako je naivní myslet si, že svět spasí nevzdělané, nekultúrní vrstvy – obojí je mýtus, a to buď mýtus konzervatívní nebo revoluční....

12 POJETÍ DEMOKRACIE PODLE VÝZNAMNÝCH MYSLITELŮ

13  představuje hodnocení a zejména kritiku athénské formy demokratického zřízení. PLATÓNOVO POJETÍ DEMOKRACIE

14  V řeckých obcích dosáhla demokracie svého největšího rozkvětu v 5. a 4. stol. př. n. l. řeckýchobcíchdemokracie4. stol. př. n. l.  Vláda lidu byla realizována skrze dvě instituce:  lidový sněm (ekklesia)  lidový soud (heliaia)

15  Schůze lidového sněmu se konaly nejméně čtyřicetkrát do roka.lidového sněmu  Účast jednotlivých členů na něm byla honorována platem.  Členy sněmu se mohli stát svobodní athénští občané, kteří mohli nosit zbraň a byli starší 21 let.athénští  Mezi lid se v Athénách nepočítali cizinci, ženy a otroci.otroci  Sněm disponoval nejen zákonodárnými, ale také výkonnými a soudními pravomocemi. Mohl využít i institutu tzv. ostrakismu pro vyhnání populárních politických osobností za hranice země na 10 let, což byla prevence před možným využitím jejich popularity ke svržení demokratického zřízení.ostrakismuprevence LIDOVÝ SNĚM

16  Lidový soud byl tvořen volenými občany starších 30 let.soud  Náhradníci pak tvořili z tohoto počtu osob, zbylých bylo přiděleno k 10 soudním sborům (1 tak čítal 500 občanů).  Rozhodování probíhalo formou veřejných trestních žalob a soudní tribunály měly také pravomoci odvolacích soudů v občanskoprávních sporech. LIDOVÝ SOUD

17  Absence dělby moci v této demokracii významně posilovala sílu lidu.  Orgány, které jsou v dnešních formách demokracie nazývány jako výkonné (exekutivní), měly v athénské demokracii obdobu v instituci známé jako Rada pěti set (bulé), která ale nebyla skutečnou vládou, ale spíše jen výkonným výborem během shromáždění.Rada pěti set  Každá z 10 administrativních jednotek Athén (fýl) nominovala do Rady pěti set 50 svých občanů RADA PĚTI SET

18  8. kniha dialogu Ústava Forma vládyPrincip vlády timokraciečest oligarchiebohatství demokraciesvoboda tyraniechtíč Formy vlády pole Platóna (výběr)

19  Aristotelés nahlížel na demokracii podobně jako Platón, AristotelésdemokraciiPlatón  považoval ji za závadný typ státního zřízení.  Ve svém hodnocení jednotlivých ústav člení druhy státních zřízení podle dvou parametrů:  počtu vládců  respektu vládců k zákonům, zdali podle nich jednají či nikoli. [1] [1]  Pokud jde vládcům jen o své blaho, pak lze považovat tuto za despotickou (tj. má stejný základ jako panství pána (= despotés) nad jeho otroky).despotickou  Tento druh vládnutí ale náleží do privátní sféry domácnosti, v politice státu či obce nemá mít žádné místo ARISTOTELOVO POJETÍ DEMOKRACIE

20 Vláda ve prospěch → všechsvůj jeden vládnoucímonarchietyranie nemnozí vládnoucíaristokracieoligarchie mnozí vládnoucípoliteiademokracie ARISTOTELOVA KLASIFIKACE STÁTNÍCH ZŘÍZENÍ

21  Aristotelés ve své klasifikaci státních zřízení považuje demokracii za špatnou a "zvrácenou" formu.  On jí přímo nazývá "politeia", což může vyvolat špatné pochopení, protože "politeia" se v řečtiněobvykle používá pro označení ústavy nebo státního zřízení.řečtiněústavy POLITEA

22  Naopak "politeia" jako prospěšná a zdravá forma státního zřízení by měla být vládou množství v zájmu obecného blaha tvořena mnohými občany, kteří smí nosit zbraň, čemuž odpovídají jejich vojenské ctnosti.  Demokracii naopak definuje jako vládu množství ve prospěch chudých.

23  za hlavní princip demokracie považuje svobodu.  Ta je charakterizována dvěma principy:  každý jedinec střídavě vládne a je ovládán  každý žije jak chce

24 1. Ve většině politických rozhodnutí má svrchovanou pravomoc lidové shromáždění, nikoli úřady. 2. Soudní tribunály jsou sestaveny z členů obce či jejich zástupců. 3. Všichni občané volí úředníky, kterými se mohou stát všichni občané. 4. Všichni vládnou střídavě nad druhými. 5. Většinu úřadů smí občan obsadit jen v jediném volebním období. 6. Volební období netrvají dlouho. 7. Adepti do všech veřejných úřadů jsou nominováni losem. Výjimku tvoří úřady, kde je vyžadována odbornost. 8. Pro výkon funkce v úřadu nesmí existovat majetkový cenzus nebo jen velmi mírný.cenzus 9. Členství v jednotlivých úřadech, v lidovém shromáždění či soudu má být honorováno platem. VLASTNOSTI DEMOKRACIE

