Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ústavnost a demokracie

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ústavnost a demokracie"— Transkript prezentace:

1 Ústavnost a demokracie
Nedílne pojmy Pro ústavnost je obsahovo určující demokracie

2 Vztah občanů a státu Vztah občan a státní moc na určitém území, na němž vykonáva stát svou suverenitu Západoevropské a americké ponětí – aktuálne pro současnost Na úrovni demokratického státu Založeného na princípu suverenity lidu, resp. vlády lidu

3 Demokratická vláda Občan-stát Vláda lidu Uspořádaní státní moci
Ustanovování státních orgánů

4 Vláda lidu 1. 2. proklamace uskutečnění
proklamace uskutečnění t.j. nastolení vlády lidu vlády lidu nerealizovatelný ideál - pluralitní demokracie – faktický obraz demokracie ve svetě

5 Pluralitní demokracie
ZNAKY Možnost občana volit Občanské práva jsou dostupné značné časti společnosti KVALITU ovlyvňuje Kvalita politických strán Vedení politických strán Uskutečňování občanských a lidských práv Kvalita zájmových organizací Kvalita volebního systému Politické a státnicke osobnosti

6 Reprezentatívní demokracie
Vůle lidu je koncentrovaná Její ztělesněním je poslanec, senátor a pod. Koncepce ideální reprezentatívní demokracie: Alexander Hamilton, The Federalist: Zástupce nemůže mít nikdy více prav než zastupovaný t.j. Lid jako soubor občanů Občané jsou postaveni výše než jimi zvolení reprezentanti – zástupci, jejichž poslánim je sloužit občanům

7 Občanská společnost 1. soubor individualit, prostředníkem z hlediska ustanovování státni moci jsou politické strany (liberalistický přístup) občan politická strana stát

8 2. sociologicko-ekonomický přístup
společnost je rozčleněná do zájmových skupin, vrstev nebo tříd, které artikulují své zájmy – majetkové, profesní, státní, teritoriální, regionální atd. Negatívní dopad – komunizmus a fašizmus teórie společenských tříd, Maurice Duverger „třída je kategórie lidí, jejichž podmínky pŕi narození jsou srovnatelné navzájem, ale odlišné od podmínek narození v ostatních skupinách“

9 Třídy podla Duvergera Delení podle: 1. stupně bohatsví
2. typu vlastníctví 3. právních výsad 4. stupně kultúry Koncepce (Rober a Helen Lyndovy): třída vyšší, střední a nižší ( v každé je i vyšší a nižší – podle výše ročních důchodů a životního standardu a stylu) Všichni příjmame koncepci tříd a stotožňujeme se s našim zarazením do příslušních tříd (Robert A. Dahl – výskum)

10 Kontrola státní moci Osobitní koncepce (Y. R. Simon)
„demokracie je politický režim, který se pokouši realizovat demokratické ideje tím, že podřizuje osoby vládnoucí kontrole ovládaných“ Redukuje demokracii jen na politický režim – pokus zavést kontrolu orgánů státní moci Kritika tradičné demokracie (t.j. demokratického optimizmu): t.j. „víru, že nejprimitívnější část společnosti, která je největší, je právě svou primitívnosti nadána nejvyšší moudrosti“

11 Simon tvrdí: Je naivní myslet si, že svět spasí elita majetku, stejně tak jako je naivní myslet si, že svět spasí nevzdělané, nekultúrní vrstvy – obojí je mýtus, a to buď mýtus konzervatívní nebo revoluční....

12 Pojetí demokracie podle významných myslitelů

13 Platónovo pojetí demokracie
představuje hodnocení a zejména kritiku athénské formy demokratického zřízení.

14 V řeckých obcích dosáhla demokracie svého největšího rozkvětu v 5. a 4
V řeckých obcích dosáhla demokracie svého největšího rozkvětu v 5. a 4. stol. př. n. l.  Vláda lidu byla realizována skrze dvě instituce: lidový sněm (ekklesia) lidový soud (heliaia)

15 Lidový sněm Schůze lidového sněmu se konaly nejméně čtyřicetkrát do roka. Účast jednotlivých členů na něm byla honorována platem. Členy sněmu se mohli stát svobodní athénští občané, kteří mohli nosit zbraň a byli starší 21 let. Mezi lid se v Athénách nepočítali cizinci, ženy a otroci. Sněm disponoval nejen zákonodárnými, ale také výkonnými a soudními pravomocemi. Mohl využít i institutu tzv. ostrakismu pro vyhnání populárních politických osobností za hranice země na 10 let, což byla prevence před možným využitím jejich popularity ke svržení demokratického zřízení.