25  Společnosti jsou velmi malé celky, v nichž se všichni občané osobně znají.  Ve společnostech je nastolena vláda „prostoty mravů“, což zajišťuje umírněné veřejné debaty.  Příslušníci společností jsou stejně bohatí a mají stejnou moc (hodnost).  Společnosti neznají přepych  To je podstata přímé teorie demokracie, v níž lid je suverénem a jediným zákonodárcem ROUSSEAUOVO POJETÍ DEMOKRACIE

26  Vůle, která je společnou vůlí celého tělesa a je vedena obecným zájmem, se označuje jako obecná vůle.  Ta se obvykle liší od vůle a zájmu jednotlivce, ale i skupin jedinců, ba dokonce může být odlišná od vůle všech

27  Každý zákon, který osobně lid neschválil, je neplatný: není to zákon.  Svrchovaná moc – lid – se nemůže nechat zastupovat.  Vydávat zákony má právo výlučně lid. Zastoupení lidu ve smyslu parlamentu tak nepřichází v úvahu, neboť zákony musí být schváleny přímo všemi členy lidu

28 KONSTITUCIONALIZMUS

29  Ústavnost bez demokracie je prázdnym formalistickým právním pojmem  Demokratická ústavnost, t.j. konstitucionalizmus  Historický výklad pojmu konstitucionalizmus: „vytýčení práva na ústavu jako právní akt nejvyšší právní sily v státě“

30  Princíp konstitucionalizmu předcházela ídea suverenity lidu  Princíp suverenity lidu je obsahem demokracie jako státního řízení, nejen co do podstaty, ale i svou existenci a působením, které jsou základem výrazu demokracie, t.j. občanské společnosti

31 SUVERENITA LIDU Ústavodárna moc t.j. právo lidu vytvářet a přetvářet ústavu Ustavená moc t.j. moc fungujíci v rámci a mezích daných ústavov

32 PRINCÍP ÚSTAVNOSTI  Jako politický princíp: t.j. ústavnost jako pravidlá demokratické politické hry  Jako právní princíp: t.j. vyjadření a garancie ústavnosti

33 SMLUVNÍ TEÓRIE ÚSTAVNOSTI  J.J. Rousseau, 18. století  Centrální pojem: sociální smlouva  Ústava a stát jsou produktem sociální smlouvy mezi občany a státem  Sociální smlouva je ideální abstrakcí

34 TEÓRIE VLÁDNUTÍ, GOVERNACE  Týto teórie se rozšířili koncem druhé poloviny 20. století  Jena Leca, Willy Brandt  Je to reakce na zaostávaní vývoje ústavních systému (včetně forem vlád) a mezinárodněprávních institucí řešit soudobé potřeby globalizující společnosti

35 ÚSTAVNOST A PRÁVNÍ STÁT

36 RULE OF LAW  Vláda práva, resp. právní stát  První zmínka, 1608 – sir Edward Coke v sporu s králem obhajoval svoje názory větou „právo chráni krále“  T.j. právo stojí nad státem (nad Korunou, t.j. královskou mocí)  To byla první zmínka o základním postulátu právního státu v dnešní podobě – vázanost státu právem

37 PROCESNĚPRÁVNÍ PŘÍSTUP RULE OF LAW  T.j. Due Process of Law – zachovaní řádneho právního postupu  Objevuje se poprvé v roce 1354 ve Westminsterském statutu svobod Londýna  Sir Coke pokladal Due Process of Law za princíp tzv. zemského práva, které spomína Magna Charta Libertatum, 1215 – „ žádny svobodný nemůže být vzatý do vazby nebo uvězněn jinak, než na základě zemského práva“

38 HMOTNĚPRÁVNÍ PŘÍSTUP RULE OF LAW  Krystalizoval se v Anglii v 18. a 19. století  A.V.Dicey, doktrína rule of law: 1. nikdo nesmí být trestán ani nemůže právoplatně utrpět újmu na svém těle či statcích 2. nikdo není nad právem, ale každý bez rozdílu podroben obecnému právu království 3. jde o vládu práva, ne o vládu lidí

39 PROCES FORMOVÁNÍ PRÁVNÍHO STÁTU  Je to evoluční proces  Právní stát je stát založený na moralních ídejích  Ídea práva  Právního státujsou identické atribúty právního státu  Morální ídeje  ???

40 ???  Může být v reálnem světě stát absolútně morálním?  Může být činná organizace lidí absolútně morální?  Může být takto morální politická strana?  Může být morální politika?


Stáhnout ppt "ÚSTAVNOST A DEMOKRACIE Nedílne pojmy Pro ústavnost je obsahovo určující demokracie."

Podobné prezentace


Reklamy Google