16 Lidový soud Lidový soud byl tvořen volenými občany starších 30 let. Náhradníci pak tvořili z tohoto počtu osob, zbylých bylo přiděleno k 10 soudním sborům (1 tak čítal 500 občanů). Rozhodování probíhalo formou veřejných trestních žalob a soudní tribunály měly také pravomoci odvolacích soudů v občanskoprávních sporech.

17 Rada pěti set Absence dělby moci v této demokracii významně posilovala sílu lidu. Orgány, které jsou v dnešních formách demokracie nazývány jako výkonné (exekutivní), měly v athénské demokracii obdobu v instituci známé jako Rada pěti set (bulé), která ale nebyla skutečnou vládou, ale spíše jen výkonným výborem během shromáždění. Každá z 10 administrativních jednotek Athén (fýl) nominovala do Rady pěti set 50 svých občanů

18 8. kniha dialogu Ústava Formy vlády pole Platóna (výběr) Forma vlády
Princip vlády timokracie čest oligarchie bohatství demokracie svoboda tyranie chtíč

19 Aristotelovo pojetí demokracie
Aristotelés nahlížel na demokracii podobně jako Platón, považoval ji za závadný typ státního zřízení. Ve svém hodnocení jednotlivých ústav člení druhy státních zřízení podle dvou parametrů: počtu vládců respektu vládců k zákonům, zdali podle nich jednají či nikoli.[1] Pokud jde vládcům jen o své blaho, pak lze považovat tuto za despotickou (tj. má stejný základ jako panství pána (= despotés) nad jeho otroky). Tento druh vládnutí ale náleží do privátní sféry domácnosti, v politice státu či obce nemá mít žádné místo

20 Aristotelova klasifikace státních zřízení
Vláda ve prospěch → všech svůj jeden vládnoucí monarchie tyranie nemnozí vládnoucí aristokracie oligarchie mnozí vládnoucí politeia demokracie

21 Politea Aristotelés ve své klasifikaci státních zřízení považuje demokracii za špatnou a "zvrácenou" formu. On jí přímo nazývá "politeia", což může vyvolat špatné pochopení, protože "politeia" se v řečtiněobvykle používá pro označení ústavy nebo státního zřízení.

22 Naopak "politeia" jako prospěšná a zdravá forma státního zřízení by měla být vládou množství v zájmu obecného blaha tvořena mnohými občany, kteří smí nosit zbraň, čemuž odpovídají jejich vojenské ctnosti. Demokracii naopak definuje jako vládu množství ve prospěch chudých.

23 za hlavní princip demokracie považuje svobodu.
Ta je charakterizována dvěma principy: každý jedinec střídavě vládne a je ovládán každý žije jak chce

24 Vlastnosti demokracie
Ve většině politických rozhodnutí má svrchovanou pravomoc lidové shromáždění, nikoli úřady. Soudní tribunály jsou sestaveny z členů obce či jejich zástupců. Všichni občané volí úředníky, kterými se mohou stát všichni občané. Všichni vládnou střídavě nad druhými. Většinu úřadů smí občan obsadit jen v jediném volebním období. Volební období netrvají dlouho. Adepti do všech veřejných úřadů jsou nominováni losem. Výjimku tvoří úřady, kde je vyžadována odbornost. Pro výkon funkce v úřadu nesmí existovat majetkový cenzus nebo jen velmi mírný. Členství v jednotlivých úřadech, v lidovém shromáždění či soudu má být honorováno platem.

25 Rousseauovo pojetí demokracie
Společnosti jsou velmi malé celky, v nichž se všichni občané osobně znají. Ve společnostech je nastolena vláda „prostoty mravů“, což zajišťuje umírněné veřejné debaty. Příslušníci společností jsou stejně bohatí a mají stejnou moc (hodnost). Společnosti neznají přepych To je podstata přímé teorie demokracie, v níž lid je suverénem a jediným zákonodárcem

26 Vůle, která je společnou vůlí celého tělesa a je vedena obecným zájmem, se označuje jako obecná vůle. Ta se obvykle liší od vůle a zájmu jednotlivce, ale i skupin jedinců, ba dokonce může být odlišná od vůle všech

27 Každý zákon, který osobně lid neschválil, je neplatný: není to zákon.
Svrchovaná moc – lid – se nemůže nechat zastupovat. Vydávat zákony má právo výlučně lid. Zastoupení lidu ve smyslu parlamentu tak nepřichází v úvahu, neboť zákony musí být schváleny přímo všemi členy lidu

28 konstitucionalizmus

29 Ústavnost bez demokracie je prázdnym formalistickým právním pojmem
Demokratická ústavnost, t.j. konstitucionalizmus Historický výklad pojmu konstitucionalizmus: „vytýčení práva na ústavu jako právní akt nejvyšší právní sily v státě“

30 Princíp konstitucionalizmu předcházela ídea suverenity lidu
Princíp suverenity lidu je obsahem demokracie jako státního řízení, nejen co do podstaty, ale i svou existenci a působením, které jsou základem výrazu demokracie, t.j. občanské společnosti

31 Ústavodárna moc Ustavená moc
SUVERENITA LIDU Ústavodárna moc t.j. právo lidu vytvářet a přetvářet ústavu Ustavená moc t.j. moc fungujíci v rámci a mezích daných ústavov

32 Princíp ústavnosti Jako politický princíp: t.j. ústavnost jako pravidlá demokratické politické hry Jako právní princíp: t.j. vyjadření a garancie ústavnosti

33 Smluvní teórie ústavnosti
J.J. Rousseau, 18. století Centrální pojem: sociální smlouva Ústava a stát jsou produktem sociální smlouvy mezi občany a státem Sociální smlouva je ideální abstrakcí

34 Teórie vládnutí, GOVERNACE
Týto teórie se rozšířili koncem druhé poloviny 20. století Jena Leca, Willy Brandt Je to reakce na zaostávaní vývoje ústavních systému (včetně forem vlád) a mezinárodněprávních institucí řešit soudobé potřeby globalizující společnosti

35 Ústavnost a právní stát

36 Rule of law Vláda práva, resp. právní stát
První zmínka, – sir Edward Coke v sporu s králem obhajoval svoje názory větou „právo chráni krále“ T.j. právo stojí nad státem (nad Korunou, t.j. královskou mocí) To byla první zmínka o základním postulátu právního státu v dnešní podobě – vázanost státu právem

37 Procesněprávní přístup Rule of Law
T.j. Due Process of Law – zachovaní řádneho právního postupu Objevuje se poprvé v roce 1354 ve Westminsterském statutu svobod Londýna Sir Coke pokladal Due Process of Law za princíp tzv. zemského práva, které spomína Magna Charta Libertatum, 1215 – „ žádny svobodný nemůže být vzatý do vazby nebo uvězněn jinak, než na základě zemského práva“

38 hmotněprávní přístup Rule of Law
Krystalizoval se v Anglii v 18. a 19. století A.V.Dicey, doktrína rule of law: nikdo nesmí být trestán ani nemůže právoplatně utrpět újmu na svém těle či statcích nikdo není nad právem, ale každý bez rozdílu podroben obecnému právu království jde o vládu práva, ne o vládu lidí

39 Proces formování právního státu
Je to evoluční proces Právní stát je stát založený na moralních ídejích Ídea práva Právního státu jsou identické atribúty právního státu Morální ídeje ???

40 ??? Může být v reálnem světě stát absolútně morálním?
Může být činná organizace lidí absolútně morální? Může být takto morální politická strana? Může být morální politika?


Stáhnout ppt "Ústavnost a demokracie"

Podobné prezentace


Reklamy Google